Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Romantická procházka po islámsku. Muž vede ženy na řetězu

 

muslimky retez big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

30
ledna
2019

Na sociální síti Facebook se před pár dny začala šířit fotografie, na níž neznámý muž vede tři ženy za sebou připoutané řetězem. Fotografii sdílelo přes šest stovek lidí. Dle komentářů někteří z nich považují situaci na fotografii za skutečnou či dokonce běžnou.

muslimky retez 1

Jak je to ve skutečnosti?

Původní fotografie, jejíž zdroj je nejasný, se šíří upravená v grafickém programu. Na originální fotografii jdou ženy za mužem, řetěz je však na snímek přidán. Upravený obrázek se pak šíří na zahraničních i českých zábavních webech. V Česku ho lze nalézt například na serveru Fungate.cz v sekci legrácky.

muslimky retez 2

Původní neupravená fotografie se šíří v souvislosti s tématem ženských práv v Afghánistánu.

muslimky retez 4

Práva žen v Afghánistánu

Přes humorný příběh jsou práva žen v Afghánistánu aktuálním tématem. V letech 1919 až 1929 král Amanullah prosazoval svobodu pro ženy ve veřejné sféře a zdůrazňoval význam jejich vzdělávání. Propagoval také odhalování a západnější styl oblečení. Zrušil nucená manželství, dětská manželství a omezil polygamii.
Ústava z roku 1964 pak ženám zaručila právo na vzdělání, práci a volební právo. V 70. letech však v zemi převážily konzervativní postoje. Vláda se postavila proti zahraničním zásahům i ideologickým postojům a převládl názor, že ženy volně pohybující se ve společnosti znamenají morální úpadek. Tyto postoje upevnila vláda radikálního náboženského hnutí Tálibán. V době jeho vlády na konci devadesátých let bylo postavení žen v zemi jedním z nejhorších na světě.

Afghánská společnost považuje tradičně ženu za nositelku ideálů společnosti symbolizující rodinu, komunitu a národ. Z této skutečnosti vyplývá potřeba ochrany morální čistoty žen. Ta je symbolizována především povinností zahalování. Dále jsou pak ve společnosti omezené vzájemné interakce mezi muži a ženami. To v důsledku omezuje svobodný pohyb žen, včetně práva na studium a práci mimo domov. Ženy jsou tak i v současnosti ohroženy vysokou mírou negramotnosti a domácího násilí. Přestože dle mezinárodních statistických údajů počet zaměstnaných žen roste, stále jen 8 % z nich má trvalý příjem. Změna této situace je dlouhodobým cílem mezinárodních společenství.

Ve městech Herát a Džalálábád již například několik let funguje i český projekt organizace Člověk v tísni. Ten zajišťuje ženám vzdělání v různých oborech jako je kosmetika, kadeřnictví či šití. Díky odborným znalostem mohou ženy najít práci nebo začít podnikat a tím získat nezávislost i stálý příjem.

Úvodní foto: Wikipedia

Čtěte dále

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Po pracovním úrazu skončil na vozíku, myslel na sebevraždu. Snímky o jeho životě uspěly ve World Press Photo

Fotograf Michael Hanke v dubnu získal druhé místo v prestižní soutěži World Press Photo se souborem fotografií ze sportovního a rodinného života Zdeňka Šafránka. Zdeněk je od pracovní nehody před šestnácti lety upoután na vozík. „V práci na mě spadly skoro dvě tuny železa a díky tomu nemůžu chodit,“ popisuje zlomovou životní událost. „Úraz ale není jen konec s chozením, je toho mnohem více. Dekubity (pozn. defekty měkkých tkání) jsou noční můra každého vozíčkáře. Pár lidí na to už umřelo, dost lidí na to trpí doma nebo v nemocnici.“ Zdeněk si díky intenzivnímu sportování zažil s dekubity obrovské problémy, chronická intenzivní bolest ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu. „Nedá se to nikdy nikomu popsat a vysvětlit. Každý máme jiný práh bolesti a citlivost. Díky tomu každého vše bolí jinak,“ popisuje paraboxer. „Musel jsem se s tím srovnat sám. Je to zoufalství a útěk do neznáma, jsem ...

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.


Lukáš Houdek 23. 4. 2019

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.