„Když jsme žili v Kongu, měli jsme tam spoustu lesů. Dnes už se tady ve Rwandě cítím jako doma a když je horko, můžeme posedět ve stínu stromů,“ pochvaluje si 65letý uprchlík. Žije v uprchlickém táboře Kigeme, který se rozkládá na dvou přilehlých kopcích v jižní Rwandě. Od roku 2012 hostí více než 14 tisíc konžských uprchlíků. Skupina 14 uprchlíků a 6 místních Rwanďanů začala v roce 2019 sázet mladé stromky, dosud jich vysázeli více než 37 tisíc přímo v uprchlickém táboře a 26 tisíc mimo něj. Sázejí eukalyptus, olše a ovocné stromy. „Dříve tu bývaly holé kopce, potom jsme ale s místními našli řešení,“ uvádí Edson Munyakarambi Sebutozi, 54letý konžský uprchlík a vedoucí uprchlického tábora Kigeme.
Vlivem stále silnějších dešťů spojených se změnou klimatu se z odvodňovacího kanálu mezi kopci na obou stranách tábora staly dvě veliké rokle. „Docházelo tam k mnoha zraněním, několik dětí do těch roklí spadlo,“ uvádí Edson. Kvůli erozi půdy se řada rodin přesunula do uprchlického tábora Mahama vzdáleného asi 250 km. Lidé odchod nesli těžce, protože opouštěli i drobné podnikání, které si v táboře Kigeme založili. Při sesuvu půdy se vážně zranil i 47letý Apollinaire Uwimana, který byl s těžkým poraněním paží a krku hospitalizován v nemocnici po dobu šesti měsíců. „Pracoval jsem a živil rodinu, ale teď už nemůžu dělat nic,“ říká muž, který trpí následky svého zranění.
Aby už k ničemu podobnému nedošlo, začali lidé situaci řešit. Spolu s Rwanďany, kteří žijí v blízkosti tábora, absolvovali školení o ochraně životního prostředí od UNHCR, Agentury OSN pro uprchlíky a mezinárodní nevládní organizace World Vision, kde se učili o pozitivním vlivu sázení stromů na ochranu půdy i životního prostředí a také coby o způsobu, jak bránit dalším sesuvům půdy. Výsadba stromů skutečně zmírnila erozi a přesunutí části tábora dál od míst sesuvu snížilo počet zranění. Tento projekt navíc umožnil zúčastněným uprchlíkům získat pravidelný příjem. „Umožnilo nám to ušetřit nějaké peníze a konečně nesedíme doma. Tím, že jsme získali dovednosti jak připravit lesní školky, se učíme podnikat. A také plánujeme pěstovat květiny, abychom rozšířili nabídku,“ doplňuje Edson.
Společným silami konžští uprchlíci a místní Rwanďané nejen zlepšují své životní prostředí, ale také mezi sebou posilují sociální soudržnost. „Život v této oblasti je náročná jak pro místní, tak uprchlíky, a tak je tento projekt přínosný pro nás všechny. Díky tomu, že společně řešíme dopady klimatické krize, se z nás stali přátelé,“ chválí si 24letý Rwanďan Obed Tuyizere. Díky jejich snahám a práci se uprchlický tábor Kigeme a sousední oblasti staly místem, kde se daří stromům a kde obyvatelé nacházejí v jejich stínu klid a pohodlí.
Úvodní foto: 24letý Rwanďan Obed Tuyizere. Je jedním z šesti místních členů ekologického spolku. UNHCR/Lilly Carlisle