Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přes 200 dětí z Borohrádku dělá dobré skutky. Řetězově se přidávají další lidé napříč Českem

 

borohradek big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

13

květnna
2019

Od konce března se Českem šíří řetězec dobrých skutků. Kampaň s názvem #dobroskutkuj odstartovali žáci a učitelé ze základní školy v malém východočeském městě Borohrádek. A přidávají se další lidé různého věku. Princip je jednoduchý. Prostřednictvím laskavosti, dobrých skutků a nezištné pomoci se snaží přinášet do každodenního života více radosti, lásky a porozumění mezi lidmi. A zejména k tomu samému motivovat další.

„U nás na základce každoročně organizujeme mezinárodní projekty, prostřednictvím kterých se mimo jiné snažíme vést žáky k respektu a k tomu, aby se učili i o dalších kulturách,” říká angličtinář a koordinátor těchto projektů ze ZŠ TGM v Borohrádku Michal Přibyl. Dodává, že tyto aktivity dávají prostor pro rozvoj žáků po lidské stránce, na což v běžné výuce není vždy dostatek prostoru. V předchozích projektech se žáci spolu se zahraničními vrstevníky například učili pozitivnímu myšlení nebo vlivu dnešního jednání na budoucnost. „Vytvářeli jsme různé materiály pro budoucí generace. Ty jsme uložili do truhly, která je zakopaná před naší školou. Otevřena by měla být za necelých sto let,“ uvádí příklad. V tomto školním roce se spolu s kolegou tělocvikářem rozhodli zaměřit na ochranu planety, pomáhání a dělání radosti druhým lidem a tím i seberozvoj žáků. A protože děti podle něj baví různí superhrdinové, vytvořili si vlastního. Říkají mu HeartHero (Hrdina s dobrým srdcem) a celým projektem, v němž je zapojeno celkem devět zemí, je provází. Učitelům se tak daří žáky motivovat. „Protože jsme viděli, že projekt je opravdu přínosný, napadlo nás dílčí část rozšířit po celé republice. A tak jsme spustili celorepublikový řetězec dobrých skutků,” vysvětluje.

borohradek 2

Michal Přibyl s jedním z žáků

Žáci a učitelé z Borohrádku se snaží motivovat skupiny i jednotlivce různého věku, aby ve společnosti šířili laskavost a porozumění. Využívají k tomu sociální sítě a snaží se tak dostat k co nejvíce lidem. Na svém Facebooku a Instagramu sdílejí videa nebo fotografie přibližující dobré skutky. A možností se zapojit je spousta. „Dobrý skutek se dá chápat různě. Může to být pomoc v situaci, kdy ji někdo akutně potřebuje, mohou to ale být také laskavá každodenní gesta. Dali jsme proto dohromady 54 nápadů, které jsme umístili na náš web. A tam se mohou lidé inspirovat,” vysvětluje energický učitel Michal. Na webu si současně mohou lidé stáhnout motivační kartičky určené k předání obdarovanému. Vybízejí totiž k tomu, aby následně sám nějaký dobrý skutek udělal.

Kolik lidí a skupin se zapojilo, Michal přesně neví. „Často se například o zapojení škol dozvídáme až zprostředkovaně. Což je škoda, protože věříme, že díky zveřejňování příkladů dobrých skutků na sociálních sítích se nám daří inspirovat druhé. Proto jsme rádi, když se nám zapojení lidé ozývají. Někteří se teprve k účasti chystají – v plánu toho je hodně,” usmívá se. „A to se týká i naší školy. Teď jsem například přišel od prvňáků a deváťáků, kteří vytvořili přáníčka. Po vyučování vyrážíme do geriatrického centra, kde se pokusíme udělat radost seniorům. Přáníčka jim rozdáme, budeme si s nimi povídat, hrát deskové hry,” načrtává plány. „V týdnu jiná třída například uspořádala sbírku krmení pro záchrannou stanici.” Někteří žáci zase píší dopisy pro radost, které pak nechávají na náhodných místech ve městě.

borohradek 4

A žáky takové aktivity baví, přestože Michal připouští, že občas narazí i na děti, které brblají. „Byl zázrak, kdyby se někdo takový ve škole nenašel,“ říká s úsměvem. „Většina žáků se ale zapojuje velmi ráda. A třeba do tvorby tematického videoklipu točeného na jeden záběr při projektovém dnu se zapojila úplně celá škola.” Nedávno Michal s kolegou zorganizoval pro zájemce z řad žáků již čtvrté přespání ve škole, při kterých se věnují přípravám dobročinných aktivit. A i když iniciátory kampaně byla dvojce učitelů, v současné době se na ní podílí celý pedagogický sbor a prostupuje různými vyučovací předměty.

borohradek 6

„Bylo by krásné přinést do naší společnosti trochu víc laskavosti,” zmiňuje své přání Michal. Lidé si podle něj často myslí, že je laskavost samozřejmost, v každodenním životě se to ale příliš neodráží. „Věříme, že když člověk zažije dobrý pocit po tom, co někomu pomůže nebo udělá radost, zanechá to v něm stopy a bude v tom pokračovat i mimo rámec projektu. A příležitost udělat dobrý skutek a šířit laskavost má úplně každý – stačí se kolem sebe jen rozhlédnout,” uzavírá.

borohradek 3

borohradek 7

borohradek 1

Foto: Archiv ZŠ TGM Borohrádek

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

 

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.