Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Brundibár z ghetta

 

brundibar big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

20
února
2015

Skupina brněnských operních umělců se rozhodla s dětmi z brněnské sociálně vyloučené lokality nacvičit dětskou operu Brudibách. Ta bude mít premiéru v červnu letošního roku.

 

Cílem projektu Brundibár z ghetta je poukázat nejenom na problematiku, ale i na samotnou existenci ghett. Slavíme 70. výročí osvobozeni Terezína, a přitom hned v našem sousedství žijí lidé, kteří si místo k pobytu nevybrali zcela dobrovolně, i přes veškerý pokrok 21. století.

Za tímto účelem by měla být s dětmi z brněnských vyloučených lokalit nazkoušena a uvedena inscenace, jejímž základem je krátká opera Brundibár skladatele Hanse Krásy, která je psaná pro dětské herce a je známá po celém světě především pro své uvádění v koncentračním táboře Terezín (1943-45).

Děj vypráví o chudých dětech, Aničce a Pepíčkovi, které svým zpěvem na ulici chtějí vydělat peníze pro nemocnou maminku. V tom jim však brání zlý a hrubý flašinetář Brundibár, který děti považuje za konkurenci. Nešťastným sourozencům nakonec pomohou zvířátka i ostatní děti z místní čtvrti a společnými silami zlého Brundibára zaženou. Protifašistický podtext a pozitivní vyznění opery jsou hlavní příčinou, že se Brundibár stal nejúspěšnějším a nejčastěji hraným představením v ghettu (až 50 repríz). V současné době je vyhledávaným repertoárem profesionálních i amatérských souborů nejen v Evropě.
 
Myšlenka brněnského projektu Brundibár z ghetta vznikla na podzim roku 2014. Operní pěvec a zároveň dramaturg projektu Josef Škarka společně s organizátory street-festivalu Ghettofest Kateřinou Geislerovou a Pavlem Strašákem začali oslovovat výrazné osobnosti napříč různými obory. Režie se zhostí uznávaná režisérka Linda Keprtová, hlavní roli Brundibára ztvární mladá hvězda brněnské muzikálové scény Aleš Slanina. Orchestrálního partu se ujme Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou šéfdirigenta Pavla Šnajdra.

Jelikož jde o umělecký projekt se silným sociálním a pedagogickým přesahem, bylo potřeba oslovit zkušené pedagogické pracovníky. Lektor Martin Ptáček uplatní svoje zkušenosti z programů pro děti a mládež Ostravské filharmonie a společně se začínající režisérkou a studentkou JAMU Kristýnou Kopřivovou děti připraví po hudební a pohybové stránce. Pedagogický tým obohatí svými zkušenostmi a konzultacemi bohemistka a gymnaziální profesorka Ruth Konvalinková.

V lednu tohoto roku proběhl nábor dětí na ZŠ na Merhautově a ZŠ na nám. 28. října, a u dětí vyvolal nečekaně obrovský zájem. Do projektu se zapojil i fotograf Josef Rabara, který bude zaznamenávat průběh celého projektu a posléze vytvoří časosběrný cyklus fotografií. Záštitu nad projektem převzal senátor Zdeněk Papoušek, dále projekt v současné chvíli spolupracuje s Knihovnou Jiřího Mahena, Americkou ambasádou a HateFree Culture.
 
Úkolem týmu pedagogů a umělců bude vytvářet takové podmínky, aby se pro děti období studia opery stalo zábavou. Kromě nácviku opery, jehož výsledek bude prezentován před veřejností na premiéře 5. června, se děti budou setkávat se zajímavými osobnostmi ze světa showbyznysu a umění. Záměrem je nabídnout dětem také pestrý doprovodný program v podobě exkurzí, výletu, nebo víkendového soustředění. Je nutno podotknout, že většina účastníků týmu se do projektu zapojuje ve svém volném čase a dobrovolnicky.
 
Dalo by se říct, že výsledný tvar inscenace na jevišti je pouze jedním z výsledků projektu. Dětem bude hlavně nabídnuta volnočasová aktivita, při které mohou rozvíjet své dovednosti, nebo zažít pocit úspěchu, který je může motivovat k dalším pozitivním činnostem. Především jim však bude nabídnuta pomocná ruka, aby dokázali překonat bariéry ghett, která jsou více než na mapách měst zapsána v našich myslích.

Premiéra Brundibára z ghetta bude 5. června v rámci Ghettofestu.

Sledujte Brudibára z ghetta na Facebooku!

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.