Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

10 nejlepších antirasistických písniček

 

antirasisticke pisne big

zlatkovsky-250x250Michal Zlatkovský
Autor

Publicista z Brna. V současnosti redaktor týdeníku Respekt, kde se stará o sociální sítě a píše technologické sloupky.

24
května
2015

Подробнее на сайте: http://sdelaisebe.ru
http://lavandamd.ruhttp://poleznii.ruhttp://samodelnaya.ruhttp://hold-house.ruhttp://pro-nedvijimosti.ru http://mending-house.ruhttp://stroi-rukami.ru http://samodelkinov.ruGo to top of pagehttp://grand-construction.ruhttp://samodelkami.ru http://grand-builder.ru http://build-dwelling.ru http://investment-money.ruhttp://samodelnii.ru

Může to znít neuvěřitelně, ale ani ty nejhitovější písničky nejsou vždycky jen o lásce, dobrém pocitu z tančení a radosti ze života. Texty některých starších i aktuálnějších pecek se totiž zabývají i vážnými věcmi – třeba rasismem a bojem proti němu. Písniček, které se i přes neveselé téma dostaly na špičky žebříčků rádií nebo do nejsledovanějších videí na YouTube, nevzniklo za posledních osmdesát let málo. Tady je deset nejlepších.

 

1. Billie Holiday –Strange Fruit

Jedna z prvních hatefree písniček vůbec vznikla v roce 1937. Složil ji učitel a písničkář Abel Meeropol jako reakci na lynčování černochů na americkém Jihu – tedy jejich vraždění bez soudu bílou většinou, která si tak vybíjela frustrace z nezaměstnanosti nebo ztráty privilegií. Zbité a oběšené černochy si pak lidé fotografovali a posílali jako pohlednice. Když jednu takovou Meeropol viděl, zděsil se a napsal silnou píseň Strange Fruit, kterou o pár let později proslavila jazzová zpěvačka Billie Holiday. A silná je i po několika desetiletích.

2. Sam Cooke – A Change Is Gonna Come

V šedesátých letech sice už lynčování vyšlo z módy, černošské obyvatelstvo Spojených států ale jednoduchý život nemělo. Ještě v době, kdy se narodili dnešní padesátníci, panovala v USA tvrdá segregace a zákony diskriminovaly černochy všemi možnými způsoby, od zákazu svatby s bílými přes rasově oddělené školy a telefonní budky po omezení volebních práv. Píseň A Change Is Gonna Come, ve které slavný písničkář Sam Cooke popisuje své zkušenosti se segregací, se rychle stala hymnou amerického hnutí za občanská práva. Jeho optimistická předpověď se vyplnila: jen rok poté, co ji složil, vstoupil v platnost první celoamerický antidiskriminační zákon.

 

3. Bob Marley – War

Reggae má v hatefree hudbě výjimečnou pozici: boje s rasismem a diskriminací se týká dobrá polovina písniček. Jednu z nejslavnějších s názvem War nazpívala dredatá legenda Bob Marley, který zasvětil život myšlence sjednocené, nezávislé a rovnoprávné Afriky. Tahle písnička vznikla na základě projevu etiopského císaře Haile Selassieho o tom, že dokud svět nepřestane rozlišovat mezi jednotlivými rasami, nikdy nenastane mír.

4. Midnight Oil – Beds Are Burning

Proti rasismu se bojovalo i v době alternativního rocku konce osmdesátých a devadesátých let. Na první poslech oddechová hitovka Beds Are Burning kapely Midnight Oil ve skutečnosti naráží na nucený odsun australských Aboriginců skupiny Pintupi, která mezi posledními opustila tradiční nomádský život. Australská vláda po velkou část minulého století potlačovala jejich jazyk a kulturu a odebírala jejich děti, které poté přidělovala pěstounům a umisťovala do dětských domovů. Otázka omluvy domorodému obyvatelstvu, kolem které se písnička točí, se v Austrálii řeší dodnes.

5. They Might Be Giants – Your Racist Friend

Americká rocková dvojka They Might Be Giants se rozhodla vyjádřit ke každodennímu rasismu: jak se cítíte, když váš známý začne po pár pivech v hospodě nebo na party s populárním monologem na téma „nejsem rasista, ale?“ Písnička z roku 1990 Your Racist Friend ukazuje, že to zdaleka není jen aktuální český problém.

6. Mos Def – Mr. Nigga

V přehledu antirasistických písniček se nemůžeme vyhnout hip hopu, který vztahy Afroameričanů a bělochů pojal za jedno ze svých hlavních témat. Text „pan negr jede výtahem a ostatní se modlí, ať není jejich nový soused“ je sice patnáct let starý, ale leckdo se v něm nejspíš pozná i dnes.

7. Borat – Throw the Jew Down the Well

Jako upozornění na rasismus někdy nejlíp funguje satira. Platí to i u Borata, tedy komika Sachy Barona Cohena. Jeho humor často cíl spíš míjí, než zasahuje, ale tahle písnička z filmu Borat je trefa přímo výborná. V country klubu v jižanském srdci Ameriky zpívá o tom, jak má jeho rodný Kazachstán velký problém – Židy, kterých by bylo nejlepší se zbavit chycením za rohy a hozením do studny. Nadšená reakce publika na otevřeně antisemitskou píseň je k nezaplacení.

