Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

15 věcí, co už nácci nestrčí do pusy

 

teply turek uvod

HateFree CultureHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

12
září
2014

Patnáct věcí, které by čeští nácci už nikdy nestrčili do pusy! V našem NaziFree food přehledu najdete sérii eskapád, ve kterých se dozvíte, proč nejí polomáčené sušenky nebo proč by si nikdy neudělali teplého turka.

 

 

turek

Jednou řekl Pavlík: „Janičko,
uvař prosím klukům kafíčko“,
aby ji nenazvali sketou,
udělala jim ji hezky mletou.
Jenže Janča hlava děravá,
zapomněla, jak se turek podává,
než měla mozek zase seplej,
byl jejich turek dávno teplej.
Pak začala Janča sledovat,
jak začal Pavlík hajlovat,
tehdy ho spatřila v jiném světle
hajloval tak strašně teple.
Od té doby seká Janča dobrotu,
její turek má vždy správnou teplotu,
Pavlík už ale nechce ani dvě decky,
necítí se přitom národovecky.
Navíc tvrdí, že kluky neblafe,
tak pije už jenom Nescafe.

  

 

 

 

 

slavia

Nácek Standa měl hezký koníček,
chodit v neděli na Baníček,
ostravští Ultras byli jeho hobby,
pocházel však z jiné doby.
Z doby, kdy mu maminka,
dávala sladká kokinka,
vždycky, když hrál doma Mária,
cucávala bonbónek Slavia.
Jednou, když šel zase na zápas,
zadělal si tam na trapas,
i když byli všichni kolem nakrátko,
vytáhl z kapsy své cukrátko.
Jeho kámoš ani celá banda,
si nemysleli, že to je sranda,
protože je fotbal vážná věc,
dostal ten den na čepec.
Od té doby, když vidí chachary,
cumlá radši ovocné Bon Pari. 

 

 

omáčkaNácek Milouš myslel, že je velkej bejk,
protože jed hranolky a stejk,
když mu k tomu nabídli cikánskou omáčku,
odvětil, ať si prdnou do sáčku.
Že to prej nechce žrát,
protože cikáni okrádaj českej stát,
mají blechy,
a otravujou slušné Čechy.
Milouš ale nebyl žádný snob,
už dva roky hledal džob,
předtím byl půl roku v base,
protože bil lidi kvůli rase.
Úřad práce mu posílal love,
aby si mohl koupit nové,
nožíky, hákenkrojze a pistoli,
se kterými tady pořádek nastolí.
Občas bil lidi jen tak na potkání,
ani s holkama neměl slitování,
zkrátka k násilí si vždy našel důvod,
aby zamaskoval svůj neárijský původ.

 

 

  

 

polomáčenky

Nácek Lukášek byl pořád v pozoru,
aby byl mužem pevných názorů,
říkal, že dokud bude dýchat,
nesmí se rasy spolu míchat.
Nikdy nemíchal kečup s hořčicí,
na mléko do kafe měl zvláštní sklenici,
nikdy by nevypil koktejl ani rum s kolou,
vánočku baštil vždycky holou.
Jednou si ale u tety Sašenky,
dal dvě polomáčené sušenky,
dodnes se s tetou hádá,
že to byla od ní zrada.
Neví, proč mu zničila jeho víru,
a nedala mu radši plátek sýru,
beztak by to byla ale bouda,
nebyla by to čistá gouda.

  

 

 

 

 

 

badyan

Tomáš Vandas, velký to pašák,
prohlásil, že gayové jsou strašák,
slušného prostého lidu,
nikdo od té doby není v klidu.
Jednou, když byl nalitej jak dráček,
napsal vztekle na letáček,
že s bukvicemi nebudeme v bezpečí,
kdo je bukvice, ať se vyléčí.
Protože to myslel vážně velice,
mrskl tam obrázek bukvice,
byl to ale šlendrián,
na letáček dal totiž badyán.
To však není nic proti jeho demoškám,
vždy myslím, že se jich nedočkám,
sotva slyším jeho hlásek,
už se těším na trapásek.

