Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Muslimové by se měli prasečím hlavám u mešit zasmát,” říká diskutér Kubát

 

kubat big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

9

září
2019

Podle diskusí na Facebooku se často zdá, že se česká společnost dělí na dva nesmiřitelné tábory. Jedni jsou pro, druzí proti. Většina debat nakonec sklouzne k urážení se, aniž bychom byli schopni si vzájemně vyslechnout, co si skutečně myslíme. Rozhodli jsme se proto oslovit několik častých diskutérů na naší FB stránce, kteří se vůči nám a tématům, kterým se věnujeme, vymezují, a udělat s nimi obsáhlé rozhovory o tom, co si o daných tématech skutečně myslí. Jsme skutečně natolik neslučitelní a nedokážeme se na ničem shodnout? Reflektuje to, jak se diskutéři prezentují na internetu, jací jsou i v reálném životě? Přinášíme další z těchto rozhovorů (první s Petrem Chaloupkem si můžete přečíst ZDE, druhý s Elkou Christiánovou ZDE, třetí s Václavem Mašatem ZDE, čtvrtý s Tomášem Pláničkou ZDE a pátý s Kotlebovým voličem Viktorem ZDE).

Jaroslav Kubát je 38letý IT technik z Vysočiny. Rád hraje rekreačně fotbal, jezdí na kole, cestuje, skládá modely železnic a zajímá ho druhá světová válka, především vojenská strategie a technika.

Jak bys popsal sám sebe?

Jsem upřímný, snažím se vždy najít pravdu, takže hodně často jdu proti proudu. Snažím se informace, které se ke mně dostávají, analyzovat, zjistit si vše potřebné.

V diskuzích na naší stránce se často vymezuješ proti islámu a muslimům. Myslíš, že toto je jedno z nejzásadnějších témat, která v současnosti hýbou světem a naší společností?

Já se vymezuju proti neodsuzování teroristických útoků. Tohle téma hýbe Českou republikou, protože všichni vidí ty útoky páchané ve jménu islámu. Tam je otázka, jestli je to skutečně ve jménu islámu. Druhá věc ale je, že představitelé muslimských obcí podle mého názoru i podle toho, co jsem si přečetl, nevyloučili ty útočníky ze svých řad. Ba naopak, na internet pronikly informace o tom, že muslimové mnohé útoky slavili. Ne v Čechách, ale v západní Evropě.

České muslimské obce a organizace po útocích často vydávají prohlášení, ve kterých násilí odsuzují. Jen se to zřejmě nedostane k širšímu počtu lidí tak jako informace z médií o samotných útocích. Čeští muslimové navíc před několika lety nafotili snímky, kterými dali najevo, že takové útoky odsuzují.

Tak ať se muslimové snaží, aby se to taky dostalo do zpráv, aby si udělali lepší obraz. Jednoznačně mají špatné PR. Já o téhle kampani vím. Myšlenka byla dobrá, ale špatně realizovaná. Takové kampaně jsou taková spíš politická agitka a na to jsou lidé z minulého režimu alergičtí. Dobrý nápad jsou ty Otevřené snídaně. A kdyby si to vzala pod sebe muslimská obec a organizovala to tak, aby to zaujalo řadové Čechy, myslím si, že by takové akce měly daleko větší úspěch než fotky. Můžeme se podívat na historii, i když s tím nemá česká muslimská obec relativně nic společného, ale třeba ve Francii se přepisují učebnice dějepisu, aby se náhodou vyznavači islámu necítili špatně.

Jak se tam přepisují učebnice?

Ohledně válek Karla Martela. Ty se vymazávají z učebnic dějepisu. Bylo to oficiálně přiznané francouzskou vládou. V Německu se ruší vánoční výzdoba, a co předvádějí muslimové, když se dostanou do Čech? Co vím od pár známých, byli svědky toho, jak se na benzínce strhly vánoční stromky nebo jak se někteří muslimové chovali v supermarketu, když jim někdo sdělil, že je to maso vepřové. Osobně jsem byl na benzíně na D1 svědkem toho, že byla uvnitř fronta lidí, přišel tam muslim, začal řvát na obsluhu, že je muslim a že kafíři (nevěřící, pozn. red.) musejí počkat, protože on chce bagetu, ve které není vepřové. A ti lidé z obsluhy mi pak říkali, že to není nic neobvyklého, že je to tak dvakrát do měsíce, hlavně v létě. Takže tohle mi přijde nevhodné.

kubat 1

Odkud čerpáš informace?

