Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Češky v pátek získají ve 40 podnicích slevu 22 %. Místa tak upozorní na platovou nerovnost

 

22procent big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
října
2018

Ženy v České republice se stále potýkají s nerovností v odměňování za svou práci. Ta se již několik let pohybuje nad hranicí 22 procent. To znamená, že žena v průměru za vykonanou práci vydělá o 22 procent méně než muž. To je způsobeno jak přímou diskriminací, kdy je žena za stejnou práci odměněna nižším platem, tak i segregací na trhu práce a stereotypy. V Česku například existuje nízký počet menších či flexibilních úvazků, stále se objevují předsudky ohledně domácnosti a péče o děti, případně ženy pracují v hůře placených sektorech trhu. Na to každoročně upozorňuje Den za rovné příjmy. „Tento rok chceme na příjmovou nerovnost upozornit v den, kdy ženy přestávají symbolicky vydělávat a po zbytek roku pracují zadarmo. Ten den nastane právě 12. října 2018.,” uvádí organizace Nesehnutí, která ve spolupráci s více jak 40 podniky nabízí v tento den ženám symbolickou slevu 22 procent na nejrůznější produkty (mapu podniků najdete ZDE).

„Do akce jsme se rozhodli zapojit, protože nám přijde důležité poukazovat na neférové rozdíly v platech mezi muži a ženami. Jako kavárna patřící pod Člověka v tísni zastáváme hodnoty a principy demokratické společnosti, kde takové neprávo nechceme tolerovat. Věříme, že připojením se k organizaci Nesehnutí podpoříme diskuzi, která v budoucnu přiměje naši společnost ke změně vnímání této nerovnosti,” říká pro HFC Jana Čtveráková z kavárny Langhans, která v tento den nabízí všem ženám veškerý sortiment se slevou 22 procent. „Líbí se mi ten způsob - je to sice symbolické, ale dost názorné,” přidává se pro HFC Alena Kleinová z brněnské Literární čajovny Skleněná louka, která dá ženám 22 procentní slevu na všechny čaje.

Neplacená práce a ohrožení chudobou

Zapojené podniky a organizace letos chtějí upozornit především na téma péče o děti a domácnost. Ženy totiž touto neplacenou prací tráví v průměru 22 hodin týdně, zatímco u mužů je to pouze 7,7 hodin týdně. Rodičovství a neplacená práce v domácnosti jsou přitom výraznými faktory, kvůli kterým ženy nedosahují rovných příjmů. Ženy v průběhu přerušené kariéry přistupují na částečné úvazky nebo vykonávají méně kvalifikované a hůře platově ohodnocené práce. To v důsledku vede k tomu, že seniorky v Česku mají o 13 procent nižší důchod než senioři. Ženy jsou také tím pádem více ohrožené chudobou než muži. „Pro srovnání, v Evropské unii pracuje pouze 65 % žen s malým dítětem, zatímco mužů se stejnou rodinnou situací je na trhu práce 89 %,” upozorňuje na další nerovnost analýza organizace Nesehnutí.

22procent 1

Foto: Wikipedia

„Tradiční rozdělení genderových rolí a přetrvávání stereotypů, které vedou ke koncentraci mužů a žen do různých odvětví a oborů, odvětví, kde převládají ženy, jsou pak typicky méně finančně ohodnocena než ta mužská, diskriminace žen na pracovišti, platová netransparentnost či skleněný strop, který ženám brání proniknout do vyšších pozic,” shrnuje další témata, na která upozorňuje brněnská organizace Nesehnutí. „Jste na rodičovské a zároveň pracujete? Zjistěte si víc o institutu tzv. vyloučené doby. Když máte v průběhu rodičovské nižší plat, než jste měla před ní, můžete jednoduše požádat o vyloučení této doby z výpočtu vašeho důchodu,” zní například jedno z doporučení, které organizace nabízí. Mnoho dalších se týká jak samotných žen, tak státu i samotných firem.

Role státu v oblasti slaďování práce a soukromého života

Pro stát je rovnost žen a mužů důležitou otázkou, protože přináší benefity celé rodině. Touto agendou se zabývá výbor Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Mezi hlavní problémy podle něj patří nízká zaměstnanost žen, jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU - 22,5 procenta na stejné nebo srovnatelné pozici, vysoká míra žen ohrožených chudobou a celková diskriminace a znevýhodňování žen na trhu práce v důsledku péče o děti či blízké osoby. Neméně důležitými oblastmi, které výbor řeší, je prevence domácího násilí a slaďování práce a soukromého života.

Ženy jsou primárními pečovatelkami o děti předškolního věku. V České republice na rodičovskou odchází pouze necelá 2 % mužů. Současně bohužel patříme k zemím EU s nejnižší nabídkou částečných pracovních úvazků. Podíl žen zaměstnaných na částečný úvazek v roce 2015 činil 9,3 procent oproti evropskému průměru 32,1 procent.

Podle metodiky slaďování vytvořené Odborem rovnosti žen a mužů je tedy potřeba zajistit kapacity školek a předškolních zařízení a zároveň navýšit nabídku flexibilních forem práce, například částečných úvazků a práce z domova.

