Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Chudí ze Slovenska proudí do Ústí nad Labem za sociálními dávkami

 

davkova turistika usti big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

1
října
2018

V posledních měsících se v rámci předvolebních kampaní začala především v okrese Ústí nad Labem častěji objevovat již starší informace o lidech, kteří se mají do kraje stěhovat ze Slovenska kvůli dávkám. Pro toto jednání se ustálil název ‚dávková turistika‘. „Tímto krokem chceme město zakonzervovat, aby se k nám nesestěhovávali další lidé z východního Slovenska, kteří nikdy pracovat nebudou. A oni se tím netají. Sociální pracovníci jsou s nimi neustále v kontaktu, řeší jejich problémy, ale to, že jediná jejich motivace je odchod do Čech za sociálními dávkami a že v Ústí jsou laciné byty, je neskutečné,“ uvedla například před pár dny primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová v rozhovoru pro iDnes. „Dnes je všichni posílají k nám, tak ať se o ně postarají tam, kde jsou. My potřebujeme zabránit příchodu dalších a dalších sociálně slabých ze Slovenska a hlavně Košic,“ uvedl také pro iDnes již v lednu náměstek primátorky Ústí nad Labem Jiří Madar. Jaká je situace doopravdy? Stěhují se ve větší míře do České republiky, případně Ústeckého kraje, chudí lidé ze Slovenska za dávkami?

davkova turistika usti 1

Ilustrační foto: Wikipedia

V některých českých městech se šíří informace o hromadném stěhování občanů Slovenské republiky do sociálně vyloučených lokalit v České republice za účelem čerpání vyšších sociálních dávek, uvádí Agentura pro sociální začleňování, která se problematice obsáhle věnuje na svém webu. Může občan jiné členské země EU čerpat prostředky sociální pomoci, aniž by v ČR předtím pracoval?

Statistiky

Podle statistik Ministerstva vnitra žilo na konci ledna 2017 v České republice 107 tisíc občanů Slovenska, v prosinci 2017 to bylo již 111 tisíc osob. Počet Slováků v českých městech se tedy zvyšuje. Podle statistik MPSV, které máme k dispozici, se ale v daném období snížil jak počet, tak suma dávek vyplacených této skupině obyvatel. Stejný trend lze zaznamenat i v Ústeckém kraji. Přestože se za rok 2017 zvýšil počet lidí ze Slovenska žijících v regionu o 60 osob, počet i suma vyplacených dávek klesly.

davkova turistika usti 2

„Statistiky o vyplacených dávkách Ministerstvem práce a sociálních věcí nepotvrzují nárůst počtu Slováků mezi jejich příjemci,“ shrnuje David Beňák pro server E-mostecko. „Slovenští občané žijící v Česku pobírají příspěvek na živobytí zhruba ve stejné míře jako čeští občané. Počet českých i slovenských příjemců této dávky v posledním více než roce klesá ve všech regionech. Příchod slovenských rodin kvůli vyšším dávkám tedy nelze podle dat potvrdit,“ dodává.

davkova turistika usti 6

Žádný dramatický vývoj neukazují ani statistiky pro ORP Ústí nad Labem.

davkova turistika usti 5

Druhy sociálních dávek

Sociální dávky v ČR jsou dvou typů: dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. S těmito dvěma skupinami jsou spojena odlišná pravidla pro čerpání.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Nárok na jejich čerpání mají občané EU nejdříve po třech měsících pobytu na území ČR, s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci, kterou lze poskytnout i při kratším pobytu. To ovšem platí, pouze pokud není při posouzení žádosti o dávku shledáno, že žadatel představuje neodůvodnitelnou zátěž pro systém sociální pomoci.

Posouzení toho, zda občan EU představuje neodůvodnitelnou zátěž systému pomoci, provádí Úřad práce podle pravidel zakotvených v § 16 zákona o pomoci v hmotné nouzi. K tomu je dle zákona používán bodový systém, který zohledňuje délku pobytu, dobu zaměstnání, dobu studia a možnost pracovního uplatnění v ČR. Pokud je žadatel z jiné členské země posouzen na základě bodového systému jako neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci, ztrácí povolení k pobytu a je povinen opustit území ČR.

Dávky státní sociální podpory

Mezi dávky státní sociální podpory patří příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Občané EU mají za stejných podmínek jako občané ČR nárok čerpat tyto dávky po roce nahlášeného pobytu na území ČR, v některých dále uvedených případech i dříve.

