Podle Světové zdravotnické organizace zažije každý čtvrtý člověk někdy ve svém životě nějakou formu duševního onemocnění. Pandemie covidu, válka na Ukrajině a ekonomická krize situaci ještě zhoršily, dnes je to možná spíše každý třetí. I v Česku roste počet lidí, kteří potřebují terapeutickou nebo psychiatrickou péči, a týká se to hlavně dětí, mladých lidí a seniorů.
Mezi největší problémy současnosti patří čekací doby – u psychologů to může být i dva roky, u psychiatrů to mohou být měsíce. V Česku jsou navíc regiony, které lze označit za „pouště“, pokud jde o dostupnost péče. Lidé s vážným duševním onemocněním často žijí v chudobě, dožívají se nižšího věku, častěji zneužívají alkohol a jiné návykové látky. Běžná populace má v oblasti duševního zdraví malé znalosti a duševně nemocné lidi vnímá negativně. Řada lidí proto svou nemoc skrývá a nechce vyhledat odbornou pomoc, což snižuje šance na zotavení. V Česku je nejrychlejší nárůst spotřeby antidepresiv. Problémy se spánkem, apatie nebo podrážděnost a další příznaky úzkosti nebo deprese na sobě v březnu pozoroval každý šestý Čech. Léčí se s nimi zhruba 70 tisíc lidí. Počet diagnostikovaných dospělých s ADHD vzrostl za posledních deset let padesátkrát. Zvyšuje se výskyt syndromu vyhoření a psychosomatických potíží. Sebevraždu spáchají v Česku každý den čtyři lidé.
Pokud jde o stereotypy a stigmatizaci, situace se opatrně lepší. Některé předsudky ale mají silné kořeny: „Lidé si za duševní nemoc mohou sami. Jsou líní nebo agresivní. Nemohou žít kvalitní a naplněný život. Nemohou pracovat. Měli by se izolovat,“ jsou některé z těch nejčastějších. Mnoho lidí proto své potíže skrývá a nikdy nevyhledá odpovídající pomoc. Podle výzkumů dokonce lidé s duševním onemocněním považují právě stigmatizaci a diskriminaci za horší než samotnou nemoc. Mezi nejstigmatizovanější onemocnění patří schizofrenie, poruchy osobnosti či deprese.
I proto vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) každoročně Světový dne duševního zdraví, který připadl na včerejšek, a s ním i téma, to letošní je „Duševní zdraví je základním právem všech lidí.“ Každý, kdokoli a kdekoli se nachází, má právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň duševního zdraví. To zahrnuje právo na ochranu před riziky duševní nemoci, právo na dostupnou, přijatelnou a kvalitní péči a právo na svobodu, nezávislost a začlenění do společnosti. WHO lobbuje za to, aby duševní zdraví patřilo k největším globálním prioritám: „Musíme se postavit stigmatu a diskriminaci kolem duševního zdraví. Všichni máme právo žít svůj život bez stigmatu a diskriminace na místech, jako jsou školy a pracoviště.“ Rovněž Evropská komise označila duševní zdraví za hlavní společenskou výzvu, které nyní celá unie čelí. Duševní zdraví má velké dopady na životy, ale i na rozpočty států, socioekonomické ztráty se odhadují na 4 % HDP.
Proti stigmatizaci se rozhodli na Mezinárodní den duševního zdraví 2023 vystoupit i básníci a básnířky se slam poetry. Známá jména slamové scény, jako je Anatol Svahilec, Večerka (Hanka Nguyen), Dr. Filipitch (Filip Koryta), Tukan (Robert Netuka), Ellen Makumbifora, Jura Juráň, Honza Dibitanzl či Mango (Lenka Hronová) natočili videa s básněmi na téma traumatu, života s ADHD, bipolární afektivní poruchou či autismem, ale i na téma násilí na seniorech a workoholismu.
Kampaň zaštiťuje Česká psychiatrická společnost, mediálním partnerem je Hatefree Culture, partnerem je Hero Hero a Slampoetry.cz
Půl miliardy duševně nemocných
Mezi duševní onemocnění se řadí velké množství potíží: od ADHD, bipolární afektivní poruchu, přes demenci či syndrom vyhoření, po schizofrenii a závislosti. Na planetě právě teď žije s duševním onemocněním asi půl miliardy lidí.
Dvě třetiny nikdy nevyhledají odbornou pomoc, brání jim v tom stigma, diskriminace a nedostupnost péče. Lidé se závažným duševním onemocněním umírají o deset až dvacet let dříve než lidé duševně zdraví.
Deprese se globálně dostává na první místa, pokud jde o socioekonomickou zátěž nemocí, odhaduje se, že stojí světovou ekonomiku asi bilion dolarů ročně. Mezi lety 2005 a 2015 se počet lidí s depresí zvýšil až o pětinu, dopady se téměř jistě zhoršily v posledních letech v souvislosti s pandemií covidu, válkou na Ukrajině, inflací a dopady klimatické krize. Sebevraždu spáchá ročně zhruba 800 tisíc mužů, žen a dětí, v České republice to jsou zhruba 4 lidé denně – což je více než při dopravních nehodách. Duševní onemocnění má velké dopady nejen na jednotlivce, ale na celou rodinu a potažmo i komunitu.
V Česku žije se závažnou depresí asi 4 % obyvatel, s psychotickými poruchami 1,5 %, s úzkostnými poruchami zhruba 7,3 %, přes 5 % má poruchy nálady.
Závažným problém jsou závislosti, především na alkoholu a tabáku. Závislých na alkoholu je zhruba 6,6 %, mnozí ale nejsou diagnostikovaní – problémové pití zasahuje až 1,5 milionu Čechů. Na nealkoholových látkách jsou závislá asi 3 % Čechů, pro nelátkové formy závislostí, jako je gambling, pornografie, workoholismus či kleptománie není statistika patrně známa, jen závislost na internetu má ale v Česku asi 3,5 % obyvatel.
Na psychiatrických pracovištích byly v roce 2018 provedeny téměř tři miliony vyšetření, která podstoupilo 650 188 lidí.
Rozšiřují se nové formy terapií a péče a zpestřuje se i jejich nabídka – online a VR terapie či mobilní aplikace, nenahraditelný ale zůstává lidský kontakt.