Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Nemáte peníze? Nevadí. V Brně si koupíte kávu dobrým skutkem

 

dobrokava big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

11
července
2017

Co kdybychom mohli platit nejen penězi, ale i tím, že uděláme něco pro druhé? Tento princip je skutečností u stánku Libora Hoření na tržišti na brněnském Zelném trhu, kde si můžete koupit kávu za dobrý skutek. Takzvanou dobrokávu zaplatíte tím, že si dobrý skutek vymyslíte, případně splníte některý z tabule či z lístečků ukrytých v koláčcích. Můžete například uklízet odpadky, potěšit někoho milým telefonátem nebo pohostit dobrým jídlem. V budoucnu chce Hoření otevřít další stánky a pokusit se tak zlepšit Česko. „Lidé většinou nezůstanou u jednoho činu, ale vytvoří si návyk," říká.

dobrokáva 3

„Pomohl jsem spolužačce cizince s opravou gramatických chyb ve školní práci,“ píše Jakub na webu Dobrokávy, kde se můžete s dobrými skutky pochlubit a inspirovat i ostatní. „Svezl jsem staršího pána o berlích asi 5 km k jeho domu,“ píše Vojtěch. „Koupila jsem slaninový quiche a dala ho milému bezdomovci na Mendlově náměstí v Brně,“ přidává se Janinka. Inspiraci autor projektu prý našel v příběhu o dalajlámově kočce, která se zatoulala do kavárny. „Tam na ni byli milí a oblíbili si ji. Zadarmo kočce nalévali mléko a nakonec měli sami radost z dávání," popisuje.

dobrokáva 2

Dobrokáva je prvním neziskovým projektem, který se Rada městské části Brno-střed rozhodla podpořit zvýhodněnými podmínkami prezentace na Zelném trhu. „Podporu projektu Dobrokáva jsme schválili velice rádi. Zaplatit za dobrou kávu dobrým skutkem lidi nejdříve překvapí, ale pak je to vede k vědomějšímu přemýšlení nad tím, co může každý z nás udělat pro druhé či prostředí kolem sebe. Osloveným lidem vnáší do života radost a pozitivní naladění,“ chválí projekt místostarostka Jasna Flamiková.

dobrokáva 1

Dobrokávu je možné na Zelném trhu potkat každý všední den od devíti do pěti. „Naším cílem je, aby se lidé více usmívali, chovali se k sobě nesobecky a pěkně. Zároveň chceme lidem připomenout, že dělat dobré skutky je příjemné nejen pro ty, kterým se pomáhá, ale i pro ty, kteří dobrý skutek udělají. Úplně nejvíce si přejeme, aby každý člověk udělal alespoň jeden dobrý skutek každý den,“ uzavírá pro HateFree Culture Libor Hoření.

Foto: Dobrokáva

Čtěte dále

„Uprchl jsem před radikály. Zde mě považují za jednoho z nich,“ říká jezídský umělec

Pětadvacetiletý umělec Dachil Sado pochází ze severního Iráku z pronásledované komunity Jezídů. Po sérii útoků a poprav ve svém okolí se rozhodl vlast opustit. Do Berlína přišel v lednu 2015 a Německo mu udělilo azyl. Po příjezdu do Evropy ho však překvapily postoje části veřejnosti: „Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů.“ Dachil se v Německu začal věnovat umění a v říjnu nastupuje na prestižní uměleckou školu Weissensee. Aktuálně má do 21. září výstavu v brněnské Galerii Klubovna. Jak se žije Jezídům v Iráku a proč jsou napříč historií pronásledovaní? Jaké byly Dachilovy začátky v novém domově? Proč se začal věnovat umění a z jakého důvodu mu vadí označení „uprchlík“? I o tom je následující rozhovor.


Lukáš Houdek 2 ...

Vyrůstala s afroamerickými bratry. “Nežila jsem s barvami,” říká

Elenini rodiče, kteří byli běloši, v roce 1969 adoptovali dva čtyřměsíční chlapce afroamerického původu. Elena Kennedy se narodila o rok později. Rodina tak vznikla jen dva roky poté, kdy byly zrušeny zákony zakazující mezirasová manželství, a pouhých pět let od přijetí zákona o občanských právech, který zakázal diskriminaci na základě rasy a rasovou diskriminaci ve školách. „Mnoho lidí se mě za ta léta ptalo, jaké to bylo vyrůstat s afroamerickými bratry. Nudná pravda je, že moje rodina byla úplně normální. Jenom já jsem bílá. Moji adoptovaní bratři jsou černí,“ říká Elena. Přiznává ale, že ačkoliv jsou sourozenci, nedívá se na ně společnost stejně a stále se objevuje řada situací, kde je na její bratry pohlíženo odlišně.


Marie Škardová 20. 9. 2017

"Škola by neměla být izolovaným ostrovem," říká expert Hruda

„Je stále důležitější, aby škola odpovídala reálnému životu a reálným potřebám. Dovednosti získáváme jednoduše tím, že jsme jejich přijímání vystaveni. Větší variabilita dává i příležitost poznat rozdílné názory, postoje a role,“ říká k inkluzivnímu vzdělávání Tomáš Hruda. Je absolventem ekonomie a mezinárodních vztahů na FSV UK. Mimo jiné působil také jako náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství. Je spoluzakladatelem projektu Education Republic, který si klade za cíl podporovat pravidelné vzdělávání jako nedílnou součást života. Ve škole by se podle něj mělo více pracovat se vstupní motivací, která má obrovský vliv na výsledek učení. „Do školy nechodíme, abychom dokazovali, co všechno umíme. Chodíme tam, abychom se naučili něco nového,“ dodává.


Klára Malá 19. 9. 2017

...

HateFree Zone: Síť míst bez násilí a nenávisti!

HateFree Culture představuje vznikající síť zón bez násilí a nenávisti. Ty vznikají po celé České republice pod značkou HateFree Zone.


HateFree Culture 11. 2. 2015

V posledních letech v České republice vzrůstají negativní emoce vůči cizincům a přistěhovalcům. Podpořit toleranci, rozmanitost a pokojné soužití se stává obtížným. Tým Czech Friendly se skládá z lidí z Ruska, Indonésie, Slovenska, Brazílie a Kazachstánu, kteří v Česku žijí již několik let. Z vlastní zkušenosti vědí, jak obtížné může být zabydlet se v novém domově. Rozhodli se tedy propojit lidi skrze zálibu, která je všem společná – jídlo. Máte rádi etnickou kuchyni? A víte, kam v Praze vyrazit na speciality z Indonésie, Ruska nebo třeba Kazachstánu? V projektu Czech Friendly (www.hithit.com/czechfriendly) vám to poradí nejen aplikace a videa, ale třeba i tištěná mapa.

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.