Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Ženy byly při menstruaci považovány za nečisté. Dodnes je vnímána jako problém,“ říká autorka knihy o periodě

 

lancaricova big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

3
října
2019

Když se devětadvacetiletá Veronika Lančaričová začala věnovat tématu menstruace, zjistila, že i když téma již není v naší společnosti natolik tabuizované jako dříve, stále je tento přirozený proces vnímán jako ,problém’. „Skoro veškerá literatura, která zde byla dostupná, řešila, co to menstruace je, jaké problémy z ní mohou plynout a jak je mohu řešit. Ani ve školách se příliš neučí o přirozené menstruaci či o přirozeně zdravé děloze, ale jen o samých problémech,” objasňuje Veronika, proč se rozhodla o menstruaci, která je součástí života poloviny populace, napsat knihu vlastní. Kniha Ženství jako dar aneb menstruace ve 21. století se věnuje historickému a současnému pohledu na ženství i souvisejícím ženským tématům ,lidským jazykem’. „Sepsala jsem zkrátka takovou knihu, jakou bych si sama přála číst,” uvádí autorka.

Proč je třeba psát. nebo mluvit, o menstruaci?

Poslední dobou se o menstruaci začíná více hovořit, ale dovolím si tvrdit, že pořád nám chybí ucelené a komplexní informace. Nejen mladé dívky, ale také dospělé ženy často nevědí, jak to tam dole vlastně mají. Nápadu na knihu předcházelo rozhodnutí přečíst veškerou literaturu, která se tématem menstruace zaobírá. Skoro veškeré literatura, která zde byla dostupná, řešila, co to menstruace je, jaké problémy z ní mohou plynout a jak je mohu řešit. Ve stejné době jsem shodou okolností potkala ještě bývalého spolužáka z gymnázia, který právě dokončoval své studium na lékařské fakultě. Prohlásil tehdy: „Teď jsme měli gynekologii, povím ti, to jsou jen samé problémy!“ Ano, ve školách se příliš neučí o přirozené menstruaci či o přirozeně zdravé děloze, ale jen o samých problémech. Pak není divu, že máme pocit, že být přirozeně zdravá či přirozeně porodit je vlastně cosi nepřirozeného. A tak jsem se rozhodla, že takovou knihu sepíšu sama. Kniha, která bude sepsaná ženou pro ženy, která bude popisovat odborné informace ,lidským jazykem’, která bude čtivá a plná zajímavostí. Sepsala jsem zkrátka takovou knihu, jakou bych si sama přála číst. Ještě bych v tomto kontextu zmínila skvělou organizaci Menstrual Hygiene Day, který se slaví každý rok 28. května. Tato organizace si za cíl klade zlepšení informovanosti a menstruačních podmínek pro ženy po celém světě. Za mě je to úžasný počin, ke kterému jsme se společně s Kalíšek.cz připojili již třikrát. Letos jsme právě v tento den pokřtili knihu.

lancaricova 1

 

V čem vidíte důvod toho, že menstruace je vnímána především jako problém?

Vychází to rozhodně z historie, kdy ženy byly považované za nečisté a mít menstruaci (potažmo vlastně být ženou) s sebou neslo mnoho omezení či zákazů. Za problém je menstruace rovněž považována proto, že mnoho žen trpí různými potížemi, které z menstruace vycházejí. Ovšem vše se dá řešit, a tak menstruace nemusí být ženským problémem, ale ženskou pohodovou součástí.

Čeho se vaše kniha týká?

Kniha Ženství jako dar aneb menstruace ve 21. století komplexním způsobem popisuje menstruaci z různých úhlů: biologického, sociálního, historického, antropologického, ale také cyklického či duchovního. Pro pochopení toho, jaká je menstruace dnes, se kniha nejprve vydává do historie. První kapitoly se věnují vývoji menstruačních potřeb a také smýšlení o ženách. Dozvíte se také o menstruačních příbytcích, jestli tam ženy chodily (ne)dobrovolně a jak se tím můžeme inspirovat dnes. Přečíst si můžete také o první menstruaci (menarché), o ženských pohlavních orgánech (trochu netradičním způsobem), o menstruaci samotné a také o možných řešeních, pokud menstruace není v pořádku. Kniha se věnuje také psychosomatickým příčinám daných obtíží a také praktickým otázkám jako je výběr menstruační pomůcky.

lancaricova 2

Mluví a píše se v naší společnosti o menstruaci a ženské plodnosti otevřeně?

