„Jsi z Ukrajiny?“ Zdánlivě nevinná otázka, při které už dnes lidé zaváhají, co odpovědět, aby zůstali v bezpečí. Podobnou položil podle obětí letos v srpnu útočník na pouti v Plasích, než je začal surově bít, stejně tak v říjnu 2022 opilý muž, když náhodně narazil na trojici pokuřujících Ukrajinců, které napadl. Správná odpověď neexistuje, zjevně jí není pravda ani mlčení. V druhém případě útočník odpověď ani nepotřeboval, aby jednomu z mužů vrazil facku a druhému dal pěstí.
Napadení pro ukrajinský původ, ať už skutečný nebo domnělý, přibývá. Pracovníci organizace In IUSTITIA v letech před válkou zachytili 2 až 5 ataků pro ukrajinskou národnost, zatímco v roce 2022 už jich evidují 16 a ke konci července roku 2023 dokonce 19. Podle policejních statistik bylo v roce 2022 spácháno 242 trestných činů z nenávisti, z nichž 78 bylo namířeno proti Ukrajincům a 50 proti Rusům a Rusínům (v součtu 45 % ze všech trestných činů z nenávisti).
„Když jsme si však od Policejního prezidia vyžádali data o těchto trestných činech za stejné období z Evidenčně-statistického systému kriminality, zaslaný soubor obsahoval pouze 79 skutků motivovaných ukrajinskou a ruskou a rusínskou národností. Z nich bylo 60 protiukrajinských a 19 protiruských,“ upozorňuje analýza nazvaná Předsudečné násilí v Česku po invazi na Ukrajinu. Přestože data sesbíraná z vlastních zdrojů, policejních statistik a výzkumu PAQ Research (mapoval situaci ukrajinských Romům) nejsou úplná, dokládají nastupující trend reflektující nálady ve společnosti – pomoc ukrajinským uprchlíkům ztrácí podporu u stále většího množství domácích obyvatel.
Cedulky a nadávky
„Útoky pro ruskou národnost se staly výhradně v prvních dvou čtvrtletích roku 2022, z toho až na jeden všechny v prvním čtvrtletí. Lze je tudíž označit za odvetnou reakci na ruskou agresi na Ukrajinu,“ píše se v analýze, která dále uvádí, že téměř v polovině případů (43 %) se jednalo o útoky zaměřené proti ruskému majetku včetně graffiti.
K jednomu došlo den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kdy byla poničena výloha obchodu v Praze, který byl pojmenován v azbuce. „Následujícího dne se na obchodě objevila žluto-modrá páska a cedulka s nápisem: ‚V ČR piš česky.‘ A potom, co byla cedulka stržena, výloha byla znovu polepena žluto-modrými samolepkami s mapou Ukrajiny a nápisem ‚No war!‘,“ uvádí analýza ve své kvalitativní části, která popisuje průběh některých z útoků.
Nejčastěji v 10 případech se jednalo o slovní útok. Například, když v březnu 2022 neznámý člověk zazvonil na byt označený ruským příjmením a do domácího telefonu zakřičel: „Zemřete, Rusáci, okupanti!“
Jen 29 % pachatelů protiruských útoků se podařilo odhalit. Pouze 14 % (2 případy) ze všech ataků pro ruskou národnost bylo spojeno s fyzickým násilím. Uvedený trend trvá a od začátku roku do konce července 2023 nebyl zaznamenán jakýkoli další protiruský útok.
Rány a následky
Naopak nárůst útoků pro ukrajinskou národnost je zřejmý v celém sledovaném období. Téměř v polovině případů (49 %) jsou spojeny s fyzickým násilím a 28 % skončilo újmou na zdraví s různě dlouhou dobou léčby, z toho 2 lidem zůstali trvalé zdravotními následky.
Ženu z Ukrajiny opakovaně slovně napadal ruský kolega. „Nadával jí do ‚ukrajinských sviní‘. To v prosinci 2022 eskalovalo do fyzického útoku,“ uvádí analýza. Nakonec útočník hodil po ženě skener a následně jí tahal za vizitku pověšenou na krku. Věcí se sice začala zabývat policie, která však napadení řeší jako přestupek, nikoli trestný čin.
