Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Lidé s poruchami čtení bývají nespravedlivě považováni za líné a hloupé. Se čtením jim pomůže aplikace

Až čtvrtina populace má v určité etapě svého vývoje výrazné obtíže se čtením, což přináší bariéry do dalšího vzdělání i omezení kariérních možností. Lidé s poruchami čtení jsou také často nespravedlivě považováni za líné nebo hloupé. Online vzdělávací aplikace Včelka vyvíjená ve spolupráci se speciálními pedagogy se proto zaměřuje na podporu znalosti čtení a češtiny. Mezi naše nejběžnější uživatele patří prvostupňové děti, prvočtenáři, dyslektici, zarputilí nečtenáři a malí cizinci, pomáháme však všem, kteří potřebují se čtením a obecně češtinou trošku pomoci. V současné době Včelka spolupracuje také s mnohými dětskými domovy, léčebnami pro nemocné děti a neziskovými organizacemi. Činnosti a péče těchto institucí si tým Včelky velice váží, proto zde poskytuje aplikaci zcela bezplatně. Na to, jaké předměty dnešní děti nejvíce baví, jaké je naopak trápí a jak jim s nimi pomáhá Včelka, jsme se zeptali pracovnice organizace Člověk v tísni, Magdy Křížkové.

Andrea Nekvapilová 19. 11. 2019

„Znásilnil jsi sestru, podřežu tu tvoji. Nenávist a pomsta jsou blízko sebe,” říká válečný fotograf Husár

„Snažím se držet pravidla nefotit mrtvé lidi, nefotit zbytečné utrpení. Nefotím, pokud tomu člověku zkrátka nijak nepomáhám nebo neměním jeho situaci,“ říká slovenský fotograf Ján Husár o etických hranicích své práce. Jezdí dokumentovat situaci do nebezpečných zemí, jako je Jižní Súdán, Irák či na ukrajinskou frontu. Důležitá je pro něj nutnost informovat o tom, co se v dané zemi doopravdy děje a zasadit fotografie do kontextu: „Nefotím, pokud to nezapadá do příběhu, který vidím. Pokud to není fotka typu - toto svět musí vidět.“ Fotografie podle něj stále hraje mimořádnou úlohu v tom, jak chápeme, kde a jak se co děje. Co je možné udělat, abychom rozeznali u fotografií fake news nebo hoax? „Samozřejmě koncept a výklad fotografie se dá manipulovat. Jde tedy hlavně o integritu zdrojů,“ vysvětluje Ján a dodává: „U fotografie je potřeba především brát do úvahy původní zdroj fotografie. 

Jiří Pasz 30. 10. 2019

„Práce s vinou do zdravotnictví nepatří. Stigmatizace napomáhá šíření viru HIV,” říká expert

„Neměli bychom se zaměřovat na provinilost klientů na základě jejich sexuálního chování a buzení strachu z nemoci u nich. Spousta lidí pak kvůli tomu raději ani nechodí na testy a to platí i pro další sexuálně přenosné infekce,” říká sociální geograf Michal Pitoňák, který se ve svých výzkumech zaměřuje také na stigmatizaci lidí žijících s HIV. Dodává, že práce se strachem v prevenci naopak může napomáhat šíření viru. Statisicky se vir šíří více mezi muži, kteří mají sex s muži. To má podle Pitoňáka, který založil vědecký spolek Queer Geography, také objektivní důvody. „Anální styk má dvacetinásobně vyšší riziko. Další věcí je, že anální styk je daleko častější mezi dvěma muži než mezi heterosexuálním párem. Tím pádem bude pravděpodobně daleko vyšší efektivita šíření viru u takové dvojice, celkově mezi neheterosexuálními muži,” vysvětluje. Podle něj pak míra stigmatizace lidí s touto diagnózou neodpovídá současnému stavu věcí. „O člověku, který žije s HIV a dlouhodobě bere antiretrovirové léky, je sledovaný a při pravidelných testech mu vychází nedetekovatelná virová nálož, můžeme s jistotou říct, že je z hlediska přenosu HIV neinfekční, a to i při sexu bez kondomu.”


 

Lukáš Houdek 22. 10. 2019

Vyměnila novinařinu za řešení problémů na Luníku IX. „Romská chudoba je stejná jako každá jiná.“

Jarmila Vaňová, novinářka, která vyměnila žurnalistiku a tvorbu televizního národnostního pořadu za terénní sociální práci na nechvalně známém slovenském sídlišti Luník IX, svého rozhodnutí zpětně nelituje. Sama říká, že nešlo nedělat sociální žurnalistiku, když se každodenně setkávala s lidmi, kteří se nacházeli v zoufalé situaci a sami nevěřili, že se dá v jejich životě cokoliv změnit.


Rena Horváthová 4. 11. 2019

Uvědomit si, že život neskončil, že člověk není sám. Ondřej má Crohnovu chorobu, dnes pomáhá druhým

Ondřeji Durkáčovi byla ve čtrnácti letech diagnostikována Crohnova choroba, chronický zánět střeva. Nevyléčitelné záněty střev, mezi které řadíme Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, přinášejí do života pacientů řadu problémů a omezení. Podle Ondřeje se k nim řadí především střevní problémy, stálé braní léků a speciální diety. Nemoc se tak promítá do celé řady životních situací, které lékařská péče nedokáže obsáhnout. Myšlenka obstarat lidi s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou vedla dnes třicetiletého Ondřeje k založení Nadačního fondu CrohCo. Pomocí něho chce nemocným poskytovat psychologické konzultace, gastronomické kurzy i setkání, v rámci kterých se mohou pravidelně scházet a sdílet zkušenosti i problémy. „Já bych dal hrozně moc za to, kdyby existoval prostor, kam bych v těch čtrnácti mohl přijít a slyšet příběhy stejně starých nebo starších pacientů a pacientek. Byla by to inspirace, motivace, uvědomil bych si mnohem rychleji, že můj život neskončil, jen se trochu změnil a pootočil,” říká Ondřej. „Ona je to změna nejen pro pacienta, ale i pro jeho okolí, protože rodina, partner, přátelé, ti všichni se musí trošku přizpůsobit potřebám pacienta, musí prohloubit míru tolerance, někdy i trpělivosti. Proto je tak důležité pracovat s psychology, kouči nebo mentory, aby všechny strany pochopily, že to není jen o tom jednom člověku, který tu nemoc má,” dodává.

Marie Škardová 7. 11. 2019

„Představte si život nevidomého v uprchlickém táboře!” Její tým už zachránil zrak 1200 Syřanům

Profesorka Naďa Jirásková je jedním z nejlepších očních chirurgů v Česku. Pravidelně jezdí se svým týmem z nemocnice v Hradci Králové operovat v rámci programu MEDEVAC pacienty do Jordánska, kde mezi nimi převažují syrští uprchlíci. V čem jí cesty na Blízký východ ovlivnily? „Pomohly mi pochopit mnoho věcí. Třeba to, že situace je velmi komplikovaná a že se často nedá říct, co bude zítra,“ vysvětluje. Jordánsko navštívila už sedmkrát a její tým tam odoperoval 1200 operací šedého zákalu. Pacienti jsou za pomoc vděční. „Je to pro ně šance na normální, lepší život. Operovali jsme například i jedno malé dítě, jehož rodiče byli velmi zoufalí. Teď má naději, že nebude úplně slepé.“

Jiří Pasz 22. 10. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.