Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Vyšívací babičky nacházejí uplatnění v brněnské designové dílně. „Jsem něco platná,” říká paní Ilona

 

zasivarna big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

6

kvetna
2019

Brněnská Zašívárna spojuje tradiční textilní metody s módními trendy. Zaměřuje se zejména na výšivku, kterou vyvádí nejrůznější moderní vzory. Před více než třemi lety pak její zakladatelky napadlo zapojit do aktivit podniku také seniorky, které by přijaly roli vyšívacích babiček. Jednak by si k důchodu přivydělaly, cítily by se užitečné a současně by netrávily dny samy. Babiček se Zašívárnou spolupracuje patnáct a její majitelky by nyní rády prostor rozšířily a vedle dílny by rády vytvořily komunitní prostor, kde by se mohly babičky se zájemci o výšivku přirozeně potkávat. Pomoci jim s tím nyní můžete na Hithitu

Zašívárna vznikla před více než třemi lety v Brně a je zhmotněním volnočasových aktivit a koníčků jejích zakladatelek Šárky Syslové a Hanky Lísalové. „My dvě jsme se potkaly ve vyšívání. Hanku to naučila maminka, já mám vystudovanou textilku - krajkařskou a vyšívačskou tvorbu. Až po vysoké škole jsme se potkaly v této zálibě a říkaly jsme si, že by bylo dobré něco vymyslet,” vysvětluje počátky Zašívárny Šárka. Vyšívání pak začalo být trendy a mladé ženy napadlo, že by bylo možné moderní vzory na textil zpracovávat tradičními metodami. „Nemusíte výšivkou dělat jen folklorní lemy, ale dá se jí vyšít v podstatě cokoliv,” říká Šárka. S Hankou pak vymyslely rozličné vzory a začaly vyrábět vyšívací sady, kdy v krabičce zákazník dostane jak materiál, tak vzory i nákresy a daný vzor si pak může sám vyšít.

zasivarna 1

„Tehdy přišel ale náš kamarád, který řekl, že by si chtěl pořídit vyšívaný polštář, ale nechce se mu to samotnému vyšívat,” líčí Šárka. „A to byl ten moment, kdy jsme se rozhodly do našeho projektu zapojit i vyšívací babičky.” Ona sama se tématu stárnutí věnovala také během studií sociologie. Když začalo být zřejmé, že budou s vyšíváním potřebovat pomoci, pomyslela právě na seniory. „Jsou to lidé, kteří už jsou na okraji společenského zájmu, jsou vyloučení, ale přitom rozhodně nejsou odepsaní a mají co nabídnout,” říká. To potvrzuje také praxe Zašívárny. Z drtivé většiny tvoří vyšívací babičky ženy, které žijí samy. „Hledají, jak být znovu společnosti prospěšné a dělat to, co je baví. A my jim tohle můžeme nabídnout. Neučíme je nic nového, jen zúročujeme jejich výborné dovednosti,” vysvětluje Šárka.

zasivarna 3

Šárka a Hanka

„Často vyšíváme přímo vzory od nás ze Zašívárny - buď na oblečení, které samy vyrábíme a nyní ho šijí i naše vyšívací babičky, nebo vyrábíme také výšivky na zakázku. Často se jedná o svatební šaty, košile, pásky na šaty,” vypočítává Hanka. Dodává, že občas přijdou i velmi specifické zakázky jako vyšití erbu domovské vesnice na bundu. „Děláme i výšivky pro firmy. Jsme schopné vyšít logo téměř na cokoliv. Této oblasti bychom se chtěly v budoucnu věnovat více.”

zasivarna 9

Zašívárna výrobky prodává, babičky si tak vyšíváním přivydělávají k důchodu. „Velkou odměnou pro ně ale je také to, že mohou ukázat, že něco umí a lidé to oceňují,” myslí si Šárka.

