Rozhovor vychází v rámci seriálu Odpadlíci: Seriál o lidech, kteří vystoupili z radikálních náboženských hnutí. Přečtěte si úvodní text. Podívejte se také na přehled dosavadních dílů seriálu. Obecné informace o scientologii najdete na konci tohoto textu.
Jak se Veronika dostala ke scientologii?
Když jí bylo sotva 17 let, přišla za mnou poprvé s přítelem, kterému bylo 40 let a neskrýval, že je scientolog. Chtěl ji vzít na dovolenou na Mallorcu. Tehdy jsem pochopil, že se děje něco vážného. Předtím jsem netušil, co to scientologie je. Neměl jsem ani jasný názor, jestli je to špatné, nebo dobré. Ten chlap byl její vedoucí z tábora, kde se potkali poprvé, když jí bylo 15 let. Dceři jsem řekl, že se 40letým chlapem nepojede na dovolenou. Myslím, že vycítil, že dcera má nějaké starosti a je to dobrá duše. Začal jí vykládat o scientologii, že pomáhají lidem, jsou proti drogám, proti psychiatrickým lékům. To na ni zapůsobilo. Později jsem se s ním sešel osobně a požádal ho, aby dceru nechal na pokoji. Sice nerad, ale slíbil mi to. Chtěl jsem, aby ji nechal dospět. Už ale od něj měla SIM kartu a klíče od bytu v Praze. Taky spoustu materiálů, knihy a motivační filmy scientologů. Snažil jsem se Veronice pomoci, ale bylo to těžké. Vůbec to nechápala. Ptal jsem se jí, kdybychom šli přes sráz a ona by měla zavázané oči, jestli by mi věřila, že ji převedu. Odpověděla, že ano. Pak s ním přerušila kontakt a nějakou dobu jsem o scientologii neslyšel. Později jsem přišel na to, že lidé kolem scientologie měli v Praze firmu s přírodní kosmetikou a Veronika tam pomáhala, tam ji postupně zpracovávali. Bylo to vlastně takové neoficiální scientologické centrum.
V něm prováděli vstupní testování?
Ne, na to mají centrum v Opletalově ulici v Praze. Na úvod si člověk projde Oxfordským testem, což je 250 otázek, které ukáží vaše slabiny. Zdá se, že to je sofistikovaný test. Otázky jsou obecné: máte starosti s uplatněním v práci, chtěli byste zlepšit svoje schopnosti? První sezení je zdarma, pak ale začínají účtovat peníze. I u dcery takhle našli, co by u ní zlepšili, a ona k nim začala docházet a zvát lidi ze svého okolí. Dělala opravdu všechno srdcem a vrhla se tak i na scientologii. Postupně ji k sobě přitáhli. Vzpomínám si, že byla chvíli v kontaktu i s Hare Krišna. Chtěla si najít nějakou komunitu a s někým se identifikovat. Hledala svou cestu, něco, co by jí dávalo smysl, kde by se mohla realizovat a pomáhat ostatním.
Jaké podle scientologů byly její osobnostní výzvy?
To mi nikdy neřekla a oni to samozřejmě nezveřejňují. Možná mluvím jako otec, mně se tehdy na začátku ale nezdálo, že by vysílala signály, že má nějaké vážnější problémy. Test jsem si tehdy taky udělal a scientologové hodně stáli o to, abych se k nim přidal. Mně to ale nedávalo smysl. Dcera nakonec na test dostala i bratra a mámu. Věřila tomu celým srdcem. A já coby její otec, její autorita, jsem jí scientologii rozmlouval. Ta velká váha vnitřního konfliktu Veroniky mi ale došla až v poslední době. Myslím, že ji to hodně trápilo. Po nějaké době začala chodit s mladším klukem, který je teď u scientologů vysoce postavený. Tehdy vůbec nevypadalo, že u nich je. Dneska vede jejich kurzy, které stojí až milion korun. Cena se dá najít na mnoha blozích ex-scientologů nebo v jejich časopisech, které zasílají až po registraci. Začala s ním žít, byla s ním šťastná. Byl to nesmírně sympatický a charismatický kluk. Dokonce jí přišel i na pohřeb a tam se mě zeptal, jestli zemřela kvůli scientologii. Nejsem si jistý, zda ho to zajímalo kvůli ní, nebo spíše kvůli veřejnému obrazu scientologie. Ti dva se spolu nakonec rozešli, protože ona chtěla do Sea Org.
