Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Uprchlíci v ČR dostávají měsíční kapesné 21 000 Kč

 

21000 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

14
června
2017

Migrant, kterému byl přiznán azyl, má právo na příspěvek od Ministerstva vnitra, který se na základně blíže nespecifikované směrnice nezapočítává jako příjem pro výpočet sociální dávky a příjem migranta tedy může přesáhnout 21 000 Kč. Tato zpráva se v různých modifikacích opakovaně šíří po sociálních sítích, webech i emailech.

21000 1

Šíří se ve formě obrázku “inzerátu důchodce” ve znění: „vyměním svůj starobní důchod, získaný za 45 let práce, za kapesné migrantů v ČR (21 000 Kč/měs.)“. Dále pomocí videa a článků na webu Svobodnénoviny.eu nebo dalších portálech, které uvádí: “Vetřelci budou v ČR dostávat 21.000 Kč měsíčně. Tyto ‘sociální dávky’ se jim budou doplácet z našich daní. Není to zákon, ale dohoda Ministerstva financí, pro místní rozvoj a vnitra! Kolik máte za celoživotní práci Vy?” 

21000 6

S touto zprávou dle nich přišel poslanec Parlamentu ČR Zdeněk Soukup, který také figuruje ve zmíněném videu a koluje také jeho údajný e-mail v tomto znění:

21000 5

Pana poslance jsme před téměř dvěma týdny kontaktovali, abychom si pravost e-mailu ověřili, doposud jsme od něj však neobdrželi odpověď.

21000 4

Má opravdu v České republice migrant nárok na “kapesné” či “dávku” 21 tisíc korun?

Dle Úřadu práce, na který jsme se obrátili, mají azylant, tedy osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, i osoba požívající doplňkovou ochranu stejná práva jako občané ČR, tedy i možnost žádat o dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele a není tedy možné obecně sdělit, jakou částku nakonec žadatel obdrží.

Celé vyjádření tiskové mluvčí Úřadu práce

Azylant je osoba, která má na území ČR trvalý pobyt v souladu s § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Osobou požívající doplňkovou ochranu je osoba, která nesplňuje důvody pro udělení azylu. Azylantovi i osobám požívajícím doplňkovou ochranu je vydán průkaz o povolení k pobytu, který je veřejnou listinou a obsahuje biometrické údaje a všechny základní informace osob, jako je údaj o formě udělené mezinárodní ochrany, rodné číslo, místo hlášeného pobytu na území ČR, záznam o omezení svéprávnosti, digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

Z výše uvedeného vyplývá, že tyto osoby mají stejná práva, jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory (§3 zákona č.117/1995 Sb., o statní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) či o dávky pomoci v hmotné nouzi (§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů).

Stejně jako v případě žadatelů o dávky, kteří jsou občany ČR, platí i v případě azylantů, že ÚP ČR posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Není tedy možné dopředu a obecně sdělit, jakou částku nakonec dotyčný obdrží.

Hezký den.

Kateřina Beránková
tisková mluvčí Úřadu práce ČR

21000 2

Ministerstvo vnitra nás informovalo, že se touto zprávou zabývá opakovaně. Původ vzniku zprávy má být projev poslance Zdeňka Soukupa, který však na půdě poslanecké sněmovny nepronesl. Text byl však někým načten (viz video) a doplněn o částku 21 tisíc korun, kterou původně připravený projev neobsahoval.

Vyjádření Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva Vnitra

Dobrý den,

V reakci na Váš podnět uvádíme následující:
cizinec s udělenou mezinárodní ochranou má v zásadě srovnatelná práva a povinnosti jako občan ČR včetně přístupu k dávkám státní sociální pomoci a hmotné nouze. Jejich konkrétní výši stanovují příslušné úřady práce podle individuální situace konkrétního cizince a jeho rodiny.

Pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou (formou azylu nebo doplňkové ochrany) existuje - podobně jako v řadě zemí Evropy - více než 20 let tzv. státní integrační program (SIP), který má za cíl, aby tito cizinci překonali úspěšně startovací fázi života v ČR (jazykový kurz, právní a sociální poradenství, asistence při vstupu na trh práce a při získání nájemního bydlení, oblast vzdělávání dětí i dospělých apod.). Z účasti v SIP neplyne cizinci přímá finanční pomoc, ale integrační služby od generálního poskytovatele integračních služeb, kterým je v tomto roce Správa uprchlických zařízení MV.

Výše částky v rámci standardních sociálních dávek záleží na posouzení sociální situace jednotlivce nebo rodiny a na počtu osob, které sdílejí společnou domácnost. S konkrétní částkou 21.000 Kč, která se objevila v nedávné minulosti v několika dotazech, SIP ani MPSV ve vztahu k osobám s udělenou mezinárodní ochranou nepracuje.

