Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Hořící hlava a výprava na „šampóny“

 

Jaroslav Valůch

Jaroslav ValůchJaroslav Valůch
Autor

Vedoucí projektu HateFree Culture. Vystudoval marketingovou a mediální komunikaci, působí v krizových koutech světa v oblasti využívání moderních komunikačních prostředků pro pomoc obětem a rozvoj občanských iniciativ.

22
listopadu
2014

Příliš pozdě si uvědomujeme, že jsme na parketu v místním klubu jen já, kámoš s kámoškou a k tomu pět nácků. Netrvá dlouho, a kamarád schytá první ránu do nosu (mě mezitím druhý drží za tři dredy vzadu na hlavě). S krvácejícím nosem kamarád vyráží z parketu na záchod. To se ukázalo jako dobrý nápad - náckové ho jdou hledat a dobít ven. Tam ho jdu bohužel hledat i já, aby v tom nebyl sám. Vytočení náckové se totiž vracejí dovnitř a tak se potkáváme u vstupu. Snad jen díky nečinné přítomnosti vyhazovačů dostávám jen dvě rány -  při tom v ruce držím poloplný kelímek s pivem. Téměř nic jsem z něj nevylil.

To jindy takhle stojíme na autobusové zastávce… „Hulíte trávu co?" „Ne, to je cigareta." Za sebou už tuším další postavu, přes hlavu dostávám tonfou, pak ještě do zad. Kámoš to opět schytá do nosu, má na něj holt smůlu. Vše je rychlé, každý dostal jen pár ran. Později se objevuje policejní auto, snažíme se jim říct, co se stalo, ani nestahují okénko.

Nedlouho poté máme po letech třídní sraz. Na místní diskotéce poznáváme několik zdejších nácků, ale snad se nic nesemele. Je s námi také přítel spolužačky. Trochu se mu s kámošem posmíváme, říkáme mu „steroid“ pro jeho nepřirozeně kulturistický vzhled. Už brzy budeme steroidovi děkovat. Kámošovi začínají hořet vlasy, nácek z vedlejšího boxu mu totiž zapálil dredy. Hlava uhašena, nácek už je na nohou a vyvolává konflikt. Před nás se ovšem staví steroid, nácka to rozhodí a vzdává to. Tentokrát nás tedy při odchodu doprovází pouze pach spálených vlasů.

Nebylo nic příjemného takhle nečekaně dostávat, pro nic za nic. Takové útoky vyvolávají nepříjemné pocity a strach, kterých se člověk jen tak nezbaví. Přesto jsem i já byl schopen něco takového tolerovat a připustit. „Jde se na šampóny!" slyšel jsem vícekrát některé kámoše. Já sám bych sice nešel, ale neviděl jsem v tom velký problém. My jsme přeci byli alternativci, oni se neměli tak blbě oblíkat a chodit na diskotéku. Nevím, kolik nevinných to tenkrát schytalo.… Dnes na to opravdu hrdý nejsem.

Jsem bílý, blonďatý, heterosexuální muž, rodilý Čech. Těžko mě zařadit do některé z menšin. Přesto jsem měl i já sám možnost násilí z nenávisti zakusit. Jsem za to vlastně vděčný. Mně tenkrát stačilo změnit styl oblékání, odstřihnout dredy a mohl jsem mít klid. Dokážu si ale díky tomu daleko lépe představit, co zažívají ti, kteří svou barvu pleti, či jiné rysy, prostě změnit nemohou. Současně si dnes uvědomuji, že přestože jsem sám byl obětí takového násilí, byl jsem schopen tolerovat, když se podobných věcí dopouštěl někdo na skupině jiné. Násilí z nenávisti není fér vůči nikomu - ani vůči steroidovi, ani šampónovi. Proto jsem i já dnes součástí HateFree Culture.

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.