Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Registrované partnerství a manželství se liší ve 105 paragrafech. Buďme fér,“ říká Walek

 

walek big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

13

března
2018

Czeslaw Walek je předsedou spolku Prague Pride, který mimo jiné pořádá v českém hlavním městě duhový festival. Toho se každoročně účastní desítky tisíc lidí. Je také šéfem kampaně Jsme fér, jejímž cílem je vyvolat celospolečenskou diskusi na téma otevření možnosti manželství také pro stejnopohlavní páry. Jaké jsou mezi uzákoněným registrovaným partnerstvím a manželstvím rozdíly? Podporují Češi takovou změnu? Škodí festivaly jako Prague Pride LGBT komunitě? A jak se české úřady vypořádaly s Walkovým sňatkem uzavřeným v Holandsku?

Proč manželství pro všechny?

My jsme v Prague Pride několik let sledovali, jak stále k projednávání změny zákona o registrovaném partnerství nedochází kvůli chování politiků a rostla v nás frustrace. V jednu chvíli jsem nabyl přesvědčení, že pokud by se to mělo změnit, musíme do toho investovat daleko více síly, energie a peněz a zapojit do toho i společnost, ne jen lobbovat v parlamentu. Pak jsme přemýšleli o tom, že pokud do toho takto půjdeme, nemá smysl usilovat jen o dílčí změnu. Člověk totiž stejně skončí s jednou dílčí změnou a začne hned se snahou o další. A že když do toho půjdeme naplno, má smysl otevřeně říci, co opravdu chceme. Že by tu měla být rovnoprávnost, stejné podmínky pro všechny. Myslím, že je přirozené, že se o manželství snažíme. Jednak to jsou vlivy zvenčí, kdy vidíme, že se to daří v okolních zemích nebo ve světě. Jednak si to LGBT lidé přejí. Chtějí mít stejné podmínky jako ostatní. Je to logické vyústění. Dělali jsme si výzkumy, zda o to vůbec gayové a lesby stojí a 86 % dotázaných odpovědělo, že tu možnost mít chtějí.

Proč je možnost manželství tak důležitá? Nestačí registrované partnerství?

Za mě osobně tě registrované partnerství posouvá do nějaké ohrádky, která je jen pro homosexuály. A tím tě odlišuje jen na základě sexuální orientace. Já vlastně nevidím důvod, proč bychom to manželství neměli mít možnost uzavírat.

Je nějaký rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím v právní rovině?

Jsou tam velké rozdíly. Náš právník Petr Kalla dělal jejich analýzu a našel rozdíly ve 105 paragrafech nebo předpisech. Ty nejzákladnější se například týkají adopcí, společného jmění. Registrovaní partneři nemají právo na vdovský nebo vdovecký důchod. Dotýká se to ale také bydlení. Když si s partnerem koupíš družstevní byt, může být členem družstva jen jeden z vás. V případě manželů mohou být oba. Takže si pak musíte mezi sebou složitě řešit nějaké smlouvy a majetkoprávní vztahy pro případ rozchodu nebo úmrtí jednoho z partnerů. Jsou tam ale také detailnější rozdíly. Když jsi například členem bezpečnostních zdrojů – ať už voják, nebo policista – jsou ty rozdíly ještě větší. Jejich manželé a manželky totiž dostávají výsluhy a u registrovaných partnerů to nefunguje. A já se ptám proč? Ti lidé riskují svůj život stejně. Ten stát je ale stejně nebere.

walek 2

V diskusích často zaznívá argument, že když vcházel v platnost zákon o registrovaném partnerství, slíbili tehdejší aktivisté, že nikdy LGBT komunita nebude chtít víc. Je tedy vaše nynější snažení podraz na veřejnost?

