Přehled článků
„Lidé by se o tom neměli bát mluvit. K rodičovství patří i ztráta nenarozeného dítěte,” říkají manželé
S manželi Dominikou a Lukášem jsem se poprvé setkala v dubnu 2021. Truchlili tehdy po ztrátě nenarozeného dítěte. „Myslím si, že by se lidé o tom neměli bát mluvit. Opravdu se to děje. Tím nemyslím, že to každý musí hlásit na Facebooku, ale měly by...
„Byl jsem společenský člověk. Dnes nemám na lidi energii, žiju v izolaci,” říká Tore, který přežil útok na Utøye
Když bylo Toremu pětadvacet, organizoval jako každý rok letní tábor mládežnické odnože vládnoucí Strany práce na ostrově Utøya. Dvaadvacátého července roku 2011 se mu však změnil navždy život. Po odpálení nálože ve vládní čtvrti se terorista přesunul na ostrov, kde během více jak hodiny brutálně...
Přijmout své pocity a mluvit o nich. Jak se vrátit do života po teroru a nejen přežívat?
Přestože se řada přeživších i pozůstalých útoků v Oslu a na ostrově Utøya dodnes potýká s vážnými následky v souvislosti s traumatem, mnozí našli způsob, jak s ním pracovat. A dnes, jak říkají, žijí dobrý život. Trauma nezmizelo. Už je však neparalizuje tak, jako dříve...
Život s cejchem oběti teroru. Když se podpora a účast změní v prokletí
Podpora přeživších teroristických útoků a zájem o jejich prožitky jsou pro jejich hojení klíčové. Co se však stane, když trvají příliš dlouho a zájem přichází i ve chvílích, kdy chce přeživší situaci přijmout a jít dál? O tom je druhý díl reportážního seriálu Poté. Poté...
Peerka Martina: svému mladšímu já bych poradila, ať s epilepsií nebojuje a prostě ji přijme
Martina žije s epilepsií už od dětství. V dospělosti se kvůli nemoci potýkala i s úzkostmi. Dnes pomáhá jiným lidem zvládnout život s epilepsií a nenechat se jí úplně ovládnout. Martina je členkou týmu peerů, jejichž podporu a podanou ruku svým klientům nově nabízí nezisková organizace Společnost E....
Ztráta paměti, pocity viny i izolace. Přežitím útoků v Oslu a na ostrově Utøya trauma nekončí
Ačkoliv se může zdát, že přežitím teroristického útoku vše špatné končí a dostaví se pocit úlevy, opak je pravdou. Pro mnohé přeživší i jejich okolí totiž peklo často teprve začíná. V prvním díle reportážního seriálu Poté navštěvuje Lukáš Houdek některé z přeživších útoku na ostrově...
Rozloučit se a skutečnost přijmout. Jak se rodiče dětí, které zemřely před narozením, se ztrátou vyrovnávají?
Těšili se na miminko, museli ale čelit informaci, že dítě zemřelo nebo má vadu neslučující se se životem. Tuto situaci v Česku prožívá několik tisíc žen ročně. Podle statistik u nás samovolně potratí okolo 12 tisíc žen za rok, přes jeden tisíc těhotenství je pak...
Přečtěte si POTÉ. Sérii reportáží o životě po teroristických útocích v Oslu a na ostrově Utøya
Dvaadvacátého července 2011 šokovala svět zpráva o dvojici teroristických útoků – v centru Osla a na ostrově Utøya. Přišlo při nich o život celkem 77 lidí, další desítky utrpěly zranění. V médiích jsme tehdy po několik dní a týdnů mohli sledovat množství zpráv i svědectví...
Obyčejné věci připomínají okamžiky, které obětem sexualizovaného násilí navždy změnily život
Obyčejné předměty, neobyčejná bolest - to je název kampaně, kterou spustila organizace proFem, jež podporuje oběti a přeživší sexualizovaného a domácího násilí v návratu do plnohodnotného života. Cílem je odhalit hluboké, ale často přehlížené následky sexualizovaného násilí a podpořit potřebnou změnu společenského vnímání a postoje...
„Přehlížení long covidu je problém nad rámec medicíny,” říká patofyzioložka Dobrovolná
„Kvalitní odborné literatury o akutním covidu i long covidu existuje v dnešní době obrovské množství. A mě zaráží, jakým způsobem ji zdejší zdravotnická komunita ignoruje. Je to kognitivní disonance, kterou nechápu,“ říká patofyzioložka Julie Dobrovolná. V rozhovoru vysvětluje, proč si společnost neví s long covidem rady...
