Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Uprchla ze syrského Aleppa, domov našla v Kanadě. Nyní vyvinula inovativní nabíječku pro letadla

Uprchla ze syrského Aleppa, domov našla v Kanadě. Nyní vyvinula inovativní nabíječku pro letadla

Vzdálenost mezi syrským Aleppem a laboratoří letecké společnosti Stratos Aviation v Montrealu je osm a půl tisíc kilometrů. Dnes 22letá Shoushi Bakarian tuto vzdálenost symbolicky zvládla za čtyři roky. Shoushi pochází ze syrského města Aleppa, které bylo centrem bojů v syrské válce. Přesto se jí podařilo získat vysokoškolský diplom, přičemž výuka probíhala v bombardovaném městě odpojeném od elektřiny i vody mnohdy potmě. „Naše škola byla přímo v palebné linii, takže jsme studovali v mateřské škole na malinkých židličkách," vzpomíná Shoushi. „Vždycky jsem o tom vtipkovala, ale vlastně to není legrační," dodává. Když Shoushiina matka onemocněla, byla rodina nucená vyhledat pomoc v Libanonu. Zde strávila rok, možnosti vzdělání a práce v zemi však byly velmi omezené. Pak dostala šanci na nový život, když Kanada otevřela dveře syrským uprchlíkům. Na Vánoce 2015 tak rodina získala azyl.


Marie Škardová 26. 5. 2019

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí světa. „Nejvíce dětí pochází z Ukrajiny, dále také z Ruska, Angoly, Albánie, Číny, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Rumunska. České děti tvoří zhruba třetinu všech dětí. Všechny v současné době navštěvují základní školy,” upřesňuje pro HFC koordinátorka Pavla Merhautová. Zapojené děti si v průběhu pěti měsíců mohou vyzkoušet řadu aktivit a udělat si tak přehled o tom, co by je v budoucnosti mohlo bavit. „Tyto aktivity jsme zvolili záměrně tak, aby si každý vyzkoušel něco, co ho baví a cítil se v něčem úspěšný. Již jsme se společně věnovali parkouru, bubnování, street dance, výtvarným workshopům a aktuálně nám běží poslední měsíc, kdy se věnujeme divadlu,” popisuje Pavla Merhautová.


Marie Škardová 9. 5. 2019

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21. 5. 2019

Dívka zveřejnila fotku během deprese a po ní. Inspirovala tím řadu dalších. „Ovlivňuje náš vzhled,“ shodují se

Dívka zveřejnila fotku během deprese a po ní. Inspirovala tím řadu dalších. „Ovlivňuje náš vzhled,“ shodují se

Jeden z pěti mladistvých žije podle amerického Národního institutu duševního zdraví s vážnou duševní poruchou, jako je deprese či úzkostné poruchy. Nevyhýbají se ani slavným lidem, ani těm, kteří jsou často vidět na sociálních sítích. Jedním z těchto lidí je mladá dívka Quenlin Blackwell. Na svém twitterovém účtu je velmi otevřená, co se duševního zdraví týče, a veřejně mluví o své depresi, úzkosti i nedávné poruše příjmu potravy, kterou se jí podařilo překonat. Na začátku května sdílela několik fotek, na kterých se vyfotila ve chvíli, kdy se ozvaly deprese a úzkosti, a poté. A fotky přidávají i další lidé.


Kateřina Gamal Richterová 21. 5. 2019

Šikana, civění i nevhodné dotazy. Lidé s odlišnými končetinami v roli modelů vyprávějí příběhy

Šikana, civění i nevhodné dotazy. Lidé s odlišnými končetinami v roli modelů vyprávějí příběhy

Ashley se narodila s paží končící těsně pod loktem. Vyrostla na farmě v centrální části Floridy, kde se svou sestrou jezdila na koni a často spolu závodily. „Potýkala jsem se hodně se šikanou a nízkým sebevědomím kvůli tomu, že mám jen jednu ruku. Myslela jsem si, že jsem jediný člověk na celém světě, který se takhle narodil,” vzpomíná. Tehdy neměla přístup k internetu a ani v televizi se běžně člověk s lidmi s takovým hendikepem podle ní nesetkával. „Nosila jsem dlouhé rukávy, abych si jeden z nich mohla zastrčit do kapsy a nikdo si toho tak nevšiml. Ale i tak na mě lidi pokřikovali, že jsem jednoruká zrůda, nehráli si se mnou na hřišti nebo mi dokonce jeden kluk řekl, že by se mnou chodil, kdybych druhou ruku měla.” Bylo pro ni hodně těžké zapadnout. Vidí pro jako velmi důležité, aby se o těchto odlišnostech mluvilo a byly vidět. A i proto se ona sama zapojila do focení modelingové agentury Zebedee Managements, která lidi s různými hendikepy zastupuje. Nedávno nafotila téměř dvacítku lidí s různými důvody odlišného vzhledu jejich končetin.


 

Lukáš Houdek 20. 5. 2019

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

„Nejde nám o zásoby na zimu, chceme se potkávat,” říkají senioři. Budují komunitní zahradu

„Nejde nám o zásoby na zimu, chceme se potkávat,” říkají senioři. Budují komunitní zahradu

Zkrášlit veřejný prostor hlavního města, umožnit seniorům obnovit v sobě často už potlačenou vášeň pro zahradničení a současně je přirozeně propojit s o generace mladším okolím. To je plán holešovické komunitní zahrady Botanicula, kterou už ve čtvrtek slavnostně otevře proseniorská organizace Elpida uprostřed sídliště v Holešovicích. Už během zkušebního provozu se ukázalo, že o ni mají zájem jak senioři, tak lidé z okolních domů. A pozvolna tak vznikají nové vztahy.


 

Lukáš Houdek 20. 5. 2019

Přes řadu vyznamenání žijí v chudobě. Ruský zedník zdarma rekonstruuje byty válečným veteránům

Přes řadu vyznamenání žijí v chudobě. Ruský zedník zdarma rekonstruuje byty válečným veteránům

Pětadevadesátiletý válečný veterán Vasilij Fedorovich Gusev strávil přes tři roky v zákopech a podílel se na osvobození Běloruska za druhé světové války. Přestože získal řadu vyznamenání, žije dnes s manželkou ve velmi skromných podmínkách v ruském Jekatěrinburgu. Jeho situace si všiml třiatřicetiletý Anton Savchuk a rozhodl se pomoci. „Díval jsem se na zprávy a uvědomil jsem si, v jak špatné životní situaci jsou lidé, kteří přitom dostávají medaile od úředníků,“ uvedl Anton pro server Bored Panda. „Opravdu mě to trápilo. Pomyslel jsem si: ,Jak je to možné, že ti, kteří sloužili své vlasti, mají takhle žít?“ dodává. Anton proto přišel s projektem bezplatných oprav. Jako dárek k Vasilijevovým narozeninám opravil on a jeho přátelé za vlastní náklady byt manželů Gusevových. „Upřímně řečeno, my sami jsme rádi, že alespoň nějakým způsobem můžeme pomoci rodině válečného veterána, místo nákupu stuh a lepení nápisů ,Děkuji za vítězství, dědečku’,” okomentoval Anton na svém profilu na sociální síti V kontakte. „Koupili jsme jim také nové skříně, pohovku, televizi a nové okno. Koneckonců bojoval za nás všechny, za generaci, která na to nezapomíná a je hrdá. Tohle je to nejmenší, co můžeme udělat,” dodal.


 

Marie Škardová 19. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.