Něco jsem slyšel od lidí, od kterých vím, že nemají důvod si vymýšlet. Pak zkoumám, co je v mainstreamu. Českou televizi už ignoruju, protože v jejích zprávách se nedá věřit ani počasí. Je neobjektivní a i ve srovnání s BBC neuvádí fakta například o Brexitu. Snaží se veškeré útoky svádět na psychicky nemocné lidi. A to hned po útoku, kdy země, kde k útoku došlo, ještě žádné oficiální vyjádření nedala. A tím, že je placena z našich poplatků, mi přijde, že to není fér. Občas se dívám na anglickou verzi Al Jazeery, podívám se i na CNN nebo CBS.

A z českých zdrojů využíváš které?

Z českých médií čtu iDNES.cz, podívám se i na Parlamentní listy, na Seznam, Novinky. Přečtu si informace o jedné události z více zdrojů a potom z toho vypadne, co se vlastně stalo. Co si budeme povídat, objektivní média jsou sen.
Třeba co se týče Romů, mám známé, kterým když řeknu, že jsou Romové, tak se naštvou a budou na mě řvát. Chodili normálně do školy, jejich rodiče pracovali a i jim samotným vadí to, že se takzvaní Romové ohánějí diskriminací. Tady ale žádná diskriminace není. To, že má někdo IQ 70, nemůže jít proto do školy s normálními dětmi nebo když v šesti letech děti neznají základy hygieny, tak to je problém výchovy. Není rasismus, že takové dítě nikdo nevezme do normální školy. To úzce souvisí s inkluzí. Místo toho, aby to bylo jako dřív, kdy dítě, které je pomalejší, bylo motivované dohnat spolužáky, tak teď jsou všichni zpomalovaní, aby stíhal nejslabší kus. To je proti přírodě.

Jaké bys navrhoval řešení?

Při zápisu by dítě mělo splnit srovnávací test vypracovaný nestrannými psychology, mělo by tam být i posouzení psychologů a na základě toho určit, jestli dítě půjde do normální základní školy, nebo do speciální.

Jsou ale výpovědi Romů, jejichž rodičům ředitelé základních škol doporučovali pouze na základě jejich etnicity, aby dali své děti rovnou do speciální školy.

Kdyby chtěl někdo na speciální školu dobrovolně, tak samozřejmě proč ne, protože pokud rodiče mají dítě, kterému nebylo dáno, aby bylo chytré, tak kdyby takové zpomalené dítě bylo ve třídě s normálními dětmi, bude se tam trápit, protože ostatní mu to dají určitě sežrat. Mám známou učitelku, která mi říkala, že ve třídě měli takovéhle dvě děti. A ostatní jim to sežrat dávali. Byli zvyklí na nějakou kvalitu a tempo výuky a tady se vraceli o dva roky zpátky. Normálním dětem to vadilo.

Nemyslíš, že by bylo lepší, kdyby učitelé motivovali své žáky k tomu, aby těm slabším pomohli místo vyloučení z kolektivu?

To jde jen do určité úrovně. Pohybový hendikep není problém, ale pokud je dítě o nějaké dva až tři roky vývojově pozadu, a v rámci inkluze je dáno mezi normální, stejně staré děti, je tam šance, že zapadne do kolektivu, minimální. Umocněno to bude ještě tím, že dotyčné slabší dítě bude mít asistenta, který naruší harmonii normální třídy. Samozřejmě k dobru nepřispěje ani neznalost češtiny, která je silně rozšířena mezi Romy, tak i veřejně prezentované plány na začleňování dětí takzvaných uprchlíků, fakticky ekonomických nelegálních migrantů v rámci inkluze do normální třídy. To způsobí v reálu ještě větší rozklad českého školního systému.

Ze kterých zemí sem podle tebe přicházejí ekonomičtí migranti, když tak mluvíš i o uprchlících?