Já jsem nic před těmi jedenácti lety nesliboval. Je zajímavé, že nás někteří lidé vnímají jako nějakou politickou stranu nebo unifikovaný spolek, který se usnese, že se něco bude dít a všichni se toho budou držet. Gayové a lesby ale žádným spolkem, který si před jedenácti lety odhlasovat, že chce registrované partnerství a nikdy nic více, nejsou. Navíc společnost a život v ní se vyvíjí. Já jsem byl před jedenácti lety úplně někde jinde. Dnes věřím tomu, že manželství je něco, co gayům a lesbám v Česku může pomoct. A nejen kvůli tomu svazku, ale i kvůli pozici gayů a leseb ve společnosti. Jak je společnost bude vnímat. A třeba tady pak zase za dvacet let bude nějaký Honza, kterému je dnes deset, a vůbec ho teď aktivismus nezajímá. A za dvacet let bude on, a lidé kolem něj, chtít něco jiného. To, co před jedenácti lety byla realita, ve které naši rodiče a prarodiče žili, je dneska dávno přežité. Podle mě tomu ti lidé rozumí. Ale myslím, že v tomto konkrétním případě to prostě někteří nechtějí pochopit, protože to manželství gayům a lesbám bytostně umožnit nechtějí a používají tenhle argument jako určitou zástěrku.

Proč myslíš, že ta představa některým lidem tolik vadí?

Protože celý život žijí v představě i realitě toho, jak manželství vypadá. A my to teď chceme změnit. Nežili jsme například ve společnosti, ve které se vstupovalo do manželství na základě domluvy rodičů. Takže jsme nezažili to, jak se ten institut měnil. Model, který my známe, je prostě nějaký svazek, do kterého lidé – muž a žena - vstupují z lásky. A najednou tu jsme my a říkáme, že manželství může být otevřené všem. Takže lidem trochu měníme myšlení a není to pro ně vůbec jednoduché. Nabouráváme zažitou představu manželství jako vztahu mezi mužem a ženou. A proto taky děláme kampaň Jsme fér. Musíme o tom s tou společností diskutovat, otevřít mysl lidí a vedle toho jít cestou změny zákona. Dokud ale ve společnosti tu myšlenku neotevřeme, tak tu změnu lidé nepřijmou.

walek 1

Jak se k manželství staví veřejnost? Jsou známá nějaká čísla?

Průzkumy jsou vlastně dobré. My teď máme aktuální data od Medianu. Podle něj je 65 % lidí pro možnost manželství také pro gaye a lesby. A je to už tuším pátý výzkum v řadě, který ukazuje nadpoloviční podporu veřejnosti. Ten pozitivní trend ukazují i pravidelné výzkumy CVVM. Čechům tedy, podle mě, to, že se u nás budou moct gayové a lesby brát, vadit nebude. Jim bude vadit, když se budeš líbat na ulici. To ten průzkum také ukázal. Možnost umožnění svateb ale překousnou bez větších problémů.

Čím to je, že se ten postoj veřejnosti stále lepší?

Jsem přesvědčen, že je to tím, že o tom mluvíme, ta témata se objevují v médiích a společnost se také samozřejmě mění pod vlivem ostatních států. Na dalších zemích vidíme, že i když se stejnopohlavním párům umožní manželství nebo adopce dětí, společnost existuje i nadále. Je to ale i tím, že u nás máme už jedenáct let registrované partnerství a lidé vidí, že to nic s tou společností špatného neudělalo. I Pride, který mnoha lidem leží v žaludku, minimálně jednou ročně v létě tu tematiku vnese do společnosti. Média píší o festivalu, o gayích a lesbách a o tom, jak se jim žije. Další věcí je nastupující mladá generace, která se na to dívá úplně jinak.

Občas zaznívají na adresu Prague Pride argumenty, že ten festival LGBT komunitě spíše škodí, než pomáhá. A jsou občas slyšet i ze samotné komunity. Jak se na takovou kritiku díváš?