Co je Sea Org?
Chtěla do USA, podepsala kontrakt na miliardu let s elitní organizací členů Scientologické církve, to je Sea Org. Původně sídlila na moři na 3 lodích, aby se zakladatel scientologie vyhnul placení daní a doručování soudních obsílek. Ještě nebyla plnoletá, proto se se mnou spojili přímo scientologové a chtěli po mně souhlas zákonného zástupce. Tehdy jsme s Veronikou prožívali největší rozepře. Snažila se oslovovat do scientologie lidi, intenzivně, mailem, telefonicky. Cítila se šťastná, naplněná. Se mnou měla problém. Předkládal jsem jí argumenty, aby scientologii opustila, nereagovala.
Jaké byly vaše argumenty?
Třeba jsem ji poprosil, aby mi půjčila knihu Dianetika, hlavní dílo Rona Hubbarda, zakladatele scientologie. Odpověděla, že se dá pouze koupit, protože všechny věci mají svou cenu. Říkal jsem jí, že Bible půjčit jde. Nebo jsem jí vysvětloval, že když je někomu zle, funguje, že sdílená starost je poloviční starost. Lidem pomáhá si s někým popovídat. A u scientologů za popovídání chtějí peníze! Když chci lidem pomáhat, proč za to chtít peníze? Její argument vždycky byl, že pomoc zadarmo pro člověka nemá potřebnou váhu. Řekl jsem jí, že je to kšeft s lidskou důvěřivostí. Na základě přirozené lidské touhy se změnit, něco zlepšit, zaplaťte a my vám pomůžeme. Svého času jsem dokonce udělal webovou stránku s fakty o scientologii. Snažil jsem se, aby lidi měli k dispozici nějaké argumenty, aby si sami mohli udělat názor. Snažil jsem se scientologii nehodnotit, psal jsem jen, jak působí na mou dceru a že hledám odpovědi. Snažil jsem se najít i pozitivní aspekty té organizace.
Vyhledal jste taky nějakou odbornou pomoc?
Kontaktoval jsem pana Vojtíška, religionistu, ten mi od začátku zdůraznil, že s Veronikou nesmím ztratit kontakt. Celý život věřím, že problémy je potřeba řešit osobně. Veronice jsem nabízel společné setkání s lidmi ze scientologie a panem Vojtíškem. S tím souhlasila, ale nikdy to nevyšlo, vždycky se z toho vyvlíkli. Nakonec jsem se s některými z nich sešel alespoň já. Vždy byli velmi asertivní, mají vypracované postupy, jak reagovat. Když jim je nejhůř, zavedou řeč na nějakou osobnější notu, proti které se špatně argumentuje. Veronice třeba říkali, my jsme dobro, ale on tě chce mít jen pro sebe. Spojil jsem se tehdy i s psycholožkou dcery, hledal jsem nějakou instituci, která by pomohla. Taková tu ale žádná není. V tom smyslu žádná opora od státu pro rodiče, který bojuje o své dítě s manipulativní organizací, není. K boji se scientologií se pak přidaly i duševní obtíže dcery.
Veronika se rozhodla zemřít
Co se stalo?
