Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Brno zavádí arabštinu na úřadech. Napomáhá tak expanzi islámu do města

 

brno-arabstina big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

13
února
2018

Více než rok se Českou republikou prostřednictvím e-mailové komunikace a některých serverů šíří zkreslené informace o vytvoření čtyř pracovních míst pro interkulturní pracovníky v Brně. Ti mají být nápomocni při zlepšení oboustranné komunikace mezi veřejnými institucemi a nejpočetnějšími skupinami cizinců, hovořícími ukrajinsky a rusky, vietnamsky, arabsky a rumunsky.

Zprávy, šířící nepravdivou informaci, uvádějí, že Brno zavádí arabštinu na Magistrátu a úřadech a město se tak připravuje na příchod většího počtu migrantů. Server Eurabia například v článku uvádí, že „vedení města se připravuje na příchod většího množství muslimských arabských imigrantů“ a „tento krok má napomoci expanzi islámu a muslimů v Brně a okolí“. Server Brno Plus dodává, že „Žít Brno jsou typičtí představitelé tzv. vítací kultury a nepochybně si velmi přejí, aby do Brna imigranti z tohoto jazykového prostředí přicházeli.“

Jak funguje projekt ve skutečnosti? 

Tento krok  města Brna je součástí rozsáhlejších aktivit, směřujících k předcházení problémům a konfliktům při začleňování cizinců do společnosti. Souvisí také s tvorbou ucelené strategie ve spolupráci s Jihomoravským krajem a s celkovou integrační strategií, kterou určuje Ministerstvo vnitra.

„Jestliže chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Z tohoto důvodu připravilo město projekt zaměřený na úředníky a zaměstnance dalších institucí, kterým bude pracovník s jazykovými znalostmi pomáhat v komunikaci s klienty z jiných zemí. Projekt se také snaží zlepšit přehled Magistrátu o dění v cizineckých komunitách na území města Brna.,“ uvádí Magistrát na svém webu. „Projekt nemá za cíl žádným způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence,“ komentuje web dále šířící se dezinformace.

brno-arabstina 1

K šířícím se dezinformacím se pro HateFree Culture vyjádřilo také Oddělení sociálního začleňování Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, které je za realizaci projektu zodpovědné.

Vyjádření v celém znění

Interkulturní práce je v zahraničí od 90. let 20. století etablovaná disciplína. Zformovala se jako reakce na dosavadní situaci v zemích s dlouhodobou zkušeností s migrací a v těchto zemích se stala důležitým nástrojem integrace cizinců. Dnes jsou interkulturní pracovníci nezbytnou součástí skutečně fungujících integračních politik v mnoha zemích (např. v britském Leedsu funguje i interkulturní pracovník s češtinou, americký New York komunikuje dokonce s cizinci ve více než 120ti jazycích).

Město Brno bylo vždy multikulturním městem a je tomu tak i nyní v 21. století. V současné době žije na území města přibližně 30 000 cizinců, což je cca 8% celkového obyvatelstva města. Z toho počtu, dle statistik Ministerstva vnitra ČR, je více než 1000 cizinců, kteří pocházejí ze zemí, kde se hovoří arabským jazykem. Jedná se o občany široké palety zemí z celého světa. Tito lidé přicházejí do města především za zaměstnáním (často se jedná o vysoce kvalifikované pozice nebo podnikatelskou činnost), dále za studiem či za svými rodinnými příslušníky, kteří ve městě již žijí. Stejně jako všichni ostatní cizinci musí dodržovat zákony a plnit povinnosti, jež z jejich pobytu vyplývají. Pokud budeme s těmito 8% obyvatel nakládat s opovržením a nezodpovědným přístupem (princip "zaintegruj se sám", který dlouhodobě realizovaly některé země západní Evropy), hrozí, že se v budoucnu budeme potýkat s podobnými problémy, kterým tyto země čelí v současné době.

Na MMB proto v současné době prostřednictvím projektu financovaného z 95% z evropských fondů testujeme fungování 4 interkulturních pracovníků, a to s jazyky ukrajinština/ruština, rumunština, vietnamština a arabština. Tyto jazyky byly vybrány jednak s ohledem na množství cizinců v Brně, pro které daný jazyk představuje mateřský jazyk, a dále s ohledem na míru podpory, kterou daná skupina cizinců potřebuje.

Z praxe i díky lingvistickým studiím je patrné, že dospělým a především těm, jejichž mateřský jazyk je neslovanský, trvá minimálně 6 – 7 let, než český jazyk zvládnou na běžné komunikační úrovni. Již v této době však musejí přicházet do styku s úřady i dalšími institucemi, jako jsou zdravotnická, vzdělávací a další zařízení ve městě. V této situaci mají zaměstnanci veřejných institucí minimální podporu. Cizinci shánějí tlumočníky mezi svými známými, přičemž důsledkem jsou častá nedorozumění, neschopnost cizinců svým povinnostem a právům porozumět a své povinnosti plnit. Vzniká tak závislost na zprostředkovatelských sítích, které cizince na úřadech zastupují, čímž ještě prohlubují případný proces segregace od většinové společnosti. Tento fakt se týká zejména těch skupin cizinců, které jsou vizuálně odlišné či mají odlišné náboženství.

