Původní profesí jste konstruktér. Co vás přivedlo k navrhování speciálních robotů?
Pracoval jsem pět let na Metropolitní univerzitě v Oslu, kde jsem se zabýval robotikou ve výzkumném týmu, který zkoumal efekt rehabilitace pro lidi po amputaci končetin. V roce 2019 mě zaujala výzva Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který je součástí ČVUT v Praze. Hledali odborníka, který se bude podílet na vývoji inovativního petbota. Přišlo mi, že to může být zajímavá příležitost, jak zúročit dosavadní zkušenosti, a zároveň se dozvím něco víc o sociální robotice a gerontologii. Petbot je robot, který vypadá například jako pes nebo kočka a je určen pro lidi s demencí. Nahradí jim domácího mazlíčka a zároveň upozorní, když v domácnosti nastane nějaká nehoda.
Prý to není jediný produkt pro seniory. Co dalšího je v CIIRCu k dispozici?
Náš tým se dlouhodobě věnuje vývoji asistivních technologií, což jsou nejrůznější pomůcky pro lidi s hendikepem. Kromě vlastních produktů předvádíme také gerontooblek, který simuluje zdravotní obtíže seniora. Nasadíte si speciální brýle, nandáte sluchátka, na ruce a nohy si připoutáte několik popruhů se závažím. Součástí těchto postrojů jsou také pichláky, které se vám zabodnou do zad nebo do kolene, když se chcete ohnout. Najednou jste prostě v kůži staršího člověka, kterého bolí jakýkoliv rychlejší pohyb, špatně vidí a třesou se mu ruce.
Noc vědců (Foto: Jiří Ryszawy)
Pro koho je gerontooblek určen?
Slouží k tomu, aby si laická i odborná veřejnost uvědomila, co vše může znepříjemňovat každodenní život starší generace. Představujeme gerontooblek ve veřejných institucích nebo pečovatelskému personálu. Jde nám o to, aby zdraví lidé pochopili, že je sice fajn mít designové křeslo v kanceláři, ale pro seniora bude nepraktické, protože se z něj špatně vstává. Nebo jim dojde, proč na staršího člověka neblaze působí, když má podepsat smlouvu vytištěnou malým písmem a sedí v místnosti, kde svítí ostré světlo a je tam hluk. Moc mě potěšilo, že o gerontooblek projevily velký zájem i děti. Vloni u nás v CIIRCu probíhala Noc vědců, kde kolegové předváděli různé roboty, virtuální realitu a hry, což by se mohlo zdát o dost atraktivnější, ale řada dětí si chtěla vyzkoušet právě gerontooblek. Pak nám říkaly, že teď už chápou, proč si babička stěžuje a nechodí tak rychle.
Zmínil jste, že pracujete na vývoji inovativního petbota. K čemu bude sloužit?
Petboti se používají už celkem běžně v zahraničí v domovech pro seniory nebo v domovech se zvláštním režimem, kde jsou lidé s demencí. Petboty si ale kupují i senioři, kteří bydlí samostatně, chtěli by domácího mazlíčka, ale živého už by nezvládli nebo by byl pro ně finančně příliš náročný. Běžně dostupný petbot stojí zhruba čtyři až pět tisíc korun. Má v sobě jednoduché senzory, které reagují, když ho podrbete – napřáhne tlapku nebo zamňouká či zaštěká. Seniorům se hodně líbí, že si petboty mohou pohladit, anebo se s nimi pomazlit. Vědecké průzkumy ukazují, že seniory, kteří dříve moc nekomunikovali, robot „rozpovídal“ – začali na něj mluvit. V zahraničí je možné petbota získat i na lékařský předpis, v Česku zatím taková možnost není. Tady se veřejnost teprve seznamuje s tímto typem terapeutické hračky, v některých domovech pro seniory už je používají, ale rozhodně to není masová záležitost.