Jeden ze spouštěčů psychických problémů mohl být právě ten vnitřní konflikt, její velká víra ve scientologii versus fakt, že my tomu v rodině nevěříme. Připadala si nevyslyšená. Měla nejspíš i vnitřní dispozici - prošla si tehdy i hořkým rozchodem. Diagnostikovaná se schizofrenií byla v roce 2016, pak byla nedobrovolně hospitalizována. Když jí bylo 21 let, odjela poprvé do světa a skončila u scientologů v Berlíně. Při téhle anabázi začala zjišťovat, že všechno nebude tak růžové. Věřila, že tam uspěje, povede taneční školu, ale dělala jen základní administrativní práce. Nevydělala si ani na nájem a jídlo, které měla organizaci platit. Sehnala si pak práci au pair a vyrazila na půl roku do Anglie. Předtím si ale prošla nějakými kurzy péče o dítě u scientologů. To se pak snažila v Anglii praktikovat. Byl z toho konflikt a rozchod s několika rodinami. Snažil jsem se jí vysvětlit, že si ji najaly, aby jim s dětmi pomáhala, ne aby jim říkala, jak je mají vychovávat. Nato se vrátila do Berlína, měli jsme se potkat tam, pak v Praze, ale místo toho se objevila ve Švýcarsku. Mám podezření, že tam si dokonce prožila znásilnění. V té době podle mě už začala od scientologie utíkat. Nakonec se vrátila zpátky do Česka a o scientologii nemluvila. Oni s ní ale neskončili, dále jí posílali materiály. V té době už nebyla v pořádku.
Veronika v doprovodu kamarádky při hospitalizaci
Myslíte duševně?
Začalo to být divné. Byla hodně pomalá. Pamatuju si, že před hospitalizací jsem jí říkal: ,To není ostuda, že někdo na něco nestačí, tak to máme úplně všichni, máme míru toho, co uneseme.' Nevěděl jsem, kam se obrátit. Viděl jsem, že dcera má velké starosti, ale systém jí nepomůže, dokud se něco vážného nestane. To, že lidé se schizofrenií někomu ublíží, se stává minimálně, většinou ublíží sobě. Jediné světýlko naděje byl tehdy pilotní program organizace Fokus Praha. Podařilo se k Veronice domů přivést psychiatrické sestry a pak i psychologa. To už ale bylo hodně špatné, slyšela hlasy, měla pocit, že je agentkou…
Proč se nakonec rozhodla odejít ze života?
Kromě psychického oslabení to byl určitě pocit selhání v pracovním nasazení, ve vztazích, v scientologii. Mají promyšlené, jak to udělat, aby člověk vzal vinu na sebe. Nenazvete scientology lumpy, ale obrátíte se proti sobě. Když jsem se dozvěděl o Veroničině smrti, zastavil se svět, všechna budoucnost ztratila smysl. Strávil jsem půl roku zavřený s fotkami, se vším, co po ní zbylo. Hledal jsem odpověď na to, co se vlastně stalo. Dostávám se z toho pořád, už to je více než dva roky. Vemte si, že máte k dispozici fotky celého života své dcery, všechny zprávy, e-maily, sociální sítě, poznámky na papíře, co po ní zbyly. Když jsem to vše pročítal, došlo mi, jak se začala měnit. Uvědomil jsem si, jak obrovsky statečná byla. Spoustu svých problémů nechtěla nikomu sdělit. Prý se o tom nebavila ani s kamarádkami. Všechno chtěla zvládnout sama. Možná vlivem scientologie nevěřila okolnímu světu. A možná už ke konci nevěřila ani samotným scientologům. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby léky brala, ale měla by alespoň šanci. Scientologové mají jako program jít proti psychiatrii, je to jejich nepřítel. Scientologie dceři ublížila v tom, že ji namířila proti sobě samé. Za ty dva roky jsem se hodně posunul. Nejsem už ani vzteklý na toho kluka, co měl doma samopal, který na sebe nakonec namířila. V první chvíli jsem nechtěl, aby se mi dostal do rukou, protože jsem si myslel, že ho zabiju.
Jaký máte názor na scientology teď, po tom všem, co jste zažil?
