„Správce se k nám choval vulgárně, urážel děti a ženy včetně starších. Sprostě nám nadával, a to i před opravdu malými dětmi. Jednoho sedmiletého kluka zvedl pod krkem,“ svěřuje se po telefonu Anastasia (31), která do Božičan na Karlovarsku uprchla před dvěma týdny z tábora u Užhorodu. Spolu s ní bylo v rekonstruované třípodlažní vilce ubytováno 59 uprchlíků, 44 romských žen a 15 dětí ze západu Ukrajiny. Většina z nich ale v minulých dnech ubytování opustila a vydala se za příbuznými do Mnichova. Důvodem mělo být agresivní chování správce a napadení romských nezletilých místními výrostky.
Pod krkem
Objekt, který dříve sloužil jako penzion, se rozkládá na okraji poklidné vesnice, kde se nacházejí hned dvě ubytovny využívané především zahraničními pracovníky. Soukromým vlastníkem je dál pronajímán a o jeho provoz se stará správce Jiří Zborník. Právě kvůli konfliktům s ním měli Romové odjet. „Chytil malého kluka pod krkem a zvedl ho do výšky. Jeho matka se ho pochopitelně zastala, ale správce chtěl uhodit i ji,“ pokračuje Anastasia, kterou se HateFree Culture podařilo zastihnout v Německu, kde čeká na registraci. Podle ní měl správce napadnout také starší ženu, protože se mu nelíbilo, že si na zahradu vynesla stolek a chtěla se za něj usadit. I ji měl podle Anastasie držet pod krkem a vulgárně urážet.
Opakované incidenty a fyzické napadení mezi správcem a romskými utečenci potvrzuje ředitel sokolovské organizace Khamoro Emil Voráč. Ten se do pomoci v Božičanech zapojil společně s organizací Romodrom, která se stará především o romské uprchlíky už v několika krajích, a dvojicí dobrovolníků ze Správy uprchlických zařízení.
Voráč se nejprve snažil situaci se správcem zklidnit. „Tváří v tvář jsme spolu nikdy nemluvili, komunikovali jsme po telefonu. To, že došlo z jeho strany k pochybení, napadení a vulgaritám, mi tehdy potvrdil s tím, že už se to nebude opakovat. Bohužel jsem mu uvěřil a situace se opakovala,“ dodal Voráč, který se se Zborníkem potkal až před několika dny, ale to už spolu nemluvili. Mezitím Voráč zveřejnil celý případ na svém Facebooku a o soužití mezi místními a nově příchozími se začala zajímat média.
„Není to pravda, žádné dítě jsem pod krkem nechytil, akorát jsem kluka chytil za ramena a vysvětloval mu, že nesmí rozbíjet věci a jak je má správně používat. Žádným paním jsem vulgárně nenadával, mluvil jsem na ně hodně hlasitě, bylo jich hodně, nebylo možné je překřičet,“ brání se správce Zborník a dodává, že vulgarismy běžně a neadresně používá, když mu ujedou nervy. Jinak podle jeho slov od něj Romové dostávali vše, co potřebovali, jako ručníky, šampony a vůbec o ně bylo dobře postaráno.
„Ještě než jsme je u nás ubytovali, věděl jsem, že to budou Romové, a nijak mi to nevadilo,” ubezpečuje novinářku a doplňuje, že už ubytovával Kyrgyze nebo Rusy a problémy nebyly. „Nám nepomáhal nikdo. Někdo sem za našimi zády jezdil a něco jim vozil, to je všechno, co vím. Pak se tu objevil pán s paní, přičemž paní byla velice arogantní,“ stěžuje si. Pár údajně upozornil, že se nachází na soukromém pozemku a vykázal je. Následně začal spolupracovat s jinou neziskovou organizací z Karlových Varů, kterou si pochvaluje, ale jejíž jméno si nepamatuje.
