Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc:
Jednotlivec | 3 860 |
2 dospělí | 3 550 + 3 200 = 6 750 |
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let | 3 550 + 1 970 = 5 520 |
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let | 3 550 + 3 200 + 1 970 = 8 720 |
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let | 3 550 + 3 200 + 2 420 + 2 770 = 11 940 |
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let | 3 550 + 3 200 + 1 970 + 2 420 + 2 770 = 13 910 |
Autoři hoaxů neopomíjejí ani další dávky, na které si je podle jejich vyjádření možné sáhnout. Třeba na nákup aktovek a dalších školních pomůcek pro děti. Pro tyto účely jsou sociálně potřebným určené nenárokové dávky pomoci v hmotné nouzi v rámci mimořádné okamžité pomoci. Ale ani v tomto ohledu není možné poskytnuté prostředky jen tak zpronevěřit. Aby je žadatel dostal, musí předložit pádné důvody, proč o příspěvek žádá, a doložit doklady o své majetkové a sociální situaci. Příslušná kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR jsou samozřejmě připravena zpracovat přijaté žádosti v co nejkratší možné době a za dodržení zákonem stanovených lhůt a v případě schválení žádostí pak poskytnout finance co nejdříve. Tak, aby dotyčný klient neměl zbytečné problémy. Zároveň ale ÚP ČR musí velmi podrobně posoudit jednotlivé případy. O tom, na co žadatel peníze použil, se vedou záznamy a od klientů ÚP ČR požaduje v souladu s platnou legislativou patřičné doklady. A v neposlední řadě může Úřad práce ČR v případě pochybností o správném využití poskytnutých prostředků uhradit částku přímo obchodníkovi nebo v případě kroužků, škol v přírodě apod. přímo škole.
Při žádosti o jakoukoli dávku, ať už ze systému státní sociální podpory nebo hmotné nouze, musí žadatel a následně i příjemce dávek prokazovat všechny příjmy. Pokud je zatají, může mu vzniknout přeplatek, který na něm bude ÚP ČR vymáhat.
„Návod na zbohatnutí“ končí třeba i tím, jak si imaginární příslušník romského etnika pochvaluje možnost „nakoupit“ například elektroniku na splátky a následně rovnou z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky úřadu. I v tomto ohledu by se jednalo s největší pravděpodobností o trestnou činnost a byl by vystaven přeplatek dávky v její plné výši. V případě, že takový přeplatek přesáhne částku 5 000 Kč, jedná se už o trestný čin a ÚP ČR takový případ předá orgánům činným v trestním řízení. Navíc - při posuzování žádostí o dávky v hmotné nouzi přihlíží Úřad práce ČR ke všem příjmům žadatelů a zajímá se také o to, jaký majetek dotyčný vlastní (např. provádí šetření v místě bydliště).
Pokud jde o nátlak ze strany klientů prostřednictvím verbální či fyzické hrozby, může jít opět o formu trestněprávního jednání. Informace o takových incidentech neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. Je pravda, že se zaměstnanci ÚP ČR občas s podobným jednáním setkávají, ale takové chování, jak všichni jistě víme, není výsadou Romů. Všechna kontaktní pracoviště ÚP ČR proto učinila potřebná bezpečnostní opatření a spolupracují na místě se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí nepodléhají.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR