Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

"Řada lidí očekává, že se žena bude chovat slušněji než muž," říká studentka bojující proti sexismu

 

Blerta Sejdija big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

7
března
2019

„Od oblékání až po chování, většina společnosti očekává, že se žena bude chovat morálněji a slušněji než muž. Pro případ, že by tento tlak na omezení jejího chování nestačil, vynalezli lidé během své existence spoustu promyšlených způsobů, jak ženu omezit. Mezi ty nejkrutější problémy patří násilí, znásilnění, street harassment, nucené sňatky a různé druhy diskriminace,” říká 18letá Blerta Sejdija. „Například jeden muž v Indii v autobuse znásilnil a zabil studentku a poté prohlásil v rozhovoru pro BBC, že to byla její chyba, protože neměla jezdit autobusem. ,Holky se mají starat o domácnost a dělat domácí práce, ne se v noci toulat po městě’, řekl novinářům,” dodává studentka Školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Ve svých 16 letech proto založila projekt Beat Sexism, který během dvou let rozšířila do 20 zemí světa. „Smyslem projektu je ukázat lidem, že sexismus stále existuje a je třeba jej řešit. Že to není již dávno vyřešený problém, ale problém, který přetrvává a nesmí upadnout v zapomnění. Ráda bych také dodala, že sexismu bývají vystaveni i muži, a na to se často zapomíná,” osvětluje Blerta. Její projekt pomohl například 15leté Marigoně z Kosova, která byla opakovaně znásilňována spolužákem. Díky podpoře a právnímu poradenství od Beat Sexism soud odsoudil násilníka k pěti letům vězení. „Někdo by mohl namítnout, možná i namítne, že jsme si přece již dávno rovni, takže co je třeba ještě zlepšovat? A těmto lidem já říkám, že je třeba si uvědomit, že rovnost de jure, čili v souladu s právem, nutně neznamená, že se ženám daří dobře. I přes rozsáhlé osvětové snahy a všelijaké úmluvy se nedaří bohužel předcházet případům násilí páchaných na ženách,” uzavírá Blerta.

Setkala jste se vy sama ve svém životě se sexismem nebo sexuálním násilím?

I já jsem se dostala do střetu se sexismem. Ať už se jednalo o komentáře se sexistickým podtextem či obtěžování formou tzv. „street harassment“, kdy například někdo na ulici nevhodně komentoval můj vzhled nebo mě dokonce pronásledoval. Ale celkem vzato musím uznat, že pokud jde o rovnost pohlaví v západním světě, je zjevné, že naše společnost dosáhla velkého pokroku. Ženy mají více společenských, politických a ekonomických práv než kdy předtím, přesto se i zde mohou setkávat s bolestivou stránkou nerovnosti a diskriminace.

Blerta Sejdija 4

Můžete jmenovat konkrétní problémy, se kterými se ženy v dnešní době potýkají?

Od oblékání až po chování, většina společnosti očekává, že se žena bude chovat morálněji a slušněji než muž. Pro případ, že by tento tlak o omezení jejího chování nestačil, vynalezli lidé během své existence spoustu promyšlených způsobů, jak ženu omezit. Mezi ty nejkrutější problémy, které se snažím zviditelnit prostřednictvím Beat Sexism, patří násilí, znásilnění, street harassment, nucené sňatky a různé druhy diskriminace. Například jeden muž v Indii v autobuse znásilnil a zabil studentku a poté prohlásil v rozhovoru pro BBC, že to byla její chyba, protože neměla jezdit autobusem. „Holky se mají starat o domácnost a dělat domácí práce, ne se v noci toulat po městě“, řekl novinářům. Smutné je, že obdobnou mentalitu najdeme v mnoha koutech světa, ne jen v Indii. Stále žijeme v době, kdy si velká část lidí, včetně některých žen, myslí, že žena patří a chce patřit výlučně do domácnosti a že by v žádném případě neměla usilovat o dosažení kariéry. A proto je osvěta stále potřeba, dokonce i v zemích evropského kontinentu. Je třeba ukončit dlouhotrvající agresivní odpor vůči ženám, které se zasazují o větší svobodu a slušné zacházení. Protože jak víme, každé hnutí za změny týkající se pozice ženy ve společnosti vždy vyvolávalo obdobné negativní reakce, s jakými se můžeme setkat i dnes.

Blerta Sejdija 1

Jak a kdy projekt Beat Sexism vznikl a jaká je jeho myšlenka?

Ze všeho nejdříve jsem si kladla mnoho otázek o (ne)rovnosti pohlaví. Jak to všechno začalo? Kde má tato dualita, která je mezi muži a ženami, kořeny? Připadalo mi, že jakákoliv nerovnováha společenského stavu žen je nevýhodou jak pro všechny jedince, tak pro celou společnost. Ale přesto jsem byla svědkem toho, že se i v dnešní době ženy stále potýkají s diskriminací. Nerozuměla jsem tomu. Proč? Rozvoj společnosti přeci závisí na využití všech lidských zdrojů, ne jen mužských, a proto bychom se na něm logicky měli podílet všichni a stejnou měrou. Ale přesto tomu tak mnohdy není a ženy jsou i nadále utiskovány. Všechny tyto otázky mě vedly k tomu, abych začala přispívat k vyřešení problematiky nerovnosti pohlaví jak nejvíce mohu. Projekt jsem založila v prosinci roku 2016 s jasným cílem bránit práva žen a posílit jejich sociální strukturu. S aktivismem jsem začala v šestnácti letech, a proto jsem se ze začátku cítila velmi omezená. Ale to mě neodradilo a nakonec se veškerá tvrdá práce vyplatila. Za dva roky se projekt rozšířil do rozměrů, které jsem si ani já sama nedokázala představit. Lidé začali chápat můj boj a začali vidět to, co jsem se snažila demonstrovat. Smyslem projektu Beat Sexism je ukázat lidem, že sexismus stále existuje a je třeba jej řešit. Že to není již dávno vyřešený problém, ale problém, který přetrvává, a nesmí upadnout v zapomnění. Ráda bych také dodala, že sexismu bývají vystaveni i muži, a na to se často zapomíná.

Blerta Sejdija 6

Jak se vám podařilo projekt za tak krátkou dobu rozšířit do 20 zemí světa?

Postupem času jsem dostávala mnoho e-mailů od aktivistů po celém světě, kteří se chtěli stát součástí projektu. Takže jsem iniciovala Beat Sexism Clubs, které jsou v současné době ve 20 zemích po celém světě a reprezentují tam ideály boje proti sexismu. Mým cílem bylo spojit všechny lidi, kteří se zajímají o tuto problematiku. Tyto kluby posilují ženy ve svých komunitách a snaží se řešit problémy, se kterými se ve své zemi potýkají. Tyto kluby nabízejí praktický příklad, jak lidé ve světě mohou kooperovat společně jako jedna komunita, pokud usilují o stejný cíl.

Blerta Sejdija 2

Čím se kluby zabývají a jak pracují?

Cílem je zvýšení povědomí o bohužel stále probíhajícím sexismu po celém světě. Snažíme se pracovat v multikulturních týmech s mezinárodním kontextem. Kluby mohou organizovat různé vzdělávací akce, pořádat semináře, demonstrace či prezentovat na školách. V každé zemi mají pak kluby svůj vlastní oficiální účet na Instagramu, kde přidávají příspěvky, jež souvisí s projektem, a propagují hodnoty Beat Sexism.

Jak ženám konkrétně pomáháte? Mohla byste jmenovat konkrétní příklad pomoci?

Jedním z nejdůležitějších příkladů je právní poradenství. Je nesmírně důležité, aby ženy znaly svá práva, a proto jim v tomto směru pomáháme zcela zdarma skrz naše právní poradenství dostupné na naší webové stránce. Naši poradci jsou kvalifikovaní v mnoha oblastech práva a jsou připraveni vám pomoci 24 hodin denně. Poskytují ženám bezpečný prostor k tomu, aby mluvily otevřeně o své situaci a následně obdržely odborné poradenství, které jim umožní činit důležitá rozhodnutí o jejich budoucnosti.

