Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Romové nemusí v obchodech platit za máslo

 

maslo romove big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

6
října
2017

V posledních dnech se na sociální síti Facebook lavinovitě šíří informace, že Romové nemusí platit za máslo. “Byl jsem v obchodě koupit dětem gothaj a tavený sýr atd. Přede mnou byla menšina, vybrali si máslo a pak vytáhli papír ze sociálky ... prodavačka ho potvrdila a odešli. Ptal jsem se, co to bylo a ona mi sdělila, že jsou sociálně slabí, tak jim stát platí máslo,” uvádí šířená zpráva konkrétně. Facebookový příspěvek Marka Haltufa, který tuto situaci popisuje, sdílelo do dnešního dne již přes 3 tisíce lidí. V komentářích u některých sdílení se objevují nenávistné komentáře i vyhrůžky Romům a české vládě. Mají opravdu Romové nově máslo zadarmo?

cikani maslo

Autor příspěvku, uživatel Marek Haltuf, k celé situaci poznamenává: “Nedávno jsem na svém FB profilu sdílel komentář Jakuba Kodyma, týkající se Romů, kteří mají nárok na máslo zdarma po předložení jakési poukázky od ‘sociálky’. Tento příspěvek mi přišel jako velice vtipná parodie na všemožné hoaxy, šířené xenofoby. Prostě, do očí bijící nesmysl. Co se ovšem nestalo. Příspěvek ovšem měl, a stále má, zvláštní dohru – během deseti dnů byl sdílen cca 1500x.”

cikani maslo 2

Celá zpráva kopíruje známý hoax z roku 2011, který uvádí: “Do minulého týdne jsem to netušil, ale romové nemusí platit za léky. Byl jsem v lékárně koupit dětem kapky na kašel a do nosu atd. Přede mnou byla menšina, vybrali si léky a pak vytáhli papír ze sociálky, ... lékárnice ho potvrdila a odešli. Ptal jsem se, co to bylo a ona mi sdělila, že jsou sociálně slabí, tak jim stát platí léky.”

cikani maslo 4

“To se takhle někdo ze srandy zeptá, kdy bude hoax o másle, tak doslovně zkopírujete známou lékárenskou pitomost, jenom léky zdarma nahradíte máslem zdarma. (o čtrnáct dní později) Má to 2600 rozhořčených sdílení,” komentuje vznik a šíření hoaxu autor parodického příspěvku Jakub Kodym. “Také mi přišlo nezvykle mnoho žádostí o přátelství od osob, které jsem v životě neviděl. Ti lidé mají společné například to, že sdílejí příspěvky pana Okamury nebo konspiračních webů,” doplňuje Marek Haltuf. “Otázka zní, kdo a proč má potřebu sdílet zcela evidentní nesmysl a ještě k tomu přidává nenávistné komentáře. Opravdu se cítí ohroženi romskou menšinou? Nebo jde jen o momentální upuštění ventilu vlastní frustrace vybitím se na tom slabším? Doufejme, že jde jen o plané výkřiky na bezpečné půdě sociálních sítí,” uzavírá Haltuf.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Po pracovním úrazu skončil na vozíku, myslel na sebevraždu. Snímky o jeho životě uspěly ve World Press Photo

Fotograf Michael Hanke v dubnu získal druhé místo v prestižní soutěži World Press Photo se souborem fotografií ze sportovního a rodinného života Zdeňka Šafránka. Zdeněk je od pracovní nehody před šestnácti lety upoután na vozík. „V práci na mě spadly skoro dvě tuny železa a díky tomu nemůžu chodit,“ popisuje zlomovou životní událost. „Úraz ale není jen konec s chozením, je toho mnohem více. Dekubity (pozn. defekty měkkých tkání) jsou noční můra každého vozíčkáře. Pár lidí na to už umřelo, dost lidí na to trpí doma nebo v nemocnici.“ Zdeněk si díky intenzivnímu sportování zažil s dekubity obrovské problémy, chronická intenzivní bolest ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu. „Nedá se to nikdy nikomu popsat a vysvětlit. Každý máme jiný práh bolesti a citlivost. Díky tomu každého vše bolí jinak,“ popisuje paraboxer. „Musel jsem se s tím srovnat sám. Je to zoufalství a útěk do neznáma, jsem ...

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.


Lukáš Houdek 23. 4. 2019

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.