„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

Daria Čapková pochází z Havlíčkova Brodu a je matkou tří dětí. Pracuje jako krajská koordinátorka organizace Síť pro rodinu a působí také jako ředitelka Informačního a poradenského centra Vysočina. V rámci své práce řeší rodinné vztahy a se svým týmem realizuje aktivity, které vedou k posilování hodnoty rodiny a mezigeneračních vztahů. Angažuje se také v boji proti domácímu násilí. Sama se totiž stala jeho obětí. „Organizujeme spoustu přednášek o výchově a vztazích v rodině, tak jsem si vždycky říkala, že mně se to přece nemůže stát, protože jsem v podstatě odborník na vztahy v rodinách,“ říká Daria.

Kateřina Gamal Richterová 8. 10. 2019

„Mezilidské vztahy jsou to nejdůležitější, co dělá zemi domovem,“ říká Martina Mwanza, Češka, která se provdala do Zambie. V zemi žije devět let, učí na univerzitě a pořádá národní filmový festival. „Zambijci jsou nesmírně přátelští,“ tvrdí. Podle Martiny Zambijci zemi neopouštějí, a pokud vyjedou za prací, vracejí se zpět domů a vydělané peníze investují do podnikání. „Většina z nich se nikam stěhovat nechce, Zambie je přece úžasná a mírumilovná. Nikdy tam nebyla žádná válka ani větší konflikt a na to jsou nesmírně hrdí,“ popisuje důvody, proč mají obyvatelé země rádi svou vlast. Martina sama měla vůči Africe některé předsudky, než tam začala žít a pracovat.

Jiří Pasz 30. 9. 2019

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně. 

Jiří Pasz 14. 10. 2019

Když se devětadvacetiletá Veronika Lančaričová začala věnovat tématu menstruace, zjistila, že i když téma již není v naší společnosti natolik tabuizované jako dříve, stále je tento přirozený proces vnímán jako ,problém’. „Skoro veškerá literatura, která zde byla dostupná, řešila, co to menstruace je, jaké problémy z ní mohou plynout a jak je mohu řešit. Ani ve školách se příliš neučí o přirozené menstruaci či o přirozeně zdravé děloze, ale jen o samých problémech,” objasňuje Veronika, proč se rozhodla o menstruaci, která je součástí života poloviny populace, napsat knihu vlastní. Kniha Ženství jako dar aneb menstruace ve 21. století se věnuje historickému a současnému pohledu na ženství i souvisejícím ženským tématům ,lidským jazykem’. „Sepsala jsem zkrátka takovou knihu, jakou bych si sama přála číst,” uvádí autorka.

Marie Škardová 3. 10. 2019

„Myslela jsem si, že vytáhnou, že jsem se svazovala, že dělám BDSM. Ale oni naopak vytahovali nejčastěji, že jsem single máma mulata,” říká koreanistka Nina Špitálníková k lavině nenávisti, která následovala po oznámení její kandidatury v posledních volbách do Evropského parlamentu. „Byly tam věci od toho, že jsem pirátská štěrbina, přes to, že jsem lesba, po to, že Malcolm není árijské dítě. To jsem ale upřímně vůbec neřešila. Pak mi ale začali psát hejty i do zpráv. A pak mi přišla jedna smska ve stylu, že mně i mému dítěti rozkopou hlavu,” odhaluje a dodává, že to už pro ni překročilo hranici. Jedním z témat, které veřejně komunikuje, je složitá situace svobodných matek. Také ona vychovává svého syna bez jeho otce. „Stalo se mi to, co spoustě ženským. Prostě otěhotníš. S partnerem jsme neměli tradiční vztah, byli jsme milenci. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, strašně mě v tom podporoval. 

Lukáš Houdek 30. 9. 2019