Rom v titulku prodává, nekupujte nenávist

 

romove prodavaji2 big

copjakovaKateřina Čopjaková
Autor

Kateřina Čopjaková (*1985) - pracovala jako novinářka v týdeníku Respekt, pro zpravodajský server Romea.cz a v Hospodářských novinách. Dnes pracuje pro Člověka v tísni a píše pro Respekt a Kauzu 3.

13
února
2015

Romy soudíme přísněji. Soudí je tak i dospívající generace ve věku 15 až 25 let. Alespoň to ukázal nedávný průzkum agentury Median mezi tisícovkou respondentů. Zrekapitulujme si případy, kdy pouhá domněnka o romském pachateli stačila k odsudku všech Romů na sociálních sítích a v některých případech i k demonstracím pod taktovkou neonacistů. 

Slovo Rom v titulku článku prodává prý stejně dobře jako slovo Facebook. Ti nejlepší z psavců bulvárních médií dokáží za každých okolností obě slova dostat do jednoho titulku. Alespoň tak popsal praxi v bulvárních médiích nejmenovaný šéfredaktor jednoho z nich. Není podstatné, že motivem trestného činu nebyla nesnášenlivost vůči všem příslušníkům majority, podstatné je, že jej možná spáchal příslušník národnostní menšiny.

Péťa lhal, protože se bál

Nejznámějším dokladem je téměř dva roky starý případ patnáctiletého chlapce z Břeclavi, který uvedl, že jej surově zbila trojice Romů, protože pro ně neměl cigaretu. K útoku mělo dojít přesně v polovině dubna roku 2012, o den později už byl incident součástí nejsledovanějšího televizního zpravodajství a v něm zaznělo, že „ pachatelé byli romského původu“. Na Facebooku vzniká skupina „Pochod za Péťu“ a už čtyři dny po údajném útoku má asi 2000 sympatizantů a domlouvá se na společné demonstraci s krajně pravicovými extremisty z Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Uběhne ještě měsíc, než se mladík policistům přizná, že si zranění způsobil sám při pádu ze zábradlí a romské útočníky si vymyslel ze strachu před svou matkou. Za tu dobu vyjde několik stovek článků (jen nejčtenější seriózní deník MF Dnes a jeho dceřiný zpravodajský portál IDnes.cz se o případu zmíní šedesátkrát), které informaci o romských pachatelích zopakují. Dementi obvinění společně s omluvou matky zraněného mladíka všem Romům jako jednotlivá událost zabralo v médiích z pochopitelných důvodů méně prostoru.

Inspirace z internetu

Na rozdíl od jiných smyšlených kauz se o něm ale čtenáři a diváci alespoň dověděli. Podle policejních statistik z roku, kdy se udála tzv. Kauza Břeclav, byla až polovina nahlášených loupežných přepadení smyšlená, v roce 2011 to pak bylo ještě o 10 procent více.

Vzpomeňme na ty z nich, které se dostaly do médií a jejichž pachateli měli být Romové. Na sklonku roku 2011 uvedla sedmnáctiletá dívka, že byla v jedné z klatovských ulic za bílého dne napadena Romkou. Po útoku jí nezůstalo žádné zranění, dokud ale kamerovým systém města neprokázal opak, na napadení trvala. Proč lhala, policie vzhledem k jejímu věku nezveřejnila. V Klatovech v těch dnech eskalovalo napětí kvůli napadení dvou čtrnáctiletých chlapců stejně starým mladíkem, u kterého místní média uvedla, že je Rom. O dva dny později byl napaden další nezletilý, pachatel nebyl nalezen, o jeho národnosti ale bylo rozhodnuto.

Na konci ledna 2012, jen dva měsíce předtím, než si mladík z Břeclavi vymyslel trojici romských pachatelů, popsal jako Romy dva útočníky i pobodaný muž z České Lípy. Později vyšlo najevo, že se pobodal sám, aby oddálil placení výživného.

Jsem to, co sdílím

Romové v titulku sice stále táhnou. Dobrou zprávou je, že editoři většiny médií jsou po nepotvrzených kauzách opatrnější a na Romy v titulcích už si potrpí jen bulvár a marginální média, i ta ale na sociálních sítích dokážou mít velký vliv.

Na začátku letošního ledna uvedly tři dívky, že byly v noci brutálně napadeny místními Romkami. I přesto, že zprávu šířil amatérský zpravodajský server, sdílelo ji 1700 uživatelů sociálních sítí a diskuze pod článkem dosáhla téměř tří stovek příspěvků. Poté co bylo v nemocnici zjištěno, že jsou dívky po brutálním napadení zcela bez zranění, policie pojala podezření, které se následně potvrdilo, že k incidentu nedošlo. Dementi zprávy sdílelo ale jen necelých 500 lidí a diskuze pod článkem obsahovala sotva čtyřicítku příspěvků.

Četl na internetu článek o pobodaném muži nebo napadané sedmnáctileté dívce Petr z Břeclavi? A četla patnáctiletá dívka z Liberce o Petrovi z Břeclavi předtím, než nahlásila, že ji trojice Romů pořezala žiletkou po celém těle, protože jí neměla co ukrást? Proč neodradily tyto odhalené smyšlenky třiadvacetiletého muže z Kladna, aby na policii ohlásil, že jej Romové pořezali jeho vlastním nožem a ukradli mu 45 tisíc korun? A kolik z titulků, v nichž jsou za pachatele označeni Romové, si přečetly dívky z Litvínova předtím, než si vymyslely, že je napadly místní Romky?

To jsou informace, kterých už se nedopátráme. Každopádně pokaždé, když klikneme na titulek uvádějící bezdůvodně národnost pachatelů, uvědomme si, že se stáváme součásti seriálu O zlých Romech a podporujeme jeho pokračování.

 

 

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.