Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Brno zavádí arabštinu na úřadech. Napomáhá tak expanzi islámu do města

 

brno-arabstina big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

13
února
2018

Více než rok se Českou republikou prostřednictvím e-mailové komunikace a některých serverů šíří zkreslené informace o vytvoření čtyř pracovních míst pro interkulturní pracovníky v Brně. Ti mají být nápomocni při zlepšení oboustranné komunikace mezi veřejnými institucemi a nejpočetnějšími skupinami cizinců, hovořícími ukrajinsky a rusky, vietnamsky, arabsky a rumunsky.

Zprávy, šířící nepravdivou informaci, uvádějí, že Brno zavádí arabštinu na Magistrátu a úřadech a město se tak připravuje na příchod většího počtu migrantů. Server Eurabia například v článku uvádí, že „vedení města se připravuje na příchod většího množství muslimských arabských imigrantů“ a „tento krok má napomoci expanzi islámu a muslimů v Brně a okolí“. Server Brno Plus dodává, že „Žít Brno jsou typičtí představitelé tzv. vítací kultury a nepochybně si velmi přejí, aby do Brna imigranti z tohoto jazykového prostředí přicházeli.“

Jak funguje projekt ve skutečnosti? 

Tento krok  města Brna je součástí rozsáhlejších aktivit, směřujících k předcházení problémům a konfliktům při začleňování cizinců do společnosti. Souvisí také s tvorbou ucelené strategie ve spolupráci s Jihomoravským krajem a s celkovou integrační strategií, kterou určuje Ministerstvo vnitra.

„Jestliže chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Z tohoto důvodu připravilo město projekt zaměřený na úředníky a zaměstnance dalších institucí, kterým bude pracovník s jazykovými znalostmi pomáhat v komunikaci s klienty z jiných zemí. Projekt se také snaží zlepšit přehled Magistrátu o dění v cizineckých komunitách na území města Brna.,“ uvádí Magistrát na svém webu. „Projekt nemá za cíl žádným způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence,“ komentuje web dále šířící se dezinformace.

brno-arabstina 1

K šířícím se dezinformacím se pro HateFree Culture vyjádřilo také Oddělení sociálního začleňování Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, které je za realizaci projektu zodpovědné.

Vyjádření v celém znění

Interkulturní práce je v zahraničí od 90. let 20. století etablovaná disciplína. Zformovala se jako reakce na dosavadní situaci v zemích s dlouhodobou zkušeností s migrací a v těchto zemích se stala důležitým nástrojem integrace cizinců. Dnes jsou interkulturní pracovníci nezbytnou součástí skutečně fungujících integračních politik v mnoha zemích (např. v britském Leedsu funguje i interkulturní pracovník s češtinou, americký New York komunikuje dokonce s cizinci ve více než 120ti jazycích).

Město Brno bylo vždy multikulturním městem a je tomu tak i nyní v 21. století. V současné době žije na území města přibližně 30 000 cizinců, což je cca 8% celkového obyvatelstva města. Z toho počtu, dle statistik Ministerstva vnitra ČR, je více než 1000 cizinců, kteří pocházejí ze zemí, kde se hovoří arabským jazykem. Jedná se o občany široké palety zemí z celého světa. Tito lidé přicházejí do města především za zaměstnáním (často se jedná o vysoce kvalifikované pozice nebo podnikatelskou činnost), dále za studiem či za svými rodinnými příslušníky, kteří ve městě již žijí. Stejně jako všichni ostatní cizinci musí dodržovat zákony a plnit povinnosti, jež z jejich pobytu vyplývají. Pokud budeme s těmito 8% obyvatel nakládat s opovržením a nezodpovědným přístupem (princip "zaintegruj se sám", který dlouhodobě realizovaly některé země západní Evropy), hrozí, že se v budoucnu budeme potýkat s podobnými problémy, kterým tyto země čelí v současné době.

Na MMB proto v současné době prostřednictvím projektu financovaného z 95% z evropských fondů testujeme fungování 4 interkulturních pracovníků, a to s jazyky ukrajinština/ruština, rumunština, vietnamština a arabština. Tyto jazyky byly vybrány jednak s ohledem na množství cizinců v Brně, pro které daný jazyk představuje mateřský jazyk, a dále s ohledem na míru podpory, kterou daná skupina cizinců potřebuje.

Z praxe i díky lingvistickým studiím je patrné, že dospělým a především těm, jejichž mateřský jazyk je neslovanský, trvá minimálně 6 – 7 let, než český jazyk zvládnou na běžné komunikační úrovni. Již v této době však musejí přicházet do styku s úřady i dalšími institucemi, jako jsou zdravotnická, vzdělávací a další zařízení ve městě. V této situaci mají zaměstnanci veřejných institucí minimální podporu. Cizinci shánějí tlumočníky mezi svými známými, přičemž důsledkem jsou častá nedorozumění, neschopnost cizinců svým povinnostem a právům porozumět a své povinnosti plnit. Vzniká tak závislost na zprostředkovatelských sítích, které cizince na úřadech zastupují, čímž ještě prohlubují případný proces segregace od většinové společnosti. Tento fakt se týká zejména těch skupin cizinců, které jsou vizuálně odlišné či mají odlišné náboženství.