Noc vědců (Foto: Jiří Ryszawy)
Čím se váš nový model odliší od těch současných?
Na vývoji pracuji s kolegou Filipem Hrdličkou, začali jsme v rámci výzkumné práce a pak jsme založili firmu IT for Humanity, která úzce spolupracuje právě s CIIRC. Zatím nevíme o žádném petbotovi na světě, který by byl natolik sofistikovaný jako ten náš. Chceme vyvinout takového robota, který bude mít přehled, co se děje v bytě seniora. Bude napojený na takzvaný smart hub, což je malá krabička, velká zhruba jako modem, kam se ukládají data z různých částí bytu. Jakmile dojde k nějaké anomálii, například zůstane příliš dlouho zapnutá elektrická plotýnka, tak petbot seniorovi řekne: „Máš ještě zapnutý sporák!“ Petbot umí detekovat i jiné nenadálé situace, například když přeteče vana nebo zůstane otevřené okno dokořán při odchodu z bytu. Jednotlivé situace, které se stávají lidem s demencí, konzultujeme s pečovateli a gerontology např. z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče při Fakultě humanitních studií UK v Praze.
Prý se snažíte také o včasnou diagnostiku demence?
Petbot snímá pohyb a návyky klienta v bytě, takže získá přehled, jak se senior nejčastěji chová. Pokud se jeho chování začne měnit, pak může seniora upozornit, jestli není na čase objednat se k lékaři. Samozřejmě, že tím nelze diagnostikovat příznaky demence, ale data mohou upozornit na to, že se možná něco děje a bylo by dobré podchytit náznaky hned na počátku této nemoci.
Jaká bude počáteční investice do petbota?
Chceme dodávat službu na míru podle velikosti a dispozice bytu a také podle toho, jaké jsou tam přístroje a zařízení. Někdo má spotřebiče pouze na elektřinu, jiný na plyn, další má oboje. Jiný systém zpracujeme pro malou garsonku a jiný pro velký členitý byt. Důležité je, že k používání petbota a smarthome nepotřebujete internet ani datové kabely. Systém je bezdrátový, takže se klient nemusí obávat, že mu natáhneme kabely všude možně po bytě. Malé senzory nainstalujeme na vytipovaná místa v bytě a na spotřebiče. Z nich se data přenášejí do smart hubu a petbota. Počáteční investice – tedy zakoupení petbota a výroba smart hubu na míru by neměla stát víc než 50 tisíc Kč. A pak budou měsíční poplatky za propojení smarthubu s telefonní centrálou, kde bude nonstop asistenční služba.
A kdy plánujete zahájení prodeje?
Zhruba za rok začneme hledat výrobce. Teď máme různé modely petbotů, do kterých používáme běžně dostupné senzory. V tlapkách mají vibrační motůrky, v obličeji reproduktor a mikrofon. Náš petbot bude také maximálně odolný, aby se neponičil vodou nebo v něm nevyhořela baterie, a bude také částečně tepluvzdorný.
Nyní petbota testujete po celém Česku. V jaké jste fázi?
Spolupracujeme s pečovatelskými centry, s domovy pro seniory i neformálními pečovateli. Postupně chceme do testování zapojit zdravé seniory ve věku 65+ a pak klienty, kteří již mají příznaky demence. S každou skupinou absolvujeme tři testovací fáze. Nejdřív zjistíme, jaké jsou jejich potřeby, pak otestujeme petbota v konkrétním prostoru a pak bude společná skupinová diskuze, která nám přinese velmi důležitou zpětnou vazbu od testujících. Zajímavé je, že u asistivních technologií není příliš běžné, že by se pečující nebo klienti přímo podíleli na vývoji. To chceme změnit, protože nám připadá naprosto klíčové, aby ti, kdo budou petbota používat, mohli ovlivnit, k čemu a jak jim tenhle atypický domácí mazlíček poslouží.
Foto: Archiv Jaroslava Cibulky