Začínají Andělské děti. Seriál o rodičích, jejichž děti zemřely před narozením
Podle údajů Českého statistického úřadu ročně u nás přijde o dítě zhruba čtrnáct tisíc žen a musí být ukončeno více než tisíc mimoděložních těhotenství. Přestože od devadesátých let počet uměle přerušených těhotenství dlouhodobě klesá, množství samovolných potratů naopak vzrostlo o patnáct procent. Bolestivou zkušeností projde...
Podívejte se, jak se medici a medičky učí komunikovat s pacienty v kritických momentech
Výkon lékařského povolání zahrnuje nejen stanovení diagnózy a léčbu, ale vyžaduje také empatii a umění komunikace s pacientem ve vypjatých situacích. I tyto dovednosti se medici a medičky musejí naučit, než přejdou do lékařské praxe. Krátký dokumentární film Tělo – duše – pacient režiséra Jindřicha Andrše...
„Porucha příjmu potravy je nesvoboda v jídle i v životě,“ říká autorka knihy osobních svědectví
Martina Lupínková pět let dokumentovala příběhy lidí, kteří se uzdravovali z poruchy příjmu potravy. Sama si přitom procházela podobným procesem. Osm životních svědectví je součástí knihy Toho dna se dotýkám už málo, kterou vydalo nakladatelství wo-men....
Konec šuškání o menopauze na pracovišti. Vodafone o ní začal mluvit nahlas
Pracovat na plný výkon při menopauze, kdy člověka trápí návaly, není nic příjemného. Ženy ale žádné úlevy v období přechodu nedostávají, očekává se od nich stejný výkon jako jindy. Tato fáze lidského života bývá především zdrojem vtipů a ironických poznámek. Vodafone je první velký zaměstnavatel...
Nemocná dětská duše mezi mřížemi a kachličkovou zdí
Mříže, sprchy a záchody bez dveří, žádné herny, jen samotky. Takové prostředí čeká děti od tří let, které se kvůli onemocnění duše ocitnou v Dětské psychiatrické nemocnici Louny, v níž se léčí děti z celého Ústeckého kraje a jež je jednou ze tří psychiatrických nemocnic...
Mladí lidé jsou možná citlivější, ale umí o problémech komunikovat otevřeněji než jejich rodiče
Prý jsou citlivější. Prý potřebují víc pozornosti. Takové jsou stereotypy o současné generaci dospívajících. Podle Barbory Pšenicové z neziskové organizace Nevypusť duši mladí lidé jsou možná citlivější, ale trefnější by bylo vnímavější a pozornější. Umí o svých pocitech lépe komunikovat než jejich rodiče. Třetina dětí...
„Alzheimer není tak atraktivní jako klimatická krize,“ říká scenáristka nového filmu Tancuj, Matyldo
Karel Roden v roli exekutora, který řeší nejen etické dilema této profese, ale hlavně to, zda se zvládne postarat o svou matku, jež trpí Alzheimerovou nemocí. Jejich vztahy nikdy nebyly ideální, teď se ale musí rozhodnout, jak zkombinovat pracovní a osobní život. Téma mezilidských vztahů...
„Musela jsem se na svá traumata naučit dívat jako na zápis v kronice, abych mohla mít zdravý vztah,“ říká autorka komiksu Srdcovka Štěpánka Jislová
Patří mezi oceňované autorky domácí komiksové scény. Ilustrovala řadu knih, ale až ve svém sedmém komiksu si splnila sen – věnovat se autobiografickému žánru. Štěpánka Jislová (30) v aktuálně vydané knize Srdcovka řeší věčné téma lásky přímo a s nadhledem. Ke čtenářům se tak dostává...
„Válka je kolektivní trauma. Měli bychom předpokládat, že každé ukrajinské dítě je traumatizované,“ tvrdí psycholožka Olena Stelmashenko
Nikdy nechtěla jako psycholožka pracovat s dětmi, kvůli válce se ale staly jejím hlavními klienty. Ukrajinská psycholožka Olena Stelmashenko pracuje s traumatizovanými dospívajícími coby poradkyně v rámci projektu SOS Ukrajina neziskové organizace Člověk v tísni. Jak se Ukrajincům v Česku žije? A jak se Čechům...
Její duševní zdraví ovlivnila „vražda ze cti“ v rodině. Dnes pomáhá mladým lidem nacházet úlevu v přírodě
Bylo 17. dubna roku 2013 brzy ráno, když Mohammed Inayat pomocí benzínu zapálil svůj dům britském Birminghamu, v němž v tu dobu spala jeho manželka i jejich tři dcery. Později toho dne měli odletět do Dubaje na svatbu jedné z dcer. Její první, domluvené manželství...