Blerta Sejdija 3

Snažíte se také o změnu politik některých zemí s cílem chránit ženská práva nebo dosáhnout rovnosti? Jak a kde?

Ano. Klubu, který se nachází v Kosovu, se to daří velmi dobře. Beat Sexism je podporován poslanci a veřejnými osobnostmi ve velké míře. Jedna z kampaní, kterou jsme měli v Kosovu ohledně znásilněných žen během války v 90. letech, ovlivnila významným způsobem širokou veřejnost v této zemi a dovolím si říci, že díky ní je dnes na oběti této války pohlíženo jinak. Máme za cíl uplatňovat stejný lobbing i v jiných zemích světa. (Poznámka redakce: Kampaň An open letter to my rapist přinesla příběhy žen znásilněných během války.)

Tvoříte také videa v kampani Beat Sexism Talks. O čem je?

Beat Sexism Talks má za cíl povzbudit ženy a pomáhat jim promluvit. Chceme ženám po celém světě ukázat, že síla změny je v jejich rukou a v jejich hlasech. Vše, co potřebují, je mít odvahu mluvit. Je to relativně nová série videí a věnuje se různým tématům, jako je „catcalling“, „harassment“ a sexismus obecně.

Blerta Sejdija 5

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Mým cílem je vybudovat globální komunitu, která bude mít pozitivní vliv na společnost po celém světě. Chceme, aby došlo k tomu, že se nerovnost pohlaví stane pouze součástí učebnic dějepisu, a ne realitou našich životů. Někdo by mohl namítnout, možná i namítne, že jsme si přece již dávno rovni, takže co je třeba ještě zlepšovat? A těmto lidem já říkám, že je třeba si uvědomit, že rovnost de jure, čili v souladu s právem, nutně neznamená, že se ženám daří dobře. Například jev známý jako „severský paradox“ ukazuje, že zákony prosazující rovná práva nezaručují ženám automaticky lepší zacházení. I přes rozsáhlé osvětové snahy a všelijaké úmluvy se nedaří bohužel předcházet případům násilí páchaných na ženách. Zamysleme se třeba nad tím, proč se nedaří snižovat počty genitálních mutilací u afrických dívek a podobně. Rozšiřování náboženského fundamentalismu, který ve velké míře dává důraz na cudnost žen, je klasickým případem, proč je tento boj složitější.

Foto: Archiv Beat Sexism

Čtěte dále

11letá dívka byla donucena k porodu poté, co byla znásilněna. Argentinské úřady jí nepovolily potrat

Argentinská nezletilá dívka byla znásilněna přítelem své babičky. Ačkoliv lékaře prosila, aby „vyndali, co do mě ten starý muž dal,” nebylo jí umožněno potrat podstoupit. Musela prodělat operaci podobnou císařskému řezu a ačkoliv se dítě narodilo živé, zemřelo po jedenácti dnech života.


Nina Djukanovićová 26. 3. 2019

Kvůli šikaně nedokončila základku. Dnes učí na univerzitě a je úspěšnou spisovatelkou

Život dnes úspěšné spisovatelky a univerzitní profesorky Oksany Marafioti by vydal na tragikomický cestopisný detektivní román, který ona sama nakonec doopravdy napsala a ve Spojených státech jí přinesl věhlas i úspěch. Narodila se v Sovětském svazu a dětství strávila na cestách s úspěšným romským hudebním souborem svých prarodičů. Těsně před revolucí s rodiči emigrovala do USA, kde rodiče toužili dosáhnout úspěchu a slávy v Hollywoodu. To se však nekonalo a oni se naopak propadli do chudoby a bydleli v jednopokojovém bytě se šváby. Rodina se brzy rozpadla a otec se pak vedle hraní po barech začal věnovat okultismu, stal se dokonce vyhledávaným exorcistou. Přestože Oksana v Rusku nedokončila základní školu kvůli šikaně, nastoupila v USA na prestižní střední hudební školu v Hollywoodu. Později pracovala u filmu a nakonec skončila u psaní a vyučování na univerzitě v Las Vegas. Její úspěšná kniha American ...

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.