Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Ve 22 letech sama onemocněla rakovinou. Zachránila desítky životů

 

loono big

paszJiří Pasz
Autor

Vystudoval Humanitární a sociální práci v Olomouci a Mezinárodní rozvojová studia v Utrechtu. Pracoval jako sociální pracovník či na destigmatizaci lidí s duševním onemocněním. Fotil pankáče v Barmě, psal o dětských vojácích v Ugandě a natočil dokument o prostitutkách v Nepálu.

5
července
2018

Když bylo Kateřině Vackové 22 let a studovala medicínu, našli jí lékaři zhoubný nádor vaječníku. „Když se ti něco takového stane v tak mladém věku, ptáš se sám sebe, proč a tím, že jsem v té době byla už ve čtvrťáku na medicíně, první, co mě napadlo, bylo - nechci, aby se tohle stalo ještě dalším mladým holkám, ženám, lidem,“ popisuje Kateřina své první pocity po diagnóze. Brzy poté založila organizaci Loono, která se věnuje prevenci rakoviny, především prsou a varlat. Kateřina tak učí zejména mladé lidi Sahat si na ně každý měsíc. „Málokdo totiž ví, že by na ně alespoň jednou měsíčně měl sáhnout správně a provádět takzvané samovyšetřování,“ říká Kateřina. Zkušenost s nemocí ji samotnou změnila „Teď vím, že na ničem nezáleží víc než na zdraví člověka a zdraví jeho rodiny,“ myslí si. 

Jak jsi došla k nápadu založit Loono?

Ve 22 letech mi našli zhoubný nádor na vaječníku. Díky tomu, že jsem naslouchala svému tělu a navštívila doktora hned, jak jsem cítila, že je něco špatně, bylo vše odhaleno v časném stádiu. Když se ti něco takového stane v tak mladém věku, ptáš se sám sebe, proč. A tím, že jsem v té době byla už ve čtvrťáku na medicíně, tak první, co mě napadlo, bylo: „Nechci, aby se tohle stalo ještě dalším mladým holkám, ženám, lidem.” A to jsem se rozhodla také předávat dál - pokud se necítíte ve své kůži, nenechávejte nic náhodě, řešte to včas. Spolu s tím jsem zjistila, že i spousta mých vrstevníků a kamarádů vůbec netuší, jaké preventivní prohlídky by měli navštěvovat a vlastně ani to, jak se mohou o svoje tělo starat, i o tom proto na našich workshopech mluvíme.

loono 1

Jak tě ta zkušenost s nemocí změnila osobně?

Změnila mě hodně. Teď vím, že na ničem nezáleží víc než na zdraví člověka a zdraví jeho rodiny. To mi pomáhá zejména ve chvílích, kdy se objeví pracovní či osobní v uvozovkách problémy, vzpomenu si na to, že nic není tak horké a vyřeším vše s chladnou hlavou. Stejně tak, pokud se mi nakupí práce, zpomalím, protože abych mohla pomáhat ostatním, nesmím především vyčerpat sama sebe. A jakkoliv to zní jako klišé, stejně tak vím, že žiju naplno. Pomáhám lidem, cestuju, poznávám nové věci, vídám svojí rodinu i přátele, zdravě jím a spím. A myslím, že můžu s čistým svědomím říct, že i kdyby se mi měla nemoc někdy vrátit, můj život stál za to.

Čemu se v Loonu věnujete?

Naše první kampaň Sahám si na ně každý měsíc učí, jak si správně a pravidelně vyšetřovat prsa a varlata a odhalit tak rakovinu včas. Málokdo totiž ví, že by na ně alespoň jednou měsíčně měl sáhnout správně a provádět takzvané samovyšetřování. A protože se nás na workshopech lidé neustále ptali na infarkt a mozkovou mrtvici, rozhodli jsme se druhou kampaň zaměřit právě tímto směrem a pojmenovat ji Žiješ srdcem – a to nejen na úrovni emocí, ale právě i toho zdravě bijícího svalu uvnitř hrudi. Ve školách, firmách i na festivalech tedy učíme, jak předcházet kardiovaskulárním onemocněním, jak je včas odhalit, ale také jak se zachovat, pokud se lidé s infarktem či mrtvicí setkají u sebe nebo u někoho ve svém okolí.

loono 4

O prevenci rakoviny prsu se mluví delší dobu, jak se daří zvýšit povědomí o rakovině varlat?

