Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Video českého turisty z Kréty zachycující inscenované topení uprchlíků pro média

 

hoax kreta big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

21
srpna
2018

Na konci července se na sociálních sítích i webech začal šířit záznam, který měl natočit český turista na dovolené na Krétě. Video zachycuje štáb, který dokumentuje osoby ve vodě. Autor videa uvádí, že se jedná o natáčení falešné záchrany uprchlíků. „Chudáci uprchlíci. A tady takhle přesně funguje to, co nám pouštějí do televize. Režisérka točí, jak migranti se topí v moři,” říká v záznamu autor. Toto vysvětlení situace přebraly i některé sdílející stránky a weby. „Český turista na Krétě přinesl záběry, jak filmový štáb neziskovky natáčí zinscenované video s arabskými utonulými uprchlíky, které vyplavilo Středozemní moře. Režisérka diriguje herce zpoza kamery, zoufalé arabské ženy jako loví z moře těla svých utopených mužů a synů! Takto vypadá výroba ,středomořské reality’ pro západní mainstreamová média!” uvádí ještě konkrétnější informace Aeronet.cz. „Reportáž zrejme čoskoro odvysielajú všetky renomované spravodajské agentúry, aby vytvorili tlak na európske vlády, ktoré zmenili svoj postoj k ďalšiemu prijímaniu utečencov, kvôli čomu sa teraz utečenci topia na Kréte,” doplňuje Euportal.cz v článku ,Takto se prý topí uprchlíci na Krétě... Turista ale natočil, že to inscenuje televizní štáb...No, podívejte se’. O incidentu informovaly také servery AC24 a Pravdive.eu. Záznam vyvolal na sociálních sítích vlnu nenávistných projevů.

Jelikož se video českého turisty začalo šířit i do dalších evropských států, začali také mnozí pátrat po tom, co se na pláži ve města Ierapetra na Krétě skutečně odehrálo. To se podařilo týmu z německého serveru Correctiv.org. Ti pomocí kontaktování místních restaurací zjistili, že se ve skutečnosti jedná o natáčení dokumentárního filmu Země trpící panny Marie (Land of the Painful Virgin Mary) na festival dokumentárních filmů ve městě Ierapetra.

hoax kreta 4

Na stránkách filmu pak nalezli fotografie režisérky a producentky Eleny Vlassiaové a kameramana George Mpalothiarise, které lze dle nich identifikovat právě ve videu natočeném českým turistou. Natáčení následně potvrdili Mpalothiaris, Vlassiaová i kameraman Giannis Kassis. „Toto je náš filmový tým natáčející dokument o uprchlících z počátku dvacátého století, kteří přišli na Krétu z Anatolie," uvedl Kassis pro Correctiv.org. „Režisérka Elena Vlassiaová zdůraznila, že natočená scéna nemá žádný vztah k dnešním migrantům, ale zabývá se situací řeckých uprchlíků z Malé Asie v roce 1922,” uvádí server dále. V traileru k filmu i na fotografiích lze vidět ženy se šátky a dlouhými sukněmi a muže v tradičním oblečení. Na záznamu českého turisty jsou poté tito herci zaměněni za muslimské uprchlíky.

hoax kreta uprchlici 2

Záběry štábu, který natáčí uprchlíky v moři, pocházejí z výroby filmu. Situace se současnými uprchlíky nemá nic společného. Jedná se tedy o manipulaci.

hoax kreta uprchlici 3

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.