 

 

 

 




lentilky

Jednou ráno se nácek Pepa probudil,
a jen tak pro sebe prohodil:
„Už jsme dlouho neměli žádnej slet
jel bych s klukama na vejlet.“
Tak jim maminky nachystaly svačinky
přibalily jim k tomu lentilky,
žluté, modré, červené,
byly krásně barevné.
Malej Pepa měl dětsví perné,
proto chtěl jíst jenom černé,
tajně ale miloval růžovou,
jeho srdíčko plálo barvou duhovou.
Ten den jich snědl naráz asi deset,
zakuckal se a usnul v lese,
po probuzení měl na sobě kapačky,
sestřičky mu vynadaly za zdvižení pravačky.
Od té doby Pepík lentilky nechce,
protože ví, že se jich vždycky přecpe,
růžovou ale dál miluje tajně,
sní o ní když si večer hajne.

 

 

 


musli- NO COMMENT -

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pernik

Klárka, nejlepší náckyně,
vždycky zašla do kuchyně,
když zrovna nebyla sjetá z mlíka,
dala si tam do žil kilo pika.
Cítila se pak moc vesele,
odvahy měla jak Mengele,
když šla zrovna na demošku,
střelila si jenom trošku.
Hrála si tak s klukama na schovku,
tvrdila jim, že má cukrovku,
když měla absťák velký,
vzala si jehly do kabelky.
Když ji soukmenovec odhalil,
málem jí jednu ubalil,
ona mu řekla, že je srandovní,
páč perník je droga národní.
On byl ale naštván dál,
všechen perník jí hned vzal,
nehodil ho však do koše,
zažil s ním spoustu rozkoše.

 

 

 

 

Untitled 14

Nácek Karlíček nevěřil na lásku,
dokud neochutnal maďarskou klobásku,
pochopil, že holky byly potovory,
co po něm chtěly sodomy gomory.
Škoda, že jeho klobáska
pocházela zrovna z Maďarska,
i když s ní zažil velkou slast,
nemohl zradit svoji vlast.
A tak dál papal české párečky,
v pokoji měl české vlaječky,
ven už se ale těžko odváží,
až zjistí, že je k nám dováží.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

čaj

Ráno si nácíček Pavlík,
rychle ponožky navlík,
měl totiž důležitej mítink,
chtěl na něm být tvrdej jako Viking.
Nachystal si mlíčko a bílou housku
všechno bylo bílé, chtěl toho spoustu,
pak si vyleštil hlavu hadříkem,
chtěl se pochlubit novým bombříkem.
Jenže pak šly všechny snahy do háje,
když omylem strčil ruku do čaje,
hrozně ho to bolelo,
tak si dal chleba s máslem na čelo.
Počkal na příjezd sanitky,
mezitím si rovnal svoje bambitky,
doktor pro něj neměl pochopení,
řekl mu, že tak horkej ten čaj zase není.
Pavlík pochopil, že zranění,
mu způsobilo čaje zbarvení,
od té doby nácek Pavlíček,
pije jenom bílý čajíček.

 

 

 

 

cokobananekNácíček Franta měl jako mládě,
moc rád banánky v čokoládě,
ať si to kdo chce prověří,
že je měl k snídani, obědu i večeři.
Když měli kluci prodlevu,
ocumlával aspoň polevu,
potom měl kolem pusy na pokožce,
hnědé skvrny po čokošce.
Kluci řekli, že mu dají bůra,
když přizná, že to, čím čůrá,
ho hrozně rajcuje,
proto se tím tak láduje.
Franta tohle nerad slyšel,
i když by si s klukem rád vyšel,
od té doby pokud nemusí,
nestrčí čokobanánek do pusy.

 

 

 

 

 

 

 

multak

Když nácek Jiřík studoval nulťák,
oblíbil si hrozně mulťák,
byl tak barevný a sladký,
vypil ho vždy do poslední kapky.
Pak se začal kamarádit s klukama,
co pili mulťák jen s rumama,
protože neměli žádné vyhlídky,
vypili jich denně desítky.
Jirka se držel těchhle čumáčků,
protože pili hodně mulťáčku,
jednou ale slyšel vůdce říct,
že se mulťáku musí zříct.
Multi-kulti je prý zhouba,
křičel nalitej jak houba,
Jirkovi tím spadla střecha nad hlavou,
teď pije jenom vodu se šťávou.

 

 

 

 

 

 

zmrzlinaMaruna, když byla ve splínu,
koupila si Ruskou zmrzlinu,
líbilo se jí, jak chutná,
necítila se pak tak smutná.
Na zeměpis moc nechodila,
takže jí ruská země nevadila,
kluci jí ale řekli, ať si zapíše za uši,
že jíst jídlo z cizích zemí se prostě nesluší.
Maruna chvíli dumala,
jak to udělaj s karibskejma rumama,
chtěli jí za to ale rozbít hubu,
tak jim koupila nanuka Kubu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

polivka

Protože byl Otík správnej nazi,
dával si beer a automaty hrací,
když to v něm hodně vřelo,
dal někomu prostě dělo.
K jídlu měl rád nádivku
a taky čínskou polívku,
kluci by ale řekli zajisté,
že nesmí jíst blafy asijské.
Že prej maj plný zuby,
jak dělaj všechno naruby,
v pažích sice nejsou silní,
ale místo lenosti jsou pilní.
Volno měli naposledy vloni,
místo zdravení pravicí se radši skloní.