21000 3

Na co mají žadatelé o azyl a migranti v Česku nárok

Dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu:

Žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne ubytování, strava a základní hygienické prostředky, přičemž žadatel se podílí na úhradě, pokud má finanční prostředky převyšující hranici životního minima. Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima - ta činí pro jednotlivce 3410 Kč. (Více informací o výši dávek ZDE.

  • Žadatel hradí za stravu poskytnutou v azylovém zařízení 112,- Kč na osobu za den a za ubytování poskytnuté v azylovém zařízení 130,- Kč na osobu za den.
  • Žadateli se poskytuje kapesné ve výši 30,- Kč na kalendářní den dle Vyhlášky č. 376/2005 Sb. Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele v azylovém zařízení.
  • Žadatel hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotních služeb. Žadateli hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek do výše maximálně 1,6násobku částky životního minima (dle § 43 zákona č. 325/1999 Sb)
  • Azylanti mají stejná práva jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory či o dávky pomoci v hmotné nouzi.

Podpora v nezaměstnanosti

Cizinci s dlouhodobým pobytem nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem či doplňkovou ochranou na území ČR, a to za stejných podmínek jako občané ČR, tj. pokud v posledních dvou letech získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a nebyl s nimi rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance.

Oproti tomu je dobré vědět, že cizinci, kteří zde mají výdělečnou činnost, odvádějí pojistné na sociální zabezpečení zahrnující platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že toto se týká i cizinců bez trvalého pobytu a těch, kteří nikdy nebudou uplatňovat nárok na důchod v ČR, zůstávají tyto prostředky v České republice.

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

„Uprchl jsem před radikály. Zde mě považují za jednoho z nich,“ říká jezídský umělec

Pětadvacetiletý umělec Dachil Sado pochází ze severního Iráku z pronásledované komunity Jezídů. Po sérii útoků a poprav ve svém okolí se rozhodl vlast opustit. Do Berlína přišel v lednu 2015 a Německo mu udělilo azyl. Po příjezdu do Evropy ho však překvapily postoje části veřejnosti: „Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů.“ Dachil se v Německu začal věnovat umění a v říjnu nastupuje na prestižní uměleckou školu Weissensee. Aktuálně má do 21. září výstavu v brněnské Galerii Klubovna. Jak se žije Jezídům v Iráku a proč jsou napříč historií pronásledovaní? Jaké byly Dachilovy začátky v novém domově? Proč se začal věnovat umění a z jakého důvodu mu vadí označení „uprchlík“? I o tom je následující rozhovor.


Lukáš Houdek 2 ...

Vyrůstala s afroamerickými bratry. “Nežila jsem s barvami,” říká

Elenini rodiče, kteří byli běloši, v roce 1969 adoptovali dva čtyřměsíční chlapce afroamerického původu. Elena Kennedy se narodila o rok později. Rodina tak vznikla jen dva roky poté, kdy byly zrušeny zákony zakazující mezirasová manželství, a pouhých pět let od přijetí zákona o občanských právech, který zakázal diskriminaci na základě rasy a rasovou diskriminaci ve školách. „Mnoho lidí se mě za ta léta ptalo, jaké to bylo vyrůstat s afroamerickými bratry. Nudná pravda je, že moje rodina byla úplně normální. Jenom já jsem bílá. Moji adoptovaní bratři jsou černí,“ říká Elena. Přiznává ale, že ačkoliv jsou sourozenci, nedívá se na ně společnost stejně a stále se objevuje řada situací, kde je na její bratry pohlíženo odlišně.


Marie Škardová 20. 9. 2017

"Škola by neměla být izolovaným ostrovem," říká expert Hruda

„Je stále důležitější, aby škola odpovídala reálnému životu a reálným potřebám. Dovednosti získáváme jednoduše tím, že jsme jejich přijímání vystaveni. Větší variabilita dává i příležitost poznat rozdílné názory, postoje a role,“ říká k inkluzivnímu vzdělávání Tomáš Hruda. Je absolventem ekonomie a mezinárodních vztahů na FSV UK. Mimo jiné působil také jako náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství. Je spoluzakladatelem projektu Education Republic, který si klade za cíl podporovat pravidelné vzdělávání jako nedílnou součást života. Ve škole by se podle něj mělo více pracovat se vstupní motivací, která má obrovský vliv na výsledek učení. „Do školy nechodíme, abychom dokazovali, co všechno umíme. Chodíme tam, abychom se naučili něco nového,“ dodává.


Klára Malá 19. 9. 2017

...

HateFree Zone: Síť míst bez násilí a nenávisti!

HateFree Culture představuje vznikající síť zón bez násilí a nenávisti. Ty vznikají po celé České republice pod značkou HateFree Zone.


HateFree Culture 11. 2. 2015

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.