Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mučení a tresty smrti. Aktivita tisíců lidí ročně osvobodí stovky nespravedlivě vězněných

 

amnesty big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

21
června
2018

Egyptský student Mahmoud Hussein byl v roce 2014 uvězněný za nošení trička s nápisem „Nation Without Torture" (Národ bez mučení). Bez soudu nakonec strávil za mřížemi více než dva roky. Byl propuštěn díky intervenci organizace Amnesty International, která se celosvětově staví za práva nespravedlivě odsouzených a mučených osob a utlačovaných skupin. V roce 2016 se organizaci za pomoci lidí z celého světa povedlo osvobodit více než 650 nespravedlivě a často i násilně vězněných lidí. „Zlepšit jejich situaci nebo dosáhnout úplného osvobození se nám dlouhodobě daří ve 30-40 % případů!” uvádějí. „Jsem tak vděčný vám, příznivcům Amnesty, kteří jste zahájili kampaň na mou podporu. Naplnilo mě to velkou nadějí a cítil jsem skutečnou podporu, protože i když jsem byl zavřen bez jakéhokoli kontaktu, na hřbitově života, byl jsem stále živý v myšlenkách jiných lidí,“ uvedl Mahmoud Hussein.

amnesty 2

Amnesty International se zaměřuje na podporu svobody vyjadřování a ochranu těch, kterým může být upírána. Staví se za novináře, právníky, vedoucí představitele komunit či aktivisty za práva utlačovaných skupin. Pro lidi vězněné z nespravedlivých důvodů, například z důvodu původu, rasy, sexuální orientace nebo náboženství, užívá pojem vězni svědomí. Amnesty se účastní procesů s vězni, sbírá informace od příbuzných i místních organizací, apeluje na vlády a další odpovědné osoby a iniciuje celosvětové petice na jejich podporu.

amnesty 5

40 roků vězení za samovolný potrat

Čtrnáctiletý Egypťan Mazen Mohamed Abdallah byl opakovaně znásilněn členy bezpečnostních složek během výslechů. Týráním byl také donucen přiznat se k činům, které nespáchal. „Mazen je zadržován pouze proto, že vyjádřil svůj názor. Zadržení takto starého dítěte je nelegální, musí být okamžitě propuštěn," uvedl pracovník Amnesty Said Boumedouha. „Egyptské úřady musí bezodkladně zahájit nezávislé, důkladné a nestranné vyšetřování případu,“ dodal. Amnesty jako první uveřejnila Mazenův příběh. Ten vyvolal širokou mediální odezvu, která přiměla egyptskou vládu chlapce osvobodit. „Slovy nelze vyjádřit můj vděk. Děkuji Amnesty International za vrácení mého syna,“ uvedla Mazenova matka.

amnesty 8

Maria Teresa Riverová ze Salvadoru byla odsouzena k 40 letům vězení za samovolný potrat. Po pěti letech ve vězení byla propuštěna díky tisícům aktivistů, kteří se pomocí dopisů zapojili do apelu Amnesty International. Naléhali tak na představitele Salvadoru, aby zastavili kriminalizaci potratů v zemi. „Jsem vděčná každému muži a každé ženě, kteří sledovali můj případ se zapálenou svící a kteří věřili, že budu osvobozena,“ napsala později Maria Teresa.

amnesty 4

Změny zákonů i zastavení poprav

Nejen v Salvadoru apeluje AI na vlády kvůli zákonům porušujícím lidská práva. V roce 2016 se s pomocí lidí po celém světě podařilo změnit zákony ve 40 zemích. Vláda v Burkině Faso například přijala oficiální závazek vymýcení předčasných a nucených sňatků a zavázala se ke zvýšení zákonného věku pro vstup do manželství pro dívky na 18 let. „Způsob, kterým Amnesty oslovila zodpovědné úřady ve věci předčasných a nucených sňatků tisíci dopisy a pohlednicemi, je nadmíru působivý,” uvedl ministr spravedlnosti Burkiny Faso. Více než 225 tisíc lidí také podepsalo petici vyzývající úřady v Malawi, aby zakročily proti zabíjení lidí s albinismem. Díky tomuto celosvětovému nátlaku změnilo Malawi dva zákony, které pomáhají chránit albíny před násilnostmi a vraždami.

