Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Uprchlíci v ČR dostávají měsíční kapesné 21 000 Kč

 

21000 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

14
června
2017

Migrant, kterému byl přiznán azyl, má právo na příspěvek od Ministerstva vnitra, který se na základně blíže nespecifikované směrnice nezapočítává jako příjem pro výpočet sociální dávky a příjem migranta tedy může přesáhnout 21 000 Kč. Tato zpráva se v různých modifikacích opakovaně šíří po sociálních sítích, webech i emailech.

21000 1

Šíří se ve formě obrázku “inzerátu důchodce” ve znění: „vyměním svůj starobní důchod, získaný za 45 let práce, za kapesné migrantů v ČR (21 000 Kč/měs.)“. Dále pomocí videa a článků na webu Svobodnénoviny.eu nebo dalších portálech, které uvádí: “Vetřelci budou v ČR dostávat 21.000 Kč měsíčně. Tyto ‘sociální dávky’ se jim budou doplácet z našich daní. Není to zákon, ale dohoda Ministerstva financí, pro místní rozvoj a vnitra! Kolik máte za celoživotní práci Vy?” 

21000 6

S touto zprávou dle nich přišel poslanec Parlamentu ČR Zdeněk Soukup, který také figuruje ve zmíněném videu a koluje také jeho údajný e-mail v tomto znění:

21000 5

Pana poslance jsme před téměř dvěma týdny kontaktovali, abychom si pravost e-mailu ověřili, doposud jsme od něj však neobdrželi odpověď.

21000 4

Má opravdu v České republice migrant nárok na “kapesné” či “dávku” 21 tisíc korun?

Dle Úřadu práce, na který jsme se obrátili, mají azylant, tedy osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, i osoba požívající doplňkovou ochranu stejná práva jako občané ČR, tedy i možnost žádat o dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele a není tedy možné obecně sdělit, jakou částku nakonec žadatel obdrží.

Celé vyjádření tiskové mluvčí Úřadu práce

Azylant je osoba, která má na území ČR trvalý pobyt v souladu s § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Osobou požívající doplňkovou ochranu je osoba, která nesplňuje důvody pro udělení azylu. Azylantovi i osobám požívajícím doplňkovou ochranu je vydán průkaz o povolení k pobytu, který je veřejnou listinou a obsahuje biometrické údaje a všechny základní informace osob, jako je údaj o formě udělené mezinárodní ochrany, rodné číslo, místo hlášeného pobytu na území ČR, záznam o omezení svéprávnosti, digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

Z výše uvedeného vyplývá, že tyto osoby mají stejná práva, jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory (§3 zákona č.117/1995 Sb., o statní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) či o dávky pomoci v hmotné nouzi (§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů).

Stejně jako v případě žadatelů o dávky, kteří jsou občany ČR, platí i v případě azylantů, že ÚP ČR posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Není tedy možné dopředu a obecně sdělit, jakou částku nakonec dotyčný obdrží.

Hezký den.

Kateřina Beránková
tisková mluvčí Úřadu práce ČR

21000 2

Ministerstvo vnitra nás informovalo, že se touto zprávou zabývá opakovaně. Původ vzniku zprávy má být projev poslance Zdeňka Soukupa, který však na půdě poslanecké sněmovny nepronesl. Text byl však někým načten (viz video) a doplněn o částku 21 tisíc korun, kterou původně připravený projev neobsahoval.

Vyjádření Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva Vnitra

Dobrý den,

V reakci na Váš podnět uvádíme následující:
cizinec s udělenou mezinárodní ochranou má v zásadě srovnatelná práva a povinnosti jako občan ČR včetně přístupu k dávkám státní sociální pomoci a hmotné nouze. Jejich konkrétní výši stanovují příslušné úřady práce podle individuální situace konkrétního cizince a jeho rodiny.

Pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou (formou azylu nebo doplňkové ochrany) existuje - podobně jako v řadě zemí Evropy - více než 20 let tzv. státní integrační program (SIP), který má za cíl, aby tito cizinci překonali úspěšně startovací fázi života v ČR (jazykový kurz, právní a sociální poradenství, asistence při vstupu na trh práce a při získání nájemního bydlení, oblast vzdělávání dětí i dospělých apod.). Z účasti v SIP neplyne cizinci přímá finanční pomoc, ale integrační služby od generálního poskytovatele integračních služeb, kterým je v tomto roce Správa uprchlických zařízení MV.

Výše částky v rámci standardních sociálních dávek záleží na posouzení sociální situace jednotlivce nebo rodiny a na počtu osob, které sdílejí společnou domácnost. S konkrétní částkou 21.000 Kč, která se objevila v nedávné minulosti v několika dotazech, SIP ani MPSV ve vztahu k osobám s udělenou mezinárodní ochranou nepracuje.

21000 3

Na co mají žadatelé o azyl a migranti v Česku nárok

Dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu:

Žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne ubytování, strava a základní hygienické prostředky, přičemž žadatel se podílí na úhradě, pokud má finanční prostředky převyšující hranici životního minima. Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima - ta činí pro jednotlivce 3410 Kč. (Více informací o výši dávek ZDE.

  • Žadatel hradí za stravu poskytnutou v azylovém zařízení 112,- Kč na osobu za den a za ubytování poskytnuté v azylovém zařízení 130,- Kč na osobu za den.
  • Žadateli se poskytuje kapesné ve výši 30,- Kč na kalendářní den dle Vyhlášky č. 376/2005 Sb. Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele v azylovém zařízení.
  • Žadatel hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotních služeb. Žadateli hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek do výše maximálně 1,6násobku částky životního minima (dle § 43 zákona č. 325/1999 Sb)
  • Azylanti mají stejná práva jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory či o dávky pomoci v hmotné nouzi.

Podpora v nezaměstnanosti

Cizinci s dlouhodobým pobytem nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem či doplňkovou ochranou na území ČR, a to za stejných podmínek jako občané ČR, tj. pokud v posledních dvou letech získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a nebyl s nimi rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance.

Oproti tomu je dobré vědět, že cizinci, kteří zde mají výdělečnou činnost, odvádějí pojistné na sociální zabezpečení zahrnující platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že toto se týká i cizinců bez trvalého pobytu a těch, kteří nikdy nebudou uplatňovat nárok na důchod v ČR, zůstávají tyto prostředky v České republice.

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

„Vždy jsem musela dokazovat, že jsem lepší než mužští kolegové,” říká slovenská astrobioložka

Astrobioložka Michaela Musilová má velké zkušenosti s izolací a pobytem v omezeném prostoru – účastnila se řady simulovaných letů NASA i dalších vesmírných agentur na Měsíc či Mars, jejichž cílem je připravit člověka na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. „Být izolovaný znamená, že člověk ztratí určité svobody, člověku je odepřeno množství věcí, na které je zvyklý. Měli jsme různé krizové situace, například výpadek proudu nebo ztrátu vody, ale opravdu největší výzva byly mezilidské vztahy,“ říká Musilová. Lidem do současné karantény především doporučuje empatickou komunikaci. „Udělejte si čas velmi otevřeně si popovídat o citlivých věcech.

Jiří Pasz 25. 3. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.