Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Jsem černý Čech,” říká přední ghanský ekonom. Vystudoval v Československu

„Jsem černý Čech,” říká přední ghanský ekonom. Vystudoval v Československu

Michael Kofi Atiboly je respektovaným ghanským finančníkem, který stál u zrodu ghanského investičního penzijního fondu. Své zkušenosti načerpal v Československu, kam v roce 1985 odjel na studijní stipendium. Vystudoval s červeným diplomem VŠE, v češtině. Říká, že právě studium u nás mu zachránilo život. Oba jeho rodiče totiž těsně před jeho přijetím na univerzitu zemřeli. „Bylo velmi těžké se nějak udržet nad vodou,” přiznává. První necelý rok strávil v Zahrádkách u České Lípy, kde na bývalém zámku probíhal intenzivní kurz češtiny. Už tam se spřátelil s řadou místních. „Někteří nás brali k sobě domů, na chatu. Kolikrát jsme tam přespali,” vzpomíná. Setkával se také s různými stereotypy z neznalosti a dodnes na ně reaguje hurónským smíchem. „Tehdy také běžel v televizi seriál Křováci. A lidé si mysleli, že takhle žijeme i my. A tak se ptali, jestli bydlíme na stromech a chodíme takhle polonazí,” říká. Náhoda tomu chtěla, že se na koleji Jarov seznámil s některými studenty aktivními v revolučním hnutí. Prožil tak s nimi Sametovou revoluci a na Václavském náměstí spolu s nimi cinkal klíči. Michael se po dokončení studií navzdory nabídnutému doktorandskému studiu do vlasti vrátil. Okamžitě našel uplatnění a zejména státní sektor se o něj začal prát. Dnes se těší velké váženosti, jeho jméno se často objevuje v médiích. Je ženatý, má čtyři děti a před časem je všechny vzal na návštěvu své milované Prahy, aby viděly, kde prožil nejzásadnější léta svého života, jak říká. Některé z jeho dětí dokonce mají česká jména. Jeden z nich se jmenuje Václav. „Jsem takový černý Čech,” směje se Michael.


Lukáš Houdek 2. 1. 2019

5 nejbizarnějších hoaxů roku 2018

5 nejbizarnějších hoaxů roku 2018

Rok 2018 je skoro za námi. Jednou z největších letošních událostí bylo selfie Angely Merkelové a zakladatele teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina. Muslimové také dražili ženy v ulicích Londýna a do Prahy se sjížděly autobusy plné migrantů z Německa. Nebo ne? V průběhu letošního roku jsme pro vás uvedli na pravou míru na 20 hoaxů a manipulací. Podívejte se na výběr pěti, které podle nás byly nejbizarnější.


HateFree Culture 20. 12. 2018

„Byl jsem namachrovaný. Na vozíku jsem rychleji dospěl,“ říká 22letý Ondra

„Byl jsem namachrovaný. Na vozíku jsem rychleji dospěl,“ říká 22letý Ondra

Byl to jeden z letních dnů v roce 2015. Ondra, který si na léto našel brigádu, aby mohl splácet své auto, měl toho dne volno. Nikoho nenapadlo, že odpočinkový den, který trávil se svými přáteli, skončí tragicky. V podvečer se Ondra sešel s partou přátel na statku jednoho z nich v jihočeské Lhotce, kde grilovali a bavili se. „O nějakou chvíli později mi bylo horko, tak jsem se rozhodl, že se vykoupu. Rozeběhl jsem se a s rukama u těla jsem po hlavě skočil do nedalekého rybníka,“ vzpomíná na osudný den a pokračuje ve vyprávění: „ Pamatuju si už jen to, že jsem se topil. Kamarád mě vytáhl z vody a chtěl, abych se postavil, ale nešlo to. Pak už si vybavuju jen modrý světla a probuzení v nemocnici.“ Ondra, který spoléhal na to, že by ho kamarádi na mělčinu upozornili, si při nárazu do dna polámal obratle. K porušení míchy však došlo až ve chvíli, kdy ho kamarád bez jakéhokoli fixování tahal z vody. Teprve tehdy mu zlomené obratle míchu nenávratně poškodily. „Nevím, jak to vnímá, nikdy jsme o tom nemluvili,“ dodává Ondra. Poté, co byl převezen do českobudějovické nemocnice, strávil dva týdny v komatu. Během té doby podstoupil operaci a byly mu implantovány titanové obratle.  „Pamatuju si jen útržky,“ vzpomíná.


