Jestliže v polovině června podporovalo pomoc ukrajinským uprchlíkům na úkor vlastní situace 54 % lidí, ještě v dubnu to bylo o 11 % více. Agentura STEM, která data sbírá čtvrtý měsíc, upozorňuje zvláště na rostoucí počet těch, kteří pomoci jednoznačně odmítají (26 %). Nálada ve společnosti se začíná podle očekávání proměňovat, přibývá hoaxů i „zaručených informací“ od kamarádů kamarádů, ale také negativních osobních zkušeností, které má člověk tendenci zobecňovat.
Šéfredaktor fact-checkingového portálu Manipulátoři.cz Jan Cemper potvrzuje, že právě od dubna evidují více hoaxů o ukrajinských uprchlících a jejich chování v Česku. „Začalo to údajně vyhozeným jídlem v kongresovém centru, pokračovalo údajným útokem na ženu v brněnském Bystrci, pak různé historky, co vše dostávají lidé z Ukrajiny zdarma,“ vyjmenovává Cemper hoaxy, které se nejčastěji šířily mezi domácími uživateli internetu a které Manipulátoři ověřovali.
Zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) trojice autorů Magdalény Klimešové, Jiřího Šatavy a Michala Ondrušky vychází z administrativních dat 390 000 osob, veřejně dostupných informací a především 50 239 (dotazovali jich celkově až 65 000) relevantních dotazníků získaných od dospělých i nezletilých běženců. Tak komplexní analýza o životě ukrajinských uprchlíků tady ještě nebyla, zároveň může pomoci státu a jeho institucím v nastavení dalších integračních postupů.
Přišlo hodně mužů, přitom mají bojovat ❌
Česká republika přijala za 5 měsíců války na Ukrajině 390 000 válečných uprchlíků, stala se tak 3. nejčastějším cílem jejich útěků. Zároveň počtem běženců na 100 000 obyvatel dosáhlo Česko na nejvyšší počet uprchlíků v rámci států Evropské unie.
Průzkum MPSV jednoznačně konstatuje, že přišli především děti a mladí lidé, přičemž těch nejmladších ve věkové kategorii 0 až 17 let je 35 %. Ještě početnější skupinou jsou dospělé ženy, kterých je v Česku 44 %, naopak senioři, tedy osoby nad 65 let, tvoří pouhá 4 %. A konečně dospělých mužů, kteří jsou v internetových diskusích tak často zmiňováni, je v ČR 17 %. Jedná se podle grafů MPSV o osoby ve věku do 64 let, zatímco branná povinnost na Ukrajině se vztahuje na dospělé muže do 60 let. Narukovat dále nemusejí otcové rodin se 3 a více dětmi, ti z rodin s postiženým nebo adoptovaným dítětem, samoživitelé a samozřejmě také muži, jejichž zdravotní stav vojenskou službu neumožňuje.
Přicházejí nevzdělaní lidé ❌
Nejčastěji přicházejí vysokoškoláci (35 %), podle dat MPSV jich je mezi uprchlíky dvojnásobek než v české populaci. Zde je potřeba říct, že ukrajinský vzdělávací systém je odlišně stupňovaný než český – umožňuje studovat i 2letý profesionální juniorský bakalářský program. Jestliže sečteme uprchlíky, kteří dosáhli minimálně maturity, dojdeme k 67 %, přičemž v ČR mělo podle dat sčítání lidu v roce 2021 ukončené středoškolské vzdělání s maturitou nebo vyšší odborné vzdělání 32,5 % lidí.
Velmi zajímavá je lokalizace uprchlíků s vysokoškolským vzděláním, která neodpovídá předpokladu, že vysokoškoláci míří automaticky do velkých měst. Procentuálně nejvíce ukrajinských vysokoškoláků nemá Praha, ale např. Bruntál a některá další města.
Vezměte si je domů ✔️
Nejčastěji uprchlíci bydlí v solidárních domácnostech (44 %), a to jak v českých (70 %), tak ukrajinských (28 %). Zatímco v českých domácnostech převažuje typ bydlení, kdy uprchlíci žijí v samostatném bytě nebo části domu (49 %), Ukrajinci, kteří migrovali do Česka v období před válkou, obvykle s nově příchozími sdílejí domácnost (23 %). Experti považují za alarmující, že 15 % (cca 58 000 lidí) uprchlíků žije v ubytovnách, což nepřispívá k integraci těchto příchozích.
