Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Neonacisté ve Švédsku v 90. letech zavraždili chlapce českého původu. Čin odstartoval boj proti extremismu

Neonacisté ve Švédsku v 90. letech zavraždili chlapce českého původu. Čin odstartoval boj proti extremismu

V roce 1995 byl ve švédském městě Kungälv partou neonacistů brutálně umučen John Hron, 14letý chlapec s českým původem. Hrůzný čin šokoval obyvatele města i celou zemi. „Vzpomínám si na to ráno, kdy se vražda objevila v celostátních zprávách. Všichni tím byli zasaženi,“ říká Christer Mattsson, který byl v té době učitelem, a dodává: „Jako společnost jsme již byli vystaveni neonacistickému násilí, ale tohle bylo úplně jiné. Byl to dospívající chlapec. Pachatelé byli chlapci.“ K události podle něj vedlo především to, že v Kungälv měla nacistická scéna dlouhou historii začínající ve 30. letech. Podle Christera pak bylo pro obyvatele města zásadní si přiznat, že to je lokální problém a začít jej tak i řešit. „Někteří odsoudili skutek, odsoudili neonacisty. Ale také zde byla myšlenka bránit město jako takové. Říkat, že se jednalo o náhodnou, nešťastnou událost, že to nemá nic společného s Kungälv.“ Politici přesto iniciovali změnu a vznikl projekt Tolerance zaměřený na zastavení náboru do neonacistických skupin a prevenci rasismu, do něhož byl angažován i Christer. 

Jiří Pasz 23. 6. 2019

Byl oblíbeným zaměstnancem McDonald's. Po 32 letech odešel muž s DS do důchodu

Byl oblíbeným zaměstnancem McDonald's. Po 32 letech odešel muž s DS do důchodu

Pro lidi narozené s Downovým syndromem, geneticky podmíněnou anomálií chromozomů, může být mnohdy obtížné sehnat zaměstnání. Příběh Russella O'Gradyho však ukazuje, že pokud dostanou příležitost, mohou se stát vděčnými a přínosnými zaměstnanci. Russell si poprvé nasadil pracovní uniformu v místní pobočce McDonald's v roce 1986, v době, kdy lidé s DS málokdy našli zaměstnání. Tehdy mu bylo osmnáct let. Po dvaatřiceti letech práce v rychlém občerstvení odešel v prosinci do zaslouženého důchodu. V průběhu let se stal oblíbeným zaměstnancem i známou osobou ve čtvrti Northmead v západním Sydney.

Marie Škardová 23. 6. 2019

„Učíme se anatomii, jednání s pacientem ne.” Medik po smrti otce burcuje proti rakovině slinivky

„Učíme se anatomii, jednání s pacientem ne.” Medik po smrti otce burcuje proti rakovině slinivky

Do života mladého slovenského medika zasáhla těžká nemoc jeho milovaného otce. Ze dne na den přerušil studium a rozhodl se s ním strávit poslední chvíle života. Po jeho smrti pak začal spolu s ostatními burcovat proti rakovině slinivky břišní. Přestože se ve své lékařské praxi věnovat právě onkologii s ohledem na rodinnou historii nechce, rád by změnil přístup lékařů k pacientům. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že se ne vždy chovají empaticky. A to ve chvílích, kdy člověk empatii, podobně jako kdysi jeho otec, potřebuje.


 