Kateřina Gamal Richterová 20. 12. 2018

„Exekuce dopadají i na děti dlužníků. Osvojí si život v chudobě i modely chování,” říká expert

„Exekuce dopadají i na děti dlužníků. Osvojí si život v chudobě i modely chování,” říká expert

Daniel Hůle je expertem na zadluženost a sociální vyloučení. Jak jsou na tom s finanční gramotností Češi? Hůle si myslí, že na tom nejsme tak špatně, jak se někdy z veřejné debaty zdá:„ V evropském měřítku Češi patří mezi jedny z nejdisciplinovanějších národů v oblasti splácení férových služeb, jako jsou hypotéky,“ říká Hůle a dodává: „Tím neříkám, že se finanční gramotností nemáme zabývat, ale není to lék na 5 milionů exekucí. Nejvíc by pro odpovědné fungování lidí banky udělaly, pokud by přestaly vnucovat kontokorentní úvěry a kreditní karty lidem s nižšími příjmy a obecně mladým.“  Exekuce se pak nejčastěji dotýkají všech lidí v produktivním věku, nejvíce ohrožení jsou podle Hůleho ale především mladí lidé. „V 18 letech má exekuci 1 % lidí, ve 25 to je již 10 % a ve 30 letech dokonce 14 %, ten strmý nárůst je hrůzostrašný,“ komentuje situaci. Dokáží se lidé z problémů dostávat, nebo většinou při oddlužení selhávají? „V současné době naprostá většina lidí nemá šanci se z problémů dostat,“ myslí si Hůle. „V Česku je přibližně 600 tisíc neřešitelně předlužených lidí, ročně jich do oddlužení vstupuje jen dvacet tisíc, tak je zjevné, že většina zůstává mimo a často žije v šedé zóně nebo na její hranici. Spolu s Balkánem je přitom Česko jedinou zemí EU, kde neexistuje šance pro většinu předlužených lidi, jak začít znovu.“ Jaké je řešení? „Nevím, proč v Česku pořád vymýšlíme nějaké novinky a specifika a prostě se neinspirujeme u zemí, kde se žije lépe. Tam všude přitom umožňují dlužníkům cestu z oddlužení, z bídy. Proč by to nemohlo fungovat u nás?“ navrhuje Hůle.


Jiří Pasz 19. 12. 2018

Paměti své babičky zaznamenat nestihla. Objela proto Estonsko a sebrala příběhy 100 babiček

Paměti své babičky zaznamenat nestihla. Objela proto Estonsko a sebrala příběhy 100 babiček

Estonská vydavatelka a cvičitelka jódy Pamela Maran se před rokem rozhodla k odvážnému kroku - během 10 měsíců vyzpovídat a nafotit 100 estonských babiček napříč celou zemí. Přivedl ji k tomu vlastní bolestivý zážitek, kdy zemřela její milovaná babička. Vždy toužila její jedinečné vzpomínky a osudy zaznamenat. Nestihla to. A s babičkou odešel také její recept na báječné masové taštičky. „Došlo mi, že za dvacet let bude celá generace našich babiček pryč a spolu s nimi i jejich příběhy. Rozhodla jsem se, že když jsem já vzpomínky té své zmeškala, nedopustím to stejné u řady ostatních babiček,” vysvětluje svou motivaci.