Babička Ilona

Bývalá učitelka v mateřské škole Ilona Voláková se k Zašívárně dostala skrz svou nastávající snachu. Ta narazila na inzerát, že dílna hledá vyšívací babičky. Paní Ilona tak byla jednou z prvních, které začaly na projektu pracovat. A spolupracuje s ní už tři roky. „Za tu dobu jsem toho vyšila už opravdu hodně. Mám za sebou snad všechny naše geometrické tvary - lišku, jezevce, jeleny, jednorožce, plameňáka a další,” popisuje. „Dělám, co je potřeba.” V Zašívárně se věnuje především vyšívání, v poslední době pomáhá Hance s Šárkou také šít oblečení. Ona sama pracuje většinou doma. „Někdy si to vezmu do kabelky, když vím, že budu někde déle čekat,” usmívá se.

zasivarna 7

Vyšívací babička Ilona

Spolupráce pro ni neznamená jen přivýdělek. „Mám pocit, že jsem něco platná. Byla jsem dlouho nemocná a byla jsem úplně mimo. Nacházím tu to, co jsem dříve ztratila,” přiznává.

zasivarna 2

Jako velký problém vnímá, že lidé staršího věku nemají kvůli svým různým omezením šanci najít stabilní zaměstnání. A to je izoluje. „Bohužel lidi nevydrží to pracovní tempo, které se neustále zvyšuje, nebo nevydrží zdravotně. A když už nemůžete chodit do práce, zůstanete najednou izolovaný, ani nevíte jak. Člověka to semele, ať chcete, nebo ne,” sdílí své pocity. „Je proto moc dobře, když pak někdo přijde, vytáhne vás z toho a pochválí vás, že to děláte hezky. To vás motivuje k tomu, překonat věci, které se v životě objeví.”

Nejen vyšívání

Vyšívacích babiček aktuálně v Zašívárně pracuje asi patnáct a zdaleka se už nevěnují jen vyšívání, které stálo na počátku. Šijí také oblečení a podílejí se na přípravě materiálů a vyšívacích sad. Jak už naznačila babička Ilona, snažily se Šárka s Hankou seniorky do dílny hledat přes Facebook, menší inzeráty nebo například větší článek v týdeníku Vlasta. Právě text v tradičním periodiku odstartoval lavinu zájmu starších žen, které se chtěly do projektu zapojit. Zájemkyně si pak Šárka s Hankou testují, pošlou jim vyšívací vzor a po jeho zpracování zjistí, na jaké úrovni jejich dovednosti jsou a zda se pro projekt hodí.

zasivarna 6

Hanka připouští, že si zpočátku se Šárkou nedokázaly ohledně spolupráce se seniorkami představit, co všechno to bude obnášet. „Krom toho, že s dámami komunikujeme o tom, co je potřeba vyšít a jaký materiál bude potřeba, začala se kolem toho nabalovat spousta informací o vnoučatech i o tom, co dělá například dcera. To jsme na začátku úplně nečekaly a postupem času se z toho přirozeně stala i taková sociální služba. A to nás na tom právě začalo bavit.”

Dílna i místo setkávání

Přestože má dnes Zašívárna sklad materiálu v Mosilaně, bývalé brněnské textilní továrně, nejsou prostory pro konstantní a podnětnou práci uspokojivé. Zájem babiček je současně obrovský, proto nyní Šárka s Hankou shánějí větší prostor, který by dovoloval náplň Zašívárny rozšířit. Za tím účelem aktuálně vybírají peníze na crowdfundingovém portálu Hithit. Vedle prostor se pak snaží získat prostředky na potřebné šicí stroje.

zasivarna 4

Majitelky Zašívárny se se svými babičkami pravidelně scházejí, pořádají také společné workshopy vyšívání pro veřejnost. To vše zatím probíhá po kavárnách. Rády by proto díky vybraným penězům našly takový prostor, který by vedle výroby umožňoval i taková setkávání a předávání zkušeností. „A mohlo by to tak fungovat i bez nás. Babičky by se přirozeně potkávaly mezi sebou, ale i s mladší generací, kterou určitě mají co naučit. Místo by tak fungovalo současně jako komunitní centrum.

zasivarna 8

Plány na vytvoření komunitního centra vnímá také vyšívací babička Ilona jako skvělý nápad. „Plno žen v mém věku často zůstanou samy. Tady mají možnost se setkávat s lidmi, kteří jsou naladěni stejně jako ony.”

zasivarna 11

Zašívárna plánuje v budoucnu vytvořit také vlastní kolekci oblečení. Aktuálně nabízí několik druhů triček nebo tunik. Hanka se Šárkou by rády zapojily nejen brněnské babičky, ale i ostatní z celé republiky. Včetně vyšívacích dědečků, kteří v týmu zatím chybí.

Chcete aktivity Zašívárny podpořit? Ještě několik dní můžete pomoci prostřednictvím Hithitu, kde si za svůj příspěvek můžete vybrat z řady atraktivních odměn.

Foto: David Konečný a archiv Zašívárny

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.