Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Splnil poslední přání své umírající ženy a natočil její oblíbenou píseň. Vydělala statisíce pro děti v nouzi

Splnil poslední přání své umírající ženy a natočil její oblíbenou píseň. Vydělala statisíce pro děti v nouzi

V červenci minulého roku byla devětatřicetiletá matka dvou dětí Ruth Merriman na školení jako budoucí advokátka dětské charity v Londýně. V té době jí však byl diagnostikován Non-Hodgkinův lymfom, onemocnění, které způsobuje rakovinu krve. Léčba nefungovala a na začátku letošního března Ruth zemřela. Jejím posledním přáním bylo nahrát s rodinou a přáteli svoji oblíbenou píseň a z výtěžku podpořit charitu, pro kterou pracovala. A tak se její manžel John pustil do práce, aby se její přání stalo realitou.


Marie Škardová 14. 4. 2019

„Lidé s HIV nejsou jen schránky na pomoc,“ říká Čech hledající v JAR cesty v boji proti šíření viru

„Lidé s HIV nejsou jen schránky na pomoc,“ říká Čech hledající v JAR cesty v boji proti šíření viru

Lékaři bez hranic nejsou zdaleka jen lékaři a zdravotníci. Své o tom ví Jakub Hein, který má v české kanceláři této mezinárodní organizace na starosti digitální technologie a sociální sítě. V současnosti je na své druhé misi v Jihoafrické republice, kde se řada obyvatel potýká s virem HIV a tuberkulózou. Úkolem Jakuba Heina je za pomoci digitálních technologií šířit zdravotní osvětu a přimět lidi s HIV, aby podstoupili léčbu, případně se k léčbě, pokud ji z nějakého důvodu přerušili, vrátili. „Úplně poprvé v rámci Lékařů bez hranic využíváme sociální sítě vyloženě pro pacienty. Já jsem z toho opravdu nadšený, je to přelomové v tom, že poprvé testujeme, jestli mohou sociální sítě pomoci našim pacientům. Není to na komunikaci s obecnou veřejností, ale přímo na zdravotní osvětu,“ vysvětluje své poslání Jakub. Ten nyní působí na několika místech, kde pomocí sociálních sítí oslovuje pacienty a šíří zdravotní osvětu. V Khayelitshe, která se nachází na okraji Kapského Města, se snaží mimo jiné přimět lidi s HIV zapojit se do léčby. V Rustenburgu, kde bují především sexuální násilí, dává pomocí digitálních technologií obětem vědět, že mohou beze strachu a studu přijít do mobilní kliniky a nechat se ošetřit. „Často vidím v rozhovorech, že musíme „těm“ lidem v Africe pomoci, těm exotickým vzdáleným lidem, jejichž jedinou životní náplní je 24 hodin denně strádat. Samozřejmě, že se tu lidé mají hodně špatně a řeší hodně problémů, neznamená to ale, že nemohou mít mobilní telefon, Facebook, že nehledají informace jako kdokoli jiný. Vždyť to jsou také lidé. Takže když potřebují zjistit, kde se nachází nějaké místo ve městě, kde se scházejí uprchlíci, budou to hledat na Googlu, na Facebooku. Pokud potřebují najít lékařskou ordinaci, taky si to takto vyhledají. Proto my na těch sítích chceme být taky,“ vysvětluje.


Kateřina Gamal Richterová 11. 4. 2019

Muži sdílejí, kdy se zastali obtěžovaných žen. „Někdy se stačí jen nesmát mysoginním vtipům.“

Muži sdílejí, kdy se zastali obtěžovaných žen. „Někdy se stačí jen nesmát misogynním vtipům.“

Lidé se při výčtu případů obtěžování žen často soustředí na muže-agresory, až by se mohlo zdát, že mezi nimi snad nejsou žádní, kteří by se naopak obtěžované ženy zastali. Uživatelka Twitteru @emraz, kterou sleduje téměř 140 tisíc lidí, vyzvala muže, aby pod jejím příspěvkem sdíleli své zkušenosti, kdy se postavili proti obtěžování žen.  Na její tweet  reagovalo během pouhých dvou dnů víc než 800 lidí. Mezi nimi byli jak muži, které autorka příspěvku původně vyzvala, ale také ženy, kterých se nějaký muž zastal a ochránil je před obtěžováním. Řada dalších uživatelů neskrývala nadšení z jednotlivých příhod, které „obnovily jejich víru v lidskost“.


Kateřina Gamal Richterová 11. 4. 2019

Byl posledním otrokem zavlečeným z Afriky do USA. Jeho výpověď z 20. let vyšla až nedávno

Byl posledním otrokem zavlečeným z Afriky do USA. Jeho výpověď z 20. let vyšla až nedávno

Ve dvacátých letech minulého století se podařilo antropoložce Zoře Neale Hurston nalézt Cudjoe Kazoola (Kossola) Lewise, posledního přeživšího atlantického obchodu s otroky, a udělat s ním sérii rozhovorů. Ty se ale dostaly k veřejnosti teprve loni v květnu, kdy poprvé vyšly knižně pod názvem  Barracoon: The Story of the Last “Black Cargo” (Barracoon: Příběh posledního „černého nákladu”).


