Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Chudí ze Slovenska proudí do Ústí nad Labem za sociálními dávkami

 

davkova turistika usti big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

1
října
2018

V posledních měsících se v rámci předvolebních kampaní začala především v okrese Ústí nad Labem častěji objevovat již starší informace o lidech, kteří se mají do kraje stěhovat ze Slovenska kvůli dávkám. Pro toto jednání se ustálil název ‚dávková turistika‘. „Tímto krokem chceme město zakonzervovat, aby se k nám nesestěhovávali další lidé z východního Slovenska, kteří nikdy pracovat nebudou. A oni se tím netají. Sociální pracovníci jsou s nimi neustále v kontaktu, řeší jejich problémy, ale to, že jediná jejich motivace je odchod do Čech za sociálními dávkami a že v Ústí jsou laciné byty, je neskutečné,“ uvedla například před pár dny primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová v rozhovoru pro iDnes. „Dnes je všichni posílají k nám, tak ať se o ně postarají tam, kde jsou. My potřebujeme zabránit příchodu dalších a dalších sociálně slabých ze Slovenska a hlavně Košic,“ uvedl také pro iDnes již v lednu náměstek primátorky Ústí nad Labem Jiří Madar. Jaká je situace doopravdy? Stěhují se ve větší míře do České republiky, případně Ústeckého kraje, chudí lidé ze Slovenska za dávkami?

davkova turistika usti 1

Ilustrační foto: Wikipedia

V některých českých městech se šíří informace o hromadném stěhování občanů Slovenské republiky do sociálně vyloučených lokalit v České republice za účelem čerpání vyšších sociálních dávek, uvádí Agentura pro sociální začleňování, která se problematice obsáhle věnuje na svém webu. Může občan jiné členské země EU čerpat prostředky sociální pomoci, aniž by v ČR předtím pracoval?

Statistiky

Podle statistik Ministerstva vnitra žilo na konci ledna 2017 v České republice 107 tisíc občanů Slovenska, v prosinci 2017 to bylo již 111 tisíc osob. Počet Slováků v českých městech se tedy zvyšuje. Podle statistik MPSV, které máme k dispozici, se ale v daném období snížil jak počet, tak suma dávek vyplacených této skupině obyvatel. Stejný trend lze zaznamenat i v Ústeckém kraji. Přestože se za rok 2017 zvýšil počet lidí ze Slovenska žijících v regionu o 60 osob, počet i suma vyplacených dávek klesly.

davkova turistika usti 2

„Statistiky o vyplacených dávkách Ministerstvem práce a sociálních věcí nepotvrzují nárůst počtu Slováků mezi jejich příjemci,“ shrnuje David Beňák pro server E-mostecko. „Slovenští občané žijící v Česku pobírají příspěvek na živobytí zhruba ve stejné míře jako čeští občané. Počet českých i slovenských příjemců této dávky v posledním více než roce klesá ve všech regionech. Příchod slovenských rodin kvůli vyšším dávkám tedy nelze podle dat potvrdit,“ dodává.

davkova turistika usti 6

Žádný dramatický vývoj neukazují ani statistiky pro ORP Ústí nad Labem.

davkova turistika usti 5

Druhy sociálních dávek

Sociální dávky v ČR jsou dvou typů: dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. S těmito dvěma skupinami jsou spojena odlišná pravidla pro čerpání.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Nárok na jejich čerpání mají občané EU nejdříve po třech měsících pobytu na území ČR, s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci, kterou lze poskytnout i při kratším pobytu. To ovšem platí, pouze pokud není při posouzení žádosti o dávku shledáno, že žadatel představuje neodůvodnitelnou zátěž pro systém sociální pomoci.

Posouzení toho, zda občan EU představuje neodůvodnitelnou zátěž systému pomoci, provádí Úřad práce podle pravidel zakotvených v § 16 zákona o pomoci v hmotné nouzi. K tomu je dle zákona používán bodový systém, který zohledňuje délku pobytu, dobu zaměstnání, dobu studia a možnost pracovního uplatnění v ČR. Pokud je žadatel z jiné členské země posouzen na základě bodového systému jako neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci, ztrácí povolení k pobytu a je povinen opustit území ČR.

Dávky státní sociální podpory

Mezi dávky státní sociální podpory patří příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Občané EU mají za stejných podmínek jako občané ČR nárok čerpat tyto dávky po roce nahlášeného pobytu na území ČR, v některých dále uvedených případech i dříve.

Občané EU pracující a současně bydlící v ČR mají nárok na příspěvek na bydlení za stejných podmínek jako občané ČR bez ohledu na délku svého pobytu. Na rodičovský příspěvek má občan EU nárok, pokud v ČR pracuje, nebo pracoval bezprostředně před vznikem nároku na dávku. Pro stanovení vyměřovacího základu se použije pouze příjem, který občan EU měl v ČR před podáním žádosti o dávku.

Na přídavek na dítě má, při splnění ostatních podmínek, domácnost občana EU nárok vždy, pokud tento občan v ČR pracuje, i kdyby dítě bydlelo v jiném členském státě. Pokud členové domácnosti pracují v různých státech EU, uplatní se kolizní pravidla, která stanovují, v jaké zemi má být příspěvek vyplácen.

Nezaměstnaní občané EU pobývající v ČR kratší dobu než jeden rok mohou mít nárok na rodičovský příspěvek a na přídavek na dítě, pokud mají v ČR bydliště dle definice používané v nařízeních EU. Bydliště je v tomto případě definováno jako „obvyklé bydliště“, tedy země, kde má osoba nebo domácnost ve zvyku pobývat. V případě, že občan EU podá žádost o tyto dávky v ČR a Úřad práce dospěje k závěru, že nárok nemá, neboť má bydliště v jiném členském státě, postoupí žádost tomuto členskému státu.
Nárok na porodné mají občané EU vždy až po roce nahlášeného pobytu na území ČR.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

6 z 10 lidí žije v zemích, kde nemohou svobodně vyznávat víru

65letá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu 2017 napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svobod ...

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


L ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.