Myslím, že skvěle. Víc a víc mužů se zajímá o své zdraví či zdraví svého partnera. Ani partnerky však nezůstávají pozadu! Lidé většinou netuší, že až 30 % rakovin varlat odhalí právě ta druhá, případně druhý. Do karet nám hraje i to, že se tento typ týká převážně mladých lidí mezi 15 až 35 lety, kteří jsou dobře zasažitelní skrze sociální sítě nebo právě workshopy ve školách, univerzitách a festivalech. Soustředíme se teď taky na Live Stream. Před dvěma měsíci jsme naživo streamovali, jak na #prsakoule. Sledovanost se pohybuje v tisících a věříme, že i dál poroste.

Na co se soustředíte v Loonu aktuálně?

V současné době rozšiřujeme tým. Nabíráme studenty lékařských oborů ze všech koutů Česka, nejen mediky, ale i sestřičky, záchranáře, fyzioterapeuty a další. Soustředíme se i na nastavování a efektivizaci procesů uvnitř organizace. S osmdesáti akcemi měsíčně už to totiž nemůže být punk (smích). Nesmím zapomenout ani na novinky na poli fundraisingu, a to sice vývoj nových produktů pro náš charitativní e-shop, nově jsme i na Darujme.cz.

loono 5

Co Loono odlišuje?

Já sebe i Loono nerada porovnávám. Stejně tak, když se mě někdo zeptá, jestli je v Americe lepší zdravotní systém. Není lepší či horší, je zkrátka jiný. S organizacemi či kampaněmi to vidím podobně, jsou jinak nastavené, mají jiné mise. Myslím si ale, že naší velkou přidanou hodnotou jsou právě studenti medicínských oborů, kteří mají ty odborné znalosti a mohou lidem na workshopech odpovídat na nejrůznější otázky o lidském těle a prevenci. A spolu s tím i to, že si tak trénují své komunikační dovednosti, stávají se empatičtějšími a trpělivějšími pro svoji budoucí praxi.

Ozývají se ti lidé, kterým prevence pravděpodobně zachránila život?

Ano, dnes je jich 37 skrze #prsakoule a skrze Žiješ srdcem se nám ozvali čtyři lidé. A musím říct, že mi u každého z nich ukápne slzička smutku a štěstí - z včasného záchytu - zároveň.

loono 2

Jakou roli ve tvé práci hraje marketing a komunikace?

Samozřejmě velkou, naše kampaně jsou hravé, pozitivní a lehce srozumitelné, což je myslím zásadní, když chcete lidem odkomunikovat věc, která z podstaty není zrovna příjemná jako je například rakovina či infarkt. Mám velkou radost, že i média mají zájem o naše kampaně a dozví se o nich tak ještě více lidí. Pod hashtagem #prsakoule najdete dnes více než 2000 zmínek a pod #zijessrdcem se blížíme tisícovce, a to za necelý rok fungování kampaně. Pro mě samotnou je vymýšlení kreativní komunikace a marketingových strategií jednou z nejoblíbenějších činností v Loono vůbec.

Jakou vizi máš do budoucna?

Věřím, že o prevenci si zaslouží vědět lidé bez ohledu na původ, rasu, pohlaví či sociální statut. Což nás ale zavazuje k daleko větší misi. Už teď proto podnikáme kroky k tomu, aby si Loono mohli převzít studenti medicíny kdekoliv na světě i kdekoliv v Česku. Proto, pokud znáte nějakého medika, sestřičku či záchranáře, kteří by rádi společně s námi šířili povědomí o prevenci, ať v Česku či v zahraničí, spojte je s námi. Stejně tak budeme i nadále vymýšlet kampaně, medicínských témat v pořadí je hned několik. Mezi nimi prevence STDs, takže sexuálně přenosných chorob, včetně HIV, problematika duševního zdraví i poruch příjmu potravy. Dotknout se ale chceme i reprodukčního zdraví, plodnosti a antikoncepce.

Vystudovala jsi medicínu, ale klinické medicíně se zatím nevěnuješ. Neptají se tě na to často lidé?