Nina Djukanovićová 10. 4. 2019

Na londýnských budovách se objevily obří prsy. Měly podpořit matky v kojení na veřejnosti

Na londýnských budovách se objevily obří prsy. Měly podpořit matky v kojení na veřejnosti

Podle tři roky starého průzkumu se 60 % Britek stydí kojit na veřejnosti, zatímco 20 % se domnívá, že to jejich okolí vnímá jako obtěžující. Jedna z deseti žen se pak rozhodla na veřejnosti nekojit kvůli postojům okolí. Na to minulou neděli, na Den matek, zareagovala společnost Elvie, když na čtyři londýnské budovy pod hashtagem #FreeTheFeed umístila monstrózní obnažené ženské prsy. Podle svého prohlášení se tak snaží bojovat proti stigmatu, které kojení ve společnosti obestírá.


Lukáš Houdek 9. 4. 2019

Beátka má vzácný syndrom, rodina se setkává s posměšky. Založila skupinu pro lidi s vadami obličeje

Beátka má vzácný syndrom, rodina se setkává s posměšky. Založila skupinu pro lidi s vadami obličeje

Beátka se narodila s Treacher Collinsovým syndromem (TCS), genetickou nemocí, která se projevuje především postižením v obličeji. Proto se tito lidé i jejich rodiče neustále setkávají se zvídavými pohledy okolí a mnohdy i s posměšky. „Nás samozřejmě jako rodiče píchá a bolí každý pohled okolí nebo zkoumání našich obličejů a obličeje Beátky. Někdo jen kouká, někdo nasadí lítostivý výraz, někdo padá pod kola kočárku,“ uvedla před časem pro HFC maminka Beátky Eliška Hladová. Proto se v loňském roce rodina rozhodla udělat něco více pro Beátku i další lidi s TCS. Tak vznikla organizace Be Treacher Collins sdružující lidi se syndromem v České republice.


Marie Škardová 11. 4. 2019

Matka před ním romský původ ze strachu tajila. Stal se finančníkem, bojuje za práva Romů

Matka před ním romský původ ze strachu tajila. Stal se finančníkem, bojuje za práva Romů

Devětačtyřicetiletý William Bíla se narodil v New Yorku československým rodičům jen několik měsíců po tom, co po invazi vojsk Varšavské smlouvy z vlasti uprchli. Jeho matka je Romka, která do té doby na Slovensku pracovala jako zdravotní sestra, potýkala se však s předsudky. Právě kvůli nim před svými dětmi, včetně Williama, jejich romský původ tajila. Will se o něm dozvěděl náhodou, když mu bylo 12 let. A to zjištění mu změnilo život. Vystudoval hned dvě vysoké školy, které patří mezi ty nejprestižnější v USA, a stal se finančníkem. Díky své práci procestoval mnoho zemí světa. Na několik let se pak usadil v Praze, kde začal rozvíjet jak svou romskou, tak LGBT identitu. A později se vedle práce ve financích začal aktivně angažovat v pomoci Romům a boji za jejich sebeurčení i důstojnost.


Lukáš Houdek 8. 4. 2019

Od dětství je nevidomý, dnes masíruje trekaře v Nepálu. Jeho rukama jich prošly už 3000

Od dětství je nevidomý, dnes masíruje trekaře v Nepálu. Jeho rukama jich prošly už 3000

„Když jsem byl dítě, opouštěl jsem dům zřídka, do kontaktu s ostatními dětmi jsem se proto skoro nedostal,“ říká nevidomý Nepálec Samrat Gautam. „Moji rodiče nedělali rozdíly mezi mnou a mým vidomým bratrem, proto jsem si jiný nepřipadal. Díky slepotě jsem paradoxně dospělejší a samostatnější, musím se víc snažit, dokázat své matce, že se o sebe umím postarat.“ Samrat je zcela nevidomý, pracuje na masérské klinice Seeing Hand v Pokhaře v Nepálu. Zažívá nějakou diskriminaci? „Například před dvěma dny jsem vešel do restaurace a chtěl si objednat jídlo, ale nikdo mě neobsloužil. Personál mě ignoroval, neodpovídal na mé otázky.“ Samrat si myslí, že takové situace jsou výsledkem malé informovanosti a neporozumění tomu, jaký je život nevidomých. „Někteří lidé vůbec nepřemýšlí, jaký je život bez zraku, někteří si to třeba umí představit, ale přesto to ignorují,“ vysvětluje. Masérem se stal především proto, aby se mohl ekonomicky osamostatnit, chtěl si pořídit vlastní telefon, pozvat přátele na večeři nebo cestovat. Začátky byly náročné. „Veškerá výuka anatomie, fyziologie a masážních technik probíhala v angličtině, ale já jsem tou dobou byl schopný říct maximálně tři slova,“ popisuje. Co je pro nevidomého maséra nejdůležitější? „Jistota a schopnost číst v lidech. Pochopit, co lidé potřebují. Kromě toho slušnost, pokora a komunikace.“ Samrat za svou kariéru už namasíroval přes tři tisíce klientů.


Jiří Pasz 9. 4. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.