Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

10 nejlepších antirasistických písniček

 

antirasisticke pisne big

zlatkovsky-250x250Michal Zlatkovský
Autor

Publicista z Brna. V současnosti redaktor týdeníku Respekt, kde se stará o sociální sítě a píše technologické sloupky.

24
května
2015

Подробнее на сайте: http://sdelaisebe.ru
http://lavandamd.ruhttp://poleznii.ruhttp://samodelnaya.ruhttp://hold-house.ruhttp://pro-nedvijimosti.ru http://mending-house.ruhttp://stroi-rukami.ru http://samodelkinov.ruGo to top of pagehttp://grand-construction.ruhttp://samodelkami.ru http://grand-builder.ru http://build-dwelling.ru http://investment-money.ruhttp://samodelnii.ru

Může to znít neuvěřitelně, ale ani ty nejhitovější písničky nejsou vždycky jen o lásce, dobrém pocitu z tančení a radosti ze života. Texty některých starších i aktuálnějších pecek se totiž zabývají i vážnými věcmi – třeba rasismem a bojem proti němu. Písniček, které se i přes neveselé téma dostaly na špičky žebříčků rádií nebo do nejsledovanějších videí na YouTube, nevzniklo za posledních osmdesát let málo. Tady je deset nejlepších.

 

1. Billie Holiday –Strange Fruit

Jedna z prvních hatefree písniček vůbec vznikla v roce 1937. Složil ji učitel a písničkář Abel Meeropol jako reakci na lynčování černochů na americkém Jihu – tedy jejich vraždění bez soudu bílou většinou, která si tak vybíjela frustrace z nezaměstnanosti nebo ztráty privilegií. Zbité a oběšené černochy si pak lidé fotografovali a posílali jako pohlednice. Když jednu takovou Meeropol viděl, zděsil se a napsal silnou píseň Strange Fruit, kterou o pár let později proslavila jazzová zpěvačka Billie Holiday. A silná je i po několika desetiletích.

2. Sam Cooke – A Change Is Gonna Come

V šedesátých letech sice už lynčování vyšlo z módy, černošské obyvatelstvo Spojených států ale jednoduchý život nemělo. Ještě v době, kdy se narodili dnešní padesátníci, panovala v USA tvrdá segregace a zákony diskriminovaly černochy všemi možnými způsoby, od zákazu svatby s bílými přes rasově oddělené školy a telefonní budky po omezení volebních práv. Píseň A Change Is Gonna Come, ve které slavný písničkář Sam Cooke popisuje své zkušenosti se segregací, se rychle stala hymnou amerického hnutí za občanská práva. Jeho optimistická předpověď se vyplnila: jen rok poté, co ji složil, vstoupil v platnost první celoamerický antidiskriminační zákon.

 

3. Bob Marley – War

Reggae má v hatefree hudbě výjimečnou pozici: boje s rasismem a diskriminací se týká dobrá polovina písniček. Jednu z nejslavnějších s názvem War nazpívala dredatá legenda Bob Marley, který zasvětil život myšlence sjednocené, nezávislé a rovnoprávné Afriky. Tahle písnička vznikla na základě projevu etiopského císaře Haile Selassieho o tom, že dokud svět nepřestane rozlišovat mezi jednotlivými rasami, nikdy nenastane mír.

4. Midnight Oil – Beds Are Burning

Proti rasismu se bojovalo i v době alternativního rocku konce osmdesátých a devadesátých let. Na první poslech oddechová hitovka Beds Are Burning kapely Midnight Oil ve skutečnosti naráží na nucený odsun australských Aboriginců skupiny Pintupi, která mezi posledními opustila tradiční nomádský život. Australská vláda po velkou část minulého století potlačovala jejich jazyk a kulturu a odebírala jejich děti, které poté přidělovala pěstounům a umisťovala do dětských domovů. Otázka omluvy domorodému obyvatelstvu, kolem které se písnička točí, se v Austrálii řeší dodnes.

