Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Narodila se jako kluk, žije s autismem. Šikana ji téměř dohnala k sebevraždě. Dnes prochází tranzicí

Narodila se jako kluk, žije s autismem. Šikana ji téměř dohnala k sebevraždě. Dnes prochází tranzicí

Georgia Hejduk se narodila před 18 lety v Praze jako Jiří. Pocity, že je ženou, se u ní tehdy ještě naplno neprojevovaly, dostavily se až později. Už ve školce se však u ní začala projevovat hyperaktivita i Aspergerův syndrom, což ji značně ovlivnilo v budování vztahů s vrstevníky, kteří ji od počátku považovali za divnou. „V životě se mi díky tomu těžko navazují přátelství i běžné vztahy,” vysvětluje. Už ve školce ji proto začaly děti šikanovat, to pokračovalo i na základní škole. „Začaly si utahovat z různých věcí, které jsem dělala. Měla jsem různé mechanismy, které mě uklidňovaly. Mezi ně patřilo například cucání palce,” vzpomíná. Po čase se přidaly i fyzické útoky a Jiřka, jak o sobě Georgia mluví, se začala ještě více uzavírat do sebe, později propadla závislosti na počítačových hrách. Cítila se naprosto izolovaná, spolužáci se jí smáli kvůli každé maličkosti. Situace se nezlepšila ani po přechodu na střední školu technického zaměření, kam zpočátku podle svých slov zapadala. Později zjistila, že si spolužáci vytvořili skupinu na Messengeru, kde si o ní psali nedůstojné věci, a šikana začala nanovo. „Přála jsem si smrt. Uvažovala jsem o sebevraždě a mluvila jsem o ní.” Byla proto poslána do stacionáře. 


Lukáš Houdek 10. 12. 2018

Po pádu na lyžích je od 26 let paralyzován. Ústy maluje dechberoucí obrazy

Po pádu na lyžích je od 26 let paralyzován. Ústy maluje dechberoucí obrazy

Marcus Thomas se narodil jako druhé ze čtyř dětí. Od malička si našel zálibu ve sportu a venkovních aktivitách. Hrál baseball a získal vysokoškolský titul v oboru managementu turistiky pod širým nebem. Živil se jako profesionální rybář a později jako lyžařský instruktor v horách v Severní Karolíně. A právě tam se mu změnil život. V březnu roku 1986 při lyžování uklouzl na zledovatělém sněhu a narazil do stromu, o který si přerazil páteř v oblasti krku. Tři týdny strávil v kómatu, po jeho probuzení se ukázalo, že od ramen dolů nic necítí. Došlo totiž k přerušení míchy. Od té doby, tedy od svých šestadvaceti let, je tak schopen částečně hýbat jen hlavou v rozsahu třiceti stupňů.


Lukáš Houdek 2. 12. 2018

Babička před lety omylem pozvala na Díkůvzdání cizího "vnuka". Z jejich večeří je tradice

Babička před lety omylem pozvala na Díkůvzdání cizího "vnuka". Z jejich večeří je tradice

Když 19letému mladíkovi přišla před třemi lety pozvánka, která však nebyla určena jemu, netušil ani on, ani její autorka, co všechno jedna špatně odeslaná zpráva přinese. Tehdy 59letá Wanda Dench chtěla pozvat na oslavu Dne díkůvzdání svou rodinu včetně vnuka a jeho přítelkyně. Zpráva s pozváním však přišla zcela cizímu muži. Když si v následující konverzaci vyměnili své fotografie, bylo oběma jasné, že došlo k omylu. Mladík se však i přesto žertovně zeptal, jestli může přijít i přesto, že Wanda není jeho babička. „Samozřejmě že můžeš. To je to, co babičky dělávají - vaří pro všechny.“ V době, kdy se kolem amerických prezidentských voleb vířily emoce a atmosféra byla ve společnosti napjatá, to bylo od Wandy laskavé gesto, kterého si mladý muž dodnes cení. A z jejich společných večeří při této příležitosti se stala tradice.


Kateřina Gamal Richterová 29. 11. 2018

Otec ji chtěl ve 14 provdat, s pomocí matky uprchla do Evropy. Dnes je modelkou v Maďarsku

Otec ji chtěl ve 14 provdat, s pomocí matky uprchla do Evropy. Dnes je modelkou v Maďarsku

Modelka Kafia Mahdi narozená v Somálsku pózuje v maďarské Budapešti módním fotografům a zdá se, že ve svých 19 letech našla v Maďarsku štěstí. Nyní žije na první pohled dokonalý život, má však za sebou útěk ze své vlastní země, kde ji chtěl ve 14 letech její nevlastní otec provdat za mnohem staršího muže. Díky matce se jí podařilo uprchnout a začít znovu v Maďarsku. Po příchodu do Evropy však byla mimo jiné umístěna také do ústavu pro problémovou mládež. „Ostatní dívky křičely, praly se a sebepoškozovaly se. Já jsem nebyla problémová, proč jsem tam tedy byla?“ vzpomíná. Nyní svůj příběh vypráví prostřednictvím dokumentárního filmu maďarské režisérky Dorottyy Zurbó, který mapuje Kafiyinu nesnadnou cestu k novému životu. „Musela jsem sdílet celý můj příběh, moje pocity a moje nejhlubší myšlenky, které se vždy těžko vysvětlovaly,“ říká mladá žena, která i přes úspěch v Evropě stále postrádá svou rodnou zemi. Její příběh přinesla nedávno UNHCR.


