Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Umění a Alzheimer: Obrazy jako maják v krajině bez vzpomínek

„Paradoxem je, že naši klienti často nevědí, jaký je den nebo že mají nějakého příbuzného, ale dokáží si vzpomenout, že přijde Alžběta, že jsou dneska obrazy,” říká Jakub Sobotka, vedoucí Denního stacionáře pro seniory Národního ústavu duševního zdraví. Tento rok zde totiž společně s kurátorkou Alžbětou Petřinovou začali zkoušet překvapivý koncept terapie Umění a Alzheimer převážně pro seniory trpící demencí. Vyrážejí mimo jiné společně do Národní galerie v Praze, kde se snaží prostřednictvím obrazů přimět seniory k probuzení vzpomínek a aktivního zapojení mysli při diskusích nad tím, co právě viděli. „To, co mě zajímá, jsou jejich pocity, jejich vzpomínky a každý může mít na umělecké dílo svůj vlastní názor. To, že se jich ptám, jaké mají emoce, co jim ten obraz připomíná, je velice důležité. Klienti tak mají pocit, že je jejich názor brán vážně. Tímto vším vyvíjejí nějakou intelektuální činnost a je s nimi zacházeno jako s dospělými, inteligentními bytostmi,“ popisuje ve dvojrozhovoru Alžběta Petřinová.


Jiří Pasz 5. 1. 2018

„Dlouho jsem měla pocit, že jsem se nerozloučila,“ říká česko-ukrajinská básnířka

Marie Iljašenko je čtyřiatřicetiletá básnířka žijící v Praze. Narodila se v Kyjevě ukrajinskému otci a matce s polskými a českými kořeny. Začátkem devadesátých let přijali pozvání tehdejšího Československa a přestěhovali se spolu s dalšími rodinami do Police nad Metují. Vystudovala komparatistiku na FFUK v Praze. Za svou sbírku Osip míří na jih byla nominována na cenu Magnesia Litera. Letos ji v nakladatelství Host vyjde její druhá kniha, Sv. Outdoor. Jak byla rodina po svém příchodu v Česku přijata a jak vnímá dítě nečekané přesazení do cizího prostředí? Proč dříve neměla ráda Prahu a proč se dnes nejrůznější místa objevují v řadě jejích básní?


Lukáš Houdek 7. 1. 2018

"Kolegům jsem musel hodně dokazovat," říká romský kriminalista

V patnácti letech se rozhodl, že se stane policistou. Začínal v Praze v takzvaném kapsa týmu, poté se postupně vypracoval na vyšetřovatele Služby kriminální policie a vyšetřování na protidrogové linii v Berouně. Aktivně se zapojuje do řešení věcí veřejných a uplatňuje při tom znalosti z pedagogiky, kterou vystudoval také v doktorském programu. Dalo by se říct, že Jan Kudry nedokáže nečinně přihlížet špatnostem kolem nás.Proč jste si pro sebevyjádření vybrala fotografii?


Rena Horváthová 29. 12. 2017

Světu stále vládne mužský pohled, říká libanonská fotografka

Randa Mirza je libanonská fotografka žijící střídavě v Bejrútu a Marseille.  Ve své tvorbě spojuje dva světy – arabský a evropský.  Jak se jí daří se prosadit v oboru, kterému stále dominují muži? Proč si myslí, že by lidé měli mít právo na vlastnictví své podoby? Jak se pozná, že je fotografie dobrá? A jak ovlivňuje kulturu Libanonců fakt, že jich mnohem více žije v zahraničí než doma?


Jiří Pasz 17. 12. 2017

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.