amnesty 9

Amnesty se zasazuje o zastavení poprav, propouštění z nevyhovujících podmínek a zastavení mučení. Podporuje také celosvětovou snahu o zrušení trestů smrti, odstranění diskriminace a chudoby a zajištění práv uprchlíků a migrantů. Organizace má v současné době 7 milionů členů a sympatizantů. V roce 1977 obdržela Nobelovu cenu míru za ,přínos k obraně svobody, spravedlnosti a tím i míru na celém světě’. V České republice funguje od roku 1991.

amnesty 6

Podpis pod petici může měnit životy

Devatenáctiletá studentka Noura Daoudová byla 10. května odsouzena k smrti za zabití svého manžela. Ve výpovědi Noura uvedla, že byla přislíbena Adulrahmanu Mohamedu Hammadovi proti své vůli ve věku 16 let. Když odmítla pohlavní styk, pozval si Abdulrahman dva ze svých bratrů a bratrance, kteří dívku drželi, zatímco ji znásilnil. Když se ji druhý den ráno opět pokusil znásilnit, použila Noura nůž k sebeobraně. Při potyčce s manželem utrpěla zranění i ona, muž však zraněním podlehl.

amensty Noura

Podle súdánského práva se mohou dívky vdávat už ve věku 10 let a zároveň není vláda schopná nabídnout řešení nucených manželství nebo znásilnění mezi manželi. Případ nyní můžete podpisem výzvy ovlivnit i vy. Další petice a případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života, najdete zde.

amnesty 1

„I jednotlivec může udělat hodně, pomoci někomu klidně na druhé straně světa. Podpis pod petici za propuštění nespravedlivě vězněných může měnit životy. Své hodnoty a přesvědčení můžete přeměnit v činy také tím, že Amnesty podpoříte finančně. Vzhledem k tomu, že nepřijímáme žádné peníze od vlád, jsou pro nás individuální dárci to nejcennější, co máme. Jde to jen s vámi,“ uzavřela pro HFC Martina Pařízková z Amnesty International.

Foto: Amnesty International

Čtěte dále

„Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá,“ říká tanečnice

„Svá těla nepoužíváme jen tehdy, když jsme mrtví. Tělo dýchá, srdce rozlévá do organismu krev, která pulzuje celým člověkem,“ říká šéfka taneční skupiny pro lidi s hendikepem Proty Boty Kateřina Hanzlíková a dodává: „Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá. Používá ho stále, jen třeba trošku jinak než my chodící.“ Taneční skupina funguje už téměř dvacet let, střídají se v ní různí tanečníci i tanečnice a svá představení zaměřuje na témata, jako je třeba svoboda vs. hendikep. Kdo jsou a jaké mají příběhy? „Dáša byla ve skupině pět let, od narození má nemoc, kterou překládáme jako lámavost kostí,“ vypráví Kateřina.

Jiří Pasz 3. 6. 2020

„Neděláme to schválně," říká dívka žijící s hraniční poruchou osobnosti

První roky dětství strávila dvacetiletá Ari v kojeneckém ústavu. Poté potkala svoji pěstounku, u které až do dospělosti vyrůstala. Život bez rodiny v raném dětství v ní však zanechal pocity nejistoty a osamělosti, se kterými se potýká dodnes. „Je to vidět v přístupu k životu. Nikomu nevěřím a nedokážu si vytvořit pocit rodiny a bezpečí. Je to osamělý život a svět ti může víc ublížit, protože nemáš důvěru k ničemu,” popisuje Ari. V dospívání jí byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, která dle jejích slov ovlivňuje celý život.

Marie Škardová 2. 6. 2020

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.