Výzkum: Mladí neměří Romům stejným metrem

 

vyzkum hoaxy big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Analýza redakce HateFree Culture.

11
února
2015

V reprezentativním výzkumu, který pro HateFree zpracovala agentura Median na konci roku 2014 na reprezentativním vzorku 1000 lidí ve věku 15-25 let, mladí lidé například hodnotili pravdivost 7 tvrzení o Romech. Pět z nich byly populární smyšlenky a zkreslené informace vycházející z hoaxů šířených mezi veřejností.

 

Tomu, že romské rodiny mají nárok na vyšší dávky než neromské, věří podle výzkumu 44 procent mladých (za nepravdivé jej označilo 34 procent, 22 procent neví). Podobný počet respondentů (43 procent) souhlasilo, že většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové. Menší část odpovídajících již označila za pravdivý výrok, že Romové dostávají léky zdarma a mohou jezdit zadarmo MHD. Za nepravdivé však tyto informace označila jen zhruba třetina respondentů, většina uvedla, že neví.

Nzn6

V zeleném rámečku jsou výroky založené na pravdě, v červeném pak kolující hoaxy.

Osobní zkušenost versus hoax

Třicet procent mladých uvádí, že má s příslušníkem nějaké minority osobní negativní zkušenost. Ti, kteří tuto zkušenost nemají a zároveň důvěřují informacím z hoaxů, hodnotí soužití s menšinami výrazně negativněji než jejich vrstevníci. Zároveň je zajímavé, že ti mladí, kteří vice důvěřují tzv. hoaxům, si mnohem častěji myslí, že mají o daném tématu dostatek informací.

NzN2

Výzkum také potvrzuje, že mladí, kteří nějakého Roma znají blíže (je členem jejich rodiny, jejich kamarádem, známým či spolužákem) hodnotí soužití většinové společnosti s Romy významně pozitivněji.

Informace o soužití s různými skupinami obyvatel přijímají mladí nejvíce z elektronických médií a sociálních sítí.

Přísnější metr pro Romy

Mladí lidé měří Romům přísnějším metrem. V rámci výzkumu respondenti mimo jiné hodnotili situace, přičemž náhodně vybraná polovina respondentů měla v otázce přímo či nepřímo zmíněnu romskou etnicitu aktérů. Kromě toho byla otázka zcela totožná. Výsledek?

Hlučné chování mladíků v autobuse vadí 64 % respondentů – s uvedením romské etnicity číslo stoupá na 77 %. Chudá matka s trojčaty si zaslouží státní příspěvek podle 71 % respondentů – pokud jde o Romku, tak jen podle 40 %. Nezletilý chlapec si za vykradení trafiky zaslouží nepodmíněné odnětí svobody podle 35 % respondentů – když bylo v otázce zmíněno, že je Rom, přiklánělo se k tomu 47 %. Pokud by respondenti pronajímali byt a zavolala by jim Anna Veselá, pronajali by jí byt v 69 % případů, i pokud by měla větší rodinu – volající Erika Demeterová by měla podobné štěstí jen v 31 % případů.

NzN5

NzN4

Respondenti také v případě Romů a Romek trochu přísněji hodnotí, zda se odpočívající dělník fláká; či má pauzu, a zda je dívka na ulici fackovaná starším mužem napadená, nebo se muž jen brání.

Bezradnost online

Analýza také potvrdila zjištění z předchozích výzkumů - že ti, kteří mají s Romy osobní, nezprostředkovanou zkušenost, hodnotí situace méně stereotypně, než ti, kteří ji nemají.

Analýza také ukazuje, že šíření nenávistných a zavádějících informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i jistá pasivita uživatelů. Ti sice řadu z nich považují za urážlivé, ale často směrem k nim nejsou nijak aktivní. Mladí tyto zprávy nejčastěji ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %), či se bojí, že by šli proti většinovému názoru (35 %). Další nejčastější názor – Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal(a) správný argument – potvrzuje, že mladým lidem často chybí potřebné argumenty.

NzN3

Kdo páchá násilí z nenávisti?

Hodnocení rasismu ze strany majority a ze strany Romů souvisí mimo jiné s tím, co přesně chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti. Respondenti, kteří za násilí z nenávisti považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy (konkrétně okradení taxikáře), častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů. Lidé, kteří finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy.

