Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Chudí ze Slovenska proudí do Ústí nad Labem za sociálními dávkami

 

davkova turistika usti big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

1
října
2018

V posledních měsících se v rámci předvolebních kampaní začala především v okrese Ústí nad Labem častěji objevovat již starší informace o lidech, kteří se mají do kraje stěhovat ze Slovenska kvůli dávkám. Pro toto jednání se ustálil název ‚dávková turistika‘. „Tímto krokem chceme město zakonzervovat, aby se k nám nesestěhovávali další lidé z východního Slovenska, kteří nikdy pracovat nebudou. A oni se tím netají. Sociální pracovníci jsou s nimi neustále v kontaktu, řeší jejich problémy, ale to, že jediná jejich motivace je odchod do Čech za sociálními dávkami a že v Ústí jsou laciné byty, je neskutečné,“ uvedla například před pár dny primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová v rozhovoru pro iDnes. „Dnes je všichni posílají k nám, tak ať se o ně postarají tam, kde jsou. My potřebujeme zabránit příchodu dalších a dalších sociálně slabých ze Slovenska a hlavně Košic,“ uvedl také pro iDnes již v lednu náměstek primátorky Ústí nad Labem Jiří Madar. Jaká je situace doopravdy? Stěhují se ve větší míře do České republiky, případně Ústeckého kraje, chudí lidé ze Slovenska za dávkami?

davkova turistika usti 1

Ilustrační foto: Wikipedia

V některých českých městech se šíří informace o hromadném stěhování občanů Slovenské republiky do sociálně vyloučených lokalit v České republice za účelem čerpání vyšších sociálních dávek, uvádí Agentura pro sociální začleňování, která se problematice obsáhle věnuje na svém webu. Může občan jiné členské země EU čerpat prostředky sociální pomoci, aniž by v ČR předtím pracoval?

Statistiky

Podle statistik Ministerstva vnitra žilo na konci ledna 2017 v České republice 107 tisíc občanů Slovenska, v prosinci 2017 to bylo již 111 tisíc osob. Počet Slováků v českých městech se tedy zvyšuje. Podle statistik MPSV, které máme k dispozici, se ale v daném období snížil jak počet, tak suma dávek vyplacených této skupině obyvatel. Stejný trend lze zaznamenat i v Ústeckém kraji. Přestože se za rok 2017 zvýšil počet lidí ze Slovenska žijících v regionu o 60 osob, počet i suma vyplacených dávek klesly.

davkova turistika usti 2

„Statistiky o vyplacených dávkách Ministerstvem práce a sociálních věcí nepotvrzují nárůst počtu Slováků mezi jejich příjemci,“ shrnuje David Beňák pro server E-mostecko. „Slovenští občané žijící v Česku pobírají příspěvek na živobytí zhruba ve stejné míře jako čeští občané. Počet českých i slovenských příjemců této dávky v posledním více než roce klesá ve všech regionech. Příchod slovenských rodin kvůli vyšším dávkám tedy nelze podle dat potvrdit,“ dodává.

davkova turistika usti 6

Žádný dramatický vývoj neukazují ani statistiky pro ORP Ústí nad Labem.

davkova turistika usti 5

Druhy sociálních dávek

Sociální dávky v ČR jsou dvou typů: dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. S těmito dvěma skupinami jsou spojena odlišná pravidla pro čerpání.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Nárok na jejich čerpání mají občané EU nejdříve po třech měsících pobytu na území ČR, s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci, kterou lze poskytnout i při kratším pobytu. To ovšem platí, pouze pokud není při posouzení žádosti o dávku shledáno, že žadatel představuje neodůvodnitelnou zátěž pro systém sociální pomoci.

Posouzení toho, zda občan EU představuje neodůvodnitelnou zátěž systému pomoci, provádí Úřad práce podle pravidel zakotvených v § 16 zákona o pomoci v hmotné nouzi. K tomu je dle zákona používán bodový systém, který zohledňuje délku pobytu, dobu zaměstnání, dobu studia a možnost pracovního uplatnění v ČR. Pokud je žadatel z jiné členské země posouzen na základě bodového systému jako neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci, ztrácí povolení k pobytu a je povinen opustit území ČR.

Dávky státní sociální podpory

Mezi dávky státní sociální podpory patří příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Občané EU mají za stejných podmínek jako občané ČR nárok čerpat tyto dávky po roce nahlášeného pobytu na území ČR, v některých dále uvedených případech i dříve.

Občané EU pracující a současně bydlící v ČR mají nárok na příspěvek na bydlení za stejných podmínek jako občané ČR bez ohledu na délku svého pobytu. Na rodičovský příspěvek má občan EU nárok, pokud v ČR pracuje, nebo pracoval bezprostředně před vznikem nároku na dávku. Pro stanovení vyměřovacího základu se použije pouze příjem, který občan EU měl v ČR před podáním žádosti o dávku.

Na přídavek na dítě má, při splnění ostatních podmínek, domácnost občana EU nárok vždy, pokud tento občan v ČR pracuje, i kdyby dítě bydlelo v jiném členském státě. Pokud členové domácnosti pracují v různých státech EU, uplatní se kolizní pravidla, která stanovují, v jaké zemi má být příspěvek vyplácen.

Nezaměstnaní občané EU pobývající v ČR kratší dobu než jeden rok mohou mít nárok na rodičovský příspěvek a na přídavek na dítě, pokud mají v ČR bydliště dle definice používané v nařízeních EU. Bydliště je v tomto případě definováno jako „obvyklé bydliště“, tedy země, kde má osoba nebo domácnost ve zvyku pobývat. V případě, že občan EU podá žádost o tyto dávky v ČR a Úřad práce dospěje k závěru, že nárok nemá, neboť má bydliště v jiném členském státě, postoupí žádost tomuto členskému státu.
Nárok na porodné mají občané EU vždy až po roce nahlášeného pobytu na území ČR.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.