Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mučení a tresty smrti. Aktivita tisíců lidí ročně osvobodí stovky nespravedlivě vězněných

 

amnesty big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

21
června
2018

Egyptský student Mahmoud Hussein byl v roce 2014 uvězněný za nošení trička s nápisem „Nation Without Torture" (Národ bez mučení). Bez soudu nakonec strávil za mřížemi více než dva roky. Byl propuštěn díky intervenci organizace Amnesty International, která se celosvětově staví za práva nespravedlivě odsouzených a mučených osob a utlačovaných skupin. V roce 2016 se organizaci za pomoci lidí z celého světa povedlo osvobodit více než 650 nespravedlivě a často i násilně vězněných lidí. „Zlepšit jejich situaci nebo dosáhnout úplného osvobození se nám dlouhodobě daří ve 30-40 % případů!” uvádějí. „Jsem tak vděčný vám, příznivcům Amnesty, kteří jste zahájili kampaň na mou podporu. Naplnilo mě to velkou nadějí a cítil jsem skutečnou podporu, protože i když jsem byl zavřen bez jakéhokoli kontaktu, na hřbitově života, byl jsem stále živý v myšlenkách jiných lidí,“ uvedl Mahmoud Hussein.

amnesty 2

Amnesty International se zaměřuje na podporu svobody vyjadřování a ochranu těch, kterým může být upírána. Staví se za novináře, právníky, vedoucí představitele komunit či aktivisty za práva utlačovaných skupin. Pro lidi vězněné z nespravedlivých důvodů, například z důvodu původu, rasy, sexuální orientace nebo náboženství, užívá pojem vězni svědomí. Amnesty se účastní procesů s vězni, sbírá informace od příbuzných i místních organizací, apeluje na vlády a další odpovědné osoby a iniciuje celosvětové petice na jejich podporu.

amnesty 5

40 roků vězení za samovolný potrat

Čtrnáctiletý Egypťan Mazen Mohamed Abdallah byl opakovaně znásilněn členy bezpečnostních složek během výslechů. Týráním byl také donucen přiznat se k činům, které nespáchal. „Mazen je zadržován pouze proto, že vyjádřil svůj názor. Zadržení takto starého dítěte je nelegální, musí být okamžitě propuštěn," uvedl pracovník Amnesty Said Boumedouha. „Egyptské úřady musí bezodkladně zahájit nezávislé, důkladné a nestranné vyšetřování případu,“ dodal. Amnesty jako první uveřejnila Mazenův příběh. Ten vyvolal širokou mediální odezvu, která přiměla egyptskou vládu chlapce osvobodit. „Slovy nelze vyjádřit můj vděk. Děkuji Amnesty International za vrácení mého syna,“ uvedla Mazenova matka.

amnesty 8

Maria Teresa Riverová ze Salvadoru byla odsouzena k 40 letům vězení za samovolný potrat. Po pěti letech ve vězení byla propuštěna díky tisícům aktivistů, kteří se pomocí dopisů zapojili do apelu Amnesty International. Naléhali tak na představitele Salvadoru, aby zastavili kriminalizaci potratů v zemi. „Jsem vděčná každému muži a každé ženě, kteří sledovali můj případ se zapálenou svící a kteří věřili, že budu osvobozena,“ napsala později Maria Teresa.

amnesty 4

Změny zákonů i zastavení poprav

Nejen v Salvadoru apeluje AI na vlády kvůli zákonům porušujícím lidská práva. V roce 2016 se s pomocí lidí po celém světě podařilo změnit zákony ve 40 zemích. Vláda v Burkině Faso například přijala oficiální závazek vymýcení předčasných a nucených sňatků a zavázala se ke zvýšení zákonného věku pro vstup do manželství pro dívky na 18 let. „Způsob, kterým Amnesty oslovila zodpovědné úřady ve věci předčasných a nucených sňatků tisíci dopisy a pohlednicemi, je nadmíru působivý,” uvedl ministr spravedlnosti Burkiny Faso. Více než 225 tisíc lidí také podepsalo petici vyzývající úřady v Malawi, aby zakročily proti zabíjení lidí s albinismem. Díky tomuto celosvětovému nátlaku změnilo Malawi dva zákony, které pomáhají chránit albíny před násilnostmi a vraždami.

amnesty 9

Amnesty se zasazuje o zastavení poprav, propouštění z nevyhovujících podmínek a zastavení mučení. Podporuje také celosvětovou snahu o zrušení trestů smrti, odstranění diskriminace a chudoby a zajištění práv uprchlíků a migrantů. Organizace má v současné době 7 milionů členů a sympatizantů. V roce 1977 obdržela Nobelovu cenu míru za ,přínos k obraně svobody, spravedlnosti a tím i míru na celém světě’. V České republice funguje od roku 1991.

amnesty 6

Podpis pod petici může měnit životy

Devatenáctiletá studentka Noura Daoudová byla 10. května odsouzena k smrti za zabití svého manžela. Ve výpovědi Noura uvedla, že byla přislíbena Adulrahmanu Mohamedu Hammadovi proti své vůli ve věku 16 let. Když odmítla pohlavní styk, pozval si Abdulrahman dva ze svých bratrů a bratrance, kteří dívku drželi, zatímco ji znásilnil. Když se ji druhý den ráno opět pokusil znásilnit, použila Noura nůž k sebeobraně. Při potyčce s manželem utrpěla zranění i ona, muž však zraněním podlehl.

amensty Noura

Podle súdánského práva se mohou dívky vdávat už ve věku 10 let a zároveň není vláda schopná nabídnout řešení nucených manželství nebo znásilnění mezi manželi. Případ nyní můžete podpisem výzvy ovlivnit i vy. Další petice a případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života, najdete zde.

amnesty 1

„I jednotlivec může udělat hodně, pomoci někomu klidně na druhé straně světa. Podpis pod petici za propuštění nespravedlivě vězněných může měnit životy. Své hodnoty a přesvědčení můžete přeměnit v činy také tím, že Amnesty podpoříte finančně. Vzhledem k tomu, že nepřijímáme žádné peníze od vlád, jsou pro nás individuální dárci to nejcennější, co máme. Jde to jen s vámi,“ uzavřela pro HFC Martina Pařízková z Amnesty International.