Lukáš Houdek 18. 12. 2018

Roky žije s úzkostí. Své pocity sdílí pomocí výmluvných ilustrací

Roky žije s úzkostí. Své pocity sdílí pomocí výmluvných ilustrací

„Když jsem byla mladší, říkala jsem si“ ,pokud se nebudeš učit na test, nikdy se nedostaneš na vysokou školu’ nebo ,potřebuješ alespoň 8 hodin spánku nebo budeš zítra vyřízená.’ Někdy se mi dařilo využít svoji úzkost k tomu, abych se motivovala,” popisuje 32letá Clare Kayden Hinesová z Kalifornie, které byla nedávno diagnostikována generalizovaná úzkostná porucha. Ta se projevuje nadměrnými nekontrolovatelnými obavami plynoucími i z maličkostí či běžných denních záležitostí. Psychický stav se může také projevit fyzickými symptomy, jako jsou bolesti hlavy, nespavost nebo problémy se zažíváním. Onemocnění dvakrát častěji postihuje ženy.


Marie Škardová 20. 12. 2018

Získala doktorát, nyní vyhrála prestižní výtvarnou cenu

Získala doktorát, nyní vyhrála prestižní výtvarnou cenu

Emília Rigová pochází z milující romské rodiny, jak sama zdůrazňuje. Vystudovala doktorát na Akademii umění v Bánské Bystrici, dnes je vysokoškolskou pedagožkou a aktivní umělkyní. K umění se přitom dostala z donucení - její otec, kameník, si přál, aby dcera jednou jeho řemeslo převzala. Přestože se v průběhu studií snažila od svého romství odstřihnout, nyní ze své romské identity těží a čerpá. Patří mezi nejvýraznější osobnosti slovenské výtvarné scény. Před několika týdny vyhrála nejprestižnější tamní ocenění, Cenu Oskára Čepana.


Lukáš Houdek 18. 12. 2018

Lidé v bistru předplatili 400 obědů pro bezdomovce. Nyní tam pořídíte originální vánoční dárek

Lidé v bistru předplatili 400 obědů pro bezdomovce. Nyní tam pořídíte originální vánoční dárek

Sociální bistro Střecha sídlící na pražském Žižkově otevřelo letos v únoru. Už od počátku dává příležitost lidem bez domova a po výkonu trestu najít stabilní zaměstnání. Aktuálně jich v podniku působí šest, jedním z nich je i pan Milan. Ten byl také jedním z prvních zaměstnanců. Najít práci, která by s ohledem na jeho záznam v trestním rejstříku i zdravotní stav odpovídala jeho možnostem, bylo podle něj těžké. „Nabízeli mi akorát samé práce ve stavebnictví, což jsem nikdy nedělal a ani nemohu kvůli zádům,“ říká. Ve Střeše pracuje v kuchyni, v případě potřeby ale také obsluhuje hosty. „Tady je perfektní kolektiv, jsou tu dobří lidé a je mi tady prostě dobře,“ chválí si prostředí. Podpořit lidi bez domova mohou prostřednictvím bistra ale také sami zákazníci už delší dobu tím, že pro ně mají možnost „zavěsit”, tedy předplatit, za 100 Kč obědové menu. A lidé jich dosud koupili na 400. „Někteří lidé sem chodí na zavěšené obědy každý den, občas zase přijde skupinka z ulice a už je nikdy nevidíme. Kolem Vánoc pak plánujeme komunitní večeři, kde bychom zavěšená jídla také rozdávali,” líčí Filip Hausknecht, jeden ze zakladatelů Střechy. Nyní u příležitosti blížících se Vánoc přichází bistro s možností smysluplného dárku. Obědy pro lidi v nouzi totiž můžete darovat některému ze svých blízkých formou dárkového certifikátu. Ten obdarovaného informuje, že jeho dárek nasytil určitý počet lidí. Radost z vánočního dárku se tak násobí.


Lukáš Houdek 17. 12. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.