Divadlo Dvě na třetí se věnuje metodě takzvaného “Divadla utlačovaných” – je to metoda, kterou v 60. letech vytvořil brazilský divadelník Augusto Boal. Zjednodušeně řečeno, jedná se o využití životních příběhů, reálných situací a divadelních technik k práci se těmi, kteří mají osobní zkušenost s nějakou formou útlaku. Tato metoda se tak snaží nejen o reflexi aktuální situace, ale směřuje také k sociální komunikaci, ideálně i změně.
Divadlo utlačovaných funguje dvoufázově. Skupina, která chce pracovat na svém tématu, připravuje nejprve krátké divadelní představení, ke kterému se propracovává na základě několikadenní práce. Ta je kombinací technik směřujících k zpracování tématu útlaku a také metod, které pomáhají ne-hercům vyjádřit svůj příběh divadelními technikami. Prakticky jde v průběhu přípravy o různé druhy her a cvičení zaměřených na uvolnění, zábavu, rozvoj imaginace, skupinovou dynamiku a osvojení základních scénických dovedností.
Výstupem je pak prezentační forma známá jako divadlo-fórum, kdy diváci vstupují do „představení“, které pro ně konkrétní skupina připravila, a hledají alternativní řešení nastíněných situací. Dojde tak k přirozenému dialogu, který přispívá ke vzájemnému pochopení obou stran příběhu.
Metoda je vhodná pro skupiny, které mají chuť pracovat na svém tématu a pomocí divadla dosáhnout i určité sociální změny. Témata mohou být různá – záleží na skupině. Od zkušeností s institucemi až po tematiku bezdomovectví.
O práci Divadla Dvě na třetí a o metodě Divadlo utlačovaných natočila režisérka Rozalie Kohoutová dokument:
