Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Gadžo padej dozadu do fronty, Romové mají přednost!

 

pracak fronta big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům.

12
března
2015

Vláda schválila Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020. Jejím cílem je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální. Některá média to vzala zkratkou a informovala o „přednosti Romů na Úřadech práce“. To si někteří mylně spojili s čekací dobou na ÚP a vznikl tak celkem úsměvný hoax.

Romové mají přednost ve frontě a gadžo čeká vzadu: „Co to tedy bude zřejmě znamenat v praxi? Ten, kdo bude poctivě celý život pracovat a odvádět státu daně, pak, když přijde o práci a stoupne si do fronty na „pracáku“, před sebe bude muset pustit Roma, který nikdy nepracoval?“

Sama upřímně netuším, jak konkrétně by takové opatření mohlo pomoci k vyšší míře zaměstnanosti Romů. Ve Strategii samozřejmě žádný návrh na přednost Romů ve frontě na pracáku nenajdete. Píše se tam totiž něco jiného.

Zaměstnanosti se věnuje část Strategie nazvaná „Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů“.

Specifické cíle jsou

  • Zajištění rovného a účinného přístupu k veřejným službám zaměstnanosti, k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a k individuálnímu poradenství, přizpůsobenému potřebám romských klientů;
  • podpora první pracovní zkušenosti, celoživotního učení a rozvoje dovedností;
  • podpora osob samostatně výdělečně činných a podnikání.

Jak to funguje reálně?

K dosažení vyšší míry zaměstnanosti slouží tzv. nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Například:

  • Poradenství, rekvalifikace potenciálních zaměstnanců, aktivní vyhledávání vhodných pracovních příležitostí;
  • programy dotovaných pracovních míst - veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa;
  • specifické projekty - např. právě probíhající projekt „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ (který je určen všem lidem mladším 30 let, kteří mají méně než 2 roky pracovních zkušeností a jsou dlouhodobě evidováni na ÚP - tj. déle než 5 měsíců);
  • podpora zahájení podnikání – např. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Komu je to určeno?

Definovanými cílovými skupinami jsou např. dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (déle než 5 měsíců), uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe, uchazeči pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči starší 55 let věku, osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeči, u kterých je důvodný předpoklad dlouhodobé evidence, uchazeči, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti.

Pozitivní diskriminace aneb Jak se žije nepřizpůsobivým

Pozitivní diskriminace existuje. A v současnosti aktivně probíhá. Netýká se však pouze Romů. Ve skutečnosti se v evidenci úřadů z důvodu ochrany osobních údajů neeviduje, zda je někdo Rom. Romové se do pozitivně diskriminovaných skupin dostanou tak jako ostatní – pečují o dítě do věku 15 let, jsou dlouhodobě v evidenci úřadu, jsou bez praxe, vrací se z mateřské dovolené atd.

Jsem svobodná matka a na Úřadu práce jsem byla evidována 3 roky. Sama jsem poznala, že i když máte vzdělání, praxi, velkou snahu i trpělivost, někdy to nestačí. Zaměstnání, ve kterém respektují, že mohu pracovat pouze ve všední dny v dopoledních hodinách (v době školky) a občas mám nemocné dítě, jsem nakonec získala díky známé, která ho pro mě v podstatě vyprosila. Na pracáku jsem se ale měla poměrně dobře. Absolvovala jsem zdarma několik kurzů a projektů s tématikou začlenění maminek zpět do pracovního procesu či vzdělávací tématikou – např. základy podnikání, základy práce na PC atd. Pracák mi také zaplatil rekvalifikaci v hodnotě přes 30 000 Kč. Chvíli jsem uvažovala i o možnosti podnikání a pracák mi nabídl možnost získat příspěvek ve výši až 80 000 Kč. Pozitivní diskriminace funguje skvěle.

Co je cílem?

Cílem je zapojit hůře zaměstnatelné do pracovního procesu. A vše je to placeno z vašich (našich) daní.

Jak se s tím vyrovnat?

Některé trápí představa, že chodí do práce, tvrdě pracují a ze své práce živí povaleče. Mohou tomu věřit nebo ne, ale právě oni patří k těm, které potkalo největší štěstí: jsou zdraví, mají zdravé děti, zvládli sehnat práci, mohou vydělávat peníze, nemusí se za sebe stydět. Mají vše, o čem mnoho lidí jen sní. Spousta lidí by všechny ty skvělé pozitivní diskriminace a výhody sociálních dávek s těmito šťastlivci vyměnila za prostou možnost pracovat. V naší společnosti je důležitá tzv. konkurenceschopnost, tedy schopnost uspět v „boji“ o pracovní místo ve vysoce konkurenčním prostředí. Někteří lidé jsou konkurenceschopní méně – mají nejrůznější omezení. Krom již jmenovaných svobodných matek jsou to lidé tělesně či mentálně postižení, lidé starší 55 let, maminky s dětmi, mladí lidé bez praxe. A také Romové či cizinci.

Nemá cenu před tím zavírat oči. Mnoho lidí řekne, že by Roma nezaměstnali, a pak se moc rozčilují, že Romové nepracují. Romové pracují, když je někdo zaměstná. Samozřejmě existují lidé, kteří pracovat nechtějí. Strategie se ale v bodě „Zvýšení zaměstnanosti“ zabývá především těmi, kteří se snaží najít práci, a řeší, jak jim pomoci. A pokud některé tak moc mrzí, že ze svých peněz pomáhají jiným lidem najít práci, nechť se zkusí zamyslet, jak jednoduše se mohou oni sami do jedné z těch pozitivně diskriminovaných skupin dostat (zůstanou sami na dítě, zestárnou, onemocní,…). Já bych výhody pozitivní diskriminace nepřála zažít nikomu.

Tl: dr jak to tedy je?

Část Strategie nazvaná „Zvýšení zaměstnanosti a ekonomických aktivit Romů“ hledá možnosti, jak zajistit vyšší míru zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Romů a dalších skupin obyvatel. Půjde hlavně o to, aby byli Romové na pracáku lépe informováni o možnostech, které mají, aby lépe fungovalo poradenství a o snahu více zapojit Romy do aktivit, které ÚP nabízí. Předbíhání ve frontě se nikdo obávat nemusíte.

Více informací v plném textu Strategie.

 

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.