Je to byznys s lidskou důvěrou. Naštvaný jsem dřív byl hodně. Teď snad tolik nejsem, není to tak čiré, že by za to mohli jen oni. Byla to souhra různých okolností. Neviním jen je, ale že bych jim vše odpustil, to rozhodně ne. Dcera nebyla nikdy můj majetek. Akceptoval jsem, že má svůj svět. Říkal jsem si například, co když prožije šťastný život ve scientologické církvi? Kdo jsem já, abych jí říkal, jak to všechno má být? Každý máme vlastní představu, co je dobré. Pro někoho možná může být dobré prožít život v scientologii, má pevně daná pravidla a může v tom být šťastný. Naštěstí podle toho, co vím, tak jsou v česku na útlumu. Nehrají jim do karet technologie, zanechávají více stop, na spoustu negativních věcí je více vidět. V 90. letech tu měli zlatou éru, byli ještě takoví tajemní.
Je tedy klíč ke smíření v hledání odpovědí?
Pro někoho to může být jednodušší, ne pro mě. Hodně přemýšlím nad tím, co se stalo. Co vlastně hodnotit jako sektu? Důležitá je míra manipulace. Důležité je, jak moc je člověk umlčovaný, když klade kritické otázky a jak moc funguje autocenzura. Těžká otázka je, co tedy zakázat a co ještě nechat být. Jak definovat, když někdo bere někomu druhému vůli? Po své zkušenosti bych si ale přál, aby bylo celospolečensky nepřijatelné, aby takové organizace existovaly.
Co byste po té tragické životní zkušenosti chtěl předat ostatním?
Něco by se mělo změnit, aby už žádní rodiče nežili v takové beznaději, jako jsem musel já. Je potřeba mít k dispozici více pomoci ve vztahu k sektám, co nejvíce prevence v oblasti duševního zdraví. Preventivně chodíme třeba k zubaři, ale psychický stav neřešíme, dokud není pozdě. Je potřeba reformovat psychiatrii, pracovat na odstranění stigmatizace duševních nemocí.
Když zamrzne svět
Jak jste se cítil, když jste se Veroniku snažil dostat pryč?
Nejhorší byla ta bezmoc, neměl jsem se kam obrátit. Bylo to zoufalé. Víte, že to je tak zřejmé, ale s tím člověkem nepohnete. Jednu dobu jsem dceři dával peníze na život a zjistil jsem, že z toho platí právě scientologům. Řekl jsem jí, koupím ti, co bude potřeba, ale nedám ti hotové peníze. Naštvala se, možná rok se mnou nemluvila. Snažil jsem se pořád přijít na to, jak jí můžu pomoci. Proč není celospolečensky nepřijatelné, aby taková organizace tady mohla působit? Vím, že je zároveň velmi těžké určit, kterou organizaci zakázat. Na základě čeho rozhodnout, kdo tu může nábožensky působit a kdo ne. Pro scientologa je svět dianetiky uzavřený a nedá se zlepšit. To byl třeba jeden z mých argumentů, vše se naopak vyvíjí a mění. Ale scientolog vám řekne, že dianetika vymyšlená Hubbardem je ukončená a dokonalá. To je možná důležitý znak sekty, když vám někdo tvrdí, že jejich učení je dokonalé. Jako otec jsem narážel na to, že nemám oporu v zákoně, nedokázal jsem Veroniku ubránit. Hlavní je ale zůstat ve spojení. Ta bezmoc je sžíravá, asi to nejde úplně popsat. Snažil jsem se ji konfrontovat, studoval jsem fakta, ptal jsem se odborníků, sháněl jsem pomoc, dal jsem do toho hodně energie. Zároveň máte pořád naději. Hodně jsme spolu mluvili a ona se pak prý cítila často lépe. Nevím, kde jsem bral tu sílu.
Co se vlastně tu noc, kdy zemřela, podle vás stalo?
