S myšlenkou narukovat přišel jako první nejmladší z trojčat Adrion, který snil o službě v námořnictvu už od střední školy. „Slyšel jsem rodiče mluvit o tom, jak dobré to bylo u námořnictva. Když jsme vyrůstali, viděl jsem, jak se táta vrací domů po dlouhých měsících a stará se o rodinu,“ popsal Adrion. I ostatní sourozenci se v dětství ptali rodičů, jaké to v armádě bylo. „Vždycky jsem jim říkala, že lepší práci bych si nemohla přát," popsala Tiffany, která týden před nasazením potkala před jídelnou Andreho. „Prošla jsem kolem něj a zdálo se mi, jako by zářil. Dokonce jsem zavolala mámě a řekla jí, že jsem našla svého manžela," svěřila se.
Andre Sutton sloužil u námořnictva v Allentownu v Pensylvánii 12 let. K námořnictvu se přidal kvůli příležitostem, které mu práce nabízela. „Miluji lidi v Allentownu. Miluji to město. Jsem vděčný za vše. Ale nebylo to místo, kde bych chtěl strávit celý život, a tak jsem se rozhodl jít dál," vysvětlil, proč se nakonec uchytil v obchodním loďstvu. Nyní, o 22 let později, se vrací do aktivních záloh, aby mohl sloužit se svými potomky. „Děti mě inspirovaly,” dodal.
Pro sourozence je námořnictvo součástí ‚každodenního života‘. „Zároveň jde ale také o rodinný odkaz,” poznamenala Andrea. „Spousta lidí by do toho nešla. Pro nás tři i pro tátu a mámu je to věc cti. Odkaz statečnosti a služby,” dodala. Ayrion souhlasí: „Rád sloužím své zemi. Je mi ctí oblékat tuhle uniformu," uzavřel.