Do Mnichova
Voráč i jeho kolega z organizace Identity Prague Petr Ščuka popírají, že by byl správce na uprchlíky sám, podle svých slov byli na místě už třetí nebo čtvrtý den po jejich příjezdu. Přivezli jídlo darované potravinovou bankou a zakoupené z darů jejich podporovatelů. „Většina žen a dětí byly nemocné a potřebovaly obstarat volně prodejné léky na nachlazení. Během návštěvy nás požádaly o sprchové gely, zubní pasty a další hygienické prostředky, které na penzionu v tu dobu chyběly,“ přiblížil Ščuka, jak situace na místě vypadala. Při druhé návštěvě s sebou přivezl ošacení, hračky, sladkosti, hygienu a pět mobilních telefonů darovaných soukromými dárci, kteří zareagovali na jeho výzvu na Facebooku. Díky mobilním telefonům mohli být v kontaktu se svými blízkými na Ukrajině i příbuznými v Německu. Romové podle něj každou pomoc přijímali s vděkem, chovali se slušně a udržovali kolem domů pořádek. Přesto se začali množit stížnosti na nepořádek kolem popelnic, ta ale na plnou ubytovnu připadala jen jedna.
„Odmítám, že bychom dělali binec, všechno jsme udržovali v čistotě. Pravidelně jsem uklízela. Kuchyň i ostatní prostory byly udržované a to platí i pro prostory kolem domu,“ říká rozhodně Anastasia.
A zdá se, že za těch 14 dní v Božičanech toho nepříjemného zažili uprchlíci ještě víc. „Poslední kapkou bylo, když po nás nějací místní výrostci začali házet skleněné lahve a zasáhli jimi dvě děti. Rozhodli jsme se, že odjedeme dál na západ. Naštěstí se nikomu nic vážného nestalo,“ pokračuje Anastasia. Pouze patnáctiletá dívka si z nepříjemného zážitku odnesla bouli na hlavě. Právě kvůli strachu o své potomky se většina Romek rozhodla, že odjede z České republiky za příbuznými do Mnichova. S odjezdem jim opět pomohli manželé Voráčovi.
„Minulý pátek jsme převezli sedm z nich na nádraží do Karlových Varů, aby mohli pokračovat do vlídnější země. Následně odjela další skupina 20 Romů. Do Prahy dorazili přibližně v devět večer. Na místě už je čekal Petr Ščuka, který jim poskytl finance na cestu do Německa,“ popisuje Voráč. Třetí skupinu vyprovodili k vlaku ve čtvrtek. Pro další rodinu si měl přijet manžel, který v Česku ještě před válkou pracoval a bydlel na ubytovně. Podařilo se mu sehnat pro sebe a svou rodinu vyhovující bydlení. Několik málo Romů se vrátilo zpět na Ukrajinu, ale jsou to jen jednotky,“ uvedl a vypočítává, že v tuto chvíli zůstává v penzionu sedm lidí, tedy dvě ženy a pět dětí.
Na útok lahvemi jsme se zeptali i správce objektu. Ten ale kvůli své krátkodobé hospitalizaci nebyl tehdy na ubytovně. Během hovoru zmínil jiný případ, který si vyžádal příjezd policejní hlídky.
„V sobotu tady byla třeba policie, protože měli problémy mezi sebou. Prý něčí syn měl zmlátit vlastní mámu a tetu nebo babičku,“ přibližuje. Výjezd hlídky potvrdila e-mailem také policejní mluvčí Karlovarského kraje Kateřina Pešková: „Policisté vyjížděli do tohoto místa pouze v jednom případě na základě oznámení jedné z cizinek, kdy došlo ke slovní rozepři v jejich rodině. Ta se měla týkat toho, že její nezletilý syn se chtěl vrátit zpět na Ukrajinu, a žena s tím nesouhlasila. Nakonec názor změnila a po přivolaných policistech měla požadovat, aby chlapce na Ukrajinu odvezli. Policisté ženě vysvětlili, že to není možné. V rámci této události nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání.” Dále napsala, že během pobytu uprchlíků v Božičanech nebyl v souvislosti s nimi ani od nich hlášen žádný další incident.
Starosta obce Miloš Kameš (Nezavislí) Českému rozhlasu sdělil, že v obci, kde desetiletí není žádná romská komunita, vyvolala přítomnost ukrajinských Romů mezi místními obavy. Podle Kameše se ale nepotvrdily žádné větší problémy a v případě incidentu s lahvemi se mělo jednat o přiopilou mládež.
Podle Ščuky někteří místní nemohli překousnout, že se v obci objevila šedesátka Romů: „Dělali všechno proto, aby sami odjeli, což se jim nakonec povedlo.” Podle něj se takové případy budou objevovat stále častěji napříč republikou. Ukrajinští Romové se podle něj začínají České republice vyhýbat, sdílejí mezi sebou negativní zkušenosti a migrují raději víc na západ.
Foto: Emil Voráč, Dušan Vágai a Petr Ščuka