Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přes 20 let byl na drogách, skončil ve vězení. „Udělal jsem hodně zlého.”

Přes 20 let byl na drogách, skončil ve vězení. „Udělal jsem hodně zlého.”

„Vůbec jsem si neuvědomoval, jak strašný zlom se stal,“ říká třiačtyřicetiletý Honza Šádek vzpomínající, jak si v 17 letech poprvé dal pervitin. Kamarádi ho tehdy ujišťovali, že mu žádná závislost nehrozí. Co je podle Honzy na počátku braní drog? „Je to takový falešný pocit absolutní pohody,“ vysvětluje a dodává, že rychle přijde propad. „O to větší je pak ta krize. To bylo šílené, co se mnou dělaly absťáky. Nevěděl jsem, co se se mnou děje. Pak samozřejmě přišly problémy doma, kradl jsem peníze, naši na to postupně přišli a chtěli to řešit. Odvezli mě na první léčbu.“ Honza se pak několikrát neúspěšně léčil a jeho život poznamenaly obrovské propady. „Doma jsem samozřejmě ukradl, co šlo, dodneška se za to stydím. Časem jsem kradl i mimo domov, začala se o mě zajímat policie,“ popisuje Honza a dodává, že se pro abstinenci opravdu rozhodl až po několika neúspěšných léčeních. Pak mu pomohl sport, byl úspěšný ve fitness a bodybuildingu, účastnil se dokonce mistrovství světa. Vše vypadalo dobře, jenže přišel další propad. 

Jiří Pasz 24. 9. 2019

„Smáli se mi, že jsem Arabka. Já ani nevěděla, co to je,” říká česko-irácká umělkyně

„Smáli se mi, že jsem Arabka. Já ani nevěděla, co to je,” říká česko-irácká umělkyně

Karíma Al-Mukhtarová je třicetiletá umělkyně česko-iráckého původu. Právě její původ, který v kontaktu s okolím vždy prozrazovalo její na zdejší poměry exotické jméno, byl důvodem šikany na základní škole i nepříjemností při navazování přátelských i partnerských vztahů. Přiznává, že si ho chtěla v době dospívání změnit, vnímala ho jako katastrofu. S objevením vlastního světa na poli umění k němu i svému původu našla cestu. A dnes je etablovanou výtvarnicí, která vystavuje v Česku i ve světě.


 

Lukáš Houdek 22. 9. 2019

Brazilský dědeček háčkuje pro děti s vitiligem vlastní panenky. Staly se hitem

Brazilský dědeček háčkuje pro děti s vitiligem vlastní panenky. Staly se hitem

Čtyřiašedesátiletý Brazilec João Stanganelli si všiml bílých skvrn na svém těle pár let před čtyřicítkou. Nedlouho poté mu lékaři diagnostikovali vitiligo - neinfekční kožní poruchu, kdy dochází ke ztrátě buněk tvořících pigment. Když pak kvůli jiným zdravotním problémům částečně opustil svou profesi kuchaře, hledal nový koníček, kterým by vyplnil svůj náhle získaný volný čas. Současně v té době přemýšlel nad tím, že by rád, aby na něj měla jeho vnučka Isabella památku. A jeho žena mu navrhla, jestli by jí nechtěl něco uháčkovat. Dovednost si osvojil během pouhých pěti dnů a tehdy ještě netušil, jaký poprask za několik let svým nově objeveným koníčkem způsobí.


 

Lukáš Houdek 22. 9. 2019

Tříletý chlapec je vlivem nádoru na mozku zavřený doma. Lidé ho denně chodí k jeho oknu bavit

Tříletý chlapec je vlivem nádoru na mozku zavřený doma. Lidé ho denně chodí k jeho oknu bavit

Tříletý Quinn Waters z amerického Bostonu se léčí s nádorem na mozku. Léčba zhoubného a rychle rostoucího nádoru mu srazila imunitu na minimum. Je proto neustále doma a nesmí vycházet ven. Když se lidé o malém chlapci a nemoci, se kterou bojuje, dozvěděli, začali přicházet k jeho domu a všemi možnými způsoby se ho snaží pobavit a ukrátit mu dlouhé chvíle.


Kateřina Gamal Richterová 18. 9. 2019

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základě zjištění, která přinesli vyšetřovatelé OSN, je o tom přesvědčená. „Jedná se nejen o zabíjení jako takové, ale také mučení nebo znásilňování. V závěrech zprávy vyšetřovací komise je sexuálnímu násilí a zločinům na dětech věnován poměrně velký prostor. To mučení je dost drastické. Znásilňují ženy před očima celé vesnice, uřezávají jim prsa nebo před očima rodičů vraždí jejich děti,” líčí některé násilnosti, ke kterým podle zprávy OSN docházelo. Zda dojde k nějakému smířlivému řešení, nedokáže předjímat. Zejména západní země na Barmu tlačí, aby svůj přístup k Rohingům změnila, Barma proto s řešením přišla. Podle Kynclové jen na oko. „Barma říká, že na řešení situace a návratu Rohingů pracuje. Nicméně vrátit se budou moci pouze za předpokladu, že podepíšou při vstupu do země prohlášení, že jsou cizinci. Jenže když ho podepíšou, tak se pak fakticky stanou cizinci v Barmě. Což znamená, že pro ně nebude šance, že se kdy stanou obyvateli Barmy. A proto se většina z nich tomu návratu brání.”


 

Lukáš Houdek 17. 9. 2019

Amazon daruje namísto likvidace neprodané zboží charitě. Pomůže potřebným i životnímu prostředí

Amazon daruje namísto likvidace neprodané zboží charitě. Pomůže potřebným i životnímu prostředí

Společnost Amazon, která se zabývá prodejem zboží přes internet, zahájila na začátku září nový program, který má zajistit využití pro neprodané produkty. Prodejci, kteří používají sklady Amazonu v USA a Velké Británii mohou nyní nepoužité zboží poskytnout charitě. Amazon, který si za likvidaci takového zboží účtuje 15 centů za kus, jim nyní nabízí 50 centů za kus, pokud neprodejné kusy darují. Program tak  podle společnosti pomůže nejen potřebným, ale má pozitivní dopad i na životní prostředí.

Marie Škardová 22. 9. 2019

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, baletu a také hře na klavír. Za vzdělání, které mu prarodiče umožnili, je dnes Feri velmi vděčný. „Vzdělání je důležité pro každého, nejen pro Romy. Řekněme si ale na rovinu, že když přijde Rom na pracovní pohovor ve městě, kde mají s Romy problém, zřejmě těžko najde uplatnění. Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si. „Ale všechno je to o vytrvalosti,” dodává.

Marie Škardová 18. 9. 2019

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám jako na vesnici, na trhu, kde na sebe lidi štěkají. Úplně ztratili schopnost spolu komunikovat, jen na sebe ječí, vůbec neumí poslouchat argumenty.“ Kateřina si myslí, že se situace zhoršila především s nástupem sociálních sítí, lidé by se měli spolu více stýkat a mluvit. Česká společnost jí nicméně nepřijde nijak výjimečně rozdělená ve srovnání se světem, rozdělenost považuje spíše za znamení současné doby. 

Jiří Pasz 16. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.