Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Češky v pátek získají ve 40 podnicích slevu 22 %. Místa tak upozorní na platovou nerovnost

 

22procent big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
října
2018

Ženy v České republice se stále potýkají s nerovností v odměňování za svou práci. Ta se již několik let pohybuje nad hranicí 22 procent. To znamená, že žena v průměru za vykonanou práci vydělá o 22 procent méně než muž. To je způsobeno jak přímou diskriminací, kdy je žena za stejnou práci odměněna nižším platem, tak i segregací na trhu práce a stereotypy. V Česku například existuje nízký počet menších či flexibilních úvazků, stále se objevují předsudky ohledně domácnosti a péče o děti, případně ženy pracují v hůře placených sektorech trhu. Na to každoročně upozorňuje Den za rovné příjmy. „Tento rok chceme na příjmovou nerovnost upozornit v den, kdy ženy přestávají symbolicky vydělávat a po zbytek roku pracují zadarmo. Ten den nastane právě 12. října 2018.,” uvádí organizace Nesehnutí, která ve spolupráci s více jak 40 podniky nabízí v tento den ženám symbolickou slevu 22 procent na nejrůznější produkty (mapu podniků najdete ZDE).

„Do akce jsme se rozhodli zapojit, protože nám přijde důležité poukazovat na neférové rozdíly v platech mezi muži a ženami. Jako kavárna patřící pod Člověka v tísni zastáváme hodnoty a principy demokratické společnosti, kde takové neprávo nechceme tolerovat. Věříme, že připojením se k organizaci Nesehnutí podpoříme diskuzi, která v budoucnu přiměje naši společnost ke změně vnímání této nerovnosti,” říká pro HFC Jana Čtveráková z kavárny Langhans, která v tento den nabízí všem ženám veškerý sortiment se slevou 22 procent. „Líbí se mi ten způsob - je to sice symbolické, ale dost názorné,” přidává se pro HFC Alena Kleinová z brněnské Literární čajovny Skleněná louka, která dá ženám 22 procentní slevu na všechny čaje.

Neplacená práce a ohrožení chudobou

Zapojené podniky a organizace letos chtějí upozornit především na téma péče o děti a domácnost. Ženy totiž touto neplacenou prací tráví v průměru 22 hodin týdně, zatímco u mužů je to pouze 7,7 hodin týdně. Rodičovství a neplacená práce v domácnosti jsou přitom výraznými faktory, kvůli kterým ženy nedosahují rovných příjmů. Ženy v průběhu přerušené kariéry přistupují na částečné úvazky nebo vykonávají méně kvalifikované a hůře platově ohodnocené práce. To v důsledku vede k tomu, že seniorky v Česku mají o 13 procent nižší důchod než senioři. Ženy jsou také tím pádem více ohrožené chudobou než muži. „Pro srovnání, v Evropské unii pracuje pouze 65 % žen s malým dítětem, zatímco mužů se stejnou rodinnou situací je na trhu práce 89 %,” upozorňuje na další nerovnost analýza organizace Nesehnutí.

22procent 1

Foto: Wikipedia

„Tradiční rozdělení genderových rolí a přetrvávání stereotypů, které vedou ke koncentraci mužů a žen do různých odvětví a oborů, odvětví, kde převládají ženy, jsou pak typicky méně finančně ohodnocena než ta mužská, diskriminace žen na pracovišti, platová netransparentnost či skleněný strop, který ženám brání proniknout do vyšších pozic,” shrnuje další témata, na která upozorňuje brněnská organizace Nesehnutí. „Jste na rodičovské a zároveň pracujete? Zjistěte si víc o institutu tzv. vyloučené doby. Když máte v průběhu rodičovské nižší plat, než jste měla před ní, můžete jednoduše požádat o vyloučení této doby z výpočtu vašeho důchodu,” zní například jedno z doporučení, které organizace nabízí. Mnoho dalších se týká jak samotných žen, tak státu i samotných firem.

Role státu v oblasti slaďování práce a soukromého života

Pro stát je rovnost žen a mužů důležitou otázkou, protože přináší benefity celé rodině. Touto agendou se zabývá výbor Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Mezi hlavní problémy podle něj patří nízká zaměstnanost žen, jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU - 22,5 procenta na stejné nebo srovnatelné pozici, vysoká míra žen ohrožených chudobou a celková diskriminace a znevýhodňování žen na trhu práce v důsledku péče o děti či blízké osoby. Neméně důležitými oblastmi, které výbor řeší, je prevence domácího násilí a slaďování práce a soukromého života.

Ženy jsou primárními pečovatelkami o děti předškolního věku. V České republice na rodičovskou odchází pouze necelá 2 % mužů. Současně bohužel patříme k zemím EU s nejnižší nabídkou částečných pracovních úvazků. Podíl žen zaměstnaných na částečný úvazek v roce 2015 činil 9,3 procent oproti evropskému průměru 32,1 procent.

Podle metodiky slaďování vytvořené Odborem rovnosti žen a mužů je tedy potřeba zajistit kapacity školek a předškolních zařízení a zároveň navýšit nabídku flexibilních forem práce, například částečných úvazků a práce z domova.

22 procent 2

Data pro letošní komunální volby

Den za rovné příležitosti

„Jsme rády, že se otevírá společenská debata o platové nerovnosti a dalších hendikepech, které ženy při slaďování rodinného a pracovního života pociťují. V prosinci otevíráme velkou výstavu Feministická avantgarda, takže zveme do Domu umění ženy nejen jako návštěvnice, ale také jako aktérky tvůrčího procesu - výtvarnice, performerky, fotografky, malířky, teoretičky umění,” říká pro HFC Anna Saavedra z Domu umění města Brna, který poskytne návštěvnicím galerie padesátiprocentní slevu na vstupné. „Víte, když se dva najdou a rozhodnou se jít společnou cestou, jsou jako jedno tělo. Není jednoho více nebo méně. Oba jsou stejně důležití. Takto to vnímám i v běžném životě a nevidím důvod, proč by jeden měl být zvýhodňován nebo znevýhodňován před druhým. Z tohoto důvodu se Naturinka velmi ráda stala součástí Dne za rovné příležitosti,” uzavírá pro HFC Barbora Kálnássy z e-shopu ručních výrobků Naturinka, který má pro ženy 12. října slevu 22 procent.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.