Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. Podle něj jsou největší překážkou úspěchu pro Romy v české společnosti nedostatek vzdělání a nezájem.


Jiří Pasz 11. 12. 2018

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


Lukáš Houdek 5. 12. 2018

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

„Dostala jsem nálepku 'tlustá holka', pak jsem ztratila sebe sama.” Propadla anorexii

„Vždycky mi hodně záleželo na tom, co si o mně ostatní myslí. V momentě, kdy jsem dostala nálepku ,tlustá holka`, jsem možná chtěla všem něco dokázat. Snažila jsem se napasovat do nějaké představy, jak bych měla vypadat. A asi jsem cestou ztratila sama sebe,” říká Lada Brůnová pracovnice proseniorské organizace Elpida. V pubertě v návaznosti na zraňující reakce okolí a nespokojenost s vlastním tělem začala hubnout, až propadla anorexii. „Ze svého jídelníčku postupně ,mažeš` určité potraviny, až nakonec vyřadíš skoro úplně všechno. Rýpeš se v jídle a děsí tě představa, že nemáš naprostý přehled o tom, co jíš a kolik toho jíš. Ono je to pomalé a plíživé, až najednou se po té šílené spirále řítíš dolů a nejde to ukočírovat,” popisuje. Přestože si časem začala uvědomovat, v jak vážné situaci se nachází, nedokázala to zastavit. 


Jiří Pasz 3. 12. 2018

„Příběh o národě, který se semkne, je překonaný,” říká zakladatel skupiny reportérů Voxpot

Co je nejsilnější stránkou českých médií a co jejich největším problémem? Podle zakladatele skupiny reportérů Voxpot Vojty Boháče je to především nedostatek kvalitního zpravodajství ze světa, které dává zahraniční dění do českého kontextu. „Mám na mysli analytickou, investigativní a reportážní práci, která nemá jistý výsledek, stojí hodně peněz, a proto je náročné si ji zvlášť v nezávislých redakcích dovolit,“ říká Vojta. Problémem je podle něj to, že obsah českých médií tvoří z 80 % příběhy o Česku, a proto máme pocit, že záleží hlavně na tom, co se děje u nás. „Je třeba si uvědomit, že náš pohled na svět je definován příběhy, které kolem sebe slyšíme, vidíme nebo čteme. Co se děje za hranicemi, je zase příběh pro někoho jiného. Žijeme přitom v době, kdy prakticky všechny zásadní výzvy mají přeshraniční charakter. 


Jiří Pasz 26. 11. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.