Kromě příspěvku na solidární domácnost (3000 korun na osobu ubytovanou 16 a více po sobě jdoucích dní v měsíci, maximálně však 12 000 na 1 domácnost), který poskytuje stát, 47 % uprchlíků za ubytování dále neplatí ani na něj jinak nepřispívá.
Až 39 % uprchlíků má bydlení zajištěné na 6 a více měsíců, dalších 17 % bydlí bez časového omezení, naopak ubytování na méně než 2 měsíce má jen 6 % z nich. Největší nejistota panuje nepřekvapivě u ubytovaných v hotelech a penzionech. Nejpozději za půl roku bude potřeba opět řešit ubytování pro větší množství z nich.
Data nejsou zcela přesná, protože pilotní ověřování ve 4 obcích ukázalo, že až 20 % uprchlíků se nezdržuje v oblasti, kde žádalo o dočasnou ochranu. Kromě stěhování v rámci Česka experti předpokládají, že část z nich už se vrátila na Ukrajinu nebo pokračovala dále na západ.
Nejčastější uprchlickou domácností je podle analýzy MPSV 1 dospělý s 1 dítětem (21 %).
Nechtějí se učit česky ❌
Dominantní potřebou, kterou respondenti uváděli téměř v polovině odpovědí (48 %), je pomoc s výukou češtiny. Následují pomoci s čerpáním humanitární dávky a zápisem dětí do školky. Nejčastěji ji preferují už pracující uprchlíci, a to zaměstnanci (53 %) a podnikatelé (52 %), méně často pak matky na mateřské nebo rodičovské (37 %) nebo nezaměstnaní (36 %).
Informace o jazykových kompetencích uprchlíků čerpali výzkumníci z dat žádostí o humanitární dávky. Z nich vyplývá, že jak znalost češtiny, tak angličtiny je u uprchlíků nízká. „Češtinu z dat ke 4. 7. 2022 neovládá 69 % příjemců, nicméně 29 % ji ovládá částečně a pouhá 2 % dobře. Podobně je na tom i úroveň angličtiny, která kopíruje znalost češtiny. Nepatrný rozdíl je pouze v tom, že je lehce vyšší znalost „dobře“ a „výborně“,“ uvádí se v analýze.
Nepracují ❌
Mezi příchozími je 61 % lidí (237 000 lidí) v ekonomicky aktivním věku, z těch už pracuje více než polovina. Konkrétně zaměstnáno je 47 % lidí a dalších 12 % podniká. V invalidním nebo starobním důchodu, případně na mateřské, rodičovské či v domácnosti nebo studentů je v součtu více než třetina lidí v ekonomicky aktivním věku.
Drtivá většina zaměstnaných lidí pracuje pro české firmy, pouze 19 % uprchlíků má pracovní smlouvu s ukrajinským zaměstnavatelem. Nejčastěji uprchlíci pracují v administrativě a podpůrných činnostech, zpracovatelském průmyslu nebo v oblasti dopravy a skladování. Až 80 % uprchlíků pak pracuje na nejméně kvalifikovaných pozicích, především jako pomocní pracovníci a obsluha strojů a zařízení. Pouze 16 % pracujících našlo práci ve svém původním oboru. 7 z 10 zaměstnaných pak tvoří ženy.
Mají hodně peněz ❌
Ze šetření MPSV vyplývá, že finanční situace drtivé většiny uprchlíků je alarmující. „Polovina uprchlíků situaci jen tak tak zvládá, celá čtvrtina ji dokonce nezvládá a nutně potřebuje pomoc. Znamená to, že přibližně ¾ uprchlíků jsou na tom finančně velmi neuspokojivě až kriticky,“ konstatuje se v analýze.
Svou finanční situaci coby velmi dobrou hodnotí pouze 0,5 % běženců, ti si pak také nejčastěji sami hradí bydlení.
Nejhorší je nepřekvapivě situace uprchlíků žijících v nouzovém bydlení, za což jsou považována stanová městečka nebo nouzový nocleh ve veřejných budovách. Naopak nejlépe se vede uprchlíkům, kteří za ubytování nemusejí platit vůbec.
„Obecně lze předpokládat, že ve chvíli, kdy by si domácnosti, které mají dosud ubytování zcela zdarma, musely začít bydlení platit, nastala by u nich aktuálně velmi tísnivá finanční situace a výrazně by narostla skupina kriticky ohrožených,“ dedukují autoři analýzy.
Foto: Kateřina Čopjaková