Haha neustále! Ale moje odpověď je jasná – já to přeci dělám. To, že nejsem v ordinaci, neznamená, že se nevěnuju medicíně. Na stáži v USA, v Bostonu a Harvardu, jsme měli i předmět Veřejné zdraví, který mě nadchl. Je tam naprosto běžné, že se část studentů po studiu zaměří na epidemiologii, statistiku či vědeckou činnost.

loono 3

Jaký je pocit odrodit miminko?

Svoje nebo někomu jinému? (smích) V průběhu stáží na medicíně jsem jich odrodila šest. Byla to velká zodpovědnost i nádhera. Měla jsem tu čest stát u jedné z největších změn života žen a mužů a myslím, že pokud bych si měla vybrat obor klinické medicíny, byla by to preventivní medicína nebo právě porodnictví. Svoje zatím nemám, ale doufám, že jednou mít budu.

Jak mohou lidé Loono podpořit?

Podpořit nás mohou svojí účastí na některém z našich workshopů. Kdy a kde se konají, se dozví na našem Facebooku či Instagramu. Přijet můžeme i k nim do firmy či školy, stačí se ozvat skrze formulář na webu naší Elišce. Stejně tak, jak už jsem zmínila, nás mohou podpořit skrze Darujme či nákupem plecháčku, brože či trička na shop.loono.cz. A last but not least se mohou lidé či firmy stát našimi mecenáši nebo dárci školících modelů. Na kufříku s koulema je pak nálepka „Školíme na koulích Jirky Pasze” (smích).

Foto: Archiv Loono

Čtěte dále

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním ...

Jak se žije na východním Slovensku. Čtyři příběhy, které boří stereotypy

Slovenská republika je našemu srdci ze všech evropských států nejblíže, přeci jenom jsme byli jeden stát a jeden národ, máme společnou historii a nemáme jazykovou bariéru. Východní Slovensko je domovem velkého počtu Romů. Značná část odešla za lepším životem do zahraničí, ale i tak zde mnoho Romů zůstává, a to i přesto, že tzv. východ patří mezi nejchudší kraje Slovenska.


Stanislava Ondová 15. 2. 2019

Léčba rakoviny i zkoumání vesmíru. České vědkyně, které přispěly k rozvoji zdejší i světové vědy

Robosoutěž Českého vysokého učení technického měla v loňském roce nečekaného vítěze. Poprvé v historii zvítězil dívčí tým. Alena Gorčíková, Elisabet Truhlářová a Vu Hoang Anh vyhrály v konkurenci 97 týmů. „Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky,“ uvedl pro server Novinky hlavní organizátor soutěže, Martin Hlinovský z ČVUT. Přesto však podle statistik UNESCO celosvětově pouze 28 % výzkumných a vědeckých pracovníků tvoří ženy. V České republice je pak žen ve vědě pouze 27 %. Zásadní úlohu žen ve vědeckém světě připomněl 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR v rámci něj prostřednictvím kampaně na sociálních sítích připomnělo vědkyně, které přispěly k rozvoji české i světové vědy. „V roce 2018 měly ženy na kontě množství důležitých a pro společno ...

Vystudoval v Česku, je světovým expertem na TBC. V Ghaně spoluzaložil český klub Czechslov

Sedmapadesátiletý Kennedy Kwasi Addo se narodil do rodiny kakaového farmáře. Ten velmi brzy zemřel a péče o početnější rodinu tak padla na bedra ovdovělé matky. Kennedy byl nejlepším studentem ze školy, prostředků na jeho další studium však matka příliš neměla. Lékaři působící v jeho rodné vesnici vystudovali v Rumunsku a právě oni ho přesvědčili, aby zažádal o stejné stipendium. Prošel a spolu s dalšími dvěma Ghaňany byl vyslán do Československa. Přestože vždy toužil studovat medicínu, byla mu po příjezdu do Prahy v roce 1984 přidělena veterina v Košicích. Vztahy se spolužáky byly sice podle něj skvělé a vzájemně si pomáhali, vztahy s lidmi mimo školu ale bývaly problematické, zejména na venkově. „Nebyli zvyklí vidět černochy,” líčí. „Křičeli: Bože moj! Preboha, čo je to?” reprodukuje ve slovenštině. Dodává, že to studenti z Afriky přijímali a rozuměli tomu. 


