Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Kotlebův volič: Má orientace a hlas pro Kotlebu v rozporu nejsou

Viktor ze Slovenska má specifické názory, které prezentuje na sociálních sítích i v osobním životě. S rozhovorem souhlasil za předpokladu, že mu bude zajištěna anonymita. Nevěří totiž v demokracii a svobodu slova a obává se, že by se mu to mohlo vymstít v zaměstnání. Je mu něco přes čtyřicet, je velmi oblíbeným učitelem na základní škole a je homosexuál. V posledních slovenských volbách do krajů volil stranu Mariána Kotleby. Co ho k tomu vedlo? Vidí rozpor ve volení ultrapravicových stran a svou sexuální orientací? Jakým zdrojům důvěřuje, proč se vymezuje vůči muslimům a z jakého důvodu doufá v zánik Evropské unie?


Lukáš Houdek 14. 11. 2017

„Lidé si v Česku hodně stěžují, jsou však pohostinní,“ říká česko-maorský tanečník

Frank Tomas Grapl Junior je poloviční Maor a vyrostl na Novém Zélandu. Své kořeny má také v Česku, odkud pochází jeho otec. Je součástí maorské skupiny Whakaari Rotorua, která seznamuje publikum s domorodými zpěvy, tanci a obecně kulturou původních obyvatel Nového Zélandu. Právě je na tříměsíčním turné po Česku a zanedlouho se na koncertu skupiny Chinaski pokusí o světový rekord ve skupinovém tanci Haka. Co mají podle Franka Češi a Maorové společné? Jsou Češi k cizincům otevření? Co nám může haka dát a proč je na Novém Zélandu nejvíce sebevražd mezi mladými lidmi na světě?


Jiří Pasz 29. 10. 2017

Nenávist k Romům opět sílí. Vyhrožují i mé rodině, říká šéf Romey

Podle Zdeňka Ryšavého, ředitele romské mediální agentury ROMEA, se nenávistné projevy vůči Romům po krátké odmlce vracejí a jsou o to intenzivnější. Současně se podle něj posouvá laťka i tolerance takových projevů. „Když si vzpomeneme, tak v roce 2010 byli Tomáš Vandas a jeho spolustraníci odsouzeni za výrok, že nás čeká ‚ničivá imigrantská vlna tsunami‘. A obdobné výroky v roce 2015 říkal Miloš Zeman,“ uvádí v rozhovoru. „Je tedy otázkou, zda ta rezignace na trestání šíření verbální nenávisti zapříčinila to, že dnes jsou takové útoky mnohem horší – jak proti uprchlíkům, tak proti Romům. Protože zákony se nezměnily,“ dodává. Měly by se podle něj verbální nenávistné projevy trestat? Existuje rasismus ze strany Romů? Jsou stipendia pro romské studenty diskriminační? A proč je potřeba mít romská periodika?


Lukáš Houdek 29. 9. 2017

Způsobil smrt při autonehodě. Z vězení ho dostal dědeček oběti. Dnes zachraňuje životy

Před jedenácti lety Yorgui Teyrouz zavinil autonehodu, při které jeden člověk zemřel. Skončil ve vězení, z něhož ho překvapivě dostal dědeček oběti. Ten pět dní nato skončil na operaci v nemocnici s akutní potřebou dárce krve, které je v Libanonu nedostatek. A právě Yorgui mu ji daroval. Napadlo ho také oslovit množství dalších dárců z řad svých přátel. „A on to přežil. Pak jsem si řekl, že právě tohle by mělo být mé životní poslání,“ vzpomíná Yorgui. A tak se píší začátky úspěšné libanonské organizace Donner Sang Compter (Dávej, aniž čekáš odměnu), která kreativním a zábavným způsobem motivuje zejména mladé lidi k dárcovství. Vytváří z něj životní styl a pomohla už více než 75 000 lidí. A protože se přirozeně zapojují vedle sebe lidé z různých, občas znesvářených, náboženských skupin, klube se v Yorguiho hlavě další plán. „Chceme propojit dárcovství s kampaní za smíření. Chci, aby dárcovství překonávalo to, co lidi rozděluje,“ dodává v rozhovoru.


Jiří Pasz 7. 11. 2017

Obešel Československo, aby pomohl dívce po obrně. Vybral 130 tisíc

Náročné pochody, osvěta a finanční prostředky pro potřebné. Takové jsou cesty pětadvacetiletého Václava Malinského, který se před lety rozhodl skončit ve stereotypním zaměstnání technického směru a zaměřil se na pomoc druhým. Letos absolvoval cestu s názvem Pěšky pro Emičku. Trasa vedoucí kolem českých a slovenských hranic měřila 4000 kilometrů a Václavovi se během ní podařilo vybrat 130 tisíc korun. Vybrané peníze poputují na potřebné rehabilitace Emy Zouharové, která prodělala mozkovou obrnu. Od té doby je plně odkázána na pomoc druhé osoby. „Největším přínosem pro Emičku byla zatím intenzivní neurorehabilitace, za kterou jezdí do lázní Klimkovice. Vždy je vidět zlepšení, co se týká držení a zpevnění trupu a celého těla, lépe pracují i ruce. Problém je však v tom, že si terapii musí rodiče Emičky hradit sami,“ vysvětluje Václav. Jak cesta probíhala, jaký je stav Emy a jaké projekty plánuje Václav do budoucna? 


Marie Škardová 1. 10. 2017

Být bývalým vězněm je stigma, říká režisérka Mámy z basy

Ve Světlé nad Sázavou speciální oddělení ženské věznice, ve kterém si odpykávají trest matky spolu se svými dětmi. Mateřství bývá pro vězenkyně velkou motivací, o čemž svědčí také fakt, že má toto zařízení nejmenší recidivu v Česku. Do kin právě vstupuje film novinářky Veroniky Jonášové s názvem Máma z basy, jehož je HateFree Culture distribučním partnerem (Chcete uspořádat projekci ve vašem městě nebo prostoru? Více info ZDE). Pojednává o třech ženách ve výkonu trestu a sleduje je také po opuštění bran této unikátní věznice. Proč si režisérka vybrala právě toto téma? Jak se v prostředí věznice film natáčí a podle jakého klíče vybírala protagonistky? A s jakými obtížemi se bývalí vězni setkávají v každodenním životě?


Lukáš Houdek 25. 9. 2017

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.