S ohledem na popsanou situaci by se náplň práce interkulturních pracovníků dala shrnout takto:

  • podpora zaměstnancům veřejných institucí (Magistrát města Brna, Městská policie, městské nemocnice, školy, atd.) a cizincům při vzájemném kontaktu, zprostředkování tzv. bezpečného kontaktu (tlumočení, mediace, asistence oběma stranám, poskytování základních informací o veřejných institucích v Brně),
  • mapování cizineckých komunit v jejich přirozeném prostředí, informací o cizincích za účelem prevence negativních sociálních jevů,
  • přenos základních informací o povinnostech a právech cizinců, poskytování základního poradenství v oblasti pobytu, podpora samostatného sociálního fungování cizince a jeho integrace na místní úrovni.

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

Násilí ze strany partnera nebo dětí. Stále více zoufalých seniorů volá na krizovou linku

„Jsem seniorka a žiji již několik let se svým partnerem. Ten se ke mně ale nechová dobře. Stále mi nadává, chce po mně, abych všechno uklízela a vařila, i když mi není dobře. On nedělá doma nic. Několikrát už mě srazil ve vzteku na zem, měla jsem všude modřiny i v obličeji a naražená žebra. Ale já to musím nějak vydržet. Splácím dluh, který jsem hloupě udělala, a z důchodu mi zůstává jen necelých šest tisíc korun. Kam bych tak asi šla? Jsem tu jako vězeň,“ svěřuje se se svou tíživou situací paní Alena, která před časem zavolala na Linku seniorů, kterou provozuje proseniorská organizace Elpida. Každý den na ni zavolá nejméně jedna seniorka nebo senior, kteří jsou oběťmi domácího násilí. Počet volání tak meziročně narůstá. Senioři totiž splňují všechny charakteristiky potenciální oběti domácího násilí. Mají zhoršený zdravotní stav, jsou méně samostatní, nebo zcela závislí na péči ...

HOAX: Ne, uříznutý poštěváček holčičkám nechybí

Facebooková stránka Miloš Zeman - prezident ČR (není oficiální stránkou prezidenta republiky) včera zveřejnila album 23 fotografií české muslimky a členky týmu HFC Kateřiny Gamal Richterové s bublinami, na kterých jsou texty jako: „Pane doktore, vidím všude nadržené muže”, „Ne, uříznutý poštěváček holčičkám nechybí”, „Protože hákový kříž už se nosit nesmí” nebo „Děvky šátek mít nemusí”. Album je doprovozeno popiskem: „Gamal Richterová, studentka islámského radikalismu spolupracující se státem financovanou organizaci HateFree Culture.” Jedná se o fotomontáž, která vychází z fotografie Gamal Richterové z letošního sobotního vyvrcholení akce Prague Pride, kde se lidé v našem fotostánku fotili s bublinami reagujícími na některé bizarní otázky, se kterými se občas LGBT lidé setkávají. Kateřina se vyfotila s bublinou: „Ne, nemůžeš se dívat.” Tento text z ní byl ...

„Označovat dlouhodobě nezaměstnané za parazity nikam nevede. Motivovat je se vyplatí,” říká sociální pracovnice

Úřady práce evidují množství lidí dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří jsou bez práce více než půl roku a jsou v jejich evidenci opakovaně. Podle Hany Doležalové z mostecké organizace K srdci klíč, která s těmito lidmi pracuje, jim v úspěšném návratu na pracovní trh často brání různé překážky. „Standardně jsou to tři věci. Buď je to závislost, rodina, nebo zdraví,” říká. Vrátit je zpět do pracovního procesu možné je, je však podle ní nutné překážku odstranit a člověka motivovat. Podle ní se taková píle dlouhodobě vyplatí. „ I kdybychom ty lidi zaměstnali jen na snížené úvazky, nebudeme je tolik dotovat, budou spíše schopni žít život v kladných číslech, budou odvádět do státní pokladny a budou se učit nové věci. Největší nadstavbou ale podle mě je, že to budou učit své děti,” vysvětluje. Právě organizace, v níž Hana Doležalová působí, se snaží v rámci nového progr ...

HOAX: Migranti znásilnili dvě holčičky v Kostelci

Na Facebooku se v posledních dnech začala šířit zpráva o údajném útěku dvou migrantů z Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. Tito migranti měli znásilnit dvě dívky, které jsou nyní v péči psychiatra. Zpráva dále uvádí informaci o tom, že televize vše natočila, ale policie zakázala záznam odvysílat a o případu se nesmí mluvit. Zde je vyjádření Policie ČR.


HateFree Culture 5. 1. 2016

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.