Jak jsi došla k nápadu založit Loono?
Ve 22 letech mi našli zhoubný nádor na vaječníku. Díky tomu, že jsem naslouchala svému tělu a navštívila doktora hned, jak jsem cítila, že je něco špatně, bylo vše odhaleno v časném stádiu. Když se ti něco takového stane v tak mladém věku, ptáš se sám sebe, proč. A tím, že jsem v té době byla už ve čtvrťáku na medicíně, tak první, co mě napadlo, bylo: „Nechci, aby se tohle stalo ještě dalším mladým holkám, ženám, lidem.” A to jsem se rozhodla také předávat dál - pokud se necítíte ve své kůži, nenechávejte nic náhodě, řešte to včas. Spolu s tím jsem zjistila, že i spousta mých vrstevníků a kamarádů vůbec netuší, jaké preventivní prohlídky by měli navštěvovat a vlastně ani to, jak se mohou o svoje tělo starat, i o tom proto na našich workshopech mluvíme. 
Jak tě ta zkušenost s nemocí změnila osobně?
Změnila mě hodně. Teď vím, že na ničem nezáleží víc než na zdraví člověka a zdraví jeho rodiny. To mi pomáhá zejména ve chvílích, kdy se objeví pracovní či osobní v uvozovkách problémy, vzpomenu si na to, že nic není tak horké a vyřeším vše s chladnou hlavou. Stejně tak, pokud se mi nakupí práce, zpomalím, protože abych mohla pomáhat ostatním, nesmím především vyčerpat sama sebe. A jakkoliv to zní jako klišé, stejně tak vím, že žiju naplno. Pomáhám lidem, cestuju, poznávám nové věci, vídám svojí rodinu i přátele, zdravě jím a spím. A myslím, že můžu s čistým svědomím říct, že i kdyby se mi měla nemoc někdy vrátit, můj život stál za to. 
Čemu se v Loonu věnujete?
Naše první kampaň Sahám si na ně každý měsíc (http://loono.cz/prsakoule/) učí, jak si správně a pravidelně vyšetřovat prsa a varlata a odhalit tak rakovinu včas. Málokdo totiž ví, že by na ně alespoň jednou měsíčně měl sáhnout správně a provádět takzvané samovyšetřování. A protože se nás na workshopech lidé neustále ptali na infarkt a mozkovou mrtvici, rozhodli jsme se druhou kampaň zaměřit právě tímto směrem a pojmenovat ji Žiješ srdcem (http://loono.cz/zijessrdcem/) – a to nejen na úrovni emocí, ale právě i toho zdravě bijícího svalu uvnitř hrudi. Ve školách, firmách i na festivalech tedy učíme, jak předcházet kardiovaskulárním onemocněním, jak je včas odhalit, ale také jak se zachovat, pokud se lidé s infarktem či mrtvicí setkají u sebe nebo u někoho ve svém okolí.  
O prevenci rakoviny prsu se mluví delší dobu, jak se daří zvýšit povědomí o rakovině varlat?
Myslím, že skvěle. Víc a víc mužů se zajímá o své zdraví či zdraví svého partnera. Ani partnerky však nezůstávají pozadu! Lidé většinou netuší, že až 30 % rakovin varlat odhalí právě ta druhá, případně druhý. Do karet nám hraje i to, že se tento typ týká převážně mladých lidí mezi 15 až 35 lety, kteří jsou dobře zasažitelní skrze sociální sítě nebo právě workshopy ve školách, univerzitách a festivalech. Soustředíme se teď taky na Live Stream. Před dvěma měsíci jsme naživo streamovali, jak na #prsakoule. Sledovanost se pohybuje v tisících a věříme, že i dál poroste. 
Na co se soustředíte v Loonu aktuálně?
V současné době rozšiřujeme tým. Nabíráme studenty lékařských oborů ze všech koutů Česka, nejen mediky, ale i sestřičky, záchranáře, fyzioterapeuty a další. Soustředíme se i na nastavování a efektivizaci procesů uvnitř organizace. S osmdesáti akcemi měsíčně už to totiž nemůže být punk (smích). Nesmím zapomenout ani na novinky na poli fundraisingu, a to sice vývoj nových produktů pro náš charitativní e-shop (https://shop.loono.cz), nově jsme i na darujme.cz (https://www.darujme.cz/organizace/1200182). 
 
