„Řekni si o pomoc!“ vyzývají známé osobnosti i odborníci. O duševním zdraví budou diskutovat u Nuseláku

Obrázek: rekni-si-o-pomoc-small

„Karel Čapek řekl, že člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí. Tedy vyřčení problému je první krok k jeho řešení a zároveň tím, že se někomu svěříme, získáme odstup,“ uvádí pro HFC Jonáš Motyčka, zakladatel projektu Správný start. Projekt, jehož hlavním cílem je poskytnout pomoc a podporu dětem opouštějícím dětské domovy, přichází s osvětovou kampaní Řekni si o pomoc týkající se duševního zdraví. Ta vyvrcholí v pátek 30. 10. sérií rozhovorů s významnými odborníky a osobnostmi současného společenského života na téma Komunikace o duševním zdraví, kterou bude ve vstupech přenášet Česká televize.

rekni si o pomoc 2

Kampaň Řekni si o pomoc usiluje o odtabuizování okruhů, které se v dnešní době často berou jako životní prohry. Těmi jsou například duševní nemoci, syndrom vyhoření, závislosti, exekuce a dluhové pasti. Iniciátoři kampaně však chtějí lidem, kteří se ocitli v potížích, ukázat, že tady život zdaleka nekončí a vždy je možnost se opět postavit na nohy. Základem je komunikace a schopnost říci si o pomoc. „Lidé se zřídka kdy s těmito věcmi svěřují a většinou pod tíhou studu se je snaží zastírat. Obrovský tlak dnešní doby na výsledky a „spokojený život“ nedává prostor pro chyby a jejich následné napravení. Právě ale komunikace o problémech, které často vedou ke zhroucení či dokonce sebevraždám, má za následek cestu k jejich řešení. Chceme, aby lidé, jako dbají v posilovnách o svůj zevnějšek a když je fyzicky něco bolí jdou k doktorovi, se stejnou vervou, jako berou útokem fitness centra po Vánocích, dbali i o svůj vnitřní svět, své duševní zdraví,“ vysvětlují iniciátoři kampaně své cíle.

rekni si o pomoc 3

Mluvit, nesoudit a brát ohledy

Podle Jonáše Motyčky je téměř nereálné získat pomoc nebo začít řešit potíže bez komunikace. „Pokud se o věcech nemluví, můžou v naší hlavě růst a paralyzovat nás, pokud se s někým, ale o starost podělíme, vznikne prostor pro dialog, druhá osoba nám může nabídnout jiný úhel pohledu, zkrátka začne cesta k řešení, nápravě, pomoci,“ myslí si Motyčka. Upozorňuje dále na to, že lidé, kteří žijí s úzkostmi často nemají dostatek odvahy na to, říct si o pomoc, je tedy na ostatních, aby brali větší ohled na to, když je člověku psychicky špatně, řeší nějaký problém nebo se mu nedaří, neodsuzovali ho a neizolovali se od něj. „Společnost jim musí nabízet cesty a možnosti. Jednoho dne v nich nějaká z nich zarezonuje, člověk se v ní bude cítit komfortně a otevře se jejímu řešení. Těch cest je hodně, jen je potřeba je znát, proto je tu akce jako Řekni si o pomoc. Pokud najdu paralelu tak je to jako v boji s obezitou – máme řadu firem, které s ní bojují, spoustu jídelníčků, tréninkových plánu, máme nespočet diet, influencerů. Tím finálním spouštěčem, že pak člověk bude chtít hubnout, může být cokoliv, ale těch podnětů je ve společnosti hodně. Navrch má obezita v tom, že je vidět, kdežto duševní nesoulad, závislost, dluhy, ty na první pohled vidět nejsou. Proto je lidi vytěsňují a bohužel ani společnost je nějak nechce vidět,“ dodává Motyčka.

rekni si o pomoc 7

Jonáš Motyčka

Proč tak málo mluvíme o svých trápeních?