Taková velká ataka může přijít jako blesk z čistého nebe. Všechny problémy se sečtou, věci jsou pak hodně iracionální. Ten večer jsem s ní mluvil. Zle se pohádali s partnerem, ale odmítala od něj odejít. Říkal jsem jí, že to není normální vztah, chtěl jsem, aby odešla. Dcera ale měla pocit, že selhala ona, stejně jako v předchozích vztazích. Myslela si, že selhala i ve scientologii. Sama se cítila špatně, byla už jak tintítko, hodně málo jedla. Všechno se na ni sesypalo a neměla žádnou energii. Viděla pořád chybu jen v sobě. Léky ji zmáhaly, zmáhala ji nemoc. Ten večer se jí všechno zbořilo. Vše pak dlouho vyšetřovala policie. Měl jsem podezření, jestli se ráno nepoprali a nevyšel výstřel, dneska jsem stoprocentně přesvědčený, že to tak nebylo. Veronika celou noc nespala. Pouštěla si smutné písničky a pak hledala na internetu, jak nabít samopal. Nechala dopis na rozloučenou, jen takový jakoby technický, který končil děkuji za pozornost. Zastřelila se v 5 ráno. Další den měla jít podruhé do nové práce. Stačilo tak málo, možná by stačilo to s někým další den probrat. Každý ale máme jinou míru odolnosti. Ji scientologie naučila vnímat všechno jako vlastní selhání. Scientologie má určitě lví podíl v těch naučených procesech sebeobviňování. Ona byla čistá duše a o to více se obviňovala.
To muselo velice zasáhnout vaši rodinu…
Syn nějakou dobu chodil k psycholožce. Jejich máma měla dva pokusy o sebevraždu a jednou ji právě našel on. Na ni měla sebevražda zničující dopad, byla půl roku hospitalizována. Já půl roku jen seděl a tzv. jel na autopilota. Zvládl jsem to díky své druhé ženě a své sestře. Nechtělo se mi nic, i když jsem předtím dělal spoustu věcí. Je to jako když zamrzne svět, bezvětří, najednou nemá smysl budoucnost. Vlastně jsem nezmínil, že jsem možná už mohl být dědou. Dcera si nedlouho před odchodem nechala udělat potrat. Z pohledu scientologie bylo nevítané, kdyby měla dítě. Pokud mají nebo chtějí vychovávat děti, musí se vzdát svého členství v Sea Org. Mám vnitřní pocit, jako bych odešel do hor. Mně by udělalo radost, kdyby tento rozhovor někomu pomohl a kdyby pomohl zlepšit prevenci a péči o duševní zdraví. A pak bych chtěl, aby scientologie byla v České republice zakázána. Udělalo by mi radost, kdyby někdo přišel na způsob, jak tu manipulaci zakázat. Chci náš příběh dostat do veřejného prostoru, už jenom to je zlepšení. Můj apel směřuje i k rodičům, aby si více všímali svých dětí. Věk do 25 je nebezpečný, když se něco děje špatně. Ta rychlost pádu je blesková. Chci, aby už nikdo nemusel zažít tak hořkou zkušenost jako já.
Rozhovor vychází v rámci seriálu Odpadlíci: Seriál o lidech, kteří vystoupili z radikálních náboženských hnutí. Přečtěte si úvodní text. Podívejte se také na přehled dosavadních dílů seriálu.
Seriál Odpadlíci si klade za cíl demytizaci různých fenoménů týkajících se náboženských organizací, které jsou označovány za sektu (kult) či organizaci na jejím pomezí. Chápání pojmu „sekta" a příbuzných pojmů se může lišit a jejich jednoznačná definice není možná. Zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností zadává státu dvojí úlohu: jednak garantovat práva plynoucí ze zaručené náboženské svobody, jednak chránit občany před působením takových náboženských subjektů, které by ohrožovaly veřejnou bezpečnost a pořádek, zdraví, mravnost nebo práva a svobody druhých. Hranice náboženské svobody, jakož i kritéria ohrožení, jsou předmětem stálého hledání, jehož se kromě právníků účastní i odborníci z oblastí religionistiky, teologie, sociologie, filosofie či psychologie. Redakce HateFree Culture si proto neklade za cíl definovat pojmy, vymezovat hranice ani zařazovat organizace do kategorií. Ve své práci se orientuje podle zákona a akademické debaty. Názory prezentované v sérii jsou názory respondentů a nemusí být totožné s názory redakce HateFree Culture. Redakce ctí pluralismus náboženské scény a svobodnou volbu každého člověka na vlastní formu spirituality v rámci mantinelů garantovaných státem a společností.
