Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Vyšívací babičky nacházejí uplatnění v brněnské designové dílně. „Jsem něco platná,” říká paní Ilona

 

zasivarna big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

6

kvetna
2019

Brněnská Zašívárna spojuje tradiční textilní metody s módními trendy. Zaměřuje se zejména na výšivku, kterou vyvádí nejrůznější moderní vzory. Před více než třemi lety pak její zakladatelky napadlo zapojit do aktivit podniku také seniorky, které by přijaly roli vyšívacích babiček. Jednak by si k důchodu přivydělaly, cítily by se užitečné a současně by netrávily dny samy. Babiček se Zašívárnou spolupracuje patnáct a její majitelky by nyní rády prostor rozšířily a vedle dílny by rády vytvořily komunitní prostor, kde by se mohly babičky se zájemci o výšivku přirozeně potkávat. Pomoci jim s tím nyní můžete na Hithitu

Zašívárna vznikla před více než třemi lety v Brně a je zhmotněním volnočasových aktivit a koníčků jejích zakladatelek Šárky Syslové a Hanky Lísalové. „My dvě jsme se potkaly ve vyšívání. Hanku to naučila maminka, já mám vystudovanou textilku - krajkařskou a vyšívačskou tvorbu. Až po vysoké škole jsme se potkaly v této zálibě a říkaly jsme si, že by bylo dobré něco vymyslet,” vysvětluje počátky Zašívárny Šárka. Vyšívání pak začalo být trendy a mladé ženy napadlo, že by bylo možné moderní vzory na textil zpracovávat tradičními metodami. „Nemusíte výšivkou dělat jen folklorní lemy, ale dá se jí vyšít v podstatě cokoliv,” říká Šárka. S Hankou pak vymyslely rozličné vzory a začaly vyrábět vyšívací sady, kdy v krabičce zákazník dostane jak materiál, tak vzory i nákresy a daný vzor si pak může sám vyšít.

zasivarna 1

„Tehdy přišel ale náš kamarád, který řekl, že by si chtěl pořídit vyšívaný polštář, ale nechce se mu to samotnému vyšívat,” líčí Šárka. „A to byl ten moment, kdy jsme se rozhodly do našeho projektu zapojit i vyšívací babičky.” Ona sama se tématu stárnutí věnovala také během studií sociologie. Když začalo být zřejmé, že budou s vyšíváním potřebovat pomoci, pomyslela právě na seniory. „Jsou to lidé, kteří už jsou na okraji společenského zájmu, jsou vyloučení, ale přitom rozhodně nejsou odepsaní a mají co nabídnout,” říká. To potvrzuje také praxe Zašívárny. Z drtivé většiny tvoří vyšívací babičky ženy, které žijí samy. „Hledají, jak být znovu společnosti prospěšné a dělat to, co je baví. A my jim tohle můžeme nabídnout. Neučíme je nic nového, jen zúročujeme jejich výborné dovednosti,” vysvětluje Šárka.

zasivarna 3

Šárka a Hanka

„Často vyšíváme přímo vzory od nás ze Zašívárny - buď na oblečení, které samy vyrábíme a nyní ho šijí i naše vyšívací babičky, nebo vyrábíme také výšivky na zakázku. Často se jedná o svatební šaty, košile, pásky na šaty,” vypočítává Hanka. Dodává, že občas přijdou i velmi specifické zakázky jako vyšití erbu domovské vesnice na bundu. „Děláme i výšivky pro firmy. Jsme schopné vyšít logo téměř na cokoliv. Této oblasti bychom se chtěly v budoucnu věnovat více.”

zasivarna 9

Zašívárna výrobky prodává, babičky si tak vyšíváním přivydělávají k důchodu. „Velkou odměnou pro ně ale je také to, že mohou ukázat, že něco umí a lidé to oceňují,” myslí si Šárka.