8. Tay Zonday – Chocolate Rain

Tenhle osm let starý internetový hit se proslavil hlavně svým legračním autorem s dost překvapivým hlasem a originálním provedením videa s poznámkou „teď se otáčím od mikrofonu, abych se nadechnul“. Odrhovačku, která se okamžitě zavrtá do hlavy, ale její autor napsal jako kritiku rasismu, který pořád není o nic menším problémem než kdy dřív.

9. Bonus & Ondřej Vlk – Sám černou nocí

Ve světové konkurenci je to těžké, ale hatefree písničky samozřejmě vznikají v Česku. Skvělý příklad je dva roky stará pecka Sám černou nocí alternativního rappera Bonuse, který tak reaguje na protiromské a náckovské demonstrace. In memoriam hostuje country legenda Michal Tučný.

10. Gipsy Hery Band - Bílej jezdec

A nakonec něco překvapivého: Bílej jezdec bývalé kapely Daniela Landy Orlík. Ta je sama o sobě pravým opakem antirasistického songu a stejně jako celá produkce Orlíku rasismus spíš dost nepokrytě podněcuje. Na loňském „Rasistickém večírku“ vysílaném na ČT, který si z rasismu ve skutečnosti utahoval, se Bílýho jezdce ale ujala romská folková skupina Gipsy Hery Band. Jejich geniální podání ukazuje, že rasistovi nejlépe vezmete vítr plachet tak, že si z něj uděláte legraci.

 

Čtěte dále

HOAX: Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik

V posledních měsících se šíří na českém internetu text zabývající se populační explozí v Africe a na Blízkém východě a stavící se proti programu Strany zelených a dalších ekologických stran, které dle autora „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice.” Text je připisován českému botanikovi a spisovateli Václavu Větvičkovi. Dnes 81letý Čech za celoživotní přínos v oblasti botaniky a popularizace vědy. V některých facebookových skupinách se text šíří i s jeho fotografií. Je ale známý český botanik opravdu autorem textu?


HateFree Culture 21. 2. 2019

Novinářka se infiltrovala mezi bojovníky proti islámu. „Chtějí nás zachránit, cítí se opomíjení,” říká

„Nové migrantofobní hnutí stojí na podpoře lidí, kteří se do té doby často o politiku nezajímali, nechodili ani moc k volbám. Tahle domněnka ohrožení je najednou zmobilizovala,” říká novinářka Petra Dvořáková, která se před rokem rozhodla pod falešnou identitou infiltrovat mezi antiislámské aktivisty a scénu zmapovat. Až na některé vůdčí osobnosti, které podle ní motivuje zejména osobní prospěch, svým postojům a konání věří. „Vzpomínám si na moment, kdy jsem byla na debatě Kláry Samkové. O slovo se přihlásila sympatická žena ve středním věku, která začala vyprávět o tom, jak její synovci a mladší příbuzní jsou sluníčkáři, kteří si o ní myslí, že je extremistka. A ona že přitom není žádná extremistka, že není skin. Ale až její dcera doroste a zeptá se jí, co udělala pro boj s islámem, chce mít čisté svědomí, chce moct říct, že něco udělala. A rozbrečela se u toho.” 

...

HFFest: Praha od čtvrtka pohostí přehlídku arabských filmů

V pražském kině Lucerna proběhne od 21. do 24. února přehlídka Arabské noci, která představí premiéry tří pozoruhodných filmů s blízkovýchodní tématikou: strhující, aktuálně na Oscara nominovaný libanonský Kafarnaum, egyptský Yomeddine a francouzské drama Bojovnice slunce. Hosty přehlídky budou tvůrci egyptského filmu Yomeddine – režisér A. B. Shawky a producentka Dina Emam. Všechny tři filmy Arabských nocí měly úspěšnou premiéru na festivalu v Cannes 2018, kde byly nominovány na Zlatou palmu a Kafarnaum si kromě vynikajících ohlasů odnesl i Cenu poroty. Kafarnaum byl také čerstvě nominován na Oscara v kategorii Zahraniční film. Festival se hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 19. 2. 2019

„Deprese není výmysl nebo lenost, ale bolestná beznaděj. Nedá se z ní vyspat,” říká Kamil Fila

Úspěšný filmový kritik Kamil Fila ví, že život není jen peříčko, protože zažívá stavy deprese a mánie. Co přesně člověk prožívá, je ale podle něj velmi těžké sdělit okolí. „Nedá se to vysvětlit ničím. Dokud jsem to nezažil, vůbec jsem lidem s depresí nerozuměl, co by jim mělo být.“ Fila předpokládá, že větší porozumění mají lidé, kteří podobný stav sami zažili či mají někoho ve svém okolí. „Člověk, který to nezná, to bude nejspíš považovat za něco bizarního, co jde pochopit jen na povrchně rozumové úrovni, ale nedokáže se do toho empaticky ponořit. A ani bych to nikomu nepřál,“ přibližuje. Sám vyhledal pomoc díky dvěma faktorům – podpořila ho tehdejší partnerka a sám lidi s duševními obtížemi nestigmatizuje. Obtíže se u něj objevily pravděpodobně kombinací velkého pracovního vytížení a krachu vztahu. „Najednou se zasekla motivace jít dál. Přišlo mi, že už se to nik ...

 

 

 

 

 

 

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.