Foto: Amnesty International

Čtěte dále

„My Češi máme rádi pohodlí, hledíme si svého,” říká dobrovolnice pracující s uprchlíky

Nikola Petrák strávila v zimě a na jaře několik měsíců prací v uprchlických táborech Obrenovac a Kikinda. Jaký je podle ní rozdíl mezi mužským a rodinným táborem? „V mužském táboře občas panuje napjatá atmosféra. Na pokojích jich je třeba i 30, žádné soukromí, žádný osobní prostor. Někteří takhle žijí už více než rok,“ líčí podmínky pro uprchlíky. „Přítomnost žen a dětí dělá atmosféru v rodinném táboře mnohem uvolněnější,“ dodává. Nikola popisuje vyhlídky uprchlíků v Srbsku jako ne optimistické. „Můžeš tady slyšet příběhy lidí, kteří jsou v Srbsku zaseklí už rok nebo dva a zkoušeli to přes hranice neúspěšně třeba i čtyřicetkrát. Příběhy o tom, jak je brutálně zmlátila pohraniční policie nebo o tom, jak je deportovali zpátky do Srbska. Příběhy o tom, jak byli několik měsíců ve vězení v Bulharsku v nelidských podmínkách.“ Sny uprchlíků popisuje jako podobné t ...

„Mám ZOO v hlavě. Zásadní je podpora a empatie okolí,” říká Jeník s bipolární poruchou

Jeník Tyl od mala tíhl k umění. Zpíval v dětském sboru Českého rozhlasu, později zkoušel herectví a nakonec vystudoval divadelní produkci. V roce 2010 ale onemocněl a byl čtyřikrát hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Diagnóza: bipolární porucha. „Bipolárka mi dost zásadně ovlivnila život,“ popisuje Tyl počátky nemoci. „Znamená pro mě určitou výzvu, se kterou se budu potýkat celý život, a záleží dost na mně, jak si spolu vyjdeme vstříc,“ dodává. Jak se s nemocí žije? „Těch omezení je docela dost, ale naučil jsem se v tom chodit,“ líčí a pokračuje: „Našel jsem si pozitiva a smířil se s negativama. Snažíme se oba žít v určité harmonii. Uvědomuji si, že tak jak se k ZOO budu chovat, tak mi to bude vracet. Opačně to funguje taky.“ Dokáže tedy poznat, kdy je nemocný? Podle svých slov se to učí a se zkušenostmi to jde lépe. Pomáhají také blízcí lidé, kteří dávají zpětnou vazbu. „Jsem ...

Šikana ho dostala do Bohnic. Dnes je mu terapií tanec a konzervatoř

Sedmnáctiletý Štěpán Uhlík prožil radostné rané dětství v Uhříněvsi u Prahy. Před devíti lety se však jeho rodiče rozvedli a on se spolu s matkou a sourozenci odstěhoval do jiné obce. Tam také přestoupil na základní školu a záhy se stal terčem zničující šikany. Výsměch, urážky, skupinová kyberšikana, ničení věcí i psychický teror. Někdy šikana spolužáků zašla tak daleko, že do školy několik dní nebyl schopen jít. „Byl jsem z toho na dně. Nemohl jsem se tam ukázat. Bylo to hrozné,” popisuje a dodává, že se dostavily i myšlenky na sebepoškozování. Stres a beznaděj se podle něj začaly projevovat také ve vztazích s nejbližšími. Po jednom konfliktu s rodinou se řízl do zápěstí a byl na měsíc hospitalizován v Bohnicích. Dnes se znovu hledá na taneční konzervatoři Duncan Centre, která mu poskytuje bezpečné a chápající útočiště. Už jako dítě se věnoval závodně tanci, na pražské konzerva ...

„Pomáhat lidem je mým posláním,” říká zdravotní sestra. Pro romský původ se setkala s předsudky

Eva Berkyová (1964) vystudovala Střední zdravotní školu v Lučenci na Slovensku. Pochází z pěti sourozenců. Ve zdravotnictví pracuje od roku 1984. V současnosti pracuje jako sestra na jednotce intenzivní péče v neratovické nemocnici a zároveň je zdravotní ošetřovatelkou v Německu. Má dlouholetou praxi z interního a neurologického oddělení. Pracovala na Slovensku, v Rakousku Německu i v Čechách. Na zdravotní škole v Lučenci byla Eva Berkyová vůbec první romskou studentkou a zároveň i první středoškolačkou v rodině. Dnes pracuje na jednotce intenzivní péče v neratovické nemocnici a zároveň působí v Německu jako zdravotní ošetřovatelka. Vychovala dvě úspěšné děti a zároveň je, jak sama říká, babičkou na plný úvazek. potlačení práv a svobod člověka nebo hlásají rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob?


Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.