Země střední Afriky, Somálsko, Eritrea a země, kam se od 80. letech v rámci různých akcí posílaly peníze i potraviny, ale ta pomoc se ztratila u vládnoucí garnitury. Tam selhaly země, které pomoc poskytovaly, že nedohlížely na řádné rozdělení pomoci. Bohužel ale drtivá většina pomoci byla přímá materiální. Pomoci, při které by se něco naučili nebo dokázali něco vypěstovat nebo chovat, bylo minimálně. Později stejně bez dozoru evropských autorů projektu došlu jen k přímé konzumaci, nikoliv dalšímu rozvoji. Jihočeská univerzita udělala projekt, kdy učila v nějaké jiné africké zemi vodohospodářství a chov ryb. Po čtyřech letech Češi odjeli, a když tam za rok přijeli na kontrolu, zjistili, že se tam tomu nikdo nevěnoval. Lidi jen vylovili a snědli ryby místo toho, aby je chovali dál. To je přístup v té jejich mentalitě, že nejsou schopní pracovat na tom, aby něco měli, ale jen si berou.

kubat 2

V Nigérii působí Boko Haram, v Somálsku Al Šabáb, ve Středoafrické republice je dlouhotrvající občanská válka. Nedá se pochopit, že ti lidé chtějí žít v bezpečí a mít lepší život?

Pochopit se to samozřejmě dá, ale když dorazí do Evropy, nemají si s sebou brát ten svůj islám a vyžadovat, že všichni obyvatelé Evropy jej musí dodržovat. Vraždy ze cti či podřezávání zvířat na veřejném prostranství a bez omráčení nepatří do současné Evropy, ale pouze a jenom do dávné historie. Krásný příklad nefungujícího začleňování je Německo, které jim nabízí vynikající integrační programy. Od roku 2015 do 2017 přijalo Německo 1 150 000 migrantů a loni v létě vyšla zpráva ministerstva sociálních věcí, která hodně rychle zapadla a nakonec byla i stažená. Vyšlo z ní, že z toho obrovského čísla lidí našlo uplatnění a práci asi 1500. Zbytek je podle všeho na dávkách, což je úplně špatně a dokazuje to, že jde o ekonomické migranty.

Myslíš, že by Německo dlouhodobě nechalo na dávkách tak obrovské množství lidí? Nebude tam jiný důvod?

Oni musí. Tam je obrovská cenzura, daleko větší než tady, a to mám z vlastních zdrojů, od lidí, co jsou v Německu asi 10 let a z důvodu bezpečnosti se vracejí sem. Oni říkají, že zprávy, které se dostanou sem k nám, jsou jen špička ledovce. Tam je na denním pořádku působení různých arabských nebo tureckých gangů, jejichž členové jsou verbovaní před utečeneckými centry. Měly se zavřít hranice a lidi měli zůstat v první bezpečné zemi. Tyto skupiny ekonomických migrantů nemají evidentně nárok být legálně na území Evropy podle platných mezinárodních smluv. Každý nelegální migrant by měl být ihned vrácen zpět do Afriky a takzvané záchranné operace neziskovek, které v reálu připomínají pašování lidí, by měly být ihned zastaveny. Představitelé i členové těchto pašeráckých neziskovek by měli být samozřejmě tvrdě potrestáni, měl by jim být zabaven majetek, který bude vydražen a použit na úhrady těch miliardových škod, které nelegálové způsobují Evropě. Neziskovka by měla být při prokázání viny zrušena.

Z České republiky řada lidí odchází za prací do Německa nebo Velké Británie. Dříve odcházeli až do USA a také nezůstávali v první bezpečné zemi. Co si o tom myslíš?

Tohle je častá mýlka, která se tu veřejně propaguje. Tady to nebyla tak masová migrace. Do USA dříve odešlo od nás maximálně deset tisíc lidí. Tehdy lidé utíkali především do Rakouska a Západního Německa, kde šli okamžitě do utečeneckých zařízení. Tam ukázali své dokumenty a pak si je státy západního světa vybíraly. Navíc nevím o tom, že by Češi vyžadovali v hostitelských zemích zabijačky, slavení Velikonoc na český způsob a podobně. Snaží se tam integrovat. Stejně tak já, když jsem byl v Tunisku, jsem si předem zjistil, jaké chování je tam vhodné, nebo není a podle toho jsem se tam choval.

kubat 3

Jaké politické strany jsou ti blízké?