Zřejmě na tuto otázku nejsem schopna odpovědět úplně objektivně. Žiji totiž v určité své bublině, kde by se dalo říct, že ano, mluví, ale je to proto, že o ženských tématech v rámci své práce mluvíme otevřeně a v této otevřenosti podporujeme i další ženy. Rozhodně ale můžeme říci, že v naší generaci začínáme být otevřenější než v generacích předchozích. Dříve nebylo běžné, že by žena o menstruaci hovořila se svým mužem nebo že by jej žádala o nákup menstruační potřeby. První zmínka o menstruaci se v televizi objevila až na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Když se nad tím zamyslíme, není tomu tak dávno. Ovšem stále na světě existuje mnoho míst, kde menstruace je hodně tabuizovanou záležitostí. Ženy jsou během tohoto období vyřazeny z ,běžného provozu’, nemohou chodit na určitá místa, neboť je na ně nahlíženo jako na nečisté. Další problém nastává například u dospívajících dívek na mnoha místech světa, které nemají přístup k potřebným hygienickým pomůckám nebo v jejich školách není dostatek vody. Dívky jsou kvůli tomu nucené zůstávat doma, zanedbají školní výuku a často nejsou schopné chybějící látku ve škole dohnat. Naštěstí různé neziskové či charitativní organizace (případně rovnou výrobci menstruačních pomůcek) se snaží tuto situaci zlepšit. Dívky dostávají menstruační potřeby zdarma a o menstruaci se učí. Skvělým příkladem, který táhne, jsou například firmy Mooncup a Lunette, výrobci menstruačních kalíšků, kteří se v dané oblasti nejvíce angažují.

Jaká je historie vnímání menstruace a ženského těla v našich zemích?

V knize jsem se věnovala ženské historii obecně. Upřímně, informací o menstruaci je v klasických zdrojích jen pomálu. V historii se zapisovaly převážně příběhy o panovnících, bitvách - možná ne náhodou se bavíme o historii, tedy o ‘his story’ (z angličtiny - jeho příběh). Samozřejmě určité zmínky se dochovaly, jinak by v knize nemohla historická kapitola vůbec vzniknout. Například příhoda z 10. století o rozčílené ženě, která hodila svůj ,použitý hadřík’ na muže, který jí dělal nemístné návrhy, a ona se jej tímto způsobem chtěla zbavit. Když bych se zaměřila pouze na naši zem, mohla bych to shrnout tak, že ve středověku bylo vnímání ženy a těla ovlivněno křesťanstvím. Zajímavě o tématu těla a sexuality psal Jaroslav Čechura ve svém článku Sex v době temna. V něm popsal, že život obyčejných lidí se lišil od toho, jak jej popisují historikové. Dle jeho slov nebyli tak ustrašení, bohabojní a v sexuálních tématech tak upejpaví. Z jiných historických zdrojů mohu také doporučit knihu Intimní historie od Vlastimila Vondrušky. Zajímavou zmínku jsem našla o Jungmannovi, který označil menstruaci slovem květy a popřel, že by se jednalo o ,nečistou tekutinu’. Podle něj byla menstruační krev čistá, jen neznal důvod, proč ženy krvácejí. Nejednalo se o známého spisovatele, ale jeho mladšího bratra Antonína Jana Jungmanna, který byl lékařem a inovátorem v rámci porodnictví. Byl také spoluautorem Slovníku, který ale nakonec nese jméno pouze jeho bratra.

lancaricova 3

Přispíváte také na web Kalíšek.cz, o čem je?