Občané EU pracující a současně bydlící v ČR mají nárok na příspěvek na bydlení za stejných podmínek jako občané ČR bez ohledu na délku svého pobytu. Na rodičovský příspěvek má občan EU nárok, pokud v ČR pracuje, nebo pracoval bezprostředně před vznikem nároku na dávku. Pro stanovení vyměřovacího základu se použije pouze příjem, který občan EU měl v ČR před podáním žádosti o dávku.

Na přídavek na dítě má, při splnění ostatních podmínek, domácnost občana EU nárok vždy, pokud tento občan v ČR pracuje, i kdyby dítě bydlelo v jiném členském státě. Pokud členové domácnosti pracují v různých státech EU, uplatní se kolizní pravidla, která stanovují, v jaké zemi má být příspěvek vyplácen.

Nezaměstnaní občané EU pobývající v ČR kratší dobu než jeden rok mohou mít nárok na rodičovský příspěvek a na přídavek na dítě, pokud mají v ČR bydliště dle definice používané v nařízeních EU. Bydliště je v tomto případě definováno jako „obvyklé bydliště“, tedy země, kde má osoba nebo domácnost ve zvyku pobývat. V případě, že občan EU podá žádost o tyto dávky v ČR a Úřad práce dospěje k závěru, že nárok nemá, neboť má bydliště v jiném členském státě, postoupí žádost tomuto členskému státu.
Nárok na porodné mají občané EU vždy až po roce nahlášeného pobytu na území ČR.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

„Lidé nevědí, s čím se potýkáme,” říkají revmatici. Nemoc se přitom nevyhýbá ani dětem

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

Češi provozují v Gruzii stacionář pro seniory spojený s hostelem pro turisty. Tráví spolu čas i vaří

„Důchod v Gruzii není k žití,“ říká Beáta Máthé z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která pomáhá seniorům v gruzínském městě Chašuri. Důchod samotný je v této zemi pro běžného člověka náročný, situace je ještě horší pro uprchlíky či vnitřně vysídlené. „Mnoho z nich již nikoho nemá. Každý z nich má svůj příběh, ale společné mají jedno – všichni o někoho přišli. Nejčastější je ztráta syna nebo manžela,“ popisuje důvody pomoci Beáta a doplňuje: „Všechny babičky chodí v černém oblečení, a když si člověk s nimi sedne, vidí nejen smutek v očích, ale i sílu jít dál, a to i díky našemu centru.“

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Tančí, testuje, konverzuje. Robotický společník vzbuzuje u českých seniorů zvědavost i ostych

Paní Anna je aktivní seniorka, která pravidelně dochází do organizace Život 90 na nejrůznější kurzy, nebo si jen popovídat se spřízněnými dušemi. Její děti žijí v zahraničí, a ona je tudíž, jak říká, často sama. Od loňského roku se Anně naskytla nová možnost rozptýlení – do sídla organizace pravidelně „dochází“ robot jménem Mr. Pepper. Místní jej rychle překřtili na domáčtějšího „Pepu“ a mnozí z nich jeho návštěvy nedočkavě vyhlížejí. Není divu – dokáže vést rozhovor na úrovni, v nabídce má pestrou škálu vědomostních i zábavných programů a kdyby řeč vázla, dokáže si s vámi třeba zatančit. Odkud že se Pepper vlastně vzal?

Adéla Gálová 23. 3. 2020

David Kraus si ve škole prošel šikanou. Dnes podporuje její prevenci

Český zpěvák, herec a skladatel David Kraus se v dětství a dospívání potýkal se šikanou ve škole. „Já jsem zažil šikanu hlavně z toho důvodu, že jsem byl jiný než ostatní děti ve třídě. Byl jsem dyslektik, dysgrafik, takže pro mě byl velký problém napsat diktát tak, abych z něj neměl pětku. A já jsem byl z rodiny, kde mi bylo říkáno, že se můžu uplatnit, když budu dělat věci jinak než ostatní. Byl jsem vychovávaný k individualitě. Pak jsem přišel do školy a najednou byl problém,” popisuje v rozhovoru pro projekt Alpateam. Ten založili studenti Střední pedagogické školy v Litomyšli Filip Špinka a Štěpán Hartl, kterým šikana na školách vadí a současná řešení problémů jim přijdou nedostatečná. „Především nás motivoval svět a prostředí kolem nás, nelíbilo se nám, jak někteří učitelé komunikují a jak se chovají k žákům, ale i ostatním pedagogům. Hlavní účel pr ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.