Takové hlasy budou zaznívat vždy. Pamatuju si, že když jsme dělali první ročník, měli jsme poměrně velkou vlnu negativních reakcí z komunity. Tehdy se bála, že tím zvedneme větší odpor u většinové společnosti proti nám. Já vlastně ani neočekávám, že festival bude mít nějakou stoprocentní podporu od LGBT komunity. Nejsme žádné hnutí mluvící jedním hlasem. Jsme naopak strašně různorodí. Jsem ale přesvědčen o tom, že ten Pride, jak jsem už řekl, otevírá myšlení lidí. Ano, každý rok se také píše o holých zadcích a je to asi to, co proti nám ti odpůrci vždy vytáhnou, ale je to postavené na vodě. Ti odpůrci tam nikdy nebyli. Když se podíváme na každé druhé shromáždění, vždy se tam nějaký exces objeví a nikdo o tom nepíše. Musí se to očekávat. U nás je to holt jednou za čas nějaký kožeňák nebo někdo, kdo je oblečený jako pes, ale i takoví lidé existují. Pokud někoho neohrožují na životě nebo na zdraví, tak prostě jsou mezi námi. A proč by nebyli? I mně samotnému to zpočátku vadilo. Měl jsem sám pocit, že nám to takoví lidé kazí. Že by na Pride chodit nemuseli. Po těch letech si ale říkám, že je nás tam 40 tisíc, každý jsme nějaký, každý máme rád nějakou barvu nebo materiál a společně se projdeme městem a nikomu neubližujeme.

walek 3

Ty sám máš manžela. Vzali jste se v zahraničí, v jeho vlasti. Uznaly vám manželství i naše úřady?

My jsme se vzali v Holandsku a pro nás to nebylo těžké rozhodnutí. Když jsme zjistili, že tady se můžeme jen registrovat, vzali jsme se tam, kde nám stát dává stejné podmínky jako ostatním. Tady nám ale manželství neuznali, a proto se soudíme. Chtějí nám to uznat jako registrované partnerství, na to ale nechceme přistoupit. Nevím, jak to dopadne. Vzali jsme se v Holandsku, jiné členské zemi EU na základě holandského práva, a Česká republika to neuzná. Přijde mi to směšné.

Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

Jako první neslyšící startoval na zimní olympiádě. Jeho vášní jsou boby

Jakub Nosek se zapsal do historie jako první neslyšící sportovec, který se zúčastnil zimních olympijských her. Na ty v korejském Pchjongčchangu se dostal se sportem, kterému se věnuje necelé čtyři roky - s bobem. O sluch přišel kvůli onemocnění meningitidou ve dvou a půl letech. Přes různé sporty se dostal k atletice, která mu přirostla natrvalo k srdci. Jakuba lákalo stále něco nového, a tak objevil boby. To byl sport, kde mohl naplno využít dovednost z atletiky - rychlost.


Bára Voráčová 14. 12. 2018

Sáhnutí na zadek, pusa nebo objetí ve fotbale. Češi upozornili na diskriminaci LGBT v Rusku, získali zlato

Sáhnutí na zadek, pusa spoluhráči nebo objetí. I takové projevy emocí bývají součástí fotbalových zápasů. Podle ruského zákona proti gay propagandě mohou hráči dostat za sáhnutí na zadek až 15 dní za mřížemi, pokutu za projevení náklonnosti nebo být deportováni za pusu spoluhráči. Česká reklamní agentura Havas Prague ve spolupráci s Amnesty International proto využila mistrovství světa ve fotbale konané v Rusku, aby na absurditu zákona upozornila. A jejich kampaň nyní získala prestižní ocenění za reklamní kreativitu Epica Awards.


Marie Škardová 13. 12. 2018

V 5 letech uprchla z Ghany, otce už nikdy neviděla. Stala se první lídryní politické strany v zemi

Osmapadesátiletá Samia Nkrumah je dcerou prvního ghanského prezidenta, myslitele a bojovníka za nezávislost afrických zemí Kwameho Nkrumaha, který byl posluchači BCC roku 2000 zvolen Afričanem milénia. I proto o něm ona sama nehovoří jako o svém otci, vždy ho jmenuje celým jménem. Samia je také první ženou v zemi, která kdy stála v čele politické strany. Říká, že to mají ženy v tamní politice těžké, přestože podle ní často mají hroší kůži. „Je to pro nás těžší, protože je nás pořád méně. A samozřejmě že jdou do osobní roviny, snaží se vám tím ublížit a umlčet vás. Je v tom sexismu. Řeší se, jak vypadáte, za koho jste vdaná, kolik a jaké máte děti a s kým. Uráží vás,” popisuje v rozhovoru pro HFC. Sama prožila život plný zvratů. Když jí ještě nebylo šest let, došlo v Ghaně k vojenskému převratu a ona musela s matkou a sourozenci uprchnout do Egypta, odkud matka pocházela. „ Neublíži ...

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.