Co Loono odlišuje?
Já sebe i Loono nerada porovnávám. Stejně tak, když se mě někdo zeptá, jestli je v Americe lepší zdravotní systém. Není lepší či horší, je zkrátka jiný. S organizacemi či kampaněmi to vidím podobně, jsou jinak nastavené, mají jiné mise. Myslím si ale, že naší velkou přidanou hodnotou jsou právě studenti medicínských oborů, kteří mají ty odborné znalosti a mohou lidem na workshopech odpovídat na nejrůznější otázky o lidském těle a prevenci. A spolu s tím i to, že si tak trénují své komunikační dovednosti, stávají se empatičtějšími a trpělivějšími pro svoji budoucí praxi. 
 
Ozývají se ti lidé, kterým prevence pravděpodobně zachránila život?
Ano, dnes je jich 37 skrze #prsakoule a skrze Žiješ srdcem se nám ozvali čtyři lidé. A musím říct, že mi u každého z nich ukápne slzička smutku a štěstí - z včasného záchytu - zároveň. 
 
Jakou roli ve tvé práci hraje marketing a komunikace?
Samozřejmě velkou, naše kampaně jsou hravé, pozitivní a lehce srozumitelné, což je myslím zásadní, když chcete lidem odkomunikovat věc, která z podstaty není zrovna příjemná jako je například rakovina či infarkt. Mám velkou radost, že i média mají zájem o naše kampaně a dozví se o nich tak ještě více lidí. Pod hashtagem #prsakoule najdete dnes více než 2000 zmínek a pod #zijessrdcem se blížíme tisícovce, a to za necelý rok fungování kampaně. Pro mě samotnou je vymýšlení kreativní komunikace a marketingových strategií jednou z nejoblíbenějších činností v Loono vůbec. 
 
Jakou vizi máš do budoucna?
Věřím, že o prevenci si zaslouží vědět lidé bez ohledu na původ, rasu, pohlaví či sociální statut. Což nás ale zavazuje k daleko větší misi. Už teď proto podnikáme kroky k tomu, aby si Loono mohli převzít studenti medicíny kdekoliv na světě i kdekoliv v Česku. Proto, pokud znáte nějakého medika, sestřičku či záchranáře, kteří by rádi společně s námi šířili povědomí o prevenci, ať v Česku či v zahraničí, spojte je s námi. Stejně tak budeme i nadále vymýšlet kampaně, medicínských témat v pořadí je hned několik. Mezi nimi prevence STDs, takže sexuálně přenosných chorob, včetně HIV, problematika duševního zdraví i poruch příjmu potravy. Dotknout se ale chceme i reprodukčního zdraví, plodnosti a antikoncepce. 
 
Vystudovala jsi medicínu, ale klinické medicíně se zatím nevěnuješ. Neptají se tě na to často lidé? 
Haha neustále! Ale moje odpověď je jasná – já to přeci dělám. To, že nejsem v ordinaci, neznamená, že se nevěnuju medicíně. Na stáži v USA, v Bostonu a Harvardu, jsme měli i předmět Veřejné zdraví, který mě nadchl. Je tam naprosto běžné, že se část studentů po studiu zaměří na epidemiologii, statistiku či vědeckou činnost. 
 
Jaký je pocit odrodit miminko?
Svoje nebo někomu jinému? (smích) V průběhu stáží na medicíně jsem jich odrodila šest. Byla to velká zodpovědnost i nádhera. Měla jsem tu čest stát u jedné z největších změn života žen a mužů a myslím, že pokud bych si měla vybrat obor klinické medicíny, byla by to preventivní medicína nebo právě porodnictví. Svoje zatím nemám, ale doufám, že jednou mít budu.
 
Jak mohou lidé Loono podpořit?
Podpořit nás mohou svojí účastí na některém z našich workshopů. Kdy a kde se konají, se dozví na našem Facebooku (https://www.facebook.com/loonocz/) či Instagramu (https://www.instagram.com/loonocz/?hl=cs). Přijet můžeme i k nim do firmy či školy, stačí se ozvat skrze formulář na webu naší Elišce. Stejně tak, jak už jsem zmínila, nás mohou podpořit skrze Darujme či nákupem plecháčku, brože či trička na shop.loono.cz. A last but not least se mohou lidé či firmy stát našimi mecenáši nebo dárci školících modelů (pozn. na kufříku s koulema je pak nálepka „Školíme na koulích Jirky Pasze” :-D).