V posledních parlamentních volbách jsem volil Tomia Okamuru, protože pro mě představuje nejmenší zlo. Za prezidenta jsem volil Zemana, protože je rázný, říká věci tak, jak jsou a nenechá se nikým ovlivňovat, což je dobře. Občas by mohl ubrat s těmi vulgaritami, protože k funkci, kterou zastává, se to nehodí. Jsem hrdý na to, že jsem Čech, takže obecně preferuji národní strany, které jsou nacionalistické. Být hrdý Čech pro mě taky znamená bránit to tady před tím, aby se to tu změnilo, aby nebyly zakazované české tradice.

Máš pocit, že společenský nebo politický vývoj v naší zemi k něčemu takovému směřuje?

Lepší je to utnout hned na začátku, než to nechat dojít do stavu, kdy už to bude daleko složitější.

A co si představuješ pod tím „utnout to na začátku“?

Aby tu nebyly dělané ústupky, aby například nebyly sundavány kříže, aby vánoční výzdoba, protože je to česká tradice, zůstala. Aby nikdo nemohl říct, že je to proti jeho víře.

Myslíš si, že se to tu děje?

Občas jsou tu takové nájezdy, že se to někomu nelíbí nebo že se to tu nechce.

Kde jsi tohle zaznamenal?

Bylo to v jedné diskuzi, kdy někdo psal, že o tom uvažovala jedna část Brna v době, kdy tam vládlo Žít Brno. Týkalo se to myslím minulých Vánoc. Uvažovali o tom, že nevztyčí vánoční strom kvůli tomu, aby to neuráželo ostatní víry. Zároveň tam byl problém v tom, že v Brně je modlitebna otevřená v nějaké okrajové části, v budově, která není zkolaudovaná pro tyto účely, a když někdo dal podnět na úřad, aby se to dalo do pořádku, byla ta žádost hnutím Žít Brno zametena pod stůl. Nic se neřešilo. Další věc je, že z pánbíčkářů si člověk taky občas dělá srandu a oni už si za ty roky zvykli, že to není myšleno ve zlém. Tak aby i muslimové nějaký vtípek s vepřovým nebrali tak osobně. Aby to brali tak, že Češi jsou vtipálci, kteří tíhnou k černému humoru.
Ono je něco jiného, když my dva si tady spolu řekneme vtip, díváme se přitom na sebe a vidíme, že je to legrace. Kdežto když něco takového padne v diskuzi, je pak složitější přijít na to, s jakým úmyslem tam člověk ten údajný vtip psal, zda je to myšleno opravdu jako vtip nebo urážka. Jestli vždy nezáleží na konkrétní situaci, než že by muslimové neměli smysl pro humor. Co myslíš?
Nedávno proběhla kauza, že u té brněnské mešity na Vídeňské byly nalezeny nějaké vepřové kosti a strašně se to rozmázlo.

A to je podle tebe vtip?

Podle mě to bylo primárně myšleno jako vtip, ale pak se to strašně rozmázlo a udělalo se z toho něco, co je společensky strašně nebezpečné.

Myslíš si, že když půjdu před kostel lámat a pálit kříže a potom řeknu, že to byl vtip a že křesťané vůbec nemají smysl pro humor, tak se lidé z kostela zasmějí a bude to dobré?

Je to takový ten drsný černý humor, ale nedával bych tomu tolik prostoru a nedělal bych z toho třetí světovou. Ono se to pak ve finále otočí proti vám. Vás jako věřící ta vaše reakce poškodí ještě víc.

Ono se tohle navíc děje opakovaně. Není to jedna izolovaná kauza, kdy někdo pohodil zbytky vepřového u brněnské mešity. Na plotě pražské mešity byla také připevněna vepřová hlava a zdi byly pocákané krví. Co máme tedy jako muslimové dělat? Máme mlčet?

