Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Romantická procházka po islámsku. Muž vede ženy na řetězu

 

muslimky retez big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

30
ledna
2019

Na sociální síti Facebook se před pár dny začala šířit fotografie, na níž neznámý muž vede tři ženy za sebou připoutané řetězem. Fotografii sdílelo přes šest stovek lidí. Dle komentářů někteří z nich považují situaci na fotografii za skutečnou či dokonce běžnou.

muslimky retez 1

Jak je to ve skutečnosti?

Původní fotografie, jejíž zdroj je nejasný, se šíří upravená v grafickém programu. Na originální fotografii jdou ženy za mužem, řetěz je však na snímek přidán. Upravený obrázek se pak šíří na zahraničních i českých zábavních webech. V Česku ho lze nalézt například na serveru Fungate.cz v sekci legrácky.

muslimky retez 2

Původní neupravená fotografie se šíří v souvislosti s tématem ženských práv v Afghánistánu.

muslimky retez 4

Práva žen v Afghánistánu

Přes humorný příběh jsou práva žen v Afghánistánu aktuálním tématem. V letech 1919 až 1929 král Amanullah prosazoval svobodu pro ženy ve veřejné sféře a zdůrazňoval význam jejich vzdělávání. Propagoval také odhalování a západnější styl oblečení. Zrušil nucená manželství, dětská manželství a omezil polygamii.
Ústava z roku 1964 pak ženám zaručila právo na vzdělání, práci a volební právo. V 70. letech však v zemi převážily konzervativní postoje. Vláda se postavila proti zahraničním zásahům i ideologickým postojům a převládl názor, že ženy volně pohybující se ve společnosti znamenají morální úpadek. Tyto postoje upevnila vláda radikálního náboženského hnutí Tálibán. V době jeho vlády na konci devadesátých let bylo postavení žen v zemi jedním z nejhorších na světě.

Afghánská společnost považuje tradičně ženu za nositelku ideálů společnosti symbolizující rodinu, komunitu a národ. Z této skutečnosti vyplývá potřeba ochrany morální čistoty žen. Ta je symbolizována především povinností zahalování. Dále jsou pak ve společnosti omezené vzájemné interakce mezi muži a ženami. To v důsledku omezuje svobodný pohyb žen, včetně práva na studium a práci mimo domov. Ženy jsou tak i v současnosti ohroženy vysokou mírou negramotnosti a domácího násilí. Přestože dle mezinárodních statistických údajů počet zaměstnaných žen roste, stále jen 8 % z nich má trvalý příjem. Změna této situace je dlouhodobým cílem mezinárodních společenství.

Ve městech Herát a Džalálábád již například několik let funguje i český projekt organizace Člověk v tísni. Ten zajišťuje ženám vzdělání v různých oborech jako je kosmetika, kadeřnictví či šití. Díky odborným znalostem mohou ženy najít práci nebo začít podnikat a tím získat nezávislost i stálý příjem.

Úvodní foto: Wikipedia

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.