Celou výzkumnou zprávu si stáhněte zde.
Letošní dotazníkové šetření se zabývalo postojem občanů a občanek od 15 do 30 let k jednotlivým menšinám a sociálním skupinám. Z velké části opakovalo otázky z výzkumů z let 2014 a 2021, aby v nich bylo možné sledovat vývoj.
Příspěvek pro trojčata ano, u romské matky je půlka lidí proti
Ve srovnání s roky 2014 a 2021 se v současnosti postoje k Romům posunuly k pozitivnímu vnímání, i když celkově jsou Romové stále ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni nejvíce negativně. V experimentálních otázkách, které zjišťovaly, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry, respondenti Romům stále neměří stejným metrem.
S jednorázovým finančním příspěvkem matce, které se narodila trojčata, by souhlasilo 84 % dotázaných. Ale pokud je matkou Romka, přiznalo by jí příspěvek pouze 58 % (v roce 2014 to bylo pouze 40 %). Podobný posun k lepšímu se projevil v otázce pronájmu bytu Romům – v roce 2014 by ho romskému nájemníkovi pronajalo pouze 31 % mladých lidí, v roce 2023 už celá polovina dotázaných.
Nejpřijatelnější jsou Romové jako spolupracovníci nebo jako dárci krve, nicméně ke zlepšení došlo od roku 2021 téměř ve všech sledovaných parametrech sociální distance. Klesl také počet respondentů a respondentek, kteří vzájemné soužití s Romy hodnotí jako velmi problémové, a naopak se zvýšil počet těch, kteří soužití označili jako spíše nebo zcela bezproblémové. „Postoje k Romům se skutečně zlepšují, mnohem pozitivněji je například vnímané, pokud by Rom či Romka žil/a ve vašem městě nebo sousedství či uzavřel/a sňatek s vaším blízkým příbuzným. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni hůře,” hodnotí situaci Lukáš Houdek, manažer HateFree Culture. „Přestože se situace od roku 2014 zlepšila, stále se dá o české společnosti říci, že je vůči Romům netolerantní a neměří jim stejným metrem,” dodává.
Zhoršení postojů k Rusům i Ukrajincům
Ke značným změnám došlo v porovnání s předchozími vlnami výzkumu ve vnímání ukrajinské a ruské menšiny. Za problémové označuje vztahy s lidmi z Ukrajiny o 15 % více respondentstva než v roce 2021. U ruské menšiny činí tento nárůst dokonce 18 %. Zcela zásadně zesílil souhlas s výrokem: V posledních letech se jim dávalo v médiích příliš mnoho pozornosti a prokazovali jsme jim víc respektu, než by si zasloužili, a to v případě Ukrajinců o více než 30 % a v případě Rusů o 15 %.
Na druhou stranu výrazně narostl i relativní počet těch, kteří uvádějí, že život lidí z těchto menšin je v ČR komplikovaný. V případě Rusů jde o nárůst o 27 %, u Ukrajinců o 15 %. U obou těchto skupin pozorujeme také zhoršující se tendenci v otázce sociální distance. Dle výzkumníka Aleše Kudrnáče ze Sociologického ústavu může být jednou z příčin zhoršení soustavné mediální pokrytí ruské invaze na Ukrajinu a situace ukrajinských uprchlíků v Česku či vnímané kulturní a hmotné ohrožení.
Tradičně nejpozitivněji vnímaní jsou Vietnamci
Stejně jako v předchozích výzkumech i nyní vyšel jako nejpozitivnější vztah mladé generace k vietnamské menšině, soužití s ní hodnotí téměř všichni dotázaní jako bezproblémové. V experimentálním příkladu podnikatele, který je podezřelý z krácení daní, jsou dokonce respondenti a respondentky příznivěji nakloněni vietnamskému podnikateli než neutrální variantě této situace (ve srovnání s běžnou českou populací).
Na hoaxy o Romech už skočí málokdo
Od roku 2014 mladí Češi a Češky věří stále méně mýtům a poplašným zprávám (hoaxům) na adresu Romů. „Výrazně méně jich pokládá za pravdivé zprávy o nároku romských rodin na vyšší dávky, o důchodech i bez odpracovaných let či lécích zdarma v rámci státní podpory,” říká Lukáš Houdek. Například hoax o lécích zdarma pro Romy nyní označilo za lež 60 % respondentstva, v roce 2014 ho prokoukla jen třetina.
Roste informovanost o násilí z nenávisti
Napříč časem u mladých lidí roste také informovanost a citlivost vůči předsudečnému násilí, tedy násilí z nenávisti. To je takové násilí, které je motivováno předsudky útočníka vůči skupině, kterou v jeho očích reprezentuje napadený. Situaci, když někdo někomu nadává, že je „úchylný buzerant”, považovalo za násilí z nenávisti v roce 2014 61 % dotázaných, letos počet narostl na 74 %. Naopak v případě napadení taxikáře Romem více mladých lidí správně uvedlo, že o násilí z nenávisti nejde. Povědomí o tom, co je násilí z nenávisti, se u cílové skupiny postupně zvyšuje. Celkem 87 % respondentů ho považuje za velké nebezpečí pro celou společnost.
Za rasistické vtipy je ban
Větší citlivost se letos projevila také u online projevů nenávisti a rasismu. Mladí lidé vykazují jednoznačně vyšší tendenci k aktivní konfrontaci v případě nevhodných výroků či vtipů na Facebooku. Připadají jim méně vtipné a daleko rasističtější a urážlivější než v předchozích letech. Nechtějí je tolerovat, jejich autora si odstraní z přátel nebo ho nahlásí Facebooku za porušování pravidel.
Kampaň HateFree Culture je méně pokrytecká než dřív
Mladá generace vystavila uspokojivé vysvědčení samotné kampani HateFree Culture. Zná ji zhruba třetina z nich, což je mírný pokles oproti předchozímu období. Tři čtvrtiny respondentů a respondentek, kteří kampaň zaznamenali, ji vnímají jako „užitečnou“ (což je stejný výsledek jako v předchozím období). Za sympatickou ji nyní označilo o 3 % dotazovaných více (74 %), jako pokryteckou ji vnímá o 7 % méně (24 %).