Přispívám na různé webové portály či do časopisů, ovšem nejčastěji píši pro webový portál Kalíšek.cz. Ten funguje od roku 2005 a dávno přerostl své jméno. Od blogu, který se zabývá pouze menstruačními kalíšky, se posunul k nejobsáhlejšímu blogu o menstruačních potřebách a tématech souvisejících s intimním zdravím či sexualitou. Najít zde můžete rovněž mnoho článků o antikoncepci, rozhovory se zajímavými ženami nebo články týkající se zdraví obecně.

Jaké jsou reakce okolí a veřejnosti na vaši knihu?

Mám velkou radost, že ohlasy jsou velmi pozitivní. Dostala jsem nejednu zprávu, jak je skvělé, že taková kniha vznikla a že by měla být součástí každé ženské domácnosti. Ovšem z poslední doby mám jednu recenzi, která mě obzvlášť zahřála u srdce. Můj dědeček, který příští rok oslaví devadesát let, si pochvaloval, jak je kniha hezky napsaná, že je čtivá, vtipná a propojuje v sobě odborné informace se zajímavostmi z běžného života.

lancaricova 4

V současné době je aktuálním tématem tzv. tamponová daň, tedy zvýšená daňová sazba na ženské hygienické potřeby v mnoha zemích. Je dle vás takový přístup pro ženy problematický?

Tomuto tématu jsem se věnovala v samostatném článku, který jsem sepsala právě pro portál Kalíšek.cz. Na mnoha místech po celém světě ženy protestují proti vysoké dani, která u hygienických menstruačních potřeb je. Je potřeba dodat, že Česká republika patří mezi země s nejvyšší daní. Shrnutí je takové, že v mnoha zemích se podařilo dosáhnout toho, že se potřeby přesunuly do nižší daňové skupiny. Ve Skotsku například začali vydávat menstruační pomůcky zdarma pro určité skupiny, například studentky či ženy s nízkými příjmy. Ovšem zajímavá situace nastala v Tanzánii, tam byla daň zrušena a hned další rok opět obnovena. Proč? Daň se sice zrušila, ovšem cenu potřeb to neovlivnilo a tak šlo více peněz do kapes obchodníků. Nyní se diskutuje o jiných variantách a možnostech. Za sebe dodávám, že vyšší cena u jednorázových menstruačních potřeb a potřeba neustálého nákupu vede ženy naopak k nákupu menstruačních potřeb pro opakované použití. Ty jsou v důsledku nejen levnější, ale hlavně pohodlnější a šetří také životní prostředí.

Jakým dalším tématům se ve své tvorbě věnujete?

Vše co dělám, spadá pod společného jmenovatele ,ženská témata’. Prozradím, že kniha Ženství jako dar aneb menstruace ve 21. století není posledním počinem, cítím potřebu rozepsat se podrobněji i o dalších tématech. Jedná se o témata, která ženy řeší, a nemám pocit, že by zde byla na trhu literatura, která by se tématům dostatečně a podrobně věnovala. Kromě toho se věnuji individuální práci se ženami a vedu ženské víkendové kurzy. Vždy jsem milovala pestrost, různorodost a kreativitu, proto také ve volných chvílích maluji. Má kreativní tvorba a vlastně všechna ženská témata jsou zaštítěna mým projektem Boho žena. Skrze ten komunikuji svou představu naplněného ženství a klasické vnímání Boho stylu doplňuji ještě o čtyři další prvky.

lancaricova 5

Čeho se týká Boho žena?

Můj projekt Boho žena v sobě propojuje celkem pět pilířů. Je to pět témat a základem všech označení je kořen slova „boh" (dříve označení pro Boha). Kromě Boho stylu, projevující se v interiéru, ale také v oblečení, je zde tématika Bohyně jakožto ženy, která si uvědomuje svou božskou tvořivou částečku. Bohémství, které se pro mě vyznačuje heslem: netlač řeku, teče sama. Bohatství, které je pro mě hlavně o tom vnitřním pocitu naplnění a vnitřního bohatství a posledním prvkem je Bohemia, jakožto označení pro naši zem. Nyní jdou do tisku první obrazy, které vznikly propojením několika zmíněných pilířů, a další počiny budou následovat.

Foto: Archiv Veroniky Lančaričové

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.