Petra Čermáková 26. 11. 2018

Český chemik vyvinul vodní filtr pro chudé v Tanzánii. Nyní tam zakládá chemickou třídu

Český chemik vyvinul vodní filtr pro chudé v Tanzánii. Nyní tam zakládá chemickou třídu

„Máte doma starý notebook, který už nepotřebujete? Na venkově v Tanzánii najde využití a může měnit životy,” říká energický brněnský chemik Vojtěch Kundrát. Ten se před časem na pokraji pracovního vyhoření zapojil jako dobrovolník do pomoci jedné z chudých oblastí v Tanzánii, kde místní čelí palčivým problémům s dostupností nekontaminované vody. „Momentálně dokončuji vývoj nízkonákladového a velmi lehkého a skladného filtru na vodu pro třetí svět a pro krizové situace. Aplikaci může najít taktéž u bezpečnostních složek nebo v extrémním outdooru,” vysvětluje princip filtru, který už v lednu do regionu poveze. Spolek Ifakara, kde Vojta působí, se dlouhodobě snaží o pomoc a rozvoj oblasti, klade při tom velký důraz na vzdělání. Proto od loňska v obci Mpanga staví střední školu, ve které bude Vojta spolu s dalšími dobrovolníky už za pár týdnů budovat chemickou laboratoř i počítačovou učebnu. Rád by, aby se v ní také vzdělávali budoucí experti na řešení kvality vody v regionu. 


Lukáš Houdek 29. 11. 2018

Mezi dětmi bují agrese i bitky. Pokud řešíme problémy násilím, děti to opakují, varují streetworkeři

Mezi dětmi bují agrese i bitky. Pokud řešíme problémy násilím, děti to opakují, varují streetworkeři

Policie v Litvínově na Mostecku v posledních týdnech zaznamenala několik rvaček mezi dospívajícími. Násilných potyček se navíc dle informací strážníků účastnili také přihlížející, kteří přišli na základě internetové výzvy. Jedním z incidentů byla potyčka dvou dívek, která se odehrála nedaleko základní školy. „Jedna z nich u sebe dokonce měla boxer,“ popsal pro iDnes.cz velitel litvínovské městské policie Zdeněk Urban a dodal, že situaci přihlíželo asi deset dalších mladistvých. „Když se těch přihlížejících ptáme, proč tam jsou, odpovídají, že si na sociálních sítích přečetli výzvu, která je zaujala, a přišli se podívat. Víc ale, jako třeba co se mezi těmi, kteří se mají bít, stalo, prý nevědí. Je to hodně zarážející druh zábavy,“ podotkl Urban. „Streetworkeři řeší případy s nejrůznější mírou závažnosti - od pouličních bitek mezi jednotlivými skupinami dětí a mladých lidí, přes domácí násilí, po kyberšikanu i sebepoškozování,“ doplňuje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. Na současnou situaci má podle asociace vliv i celkový postoj společnosti. „Pokud žijeme v atmosféře netolerance a řešení problémů násilím, pak i děti řeší konflikty násilím, neboť si ověří, že to funguje,“ dodává.


Marie Škardová 27. 11. 2018

„Příběh o národě, který se semkne, je překonaný,” říká zakladatel skupiny reportérů Voxpot

„Příběh o národě, který se semkne, je překonaný,” říká zakladatel skupiny reportérů Voxpot

Co je nejsilnější stránkou českých médií a co jejich největším problémem? Podle zakladatele skupiny reportérů Voxpot Vojty Boháče je to především nedostatek kvalitního zpravodajství ze světa, které dává zahraniční dění do českého kontextu. „Mám na mysli analytickou, investigativní a reportážní práci, která nemá jistý výsledek, stojí hodně peněz, a proto je náročné si ji zvlášť v nezávislých redakcích dovolit,“ říká Vojta. Problémem je podle něj to, že obsah českých médií tvoří z 80 % příběhy o Česku, a proto máme pocit, že záleží hlavně na tom, co se děje u nás. „Je třeba si uvědomit, že náš pohled na svět je definován příběhy, které kolem sebe slyšíme, vidíme nebo čteme. Co se děje za hranicemi, je zase příběh pro někoho jiného. Žijeme přitom v době, kdy prakticky všechny zásadní výzvy mají přeshraniční charakter. 


Jiří Pasz 26. 11. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.