Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Romantická procházka po islámsku. Muž vede ženy na řetězu

 

muslimky retez big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

30
ledna
2019

Na sociální síti Facebook se před pár dny začala šířit fotografie, na níž neznámý muž vede tři ženy za sebou připoutané řetězem. Fotografii sdílelo přes šest stovek lidí. Dle komentářů někteří z nich považují situaci na fotografii za skutečnou či dokonce běžnou.

muslimky retez 1

Jak je to ve skutečnosti?

Původní fotografie, jejíž zdroj je nejasný, se šíří upravená v grafickém programu. Na originální fotografii jdou ženy za mužem, řetěz je však na snímek přidán. Upravený obrázek se pak šíří na zahraničních i českých zábavních webech. V Česku ho lze nalézt například na serveru Fungate.cz v sekci legrácky.

muslimky retez 2

Původní neupravená fotografie se šíří v souvislosti s tématem ženských práv v Afghánistánu.

muslimky retez 4

Práva žen v Afghánistánu

Přes humorný příběh jsou práva žen v Afghánistánu aktuálním tématem. V letech 1919 až 1929 král Amanullah prosazoval svobodu pro ženy ve veřejné sféře a zdůrazňoval význam jejich vzdělávání. Propagoval také odhalování a západnější styl oblečení. Zrušil nucená manželství, dětská manželství a omezil polygamii.
Ústava z roku 1964 pak ženám zaručila právo na vzdělání, práci a volební právo. V 70. letech však v zemi převážily konzervativní postoje. Vláda se postavila proti zahraničním zásahům i ideologickým postojům a převládl názor, že ženy volně pohybující se ve společnosti znamenají morální úpadek. Tyto postoje upevnila vláda radikálního náboženského hnutí Tálibán. V době jeho vlády na konci devadesátých let bylo postavení žen v zemi jedním z nejhorších na světě.

Afghánská společnost považuje tradičně ženu za nositelku ideálů společnosti symbolizující rodinu, komunitu a národ. Z této skutečnosti vyplývá potřeba ochrany morální čistoty žen. Ta je symbolizována především povinností zahalování. Dále jsou pak ve společnosti omezené vzájemné interakce mezi muži a ženami. To v důsledku omezuje svobodný pohyb žen, včetně práva na studium a práci mimo domov. Ženy jsou tak i v současnosti ohroženy vysokou mírou negramotnosti a domácího násilí. Přestože dle mezinárodních statistických údajů počet zaměstnaných žen roste, stále jen 8 % z nich má trvalý příjem. Změna této situace je dlouhodobým cílem mezinárodních společenství.

Ve městech Herát a Džalálábád již například několik let funguje i český projekt organizace Člověk v tísni. Ten zajišťuje ženám vzdělání v různých oborech jako je kosmetika, kadeřnictví či šití. Díky odborným znalostem mohou ženy najít práci nebo začít podnikat a tím získat nezávislost i stálý příjem.

Úvodní foto: Wikipedia

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.