„Obecně mluvíme málo o sobě, často lidé řeší ostatní, ale ne sebe,“ zmiňuje Motyčka a pokračuje: „Radši si povídáme o počasí, jak dopadl fotbal nebo o politice, ale slyšet někoho mluvit o svých snech, vizích, tedy o pozitivních věcech, to není tak běžné.“ Lidé jsou podle něj na sociálních sítích neustále konfrontováni s „dokonalými životy“ druhých, s nimiž se potom porovnávají. „Neuvědomujeme si kolikrát, že za tím životem, který některé hvězdy nebo naši známí žijí, je spousta úsilí a práce, kterou bychom třeba ani my neobětovali. Navíc lidé se nefotí ve chvílích, kdy je jim špatně, ale snaží se zachytit pozitivní vibe, aby udělali dojem. Tento tlak dnešní doby na výsledky, úspěchy, kdy většina lidí měří materiálnem, je bezesporu jedním z hlavních důvodů.“ Motyčka doplňuje, že kvůli tomu je pak pro řadu lidí velmi těžké přiznat, že jim něco nevyšlo a že se jim nedaří.

rekni si o pomoc 4

I celebrity mají špatné dny

Jonáš Motyčka vzpomíná na koncert britského zpěváka Franka Cartera, kterého se před dvěma lety v pražské Lucerně zúčastnil. Právě zde se v něm začala rodit myšlenka na rozšíření svých aktivit i do oblasti duševního zdraví. „On tam měl skvělou řeč. Mluvil o tom, že děkuje za to, jaké lidi kolem sebe má, protože je úzkostný typ a má špatné dny. Jeho okolí ho ale drží - jakmile se jim dlouho neozývá, je zalezlej jen doma, nekomunikuje, hned ho přijdou navštívit a rozmluví ho. Nenechají ho, aby ho nepohoda pohltila a paralyzovala,“ vzpomíná. „Říkal tam: „Pokud máte dnes ve svém okolí někoho, kdo se vám nezdá, přestal komunikovat, chová se divně, uzavírá se do sebe, hned teď mu napište nebo po koncertě zavolejte, vemte ho ven, promluvte si, vyslechněte ho.“ To je ta zpráva, kterou bych chtěl dát společnosti - snažte se ve svém okolí vytvořit takové podmínky, aby se druhý cítil v bezpečí pro dialog. Tím, že budete mít zájem o druhé, pomáháte. Jakmile už bude problém vyřčen, je nalezení řešení vždy jen otázkou času. Podíváte se na to z více úhlů, dokážete mít nadhled, můžete problém sdílet s více lidmi, kteří zase uvidí jinou perspektivu, klíčové je ale o tom mluvit.“

rekni si o pomoc 5

Prokletý Nuselský most

Série rozhovorů, kterou bude v pátek 30. října od 9:30 přenášet Česká televize, se uskuteční na symbolickém místě, nedaleko Nuselského mostu. Ten je i přes zdokonalování bezpečnostních zábran známý jako most sebevrahů, svůj život zde ukončilo několik set lidí. „Situovali jsme naši akci sem, jelikož chceme ukázat, jak nejhůře může nekomunikace dopadnout - přeroste člověka, paralyzuje ho a on z ní vidí jen jedno východisko,“ vysvětluje Motyčka, proč právě toto místo. V diskuzi, kterou bude moderovat Jana Peroutková, vystoupí PhDr. Petr Winkler, Ph.D. - vedoucí výzkumného programu - Národní ústav duševní zdraví; Prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. - psychiatrička, přednostka 3.lékařské fakulty Univerzity Karlovy; MUDr. Karel Nešpor, CSc. - emeritní primář, PN Bohnice; Mgr. et Mgr. Daniel Prokop - sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research, MUDr. Zdeněk Hřib - primátor hl. města Prahy, hudebník Otakar „Marpo“ Petřina; Barbara Halířová - dluhová poradkyně, Institut prevence a řešení předlužení.

Sledovat ji budete moci ZDE.

rekni si o pomoc 6