Podle Wikimedia Foundation bylo na Wikipedii v roce 2016 věnováno ženám pouze 17 % biografií. Podobně nízké je i celkové zastoupení žen ve STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika). „Když na internetu hledáte vědce, první věc, která se zobrazí, je jejich stránka na Wikipedii. Ale tu ženy často vůbec nemají," vysvětlila svoji motivaci třiatřicetiletá Jessica Wade. „Nikdy předtím jsem si nevšimla, jak je Wikipedie zaujatá. Vždy jsem předpokládala, že obsah na této platformě je obecně dobrý, překvapilo mě, když jsem zjistila, jak moc jsem se mýlila," dodala.
(Ne)známé vědkyně
Mezi nejoblíbenější vědkyně Jessicy Wade patří Dorothy Crowfoot Hodgkin, jediná Britka, která získala Nobelovu cenu za vědu. Crowfoot Hodgkin byla mezi prvními, kdo použil rentgenovou krystalografii k odhalení struktury antibiotik, vitamínů a bílkovin, jako je cholesterol, penicilin, vitamín B12 a inzulín. Chápala důležitost výpočetní techniky a v roce 1959 přesvědčila Oxfordskou univerzitu, aby zakoupila počítač Mercury. V roce 1964 jí byla udělena Nobelova cena za chemii za objasnění struktury vitamínu B12.
Dorothy Crowfoot Hodgkin
Laserphaco Probe navržený doktorkou Patricií Bath je zdravotnický přístroj využívaný k odstranění šedého zákalu, jedné z hlavních příčin ztráty zraku. Místo ultrazvuku používá laser, díky čemuž je proces méně invazivní, rychlejší a přesnější. Bath patentovala svůj nápad v roce 1988 a stala se první Afroameričankou, která získala lékařský patent. Laserphaco Probe odstraňuje také onemocnění rohovky a Bath jej použila k navrácení zraku ženě, která byla nevidomá více než 30 let.
Patricia Bath
Wade věnovala článek také Gertrudis de la Fuente, španělské biochemičce, která vedla vládní komisi pro vyšetření „syndromu toxického oleje“, jež po hromadné otravě v roce 1981 zabil více než 1100 lidí; súdánské radioložce a zakladatelce Chartúmského centra rakoviny prsu Hanie Morsi Fadl nebo farmaceutce Tu Youyou, která získala Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev léků artemisinin a dihydroartemisinin. Její léky byly použity k léčbě pacientů s malárií a zachránily miliony životů.
Nedostatečně významní
Než Wade začne psát, ověří si, zda vědci chtějí být na Wikipedii uváděni. „Někteří lidé pracují v kontroverzních oblastech výzkumu a publicita jim nevyhovuje," vysvětluje. „Jiní odmítají, protože byli pronásledováni na sociálních sítích.” Její kritéria pro výběr subjektů jsou založena na pokynech Wikipedie. „Pokud se téma objevuje ve více spolehlivých nezávislých zdrojích, předpokládá se, že je vhodné pro samostatný článek,“ uvádí Wikipedie. Autorku zklamalo, když byly některé z jejích článků smazány, jelikož lidé, o kterých psala, údajně nebyli dostatečně významní. Wade zdůrazňuje, že to je ten problém. Jedním z nich byl životopis Clarice Phelps, afroamerické jaderné chemičky, jejíž tým objevil nový prvek periodické tabulky. Informace o její práci byly k nalezení na Wikipedii i mimo ni, přesto stránku kritici smazali. Wade nakonec vyhrála a záznam je již nadobro zpět na Wikipedii.
Clarice Phelps
Rozmanitost ve vědě
Rozmanitost ve vědě je vášní Jessicy Wade už léta. V minulosti sponzorovala semináře a workshopy, aby do laboratoří přivedla stovky dívek se zájmem o vědu. Snaží se také řešit nedostatek učitelů přírodních věd na školách, což je problém, který sužuje Spojené státy a Spojené království. „Studenti si uvědomují, že tyto předměty nemusejí zvládat, protože jsou poměrně náročné. Pokud chtějí mít výborné výsledky, ke studiu si je raději nevyberou. Pak už si tyto předměty ale nemohou zvolit na univerzitě, čímž vzniká ve společnosti velká mezera v dovednostech,” popisuje vědkyně.
Co se týká motivace, dívky podle ní nepotřebují hostující vědce na školách, kteří předvedou svoji show, odejdou a nic se nezmění. Namísto toho je třeba dívkám a dalším minoritním skupinám dát příležitost a dostatečnou podporu. Podle Americké asociace žen na univerzitách tvoří ženy pouze 28 % americké pracovní síly ve STEM a pouze pětinu současných inženýrů nebo počítačových vědců. Ženy ve STEM vydělávají 60 tisíc dolarů ročně ve srovnání s 85 tisíci dolary u mužů. „Ve skutečnosti nepotřebujeme zvýšit počet dívek, které si zvolí vědu. Potřebujeme zvýšit podíl žen, které ve vědě zůstanou,“ poznamenala Wade. Domnívá se, že školy musí být důsledné v otázce svých politik týkajících se šikany a sexuálního obtěžování. Univerzity i konference pak musí poskytovat dostupnou péči o děti a také ukončit genderové stereotypy.
„Vzhledem k tomu, že ve STEM pracuje minimum žen, mají tyto obory tendenci udržovat neflexibilní, uzavřené prostředí nepodporující ženy a menšiny. Dívky také mají méně vzorů, které by mohly podnítit jejich zájem o vědecké obory, protože vědkyně a inženýrky jsou v knihách, médiích a populární kultuře vidět jen v omezené míře,” popisuje na webu některé z problémů Americká asociace žen na univerzitách s tím, že dívky jsou zároveň již od základní školy systematicky od vědecké kariéry odrazovány. „Mýtus o matematickém mozku je jednou z nejsebedestruktivnějších myšlenek amerického vzdělávání. Výzkum neukazuje žádné vrozené kognitivní ani biologické rozdíly v matematickém talentu mezi muži a ženami,” doplňuje. „I když se o vědu nezajímáte, svět zoufale potřebuje více vědců a inženýrů," dodává Wade. „Věda může pomoci vyřešit největší světové výzvy - změnu klimatu, rezistenci vůči antibiotikům i virové pandemie."
Ocenění
Přestože Wade sama sebe nepovažuje za významnou na poli vědy, Ben Britton, inženýr na katedře materiálů, o ní stránku vytvořil. A Wikipedie ji nesmazala. „Vím, že jako akademička jsem zatím žádných významných úspěchů nedosáhla, a proto se článek stal cílem trollů, kteří mě nominovali na smazání a v podstatě diskutovali o tom, jak moc zbytečná jsem!" vzpomíná Wade. „Mnohem raději mluvím o druhých a jejich úspěších než o sobě." Wikimedia Foundation však její práci ocenila. „Wikimedia UK chválí práci, kterou Jess Wade udělala, a to nejen pro zlepšení obsahu o nedostatečně zastoupených vědkyních na Wikipedii, ale také pro veřejnou osvětu v tomto důležitém tématu," uvedla v prohlášení.