S ohledem na popsanou situaci by se náplň práce interkulturních pracovníků dala shrnout takto:

  • podpora zaměstnancům veřejných institucí (Magistrát města Brna, Městská policie, městské nemocnice, školy, atd.) a cizincům při vzájemném kontaktu, zprostředkování tzv. bezpečného kontaktu (tlumočení, mediace, asistence oběma stranám, poskytování základních informací o veřejných institucích v Brně),
  • mapování cizineckých komunit v jejich přirozeném prostředí, informací o cizincích za účelem prevence negativních sociálních jevů,
  • přenos základních informací o povinnostech a právech cizinců, poskytování základního poradenství v oblasti pobytu, podpora samostatného sociálního fungování cizince a jeho integrace na místní úrovni.

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

„Češi bývali nejmilejší národ v Evropě. Dnes je ovlivňuje populismus,“ říká Egypťan žijící v Praze

Abdalla Gamal je šestatřicetiletý Egypťan žijící kousek za Prahou. Narodil se do vzdělané rodiny ve městě Zagazig na severu země. Jeho otec působí jako veterinář v Rijádu v Saúdské Arábii, bratr pracuje pro tamní magistrát v IT oblasti a jeho sestra je lékařkou. Maminka je v domácnosti. Abdalla prožil v Saúdské Arábii s rodinou šest let, chodil tam na střední gymnázium. Později vystudoval češtinu na prestižní káhirské fakultě Al Alsun. V rámci studií se dostal na rok do Prahy, která ho okamžitě uchvátila. O pár let později se tu rozhodl oženit a založit rodinu. Jak vnímá silné protimuslimské nálady v české společnosti a jak se dotýkají jeho rodiny? Proč studoval právě češtinu a jaká místa má v Praze nejraději?


Lukáš Houdek 22. 5. 2018

„Češi si často lebedí v roli oběti,“ říká cestovatel Petr Horký

Petr Horký je jedním z nejvýznamnějších českých cestovatelů současnosti. Nejprve se prosadil v televizi moderováním pořadů Hip Hap Hop, Pyramida nebo Studio 6. Jako cestovatel, dokumentarista a spisovatel pak navštívil desítky zemí. K rozhodnutí cestovat mu pomohlo mládí prožité za komunistického režimu. „Navenek všichni vypadali stejně, ale uvnitř byla podezřívavost, ublížení, strach… jako mladý jsem přesně věděl, co mi nejvíc chybí: svoboda a cestování,“ popisuje svou motivaci. Na začátku bojoval s vlastními předsudky. „Můj stereotyp byl úplně stejný, jako má většina lidí, než poprvé někam odjedou, a sice připadal jsem si chytře a přemýšlel jsem, proč ti kolem jsou tak blbí, že žijí jinak.“


Jiří Pasz 22. 5. 2018

Otec egyptské lesby prošel nečekanou přeměnou. Od homofobie k toleranci

Gayové a lesby z Blízkého východu a severní Afriky často čelí velké diskriminaci jak na společenské, tak i na státní úrovni. Příběh Dalie, lesby z Egypta, a dalších LGBT aktivistů ale ukazuje, že je jejich okolí přesto mnohdy pochopilo a podpořilo. Nová kampaň od Human Rights Watch a Arab Foundation for Freedoms and Equality vyzdvihuje kreativní snahy těchto aktivistů v regionu a dodává naději do budoucna v otázce práv LGBT osob.


Nina Djukanovićová 20. 5. 2018

Zdravotní sestra změnila po misích v Jordánsku a Iráku názory. „Jsou to lidé jako my,“ říká

Zdravotnický humanitární program MEDEVAC začal během války v Jugoslávii evakuacemi raněných civilistů do českých nemocnic. Postupně se rozrostl a nyní především jezdí čeští lékaři do zahraničí, kde ročně provedou více než 800 operací. Některé z nich zachraňují životy lidem v různých oblastech zasažených krizí. „Jsou to humanitární krize, přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty, pomáháme lidem v místech, kde není dostupná zdravotnická péče,“ říká Lukáš Němec, jeden z koordinátorů programu. Komu přesně čeští lékaři pomáhají? „Představte si maminku, mladou ženu, jakou můžete běžně potkat na ulici, na zastávce, cestou do práce… akorát žije na Ukrajině, v Iráku, v Jordánsku. V noci na její barák spadne bomba. Pomáháme obyčejným lidem, kteří si ne vlastní vinou nemohou dovolit životně důležitou lékařskou péči,“ popisuje Němec. Pacienti do programu jsou pečlivě vybíráni za ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.