Lukáš Houdek 19. 6. 2019

„Byl jsem spíš uličnice než sladká holčička,” říká mladý trans muž

„Byl jsem spíš uličnice než sladká holčička,” říká mladý trans muž

„Miluju tě, ať jsi, kdo jsi,” řekla před více než deseti lety dnes téměř 90letá Elaine svému vnoučeti. To se jí totiž ve svých jedenácti letech svěřilo, že není dívka, ale chlapec. O několik let později spolu natočili video, ze kterého se stal virál a z babičky Elaine s vnukem Gavinem internetové celebrity. Video zhlédly miliony lidí po celém světě. Vedle toho také odstartovalo Gavinovu novou roli, které se věnuje dodnes. Začali mu psát trans lidé napříč kontinenty. Žádali ho o radu, jak mají o svých pocitech říci těm nejbližším, nebo s ním prostě jen sdíleli své příběhy. Měli se najednou komu svěřit. „Já jim vždy radil, aby si v první řadě zajistili místo, kam se mohou uchýlit, kdyby to ze strany jejich rodiny nedopadlo. Mohl jsem jim nabídnout jen ty zkušenosti, které mám se svou babičkou,” říká. V té době už byl v procesu změny pohlaví. Dnes bere pravidelně testosteron a má za sebou odstranění prsou. „Jsem šťastný. Jsem úplně někým jiným, než kým jsem byl před sedmi lety, kdy jsem započal kolečko medicínské tranzice,” přiznává. Nyní čeká na operaci pohlaví. Přestože říká, že bude z celého procesu nejnáročnější, na její výsledek se těší. „Až tehdy si budu připadat kompletní.”


 

Lukáš Houdek 18. 6. 2019

„Zažívám podezřívavé otázky, zda můžu jako psychiatrický pacient dělat svou práci,” říká novinářka s ADD

„Zažívám podezřívavé otázky, zda můžu jako psychiatrický pacient dělat svou práci,” říká novinářka s ADD

Novinářka Ludmila Hamplová se specializuje na zdravotnická témata, jedno z nich je pro ni velmi osobní: duševní onemocnění. Ludmila má diagnostikované ADD – poruchu pozornosti bez hyperaktivity. Léčí se formou farmakoterapie i psychoterapie. Proč donedávna ADD a ADHD u dospělých nebylo v psychiatrii téma? „Dříve se předpokládalo, že ADD a ADHD je něco, co se týká jenom dětí a teenagerů,“ vysvětluje Ludmila. „Jak rostlo poznání lidského mozku a lidského chování, tak se víc a víc začalo ukazovat, že ADD a ADHD je něco, co člověka provází prakticky celý jeho život.“ ADD a ADHD mají celou řadu projevů: poruchy pozornosti, hyperaktivitu, sklony k závislostem, impulsivitu. Podle Ludmily tyto příznaky pak často vedou k problémům ve škole, v práci a ve vztazích. Důležité je si duševní onemocnění přiznat a aktivně jej léčit. „Bohužel, když se řekne v české společnosti, že jsi duševně nemocný, pořád to je známka méněcennosti. Sama jsem opakovaně zažila podezřívavé otázky, jestli vůbec můžu dělat svou práci, když jsem psychiatrický pacient. Ale právě díky tomu, že jsem psychiatrický pacient a léčím se, se můžu věnovat práci, kterou mám moc ráda. Můžu se věnovat své rodině a žít mnohem kvalitnější život,“ odpovídá Ludmila na otázku ohledně stigmatizace. 

Jiří Pasz 17. 6. 2019

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

Žižkovský rodák Ladislav Žiga se již odmalička věnoval boxu. V Praze jej trénoval legendární Stanislav Tišer, který se věnoval především dětem z ulice. Dnes třicetiletý Ladislav žije v Anglii ve městě Gloucester. Zde se rozhodl jít ve stopách svého trenéra a vybudovat boxerský tým pro děti. Dnes učí bojovému sportu pětadvacet dětí z české a slovenské komunity. Předává jim nejen zkušenosti ze sportu, ale i ze života. „Boxujeme a dohlížím i na jejich výsledky ve škole. Mou snahou je začlenit mládež do běžného života a tím pádem i potlačovat kriminalitu,” popisuje.

Marie Škardová 19. 6. 2019

Autistická dívka si spletla nevěstu s Popelkou. ‚Princezna‘ se s holčičkou spřátelila a splnila jí největší sen

Autistická dívka si spletla nevěstu s Popelkou. ‚Princezna‘ se s holčičkou spřátelila a splnila jí největší sen

Pětiletá dívka s autismem Layla Lester podobně jako mnoho holčiček v jejím věku miluje princezny. Jednoho dne na procházce v parku uviděla Popelku a hned se vydala za ní. Princeznou byla ve skutečnosti Olivia Spark, která právě v parku Akron Falls v New Yorku se svým manželem pózovala pro svatební fotografie. Reakce Layly Olivii dojala, a proto se rozhodla stát se pro malou dívku na chvíli opravdovou princeznou.


Marie Škardová 17. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.