Rovnost před zákonem je zakotvena již v nejznámějším lidskoprávním dokumentu. Zákaz diskriminace vyplývá z čl. 7 Všeobecné deklarace lidských práv, který právě stanoví rovnost před zákonem a právo na ochranu před diskriminací z jakéhokoliv důvodu. Úmluvy Organizace Spojených národů, jejichž stranou je Česká republika, rovněž obsahují ustanovení zakazující diskriminaci, včetně diskriminace založené na rase, barvě pleti, rodovém, národnostním nebo etnickém původu. Žádný zákon, potažmo soud tedy nemůže rozhodovat v rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv.
Ing. Kateřina Hrochovátisková
mluvčí Ministerstva spravedlnosti
Pravidla pro ukládání trestů (tj. stanovení druhu trestu a určení jeho výměry) jsou obsažena v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to zejména v § 37 - 39, § 41 a § 42. Soud přistupuje k uložení takového trestu, který odpovídá spáchanému trestnému činu, jak z hlediska druhu trestu, tak jeho výměry a především s ohledem ke všem zvláštnostem případu (k povaze a konkrétní závažnosti spáchaného trestného činu). Trest dále zohledňuje osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele, jeho dosavadní způsob života a možnosti jeho nápravy. Jde o naplnění jednoho ze základních principů ukládání trestu - principu individualizace trestu.
V resortu Ministerstva spravedlnosti ČR ani Ministerstva vnitra ČR nelze dohledat ve zveřejňovaných statistikách data o ukládání trestných činů v třídění podle národností žijících na území České republiky. Kategorii národnostní menšiny „Romové“ bylo možno nalézt pouze do roku 1992 v Kapesní ročence kriminality v ČSFR, kde byla tato skupina obyvatel uvedena v přehledu celkové kriminality či u jednotlivých druhů kriminality, kde byly skutky rozdělovány podle jednotlivých kategorií pachatelů - stíhaných a vyšetřovaných osob. Počty uložených trestů či jejich výměra nejsou v této ročence vykazovány.
Mgr. Eva Biedermanová
Institutu pro kriminologii a sociální prevenci