22 procent 2

Data pro letošní komunální volby

Den za rovné příležitosti

„Jsme rády, že se otevírá společenská debata o platové nerovnosti a dalších hendikepech, které ženy při slaďování rodinného a pracovního života pociťují. V prosinci otevíráme velkou výstavu Feministická avantgarda, takže zveme do Domu umění ženy nejen jako návštěvnice, ale také jako aktérky tvůrčího procesu - výtvarnice, performerky, fotografky, malířky, teoretičky umění,” říká pro HFC Anna Saavedra z Domu umění města Brna, který poskytne návštěvnicím galerie padesátiprocentní slevu na vstupné. „Víte, když se dva najdou a rozhodnou se jít společnou cestou, jsou jako jedno tělo. Není jednoho více nebo méně. Oba jsou stejně důležití. Takto to vnímám i v běžném životě a nevidím důvod, proč by jeden měl být zvýhodňován nebo znevýhodňován před druhým. Z tohoto důvodu se Naturinka velmi ráda stala součástí Dne za rovné příležitosti,” uzavírá pro HFC Barbora Kálnássy z e-shopu ručních výrobků Naturinka, který má pro ženy 12. října slevu 22 procent.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

Zažil šikanu učitelů i útoky neonacistů. Dnes je úspěšným moderátorem. Rodina ho zavrhla kvůli orientaci

„Dělám si ze sebe srandu, že kdyby žil Hitler, byl bych první v plynu,” směje se Gerhard Hadi. „Jako Rom, žid a gay to myslím stačí,” vysvětluje. Pětatřicetiletý rodák z Košic se totiž narodil do židovsko-romské vzdělané rodiny. Vyrůstal v době, kdy v regionu vzkvétala neonacistická hnutí, a to se promítlo i do života jeho rodiny. Sám Gerhard byl jako školák opakovaně napaden neonacisty. Rodina proto ze strachu odjela do Německa, kde požádala o azyl. Stesk po domově a příbuzných ji však o pár let později přivedl zpět. Na základní škole na Slovensku pak pro svůj romský původ čelil šikaně. Ne však jen ze strany spolužáků, ale zejména učitelů. Nejhorší to podle něj bylo na němčině, kde učitelka směrem k němu při jedné hře opakovaně říkávala: Ich bin schmutzig (Jsem špinavý). „Nechápal jsem to. Chodil jsem domů s pláčem,” popisuje. 


...

V Amsterdamu vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky. Pomáhá jim s novými začátky

Získat po příchodu do nové země potřebné zkušenosti, pracovní trénink, jazykové dovednosti i velmi cenné sociální vazby. To jsou cíle unikátního projektu v nizozemské metropoli, kde vloni vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky ve spolupráci s místními sociálními pracovníky. Hotel s restaurací dočasně otevřel vloni, a to v poměrně nezvyklém místě - v bývalé věznici na jihu Amsterdamu. A provozovatelé právě na této skutečnosti postavili propagaci. „Nechte se pohodlně zamknout v Amsterdamu,” zní jeden ze sloganů. Hotel nesl název Movement Hotel. Pozornější čtenář si všimne minulého času - hotel totiž před pár týdny zavřel. Brzy dojde k demolici vězeňských věží, aby uvolnily cestu výstavbě nových bytů. Restaurace v bývalé vězeňské prádelně však zatím funguje dál a podobně jako i dříve hotel nemá problém s nedostatkem zákazníků. „Hosté hotel milovali, protože byl jiný,” vy ...

„Není tu bezpečno a chybí školy. Se změnou pomáhá český slabikář,” říká středoafrická učitelka

Irène Célestine Ngono je koordinátorka vesnických škol v regionu Baoro ve Středoafrické republice (SAR), která je v současnosti považována za druhou nejméně rozvinutou zemi světa. Jak vypadá život v takzvaném zhrouceném státě? „V běžném životě se zhroucený stát projevuje například špatným stavem silnic. Nyní, v období dešťů, je naprosto žalostný a jakékoliv cestování je velice nebezpečné,“ říká Irène a dodává, že prioritou by měla být hlavně bezpečnost. „V zemi není bezpečno. Jeden den dojde ke krveprolití tady, druhý den tamhle a tak pořád dokola. Obyvatelstvo je vystavené naprosté nejistotě.“ Zvlášť velkou výzvou je v SAR i vzdělávání, se kterým pomáhají i Češi z organizace SIRIRI. I dnes tu jsou některé školy prosté chýše z bambusu nebo slámy, některé učitele trápí hlad. „Učitelé jsou špatně placení,“ tvrdí Irène a vysvětluje, proč je to problém: „Učitel o sebe musí d ...

„Neposmívejte se nám,” apeluje 14letá nedoslýchavá dívka. Chce se stát psycholožkou

Čtrnáctiletá Anička Poláková se narodila jako nedoslýchavá. Lékařům se na to podařilo přijít až později a Anička dostala naslouchadlo, když jí byly čtyři roky. Do školy, kde si našla řadu kamarádů, se nemohla dočkat. Některé děti se jí ale kvůli jejímu hendikepu posmívaly. S posměšky a nepochopením se setkává i dnes. „Je to pro nás těžký a fakt se snažíme. Neposmívejte se nám, protože za to nemůžeme a můžeme být kvůli tomu hodně smutní,” říká. „Neslyšící se nemají za co stydět, protože jsme stejně chytří a šikovní jako ostatní,” dodává. Hodně se věnuje gymnastice a atletice, ráda by se věnovala cheerleadingu. V dospělosti by se ráda stala psycholožkou, která by pomáhala dětem s postižením.


Bára Schneiderová 10. 10. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.