Když bylo Martínkovi dva a půl roku, v dětském domově v Kladně, kde žil, narazil na manželský pár Hanu a Mariana Kadlecovi. Tehdy se ale v domově potkali náhodou, ten den hned dvakrát. A byla to ‚láska‘ na první pohled. „Martínek si vlastně našel nás,“ podotýká pro HFC Hana Kadlecová k jejich prvnímu setkání se synem, a také s ichtyózou. Nemocí, kvůli které Martínek žil v dětském domově. Během necelých dvou let už tvořili rodinu a nedlouho na to vznikl také Spolek Ichtyóza, jehož cílem je osvěta veřejnosti a pomoc rodinám malých ichtýlků.

Jana Leitnerová 26. 6. 2017

„Když jsem svým rodičům říkával, že jdu do kostela, ve skutečnosti jsem běžel hrát fotbal,“ vzpomíná pětatřicetiletý Celestine Olisa. Hodiny strávené na hřišti později přinesly své ovoce, Celestine se totiž stal úspěšným nigerijským fotbalistou. Poté, co byl před časem na ulici napaden a nožem pobodán do břicha, se však rozhodl z Nigérie odejít. Získal azyl v Chorvatsku, ke kterému měl už více než vřelý vztah během svého dětství. Zde se také vrátil k milovanému fotbalu. Trénuje děti i amatérské fotbalisty a má dobře našlápnuto na cestě stát se profesionálním trenérem.

Lukáš Houdek 23. 6. 2017

Rádi byste ve svém městě, na festivalu nebo v prostoru, který provozujete, uspořádali některou z akcí akcentující vzájemné poznávání a dobré soužití? Vyberte některý z dokumentů z HateFree distribuce a zorganizujte pro své okolí inovativní hromadný poslech audio dokumentů z produkce Českého rozhlasu Dvojka nebo promítněte některé z krátkých dokumentárních filmů z dílny seniorů, kteří začali své první snímky natáčet kolem sedmdesátky. Stačí si vybrat z níže uvedené nabídky a napsat na email zone(a)hatefree.cz. My vám dokumenty zašleme zcela zdarma.

HateFree Culture 20. 6. 2017

Potřebují někdy i 24hodinovou péči, zároveň si však přejí žít mimo ústav. Jenže bytů, které by byly vhodné pro lidi s těžkým fyzickým hendikepem, je nedostatek. V Brně se alespoň o částečnou nápravu snaží už od roku 1996 nezisková organizace Domov pro mne. Jejím cílem je snaha o zajištění důstojného neústavního bydlení pro hendikepované. Třeba pro ty, kteří jsou následkem úrazu či nemoci odkázaní na pomoc rodiny, ale kvůli nevyhovujícímu bydlení musí být v ústavech. Domov pro mne se v současnosti zaměřuje hlavně na to, aby existovala možnost kvalitního bezbariérového bydlení. A první střípky úspěchu se objevují.

Jana Leitnerová 23. 6. 2017

“Když jsi bílý, máš dražší Koláček. A není to rasismus. Údajně…” Tuto zprávu spolu s fotkou šíří facebooková stránka Organizace proti multikulturnímu fanatismu. Na snímku vidíme stánek, který nabízí koláčky za různou cenu podle pohlaví a etnického původu kupujících. Fotografii již sdílelo 135 uživatelů a přes 60 jich napsalo komentář. V komentářích se objevují obvinění z rasismu a urážky směřované vůči lidem na fotografii i spojování akce s Demokraty a multikulturalisty. Šlo opravdu o rasismus a akci demokratů či multikulturalistů? Chce v USA skutečně někdo zavést dražší koláčky pro bělochy?

HateFree Culture 23. 6. 2017

O autistech a autismu jako takovém si můžeme dohledat spoustu informací. Kdo však nepoznal na vlastní kůži život s autistou, ať už jde o děti nebo dospělé, těžko si asi umí představit, jaké to je. V posledních měsících se ve společnosti zvedla vlna zájmu o toto téma. V Česku byl natočen film Děti úplňku, který zdokumentoval život rodin, jejichž děti mají nejhorší formy autismu. Ve Velké Británii byl letos natočen podobný dokument – Life with autism. Oba snímky jsou o autismu, zároveň však ukazují, jak jsou jeho formy rozdílné. To společné však nemizí – autismus nerovná se Rain man.

Jana Leitnerová 22. 6. 2017