Studium i práce na vysoké škole staví před studenty a začínající akademiky řadu nových náročných životních výzev. Je proto důležité, aby šlo o bezpečné a nediskriminující prostředí pro všechny zúčastněné. Podle výsledků unikátního celoevropského výzkumu UniSAFE, do nějž se zapojilo 46 univerzit z 15 zemí Evropy, se však s genderově podmíněným násilím setkalo 62 % dotázaných, přičemž častěji jsou mu vystaveni lidé, kteří jsou více zranitelní kvůli příslušnosti k LGBTQ+ komunitě, své etnicitě nebo zdravotnímu znevýhodnění. Více než polovina z nich čelila násilí psychickému, třetina pak sexuálnímu obtěžování. „Jedná se o největší výzkum svého druhu a je opravdu pozitivní, že se do něj zapojilo tolik institucí, které chtějí s projevy násilí bojovat. Z výsledků je zřejmé, že v případě násilí a obtěžování na vysokých školách nejde o selhání několika jednotlivců, ale jednoznačně o systémový problém, který vyžaduje výraznou změnu ve fungování akademického prostředí a jeho kultuře," zdůraznila vedoucí NKC Marcela Linková.
Marcela Linková
Genderově podmíněné násilí
Genderově podmíněné násilí může mít různou podobu od sexistických, homofobních či misogynních komentářů a vtípků až po přestupky či trestné činy. Dopouštět se ho mohou studující i lidé pracující na vysokých školách. „Vyučující sděluje studentkám, že se blíží léto, nosí se krátké sukně a že jim to v nich bude slušet u zkoušek (sexuální obtěžování). Na večírku studující povzbuzují spolužačku ke konzumaci alkoholu a následně s ní i přes její nesouhlas mají sexuální kontakt (sexuální násilí). Externí vyučující na katedře odmítla sexuální návrhy vedoucího katedry, ten blokuje možnost jejího přijetí do pracovního poměru (ekonomické násilí jako forma diskriminace),” uvádí několik příkladů příručka NKC shrnující právní aspekty genderově podmíněného násilí na vysokých školách.
Genderově podmíněné násilí může mít vážné dopady na studijní a pracovní výsledky obětí i případných svědků. „Studující, kteří se setkávají se sexuálním obtěžováním na vysoké škole, se cíleně vyhýbají původcům těchto jednání, což znamená, že nestudují určité kurzy nebo nechodí na dané zkoušky. V krajním případě vysokou školu dokonce opouštějí nebo nepokračují v dalším stupni studia,” popisuje příručka. Údaje z průzkumu UniSAFE zároveň ukazují, že pouze 13 % obětí či svědků incident nahlásilo. Jako důvod k nenahlášení téměř polovina respondentů uvedla, že špatně vyhodnotila závažnost jednání, třetina pak odpověděla, že násilí v té době vůbec nerozpoznala. To poukazuje mimo jiné i na nejasnosti v pravidlech a kultuře univerzit, v jejichž rámci nejsou jasně stanovené hranice přijatelného chování.
7P
Příručka Právní aspekty problematiky genderově podmíněného násilí na vysokých školách, na které spolupracovalo NKC s právničkou Šárkou Homfray shrnuje nastavení komplexního systému řešení genderově podmíněného násilí do přístupu založeném na modelu 7P. Ten vznikl v rámci projektu UniSAFE a zahrnuje následující oblasti. Politiky (plány, strategie a dokumenty, které stanovují závazný přístup k řešení problematiky genderově podmíněného násilí), prevalence (sběr dat o výskytu genderově podmíněného násilí), prevence (vzdělávací materiály, vstupní školení, veřejná prohlášení), pomoc (jasné procesy, postupy a infrastruktura pro hlášení případů genderově podmíněného násilí a podporu obětí), postih (v rámci vysoké školy, ale i ve správněprávní a trestněprávní rovině), poskytování služeb (psychologů, lékařů a jiných odborných profesí pro oběti, jejich rodiny, ale i pro pachatele) a partnerství (spolupráce s aktéry uvnitř i vně institucí).
Povinnost realizovat opatření k prevenci genderově podmíněného násilí vyplývá ze zákona o vysokých školách. „Vysoká škola by měla veřejně deklarovat, že projevy genderově podmíněného násilí nemají na vysoké škole místo, a to všemi relevantními způsoby – nejen na webových stránkách školy, ale i v příslušných vnitřních předpisech a dalších materiálech,” zdůrazňuje Šárka Homfray s tím, že řada šikanujících nebo obtěžujících osob si není vědoma skutečnosti, že by se svým jednáním mohla dopustit přestupku. Domnívají se například, že se jedná pouze o humor nebo „svobodu slova”.
Výzva k akci
Cílem konference Ending gender-based violence in academia bylo podnítit debatu o opatřeních proti všem formám násilí v akademickém prostředí. Výstupem z konference je výzva podpořená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. „Před problémem násilí a obtěžování na vysokých školách nelze zavírat oči. Ministerstvo školství bere tento problém vážně a tuto konferenci vnímáme jako příležitost pro sdílení zkušeností a dobré praxe mezi relevantními stranami ze zemí EU. Právě mezinárodní spolupráce je klíčová, aby mohly evropské země společně pracovat na bezpečném a respektujícím prostředí v akademické a vědecké sféře. Proto jsem také připojil podpisem svou podporu k výzvě, která je výstupem z této konference a která poukazuje na to, jaké kroky je potřeba pro ukončení násilí a obtěžování v akademickém a vědeckém prostředí podniknout," shrnul ministr školství Vladimír Balaš.
Fotografie: Jan Hromádko