Nekazte si vztahy dezinformacemi, učí seniory série workshopů mediálního vzdělávání

Obrázek: img-5825

Podle nejnovějšího výzkumu agentury Ipsos se více než čtvrtina obyvatel střední Evropy a Pobaltí cítí silně zasažena dezinformacemi. Řetězové e-maily dostává 37 % Čechů, část z nich je posílá dále. „Statisíce lidí v České republice i na Slovensku obvykle přeposílají řetězové e-maily svým známým, často pak v kontextu toho, že již informace obsažené v nich dále neověřují. 7 % Čechů a 8 % Slováků pak obvykle sdílí či přeposílá informace, i pokud oni sami tuší, že může jít o dezinformaci,“ uvedla Kateřina Rábová z agentury Ipsos. Pouze 16 % Čechů uvedlo, že si vždy ověří pravdivost informace z jiných zdrojů. Bezpečnostní rizika, ztráta důvěry ve stát a jeho instituce, rozdělená společnost, rozhádané rodiny, to jsou některé z dopadů, které dezinformace na naši společnost mají. Výzkum se zaměřil na dospělé občany evropských zemí do 65 let. Zranitelnými skupinami jsou však především děti a starší lidé. Organizace Agora CE proto pro seniory připravila projekt mediálního vzdělávání.

Jak se nenechat ohrozit a nekazit si vztahy dezinformacemi, učí seniory série workshopů, jíž dosud prošlo na 160 zájemců z Královéhradeckého a Libereckého kraje. Praktické kurzy naučí, jak se orientovat v záplavě informačních médií a sociálních sítí, jak si zprávy z nich ověřovat, i to, jak bez hádek diskutovat s lidmi s odlišnými názory. Podle odborníků je klíčové seniory naučit pracovat s nástroji, které jim umožní se dezinformacím bránit.

Podle průzkumu organizace Elpida a Nadace O2 z roku 2018 se více jak 90 % seniorů, kteří využívají internet, setkává s řetězovými e-maily. Jejich pravdivost si však neověřuje až 40 % z nich. „To, co oceňují na kurzech nejvíce, jsou praktické nástroje, které jim pomohou rozeznávat nejen falešné zprávy, ale i obrázky, jako to umožňuje například aplikace Google Lens,“ přibližuje Magda Podsedníková z organizace Agora CE, která workshopy mediální gramotnosti lektoruje. Studující učí zamýšlet se nad zprávami pomocí konkrétních návodných otázek a ověřovat zdroje článků, fotek i jednotlivé autory a média. „S účastníky diskutujeme i o tom, jak si stanovovat limity trávení volného času na internetu,“ doplňuje lektorka. 

Mediální vzdělávání probíhá ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci a Studijní a vědeckou knihovnou Hradec Králové. „Česká republika totiž disponuje v mezinárodním srovnání poměrně hustou sítí knihoven, které mají důležitou roli vzdělávacích, informačních a kulturních center a jsou dobře zakotveny do lokálních komunit,“ uvádí Kristýna Fantová, ředitelka organizace Agora CE, která se věnuje vzdělávání dospělých v aktuálních společenských tématech.

Do seznamování starších spoluobčanů s nejnovějšími technologiemi se zapojili také tři studenti ze dvou libereckých gymnázií, kteří vypomáhali při praktických cvičeních v počítačových učebnách. „Sami připravili a vedli workshop k sociálním sítím. Je to téma, které je jim velmi blízké a orientují se v něm. Workshop vedený studenty měl velký úspěch. Senioři se dozvěděli, jaké algoritmy sociální sítě používají a jaké jsou charakteristiky těch nejpoužívanějších. Zařazen byl i kvíz týkající se slangu používaného v souvislosti se sociálními sítěmi,” popisuje Magda Podsedníková. Aby mohlo vzdělávání pokračovat do budoucna, projdou školeními i knihovníci a knihovnice z obou krajů, kteří pak budou seniory dále podporovat. Výstupem projektu jsou také zdarma dostupné vzdělávací materiály pro seniory v textové podobě, vzdělávací e-learningový materiál pro seniory a metodika vzdělávacího programu pro lektory.

Lidé, kteří již kurzy prošli, potvrzují, že díky účasti dnes více přemýšlejí o obsahu, se kterým se setkávají. „Více přemýšlím o informacích, které získávám prostřednictvím mailů, internetu, které si sama vyhledám, a dokonce i při přímém rozhovoru se známými i neznámými lidmi," popsala paní Alice. „Dozvěděli jsme se, jak konkrétně si lze některé informace ověřit, i když je pravda, že pokaždé to nedělám, to snad ani není možné, pokud člověk není přímo novinář," uvedla v rámci zpětné vazby paní Marie z Liberecka. „Hromadné e-maily už nepřeposílám," dodal pan Vojtěch.

Projekt má před sebou ještě 6 měsíců. „Na podzim se budeme více orientovat na knihovníky. Chceme jim představit naše materiály a motivovat je, aby téma sami dále předávali seniorům ve svých knihovnách. Budeme pořádat i workshopy pro seniory. Jedním z témat bude umělá inteligence. Zopakujeme i praktický workshop ověřování informací na internetu,” informuje Magda Podsedníková. „Knihovníci jsou v oblasti práce s informacemi profesionálové. Nicméně je na místě stále zlepšovat jejich orientaci ve světě médií a šíření informací, ale také posílit jejich schopnost předávat získané informace svým cílovým skupinám – mimo jiné i seniorům,“ vítá kurzy na míru pro pracovníky Vladimíra Buchtová ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

Pozvánky seniorům rozesílají knihovny podle svých kontaktů. Informace lze také nalézt na webových stránkách knihoven i v jejich tištěných programech, případně v médiích, která vydávají a distribuují magistráty. „Na akce do knihoven chodí převážně lidé, kteří se zajímají o dění kolem sebe. Nelze říct, že by byli vůči falešným zprávám imunní, ale přeci jen o nich přemýšlejí. Část účastníků tvoří tzv. šedá zóna, která má tendenci věřit hoaxům a falešným zprávám, ale jsou také ochotni diskutovat. Zaryté zastánce dezinformací (těch je ve společnosti asi 6 %) je velmi těžké vzděláváním oslovit. Mimo jiné také proto, že sami necítí potřebu dalších informací nebo diskuse. Obecně má o vzdělávání zájem cca 10 % seniorů. Od toho se odvíjejí počty a složení lidí, kteří na naše workshopy chodí,” dodává.

 

Výzkum agentury Ipsos najdete zde.