 

 

 

 

 

 

 

 

kofila

Hodnej nácek Tomášek,
chodil rád do sámošek,
nejraději chodil do Meinlu,
vždycky si z toho uhajlnul.
Chodíval tam dycinky,
na čokoládové tyčinky,
jednou měl zkušenost nemilou,
musel se spokojit s kofilou.
Bylo to ale na něj moc krutý,
na obalu černoušek a zbytek žlutý,
prodělal při tom dva duševní kolapsy,
pravačku vrátil zpátky do kapsy.
Když to všechno u kasy cálnul,
všiml si, že jeho oblíbený Meinl,
má na logu černouška s čepkou,
ale to už zápasil s kleplou pepkou.
I když mu teď očička plakají,
protože slevy v Meinlu ho lákají,
řekl si, že už tam nikdy nevstoupí
a kofilu s černouškem si nekoupí.

 


Čtěte dále

Neonacisté ve Švédsku v 90. letech zavraždili chlapce českého původu. Čin odstartoval boj proti extremismu

V roce 1995 byl ve švédském městě Kungälv partou neonacistů brutálně umučen John Hron, 14letý chlapec s českým původem. Hrůzný čin šokoval obyvatele města i celou zemi. „Vzpomínám si na to ráno, kdy se vražda objevila v celostátních zprávách. Všichni tím byli zasaženi,“ říká Christer Mattsson, který byl v té době učitelem, a dodává: „Jako společnost jsme již byli vystaveni neonacistickému násilí, ale tohle bylo úplně jiné. Byl to dospívající chlapec. Pachatelé byli chlapci.“ K události podle něj vedlo především to, že v Kungälv měla nacistická scéna dlouhou historii začínající ve 30. letech. Podle Christera pak bylo pro obyvatele města zásadní si přiznat, že to je lokální problém a začít jej tak i řešit. „Někteří odsoudili skutek, odsoudili neonacisty. Ale také zde byla myšlenka bránit město jako takové. Říkat, že se jednalo o náhodnou, nešťastnou událost, že to nemá nic společn ...

„Učíme se anatomii, jednání s pacientem ne.” Medik po smrti otce burcuje proti rakovině slinivky

Do života mladého slovenského medika zasáhla těžká nemoc jeho milovaného otce. Ze dne na den přerušil studium a rozhodl se s ním strávit poslední chvíle života. Po jeho smrti pak začal spolu s ostatními burcovat proti rakovině slinivky břišní. Přestože se ve své lékařské praxi věnovat právě onkologii s ohledem na rodinnou historii nechce, rád by změnil přístup lékařů k pacientům. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že se ne vždy chovají empaticky. A to ve chvílích, kdy člověk empatii, podobně jako kdysi jeho otec, potřebuje.


 

Lukáš Houdek 19. 6. 2019

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

Žižkovský rodák Ladislav Žiga se již odmalička věnoval boxu. V Praze jej trénoval legendární Stanislav Tišer, který se věnoval především dětem z ulice. Dnes třicetiletý Ladislav žije v Anglii ve městě Gloucester. Zde se rozhodl jít ve stopách svého trenéra a vybudovat boxerský tým pro děti. Dnes učí bojovému sportu pětadvacet dětí z české a slovenské komunity. Předává jim nejen zkušenosti ze sportu, ale i ze života. „Boxujeme a dohlížím i na jejich výsledky ve škole. Mou snahou je začlenit mládež do běžného života a tím pádem i potlačovat kriminalitu,” popisuje.

Marie Škardová 19. 6. 2019

Súdánská dívka zachránila tisíce uprchlíků. Nyní dostala šanci studovat v USA

Pětadvacetiletá Betty Asha pomohla téměř 2300 lidem z Jižního Súdánu uprchnout před násilím do sousední Ugandy. Musela kvůli tomu opustit vlastní domov a zanechat studia. Nyní začne studovat na Maryville College v Tennessee ve Spojených státech.


Nina Djukanovićová 18. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.