„Co je, Dádo? Říkal jsem ti přece, že teď už musíš být potichu. Proč nespíš? Vždyť všechny vzbudíš,“ zlobil se rozespalý tatínek. „Ale mně je nějak špatně, opravdu,“ odpověděla mu smutně Danielka. V tu chvíli se před ní objevila hlava rozespalé maminky. „Jak špatně? Bolí tě něco? Pojď honem ke mně dolů, ať tady nerušíme.“ Dáda se vděčně spustila do maminčiny náruče. Potom se položila k ní na lehátko. „Maminko,“ šeptala a přitom si utírala slzy. V tu chvíli už byl dole i tatínek a tvářil se opravdu velmi nešťastně. „Copak se děje? Vždyť ti bylo dobře, tak moc ses těšila,“ říkala ustaraně maminka. „Já se pořád těším, ale už to nemůžu vydržet. Je to ještě horší než odpoledne, myslela jsem, že to přejde, ta bolest. Mami, strašně mě bolí hlava,“ vzlykala Dáda.
Ač Danielka cítila nepříjemný tlak a bolest v hlavě již během dne, migréna o sobě dala naplno vědět v noci ve vlaku. S rodinou cestovala v kupé i starší paní a mladá slečna, které se Danielce a jejím rodičům snažily být nápomocné.
Paní naproti si sedla, zalovila ve své kabelce a vytáhla z ní čtyři složené igelitové tašky. Podala je tatínkovi a ten jí vděčně poděkoval. „Rychle jí to podejte, brzy bude znovu zvracet.
Nemá náhodou záchvat migrény? Já jí trpím už od dětství, nemusíte se omlouvat. Chudák malá, vypadá tak nešťastně.“ Paní měla bohužel pravdu, Dáda začala znovu zvracet „Migrénu?“ zeptala se maminka, když dceru opět uložila. „To mě vůbec nenapadlo, ale máte pravdu, moje máma na ni taky trpí.“ (…) Mezitím si slečna na prostředním lehátku vyndala sluchátka z uší a chvilku poslouchala Dádinu smutnou maminku, která si povídala s paní naproti. „Kdybyste chtěla, já tu mám prášek na bolest, protože mě včera trochu škrábalo v krku. Nevím, kolik malá váží, ale myslím, že by půlku mohla, ale raději se podívejte na příbalový leták.“ Potom podala mamince krabičku s léky.
I přes laskavou pomoc odjeli rodiče s Danielkou do nemocnice, kde trpělivý pan doktor vysvětlil vystrašené dívence, co je potřeba udělat, aby se jí konečně ulevilo, přestala zvracet a bolest hlavy povolila.
„Víš, proč ti potřebujeme dát tu jehličku do žíly?“ Dáda zvědavě zavrtěla hlavou: „Ne, proč?“ „Hadičkou, které se říká kapačka, ti budou do žíly kapat rozpuštěné léky na bolest.“ „A co je to žíla?“ zeptala se Dáda. „To je jedna z trubiček, kterých máš plné tělo, vidíš? Jednu máš tady na ruce, proudí v ní krev. My se na tu jednu tvou trubičku připojíme, a tobě se pak uleví. Přestane tě bolet hlavička a doufám, že si trochu pospíš. Také se ti do těla dostane voda, které teď moc nemáš, protože jsi mnohokrát zvracela.
Příběh Danielky a jejích rodičů dopadl dobře. Léky zabraly, Danielka s rodiči opustila nemocnici a mohli pokračovat do Tater, kde na ně čekaly procházky překrásnou přírodou.
Migréna u dětí v ČR
V ČR se s migrénou potýká více jak 10 % školních dětí. Zároveň přibližně 70 % školních dětí má bolesti hlavy alespoň jednou ročně a jedno ze čtyř těchto dětí trpí opakujícími se bolestmi hlavy. Mezi ně patří i 11letý Kuba, s nímž najdete v knížce krátký rozhovor. „Kubík začal trpět záchvaty migrény v pěti letech a všichni jsme si prošli dlouhou cestu bolesti, než mu lékaři stanovili diagnózu. Bez varování se kdykoliv a kdekoliv dostal do bodu nula - hadrová panenka, kterou cloumá bolest. Břicho, hlava, břicho, hlava... a strašlivý pláč plný zoufalství a bezradnosti. Pak upadl do spánku a po deseti minutách se s pláčem probudil, vyblinkal a spal dalších deset hodin,“ popsala Kubíkovy stavy jeho maminka, která se o tom, že její syn trpí migrénou, dozvěděla až po dvou letech a samostudiem. „Pamatuju si na svůj první záchvat. Teda, my jsme ještě nevěděli, že je to záchvat migrény. Máma i já jsme si mysleli, že mám obrovský hlad a udělalo se mi špatně. Bylo to v ZOO, našel jsem tam srdíčkový diamanat. A pak už si jen pamatuju, že mi bylo hůř a hůř, poblinkal jsem se a spal,“ vzpomíná Kuba na svůj první záchvat. Dosud nepřišel na to, co mu migrenózní záchvaty způsobuje.
Vliv migrény na život dětí
Migréna je nepředvídatelná. Je velmi těžké určit, co konkrétně ji spouští, a často to je několik různých faktorů dohromady. I přesto se dá obecně říci, že migrénu může přivodit nekvalitní spánek, dehydratace, hladovění, stres, počítačové obrazovky, některé potraviny či náhlá nebo náročná fyzická aktivita. Mnoho dětí kvůli migréně chybí ve škole, ze strachu z dalších záchvatů se vyhýbají dosud oblíbeným činnostem a aktivitám. Některé děti zažívají tzv. víkendovou migrénu, kdy se migréna spustí spolu s uvolněním na konci týdne. Taková bolest pak často ovlivňuje víkendové plány, setkávání s dalšími dětmi, rodinou a přáteli, což může u dětí vést k pocitům izolace i nízké sebeúcty.
Knihu napsala Helena Beránková, která právě tak jako Danielka prožila jeden ze svých záchvatů migrény právě cestou na Slovensko. Kniha však zdaleka neobsahuje pouze příběh malé Daniely. Psycholog Tomáš Morávek, který knihu opatřil doslovem, zdůrazňuje, jak migréna dokáže potrápit tělo i duši a jak důležité je nejen podat léky, ale také cítit pochopení a účast druhých. Součástí knížky Můj Bolehlávek je i již zmíněný rozhovor s 11letým Kubou o tom, jak migrénu vnímá a jak ovlivňuje jeho život. Dozvíte se v ní také, jaká specifika má migréna u dětí a jak dítě s migrénou podpořit.
Aby mohla být knížka Můj Bolehlávek laskavým průvodcem dětem s migrénou i jejich nejbližším, podpořte její vydání. Můžete si také objednat autorské čtení, které je zajímavým a podnětným programem pro mateřské školy, první třídy základních škol, družin, komunitních center či knihoven.
Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje setkávání svépomocných skupin, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma.