Přehled článků
Jak být solidární s oběťmi rasismu? Pro začátek stačí nedívat se stranou, říká farář pro menšiny
„V Čechách je rasismus z vědomí společnosti často vytěsněn, aniž by zmizel. Na jednu stranu se zdůrazňuje, že u nás žádný rasismus není, a proto proti němu nemusíme nic dělat, na druhou jakákoliv zmínka o rasismu vyvolává velké negativní reakce. Problematické je pak už pouhé...
„Nejdřív jsem musel sjednotit krajany,“ říká starosta nejstarší české školy na světě, ve Vídni
Karl Hanzl pochází z rodiny, která se na počátku minulého století přestěhovala z jižní Moravy do Vídně. Chodil do české obecné školy, stejně tak jako jeho děti i vnoučata. Karl je starostou Školského spolku Komenský, který provozuje nejstarší českou školu na světě. Letos tato instituce oslavila 150...
Jezídka tancující indické tance? „Jsem chameleón,” říká o sobě Sylvie se slovensko-kurdskými kořeny
Třicetiletá Sylvie Vojtková se narodila v Praze. Její maminka je Slovenka a tatínek Kurd ze syrského města Aleppa. Vystudovala novinařinu a v oboru dále pracuje. Kromě toho se profesionálně věnuje indickým tancům. Aktuálně zkouší skloubit práci s tancem a sní o své další cestě do Indie. Sylviina rodina...
Když mluví s mámou, občas musí použít překladač. Českovietnamská umělkyně hledá své kořeny
Od 3 let vyrůstala Lê Thị Hoài (29) v západních Čechách a znalost mateřského jazyka a kultury postupně přebíjelo vše české. Později vystudovala žurnalistiku a následně grafický design a vizuální komunikaci na UMPRUM v Praze. Aktuálně vystavuje v pražské galerii Artivist Lab a zkouší tlumit...
„V souvislosti s Romy se část společnosti stále tváří, že nemá historickou paměť,” říká dokumentarista Bikár
Než se František Bikár (42) poprvé postavil za kameru, prošel si složitější cestou, než je u dokumentaristů a novinářů obvyklé. Do 9 let vyrůstal v sociálně vyloučené lokalitě, pak v dětském domově, který zcela zpřetrhal vztahy s jeho biologickou rodinou. Brzy věděl, že chce napravovat...
Vydat se opačným směrem. Učila češtinu krajany u Mariupolu a obavy z Ruska měla denně z první ruky
Více než 6 let učila Vladimíra Pěčonková (58) češtinu na Ukrajině, než těsně před válkou odešla. Zatímco místní učila jazyk země zaslíbené, kterou je pro ně Česko aktuálně ještě o několik řádů víc než před válkou, sama poznávala stát s asi nejpohnutějším osudem v současné...
„Skrytě se mluví o tom, že Romové nemají na víc než špatnou školu,” říká vedoucí nízkoprahu
„V našich službách pozorujeme, že některé školy, ať už základní či speciální, se stávají v podstatě čistě romskými a vytvářejí tak vyloučené prostředí. Stojí za tím různé argumenty a skrytě se mluví o tom, že Romové v podstatě na víc nemají než na školu nízké...
„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy
Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k...
„Vyrůstal jsem s bílým ukazovákem,” říká Robert Gabris. Narodil se v osadě, vystavuje po celém světě
Robert Gabris je vizuální umělec. Narodil se do romské rodiny na východním Slovensku, měsíc po narození ho úřady umístily do dětského domova, kde žil až do dospělosti. Od raného dětství se věnuje kresbě, vystudoval střední uměleckou školu, později pokračoval studiem vídeňské výtvarné akademie. Ve své...
„V islámu nesmí být nátlak,” říká nadějný český básník Sufján Massalema
Považuje se za Čecha, přestože má kořeny v Sýrii a věří v islám. Dokud se Sufján Massalema nepředstaví, spoluobčané si před ním neberou servítky: „Jednou jsem pracoval na dětském dni a na mém stanovišti se děti učily střílet z luku. Byl tam vnouček se svojí...
„Někteří dřívější odpůrci brněnské mešity jsou dnes naši přátelé,” říká Muneeb Alrawi
V Brně je dobrá a zdravá muslimská komunita, panuje v ní harmonie. To si myslí předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi. Pochází z Iráku, už několik desetiletí žije v Česku, kde také vystudoval. „My se problémům snažíme předcházet a stavět na dobrých základech. Muslimové...
Zemřela Erika Bezdíčková. Přežila holokaust díky dobrým andělům, i takoví žijí mezi lidmi
V sobotu večer zemřela ve věku nedožitých 89 let Erika Bezdíčková, jedna z nejvýraznějších domácích přeživších holokaustu. Jako 13letá byla odsunuta do Osvětimi, týrání v koncentračním táboře nakonec zázrakem přežila. V dubnu 1945 se jí podařilo utéct z pochodu smrti. Dva roky po válce přežívala...
„Vietnamská menšina je tady tolerovaná, ale ne respektovaná,” říká básnířka Večerka
Hanka Nguyen si jako básnířka říká Večerka. Podle ní je večerka stále to první, co se Čechům vybaví, když se mluví o Vietnamcích. Situace se lepší, ale ve společnosti jsou pořád přítomné některé předsudky: Hanka zažila nedůvěru na pracovním pohovoru či neochotu pronajmout jí byt...
„Pokud píšeme o LGBT lidech, HIV pozitivních nebo závislých, musíme být obzvlášť opatrní,” říká ruský novinář
Nedokonalost právních předpisů, sociálních systémů a vymáhání práva označuje novinář Vladimir Švedov za jedny z nejpalčivějších sociálních problémů současného Ruska. „Lidé se často cítí nejistě a opuštěně - to se týká například rodičů dětí se zdravotním postižením, závislých lidí, lidí propuštěných z vězení, matek s...
Češi se na nás Ukrajince dívají jako na podřadnou pracovní sílu, říká studentka Teťana
Na Ukrajině je Černobyl pořád živé téma. „Stále je to v ovzduší, půdě, potravinách, prostě všude. Mnoho tehdy mladých lidí následkem neštěstí zemřelo. Další mají stále zdravotní problémy, které už nejdou vyřešit,“ říká studentka ukrajinského původu Teťana Poljaková a dodává, že mezi ně patří...
„Bylo by skvělé, kdyby herci nebyli obsazovaní jen kvůli etnicitě,” říká režisér hry Gádžové jdou do nebe
„Díky setkávání s romskými herci jsem pochopil, kolik stereotypních nánosů v sobě nosím. Že můžu být sebeotevřenější a sebeliberálnější, ale že v sobě ty předsudky stejně mám, že je to podporováno médii i třeba výchovou, způsobem přístupu k menšině, která je s námi tak strašně...
„Romské umění není omezeno květinami, výšivkami a tradiční hudbou,” říká kurátorka Tamara Moyzes
„Situace u nás se pomalu hýbe, romský holokaust se dostává do obecného povědomí. Je nanejvýš důležité, aby akce s ním spojené dělali Romové, aby si tuto agendu vzali za svou,“ myslí si Tamara Moyzes. Ta se těsně po ústupu pandemické krize ujala kurátorské role...
„Romské umění není omezeno květinami, výšivkami a tradiční hudbou,” říká kurátorka Tamara Moyzes (2)
„Situace u nás se pomalu hýbe, romský holokaust se dostává do obecného povědomí. Je nanejvýš důležité, aby akce s ním spojené dělali Romové, aby si tuto agendu vzali za svou,“ myslí si Tamara Moyzes. Ta se těsně po ústupu pandemické krize ujala kurátorské role...
„Romské umění není omezeno květinami, výšivkami a tradiční hudbou,” říká kurátorka Tamara Moyzes (3)
„Situace u nás se pomalu hýbe, romský holokaust se dostává do obecného povědomí. Je nanejvýš důležité, aby akce s ním spojené dělali Romové, aby si tuto agendu vzali za svou,“ myslí si Tamara Moyzes. Ta se těsně po ústupu pandemické krize ujala kurátorské role...
„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista
„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla...