Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Šikana není jen problém agresora. Je nutné pracovat i s kolektivem, který ji umožnil,” říká psycholožka

Jak se na středních školách řeší drogy? Tamara Kunčarová takové problémy pomáhá řešit společně se studenty i učiteli. „Neříkáme: Ty, ty, ty, neber drogy, nebo tě plácnu po ruce. Bavíme se se studenty o tom, proč to zkoušejí, co jim to dává, jestli jim to třeba naopak něco bere,“ říká Tamara. Důvody, proč mladí lidé začínají brát drogy, jsou různé – patří mezi ně i nuda nebo touha zapadnout. I když se těžko zjišťuje, jaké drogy to jsou konkrétně, nejčastěji jde podle zkušeností Tamary v Česku o alkohol a cigarety. „To se asi není čemu divit, obojí je dostupné, levné a dá se to sehnat bez problému i pokud vám není osmnáct,“ líčí a dodává: „Alkohol je všudypřítomný, spousta lidí alkoholem oslavuje, nebo ho třeba pije na smutek, když nemůže usnout nebo prostě jen tak, aby zahnali nudu. Alkohol je u nás všudypřítomný a moc se to neřeší.“ Tamara se na školách zabývá také šikanou, podle ní nemá ale úplně jasnou příčinu. 


Jiří Pasz 17. 1. 2019

„Vždycky jsem byla ta tlustá holčička, šikanovali mě.” Dnes své tvary hrdě využívá při performancích

„Já jsem vždycky byla taková ta tlustá holčička, kterou celá rodina pořád nutila někde cvičit. Myslím, že mi tím vytvořili doživotní averzi ke cvičení. Pořád chtěli, abych hubla. „A skoro si říkám, že když se dnes dívám na ty fotky z puberty, ani jsem vlastně nějak tlustá nebyla,” říká Kača Olivová, absolventka Ateliéru tělového designu na FaVU v Brně a loňská finalistka výtvarné Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ve své tvorbě se věnuje zejména performance a materiálem, s nímž pracuje nejčastěji, je právě její tělo, a většinou nahé. „Ten humor je pro mě zásadní. Odmítám dělat seriózní umění, přijde mi důležité se smát. Nemám moc chuť naplňovat umění bolestí a utrpením, ale radši optimismem a glitrama. Současně si myslím, že to je báječná zbraň proti všemu - udělat si z toho prdel. A moje velké tělo to prostě potřebuje,” vysvětluje. V době raného mateřství pak také organizovala kojící guerillové akce. „Začalo to traumaticky. Měla jsem jeden opravdu nepříjemný zážitek v jedné kavárně, kde mě číšnice oslovila, jestli bych to s tím kojením nemohla nějak vyřešit. Že sedím na exponovaném místě, lidé kolem jedí a já tam s tím svým obrovským nezakrytým prsem kojím. A já jsem vůbec nechápala, co po mně chce,” vzpomíná. „Věděla jsem, že když to pro sebe nějak aktivně nevyřeším, bude mě to strašit furt.” Zorganizovala proto přes Facebook skupinu kojících matek, které spolu s ní do stejného podniku vyrazily a hromadně v něm kojily. Později začala pořádat také výjezdy do jiných míst Česka, kde se stala obdobná situace, případně prsotéky, tedy diskotéky pro matky s dětmi. „Zjistila jsem, že hromada žen má různé nepříjemné zkušenosti a že to není až tak neobvyklé. Nepřijde mi to v pořádku.”


Lukáš Houdek 6. 1. 2019

„Sterilizace romských žen probíhaly manipulací, bez souhlasu i pod nátlakem," říká aktivistka

„Během propagování rodinného plánování v Československu byla sterilizace nabízena jako forma antikoncepce. Nabídky této možnosti zahrnovaly zavádějící informace, které byly ženám poskytovány. Často proto nerozuměly, že jde o nevratný krok,” říká lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert, která ženy v boji za spravedlnost roky podporuje. Některé podle ní také k tomuto fatálnímu kroku přistoupily po výhrůžkách sociálních pracovnic, že jim v opačném případě odeberou děti do ústavní péče. „Ženy, které byly takto zmanipulovány, jsou jednou ze skupin. Druhou jsou ty, které byly sterilizovány během porodu císařským řezem,” dodává. To byl také případ Eleny Gorolové, která byla bez svého vědomí sterilizována při porodu. „Při druhém porodu, u kterého lékař rozhodl, že musí provést císařský řez, měla neuvěřitelné bolesti a obrovský strach, protože docházelo ke komplikacím. 


Lukáš Houdek 16. 1. 2019

„Když se lidé bojí, nemají soucit. Buddhismus je u nás zneužíván mocí,” říká barmský punker

Myanmar je země známá především díky buddhismu, zlatým pagodám a nesmírně tvrdé vojenské diktatuře. Jak v takové zemi fungují subkultury, jako jsou třeba pankáči? Jedním z nich je i jednatřicetiletý Kyaw Thu Win. Situaci v zemi před rokem 2010 popisuje: „Bylo to opravdu hodně špatné. Lidé neměli možnost říkat své názory, nesměli přemýšlet, dělat nic nového. Takže to samozřejmě dělali tajně.“ Jak to bylo přímo s punkem, čelili jeho fanoušci někdy represím ze strany policie nebo armády? „Někdy je napadli vojáci, policajti je kontrolovali a lidi se báli, když pankáče viděli,“ říká Kyaw a pokračuje: „Mohli vás kdykoliv zatknout bez důvodu. Neměli jste žádnou moc nad svým životem. Těm nejchudším rodinám se stávalo, že zatkli mladé kluky a udělali z nich vojáky. Takhle se ztratili někteří moji přátelé a nikdo neví, co se s nimi stalo.” Kyaw byl jako mladík přítomen na demonstracích šafránové revoluce v roce 2007. „Chtěli jsme společně jít proti vojenské juntě. A taky jsme si definitivně řekli, že musíme založit první punkovou skupinu,“ říká. Po pár dnech začali vojáci do demonstrantů střílet. Kyaw měl strach, ale zkušenost s rebélií proti vládě a útlaku v něm posílila chuť dělat něco pro společnost. „Chceme v lidech probudit touhu po spravedlnosti. A aby se dokázali nespravedlnosti postavit. Jsme proti všem formám diskriminace mezi lidmi, proti rasismu, sexismu, jsme proti korupci. Nechceme žádné náboženské násilí.“


Jiří Pasz 8. 1. 2019

„Exekuce dopadají i na děti dlužníků. Osvojí si život v chudobě i modely chování,” říká expert

Daniel Hůle je expertem na zadluženost a sociální vyloučení. Jak jsou na tom s finanční gramotností Češi? Hůle si myslí, že na tom nejsme tak špatně, jak se někdy z veřejné debaty zdá:„ V evropském měřítku Češi patří mezi jedny z nejdisciplinovanějších národů v oblasti splácení férových služeb, jako jsou hypotéky,“ říká Hůle a dodává: „Tím neříkám, že se finanční gramotností nemáme zabývat, ale není to lék na 5 milionů exekucí. Nejvíc by pro odpovědné fungování lidí banky udělaly, pokud by přestaly vnucovat kontokorentní úvěry a kreditní karty lidem s nižšími příjmy a obecně mladým.“  Exekuce se pak nejčastěji dotýkají všech lidí v produktivním věku, nejvíce ohrožení jsou podle Hůleho ale především mladí lidé. „V 18 letech má exekuci 1 % lidí, ve 25 to je již 10 % a ve 30 letech dokonce 14 %, ten strmý nárůst je hrůzostrašný,“ komentuje situaci. Dokáží se lidé z problémů dostávat, nebo většinou při oddlužení selhávají? „V současné době naprostá většina lidí nemá šanci se z problémů dostat,“ myslí si Hůle. „V Česku je přibližně 600 tisíc neřešitelně předlužených lidí, ročně jich do oddlužení vstupuje jen dvacet tisíc, tak je zjevné, že většina zůstává mimo a často žije v šedé zóně nebo na její hranici. Spolu s Balkánem je přitom Česko jedinou zemí EU, kde neexistuje šance pro většinu předlužených lidi, jak začít znovu.“ Jaké je řešení? „Nevím, proč v Česku pořád vymýšlíme nějaké novinky a specifika a prostě se neinspirujeme u zemí, kde se žije lépe. Tam všude přitom umožňují dlužníkům cestu z oddlužení, z bídy. Proč by to nemohlo fungovat u nás?“ navrhuje Hůle.


Jiří Pasz 19. 12. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.