Svoboda slova

Zajímavé srovnání přinášejí výsledky výzkumu také ve světle pozdějšího pařížského útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a diskuzi o svobodě projevu, kterou tento útok vyvolal. Osm z deseti mladých lidí například souhlasí s tvrzením, že jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení svobody projevu.

Během výzkumu bylo respondentům předloženo také několik anekdot o různých skupinách (Romové, homosexuálové,…). Jejich úkolem bylo hodnotit, jak na ně dané vtipy působí. Až 8 z 10 dotazovaných je označilo jako urážlivé a rasistické, současně však v nadpoloviční většině uváděli i to, že jsou odvážné a „vystihující podstatu věci“.

 

Kompletní první část výzkumné zprávy si můžete stáhnout zde. Druhou část zde.

 

Čtěte dále

Otevřená snídaně už 26. listopadu v Praze!

V neděli 26. listopadu od 10:00 proběhne v pražském Studiu Alta další Otevřená snídaně. Přijďte se seznámit, potkat staré přátele a začít den příjemným posezením s lidmi nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Připravte své oblíbené jídlo a ochutnejte delikatesy ostatních. Tentokrát je pro návštěvníky z řad dospělých i dětí připraven díky partnerům bohatý program. Těšit se můžete například na pásmo poezie, výtvarný workshop nebo diskusi s umělci-migranty, kteří našli svůj domov v Česku. Programovými partnery snídaně jsou tentokrát Inbáze a festival Den poezie. Vstup zdarma.


HateFree Culture 17. 11. 2017

Výhrůžky nahradila solidarita. Lidé teplickým prvňákům posílají pohledy, peníze, nabízejí i zájezdy

Množství nenávistných komentářů k fotce teplických prvňáčků, a následná celospolečenská diskuse, zaplavilo začátkem listopadu Česko a rezonuje dodnes. Výhrůžky a nenávist však vystřídala vlna solidarity, podpory a nabídek pomoci. Lidé posílají dětem i personálu školy pro radost pohledy a vzkazy, organizují finanční sbírky, navrhují doučování nebo dokonce nabízejí zážitkové pobyty zdarma. I to je Česko.


Kateřina Gamal Richterová 17. 11. 2017

Svůj život zasvětil boji za práva gayů. Slovensko objevuje zapomenutý příběh Imricha Matyáše

Slovensko v posledních dnech objevuje zapomenutého gay aktivistu Imricha Matyáše, muže, který už ve 30. letech minulého století aktivně bojoval za práva lidí s menšinovou sexuální orientací, a to až do své dobrovolné smrti. Jeho zapomenutý celoživotní boj za dekriminalizaci homosexuality v Československu odhalil nedávno nalezený deník. Právě ten, spolu s korespondencí uchovanou na různých místech Evropy, přináší nejen hrdinský příběh o neúnavné snaze o společenskou změnu, ale také jedinečné svědectví o životě LGBT komunity na Slovensku za období druhé světové války i socialismu. „Čistou náhodou jsme objevili deníky Imricha Matyáše, který od 30. do 60. let intenzivně řešil dekriminalizaci homosexuality. Dopisoval si s odborníky, politiky, představiteli státu nebo ministerstvy. Byl dokonce v kontaktu se světovým hnutím,“ říká pro HFC Martin Macko, ředitel Iniciativy Inakosť. Ta také před pár dny předst ...

Kotlebův volič: Má orientace a hlas pro Kotlebu v rozporu nejsou

Viktor ze Slovenska má specifické názory, které prezentuje na sociálních sítích i v osobním životě. S rozhovorem souhlasil za předpokladu, že mu bude zajištěna anonymita. Nevěří totiž v demokracii a svobodu slova a obává se, že by se mu to mohlo vymstít v zaměstnání. Je mu něco přes čtyřicet, je velmi oblíbeným učitelem na základní škole a je homosexuál. V posledních slovenských volbách do krajů volil stranu Mariána Kotleby. Co ho k tomu vedlo? Vidí rozpor ve volení ultrapravicových stran a svou sexuální orientací? Jakým zdrojům důvěřuje, proč se vymezuje vůči muslimům a z jakého důvodu doufá v zánik Evropské unie?


Lukáš Houdek 14. 11. 2017

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.