5. They Might Be Giants – Your Racist Friend

Americká rocková dvojka They Might Be Giants se rozhodla vyjádřit ke každodennímu rasismu: jak se cítíte, když váš známý začne po pár pivech v hospodě nebo na party s populárním monologem na téma „nejsem rasista, ale?“ Písnička z roku 1990 Your Racist Friend ukazuje, že to zdaleka není jen aktuální český problém.

6. Mos Def – Mr. Nigga

V přehledu antirasistických písniček se nemůžeme vyhnout hip hopu, který vztahy Afroameričanů a bělochů pojal za jedno ze svých hlavních témat. Text „pan negr jede výtahem a ostatní se modlí, ať není jejich nový soused“ je sice patnáct let starý, ale leckdo se v něm nejspíš pozná i dnes.

7. Borat – Throw the Jew Down the Well

Jako upozornění na rasismus někdy nejlíp funguje satira. Platí to i u Borata, tedy komika Sachy Barona Cohena. Jeho humor často cíl spíš míjí, než zasahuje, ale tahle písnička z filmu Borat je trefa přímo výborná. V country klubu v jižanském srdci Ameriky zpívá o tom, jak má jeho rodný Kazachstán velký problém – Židy, kterých by bylo nejlepší se zbavit chycením za rohy a hozením do studny. Nadšená reakce publika na otevřeně antisemitskou píseň je k nezaplacení.

8. Tay Zonday – Chocolate Rain

Tenhle osm let starý internetový hit se proslavil hlavně svým legračním autorem s dost překvapivým hlasem a originálním provedením videa s poznámkou „teď se otáčím od mikrofonu, abych se nadechnul“. Odrhovačku, která se okamžitě zavrtá do hlavy, ale její autor napsal jako kritiku rasismu, který pořád není o nic menším problémem než kdy dřív.

9. Bonus & Ondřej Vlk – Sám černou nocí

Ve světové konkurenci je to těžké, ale hatefree písničky samozřejmě vznikají v Česku. Skvělý příklad je dva roky stará pecka Sám černou nocí alternativního rappera Bonuse, který tak reaguje na protiromské a náckovské demonstrace. In memoriam hostuje country legenda Michal Tučný.

10. Gipsy Hery Band - Bílej jezdec

A nakonec něco překvapivého: Bílej jezdec bývalé kapely Daniela Landy Orlík. Ta je sama o sobě pravým opakem antirasistického songu a stejně jako celá produkce Orlíku rasismus spíš dost nepokrytě podněcuje. Na loňském „Rasistickém večírku“ vysílaném na ČT, který si z rasismu ve skutečnosti utahoval, se Bílýho jezdce ale ujala romská folková skupina Gipsy Hery Band. Jejich geniální podání ukazuje, že rasistovi nejlépe vezmete vítr plachet tak, že si z něj uděláte legraci.

 

Čtěte dále

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Po pracovním úrazu skončil na vozíku, myslel na sebevraždu. Snímky o jeho životě uspěly ve World Press Photo

Fotograf Michael Hanke v dubnu získal druhé místo v prestižní soutěži World Press Photo se souborem fotografií ze sportovního a rodinného života Zdeňka Šafránka. Zdeněk je od pracovní nehody před šestnácti lety upoután na vozík. „V práci na mě spadly skoro dvě tuny železa a díky tomu nemůžu chodit,“ popisuje zlomovou životní událost. „Úraz ale není jen konec s chozením, je toho mnohem více. Dekubity (pozn. defekty měkkých tkání) jsou noční můra každého vozíčkáře. Pár lidí na to už umřelo, dost lidí na to trpí doma nebo v nemocnici.“ Zdeněk si díky intenzivnímu sportování zažil s dekubity obrovské problémy, chronická intenzivní bolest ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu. „Nedá se to nikdy nikomu popsat a vysvětlit. Každý máme jiný práh bolesti a citlivost. Díky tomu každého vše bolí jinak,“ popisuje paraboxer. „Musel jsem se s tím srovnat sám. Je to zoufalství a útěk do neznáma, jsem ...

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.


Lukáš Houdek 23. 4. 2019

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

 

 

 

 

 

 

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.