Foto: Archiv Jiřího Macáka
Kdo jsou scientologové
Scientologie je relativně mladé náboženské hnutí, založené v 50. letech 20. století v USA spisovatelem fikce a sci-fi literatury L. Ronem Hubbardem. Hubbard vydal knihu Dianetika: moderní věda o duševním zdraví, zaměřenou na vztahy mezi myslí a tělem. Jeho „terapeutická“ nauka však byla odbornou akademickou společností odmítnuta pro nepřítomnost empirických důkazů. Po obchodním krachu Hubbard přišel o práva na knihu, přejmenoval svou nadaci na scientologii a udělal z ní náboženskou společnost. V roce 1966 Hubbard přemístil hlavní sídlo své organizace na luxusní loď s názvem Sea Org.
Podle scientologů se člověk skládá z těla, duše a ducha. Mysl zaznamenává těžké či traumatizující zážitky a ukládá je jako tzv. engramy. K jejich lokalizování pak používají přístroj E-meter, který má podobné funkce jako detektor lži. Vstupní bránou k scientologii bývá tzv. Oxfordský test, neboli auditing, u nějž odborníci varují, že nemá nic společného s univerzitou v Oxfordu a není ani odborně psychologický či psychiatrický. Na základě zjištění auditingu je nabízena pomoc zbavit se prožitých traumat. Podle scientologie je naše duše nesmrtelná a může si nést i traumata z minulých životů. Očištěný člověk může dosáhnout osmi duchovních úrovní, přičemž se postupně dozvídá tzv. pokročilá učení. Jedním z nejpokročilejších je nauka o galaktické konfederaci. Podle Hubbarda byla galaxie ovládána desítky milionů let konfederací, pod vedením tyrana Xenu. Ten vzal miliardy svých lidí na zemi, kde je svrhnul do sopek a zabil vodíkovými pumami. Právě z nich pocházejí Thetani, kteří ubližují lidem a infikují je negativními emocemi. Očištěný člověk, Operační Thetan (OT), pak může ovládat hmotu a energii myslí a opouštět své tělo.
Scientologie je považována za kontroverzní z několika závažných důvodů. Panuje podezření, že je náboženskou společností hlavně kvůli výhodnému zdanění. Seberozvojová pomoc organizace v různých formách je finančně velmi nákladná a může členy uvrhnout do dluhů. Dostat se na úroveň OT 3 může například přijít na 2,5 milionu korun. Scientologie také shromažďuje informace ze „sezení“, včetně velmi citlivých důvěrných sdělení, aby je údajně využívala k zastrašování a vydírání. Organizace se velmi agresivně brání kritice a podává velké množstvím žalob, pokoušela se například soudit s internetovými vyhledávači, aby nezobrazovaly o scientologii kritické informace. Někteří členové, včetně vysoce postavených, byli usvědčeni z trestných činů v různých zemích: špionáž, zpronevěra, konspirace, krádež či vydírání. Na lodi Sea Org a v centrále organizace pracují lidé za menší než minimální mzdu a existuje i podezření na sledování, věznění a týrání. Scientologie se také aktivně staví proti psychiatrii a užívání psychofarmak.
Scientologové nejsou v ČR registrováni jako církev či náboženství, provozují pouze Dianetická centra. Počet členů ve světě je odhadován na 40 tisíc, počet členů v ČR se odhaduje na 100 až 300. Mezi nejznámější patří Tom Cruise, John Travolta či Chick Corea. V čele organizace po smrti Hubbarda stojí David Miscavige, centrum je v Kalifornii, kde žije asi tisícovka lidí na pozemku obehnaném zdmi a pod intenzivním dohledem.