HateFree Culture. Nez násilí. Bez nenávisti.

Středeční odpoledne v Centru aktivit pro seniory v osmitisícovém dánském městě Skjern je dost rušné. Právě skončila hodina zpěvu, chystá se kurz vaření a za chvilku začne workshop v truhlářské dílně. „Každý týden tady máme desítky nejrůznějších kurzů pro seniory z našeho města a okolí. Pravidelně sem dochází asi 420 seniorů, zhruba čtvrtina se přímo podílí na programu a organizaci. To je totiž hlavní poslání našeho Centra, že chceme maximálně zapojit seniory jako dobrovolníky. Přijde nám lepší než vymýšlet programy za ně, aby sami navrhli, co by je bavilo a co by mohli naučit ostatní. Nabídka je hodně široká. Od jazykových kurzů přes taneční lekce až po kurz vaření pouze pro muže,“ říká Janne Nielsen, vedoucí Centra aktivit, když vcházíme do prostorné kuchyně v přízemí budovy. Teď je tu dokonale uklizeno, ale brzy začne pořádný šrumec.

Jedenasedmdesátiletá Mette Madsen, která celý život pracovala jako vedoucí kuchyně v seniorském domově, totiž za pár minut přivítá další účastníky oblíbeného kurzu vaření. „Původně jsme mysleli, že k nám budou chodit hlavně vdovci, kteří se chtějí naučit vařit a vést domácnost, ale nakonec je největší zájem ze strany mužů, které manželky nepustí do kuchyně. Ženy mojí generace ještě nejsou tak emancipované a mnohdy své muže odrazují od toho, aby jim pomáhali v kuchyni. O ten náš půlroční kurz je velký zájem. Stále nabíráme další lektorky, protože mužů, kteří chtějí zvládnout základy kuchařského řemesla, je opravdu hodně,“ říká Mette a dodává, že tato dobrovolnická práce v Centru aktivit rozhodně není jediná, které se pravidelně věnuje. Ptám se, jak tedy vypadá její typický týden. „V pondělí chodím pomáhat seniorům, kteří si chtějí zlepšit kondičku v nedalekém fitness centru. V úterý chystám vše potřebné pro náš kurz vaření, ve středu školím tady v Centru, ve čtvrtek jezdíme s kamarády na výlety po okolí a v pátek? To uklízím u nás doma!“ směje se Mette a dodává, že její manžel je dalším aktivním seniorem. Pomáhá s rozpočtem Centra aktivit a navrhuje inovace programu jednotlivých kurzů. 

Podle Janne Nielsen se senioři zapojují nejen jako lektoři a organizátoři kurzů, ale podílejí se také na tom, aby Centrum aktivit mohlo prakticky fungovat. „Hlavní část rozpočtu hradí radnice, ale senioři vědí, že každoročně musí vydělat určitou sumu, aby se pokryly náklady spojené s provozem Centra. Právě proto tady máme malé bistro, kde naši dobrovolníci pečou koláče a prodávají drobné občerstvení. Také je zde obchůdek s rukodělnými výrobky z našich dílen. Můžete si nakoupit textilní nebo dřevěné hračky či originální dekorace do bytu. Do rozpočtu se přispívá také tím, že každý senior, který sem dochází, platí roční poplatek 420 DKK (1 400 Kč). Za tuto cenu mohou chodit na kterýkoliv z našich kurzů. Senioři-dobrovolníci, kteří lektorují nebo organizují akce, poplatek neplatí,“ říká Janne Nielsen a vysvětluje, že podobná Centra aktivit pro seniory jsou po celém Dánsku. Všechna jsou založena především na dobrovolnické práci seniorů, kteří mají chuť něco společně podniknout a něco se navzájem naučit. A je jedno, zda jde o výuku truhlařiny, pečení koláčů nebo sestavování rodokmenů. Program je velmi rozmanitý, aby si mohl vybrat opravdu každý. 