Babička Ilona

Bývalá učitelka v mateřské škole Ilona Voláková se k Zašívárně dostala skrz svou nastávající snachu. Ta narazila na inzerát, že dílna hledá vyšívací babičky. Paní Ilona tak byla jednou z prvních, které začaly na projektu pracovat. A spolupracuje s ní už tři roky. „Za tu dobu jsem toho vyšila už opravdu hodně. Mám za sebou snad všechny naše geometrické tvary - lišku, jezevce, jeleny, jednorožce, plameňáka a další,” popisuje. „Dělám, co je potřeba.” V Zašívárně se věnuje především vyšívání, v poslední době pomáhá Hance s Šárkou také šít oblečení. Ona sama pracuje většinou doma. „Někdy si to vezmu do kabelky, když vím, že budu někde déle čekat,” usmívá se.

zasivarna 7

Vyšívací babička Ilona

Spolupráce pro ni neznamená jen přivýdělek. „Mám pocit, že jsem něco platná. Byla jsem dlouho nemocná a byla jsem úplně mimo. Nacházím tu to, co jsem dříve ztratila,” přiznává.

zasivarna 2

Jako velký problém vnímá, že lidé staršího věku nemají kvůli svým různým omezením šanci najít stabilní zaměstnání. A to je izoluje. „Bohužel lidi nevydrží to pracovní tempo, které se neustále zvyšuje, nebo nevydrží zdravotně. A když už nemůžete chodit do práce, zůstanete najednou izolovaný, ani nevíte jak. Člověka to semele, ať chcete, nebo ne,” sdílí své pocity. „Je proto moc dobře, když pak někdo přijde, vytáhne vás z toho a pochválí vás, že to děláte hezky. To vás motivuje k tomu, překonat věci, které se v životě objeví.”

Nejen vyšívání

Vyšívacích babiček aktuálně v Zašívárně pracuje asi patnáct a zdaleka se už nevěnují jen vyšívání, které stálo na počátku. Šijí také oblečení a podílejí se na přípravě materiálů a vyšívacích sad. Jak už naznačila babička Ilona, snažily se Šárka s Hankou seniorky do dílny hledat přes Facebook, menší inzeráty nebo například větší článek v týdeníku Vlasta. Právě text v tradičním periodiku odstartoval lavinu zájmu starších žen, které se chtěly do projektu zapojit. Zájemkyně si pak Šárka s Hankou testují, pošlou jim vyšívací vzor a po jeho zpracování zjistí, na jaké úrovni jejich dovednosti jsou a zda se pro projekt hodí.

zasivarna 6

Hanka připouští, že si zpočátku se Šárkou nedokázaly ohledně spolupráce se seniorkami představit, co všechno to bude obnášet. „Krom toho, že s dámami komunikujeme o tom, co je potřeba vyšít a jaký materiál bude potřeba, začala se kolem toho nabalovat spousta informací o vnoučatech i o tom, co dělá například dcera. To jsme na začátku úplně nečekaly a postupem času se z toho přirozeně stala i taková sociální služba. A to nás na tom právě začalo bavit.”

Dílna i místo setkávání

Přestože má dnes Zašívárna sklad materiálu v Mosilaně, bývalé brněnské textilní továrně, nejsou prostory pro konstantní a podnětnou práci uspokojivé. Zájem babiček je současně obrovský, proto nyní Šárka s Hankou shánějí větší prostor, který by dovoloval náplň Zašívárny rozšířit. Za tím účelem aktuálně vybírají peníze na crowdfundingovém portálu Hithit. Vedle prostor se pak snaží získat prostředky na potřebné šicí stroje.

zasivarna 4

Majitelky Zašívárny se se svými babičkami pravidelně scházejí, pořádají také společné workshopy vyšívání pro veřejnost. To vše zatím probíhá po kavárnách. Rády by proto díky vybraným penězům našly takový prostor, který by vedle výroby umožňoval i taková setkávání a předávání zkušeností. „A mohlo by to tak fungovat i bez nás. Babičky by se přirozeně potkávaly mezi sebou, ale i s mladší generací, kterou určitě mají co naučit. Místo by tak fungovalo současně jako komunitní centrum.

zasivarna 8

Plány na vytvoření komunitního centra vnímá také vyšívací babička Ilona jako skvělý nápad. „Plno žen v mém věku často zůstanou samy. Tady mají možnost se setkávat s lidmi, kteří jsou naladěni stejně jako ony.”

zasivarna 11

Zašívárna plánuje v budoucnu vytvořit také vlastní kolekci oblečení. Aktuálně nabízí několik druhů triček nebo tunik. Hanka se Šárkou by rády zapojily nejen brněnské babičky, ale i ostatní z celé republiky. Včetně vyšívacích dědečků, kteří v týmu zatím chybí.

Chcete aktivity Zašívárny podpořit? Ještě několik dní můžete pomoci prostřednictvím Hithitu, kde si za svůj příspěvek můžete vybrat z řady atraktivních odměn.

Foto: David Konečný a archiv Zašívárny

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.