Letošní množství útoků proti ukrajinským uprchlíkům už v polovině prázdnin překročilo loňská čísla organizace In IUSTITIA. Je zřejmě, že sympatie k válkou zasažené zemi a jejím obyvatelům slábnou - Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) uvádí, že v březnu 2023 považovalo vládní podporu Ukrajiny za příliš velkou 51 %, zatímco v květnu 2022 stejný názor mělo 43 % dotázaných.
„Kvůli vám tu máme draho a vy byste nás měli poslouchat, protože my jsme páni této země a nikdo vás tu nechce. Ty budeš skákat, tak, jak my budeme pískat,“ je jen jedna z mnoha urážek a výhružek, kterou adresovali čeští pracovníci ukrajinskému kolegovi a následně jej napadli fyzicky. Když se obrátil na nadřízeného, ten nejprve jeho stížnosti ignoroval a pak jej vystrkal z kanceláře. Napadený Ukrajinec se ale nenechal odradit a vše nahlásil. Jeden z útočníků byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití s předsudečnou pohnutkou a bylo mu uděleno napomenutí.
Situaci ukrajinských uprchlíků ve společnosti dále zhoršuje páchání trestné činnosti některými z nich. Přestože se jedná o pachatele-jednotlivce a míra kriminality vzhledem k vysokému počtu Ukrajinců na českém území (aktuálně se jedná o nejpočetnější domácí menšinu, více než půl miliónů lidí) dosahuje 4 % z celkové trestné činnosti, agresoři často vůči Ukrajincům uplatňují princip kolektivní viny.
Nejvyhrocenější emoce vyvolala smrt romského mladíka, jehož letos v červnu pobodal Ukrajinec v Brně. Pachatel je aktuálně obviněný z vraždy a čeká na svobodě na soud. Jeho čin dal ale naplno vyhřeznout frustraci, která mezi Romy z trvalého odmítání majority roste, a vedl k několika odvetným akcím.
„Dva muži byli v červnu 2023 v restauraci napadeni skupinou mužů pro ukrajinskou národnost. Skupina je napadala nejdříve verbálně, posléze incident přerostl ve fyzický konflikt, kdy útočníci napadali dvojici židlemi,“ uvádí analýza s tím, že se celý konflikt obešel bez zranění a škoda na zařízení restaurace byla vyhodnocena na 50 000 korun. Policisté obvinili tři muže z výtržnictví a poškození cizí věci. Motivem činu měla být právě smrt romského mladíka. Ze stejného důvodu se v červenci vydaly tři desítky lidí na pochod Brnem a skandovaly před domem, kde mají bydlet Ukrajinci: „Ukrajina, pojďte ven! Pojďte, vy zmr…!“. Na čin policii upozornili novináři ze zpravodajského webu Seznam.cz, kteří video z akce objevili na sociálních sítích.
Být terčem
Zvláštní kapitolu tvoří útoky pro domnělou ukrajinskou nebo ruskou národnost, od začátku války, už byly na českém území napadeni Ukrajinci, kteří byli útočníkem považováni za Rusy, nebo muž z Jakutska pokládaný za Ukrajince. Tyto útoky pro domnělou národnost ještě více odhalují, jak je předsudečné násilí nebezpečné. Lidé se totiž nestávají terčem pro osobní zkušenost s útočníky, ale pro svou skutečnou nebo domnělou skupinovou příslušnost. Ta je odvozena od charakteristiky, kterou nelze změnit, jako jsou barva kůže, sexuální orientace, národnost, náboženství a tělesná ne/způsobilost.
„Není jím napadána pouze konkrétní oběť, ale celá skupina, kterou v útočníkových očích reprezentuje. Předsudečný útok lze chápat jako zprávu, která informuje širší společenství, že některé skupiny do něj nepatří, respektive si v něm zasluhují nanejvýš druhořadé postavení,“ vysvětluje analýza. To je hlavní důvod, proč předsudečná pohnutka definovaná v zákoně zpřísňuje trest, její prokázání, ale také znamená více práce pro policii.
Pokud jste se vy nebo vaši blízcí stali oběťmi předsudečného násilí, kromě policie můžete kontaktovat organizaci In IUSTITIA, která poskytuje právní služby zdarma.