Zajímavý je také přístup dánské společnosti k seniorům, který popisuje osmaosmdesátiletá novinářka Jeannette Cold. Pravidelně natáčí reportáže o nejstarší generaci pro televizi Senior TV Østjylland. „V Dánsku žije zhruba milion a půl lidí ve věku 65+ a z toho 930 tisíc je součástí seniorské neziskové organizace Ældre Sagen. Ta má pobočky po celém Dánsku a její zástupci často vystupují v médiích, kde prezentují aktivní seniory. Většinová společnost nám dává jednoznačně najevo, že s námi počítá a váží si našich znalostí a zkušeností. Existuje spousta možností, jak se senioři mohou zapojit. Někdo vypomáhá v knihovně, někdo v muzeu nebo v komunitních centrech. Často slýchám, že prý si v Dánsku můžeme dovolit dobrovolnickou činnost, protože máme vysoké důchody a nemusíme tolik řešit finance. Znám spoustu seniorů, kteří by se základním důchodem nevystačili. Musí si přivydělávat, ale i tak mají čas na dobrovolnické aktivity. Asi je to prostě součást naší kultury, že se snažíme všemožně pomáhat druhým v průběhu celého života. Znám to z vlastní rodiny, protože dobrovolnictví se věnovali moji rodiče a věnují se mu moje děti i vnoučata,“ říká Jeannette Cold.

Nezisková organizace Elpida sídlí v Praze a již dvacet let se zaměřuje na vzdělávání seniorů. Organizuje pro ně přednášky, diskuze a workshopy ve dvou komunitních centrech. Jedno sídlí poblíž stanice metra Anděl, druhé je v Holešovicích. Na obou místech je kavárna, přednáškové místnosti a prostory pro diskuze. „Už dlouho jsme zvažovali, jak naši činnost inovovat. Vloni jsme viděli prezentaci českého nadačního fondu Ninin sen, který propojuje odborníky na seniorskou tematiku v Česku a v Dánsku. Moc se nám líbil koncept Center aktivit ve Skjernu, tak nás napadlo, že něco takového vyzkoušíme i v Praze. Podařilo se nám získat finance z Norských fondů a díky tomu můžeme zavést dánský model v našich komunitních centrech. Chceme, aby senioři věděli, že se mohou zapojit do programu mnohem víc než doposud. Máme kolem sebe spoustu lidí, kteří umí něco, co by mohlo bavit ostatní, tak proč se o takové zkušenosti nepodělit?“ vyzývá Jan Bartoš, vedoucí Centra Elpida, a dodává, že do nového programu, inspirovaného dánským modelem, se může přihlásit každý senior, který má chuť vyzkoušet si něco nového.

Zástupci Elpidy mají pro seniory-dobrovolníky připravený průběžný výukový program. V rámci Lektorské akademie se dozví, jak komunikovat s publikem, a dostanou zpětnou vazbu na přednášku či workshop.

Podle Bartoše v uplynulých měsících proběhlo v Elpidě několik setkání se seniory, kde prezentovali dánský model. „Zatím se nám přihlásilo zhruba dvacet dobrovolníků, ale hledáme stále dál. Úplně chápu, že se senioři trochu ostýchají, protože ještě moc nemají zkušenosti s dobrovolnickou prací. Přeci jen v Česku nemá dobrovolnictví tak dlouhou tradici jako v Dánsku. A navíc veřejný obraz u nás je dost jiný než ve Skandinávii. Během diskuzí v Elpidě často zaznívá, jak seniory mrzí pohled většinové společnosti na nejstarší generaci. Prý se o nich mluví hlavně jako o finanční zátěži. Věřím, že když zapojíme seniory a budou s námi sdílet své zkušenosti a znalosti, tak je i představíme široké veřejnosti. Chceme, aby se do povědomí dostalo víc inspirativních příběhů aktivních seniorů. Nyní testujeme dánský model a když se osvědčí, rádi budeme sdílet zkušenosti i s dalšími neziskovými organizacemi po republice nebo zástupci samospráv,“ uzavírá Bartoš.

Fotografie z Dánska: Judita Matyášová a Heidi Schmidt
Fotografie z Česka: Jan Bartoš / Elpida