Úplně mlčet ne, ale podat to v tom stylu, že nějaký vtipálek a bla bla bla ... takhle jednoduše. Ničení majetku neuznávám, na ten by se sahat nemělo. Takováhle nenásilná forma vtípku, pokud není ničen majetek, by podle mě neměla vadit. Kdyby se reakce na to podala vtipnou formou, myslím, že by to bylo pozitivnější.

Uvedl jsi, že jsi volil za prezidenta Miloše Zemana, protože říká věci tak, jak jsou. On mimo jiné prohlásil, že jen deset procent Romů pracuje.

Svým způsobem řekl pravdu. Byl jsem se podívat v doprovodu rodilého Mostečana v Chanově a ať mi nikdo neříká, že to procento je vyšší. Romové by místo vykřikování, že to není pravda a že prezident je rasista, měli bojovat proti tomu, aby v jejich komunitě byli takoví, kteří zneužívají sociální dávky a páchají trestnou činnost.

Co mají tedy Romové, kteří chtějí ukázat, že pracují, ale přesto se s takovými předsudky potýkají, dělat? Není potom nejen pro ně demotivující se vůbec snažit?

Pro ty, kteří se skutečně chtějí začlenit do společnosti a pracují, je to podle mě motivace. Aby na sobě ještě víc pracovali, aby se ještě víc snažili. Hodně lidem taky vadí, že stát narve hromadu peněz neziskovkám, což je vlastně zmenšený model Afriky. Peníze ve finále nejdou na lidi, kteří mají pět tříd základky, neumějí si nic spočítat ani je nikdo nemotivuje k práci. Stát má dohlížet na fungování prospěšných neziskovek a ty neprospěšné rušit. Je naprostý nesmysl, aby na integraci Romů byly desítky pochybných neziskovek bez jakýchkoliv hmatatelných výsledků a jen vysávaly statní rozpočet. Neziskovka, co pořádá kurzy čtení a psaní, a absolventi těchto kurzů skutečně pak umí číst a psát, je prospěšná. Ten Rom má z toho přínos a společnost ve finále také, protože je pak šance, že bude zaměstnán. Neziskovka, která pobírá dotace například na téma integrace do společnosti v nějaké problémové lokalitě, ale bez jakéhokoliv výsledku, by měla být zrušena a její představitelé by dotace měli komplet vrátit.

Co se práce HateFree Culture týče, co podle tebe děláme špatně?

Jde o to, že když se člověk v diskuzi zeptá, proč bych měl mít stejný pohled, který je tam prezentovaný jako dobrý, nikdo na to neodpoví. A když se na to odpoví, tak „protože jsme lidi, protože lidskost, solidarita“, ale tohle je plácnutí do vody, není to nic. Solidarita ano, ale proč já mám být solidární s někým, kdo támhle leze na loď a vykřikuje, že tohle bude do dvaceti let islámská země? Taky tu svoji práci ohýbáte k tomu, že islám je dobrej. Málokdy je tam něco kritického k islámu. Vaše práce působí stylem, že Romové jsou svatí a že HateFree je svatý. Máte jednoznačně špatně vyvážená témata. Být vámi, nezasahoval bych do diskuze, jen bych řešil vulgarismy a osobní útoky, které do diskuze nepatří. Necháváte také příliš prostoru uživateli Stop rasové a náboženské nenávisti, který uráží názorové oponenty a obecně kazí diskuzi.

Co podle tebe naopak děláme dobře?

Vyvracení hoaxů. Ale dát zároveň jasně najevo, že vyvrácený hoax nepopírá, že někde muslimové dělají nepokoje. Líbí se mi ještě příběhy lidí, kteří i přes hendikep dokázali něco výjimečného. Je taky dobré, že se věnujete i důchodcům.

Když oceňuješ naše vyvracení hoaxů, nabízí se otázka, proč jsi v posledních parlamentních volbách volil SPD? Její někteří členové jsou poměrně proslulí tím, že často sdílejí hoaxy jako fakta a používají je jako argumenty pro svá tvrzení. Nepoškozuje to tu stranu podle tebe?

Někteří členové SPD je používají. Tu stranu to poškozuje, ale v současnosti tu není jiná alternativa.

Rozhovor byl veden osobně v březnu tohoto roku.

Foto: Archiv Jaroslava Kubáta

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.