Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Uprchlíci v ČR dostávají měsíční kapesné 21 000 Kč

 

21000 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

14
června
2017

Migrant, kterému byl přiznán azyl, má právo na příspěvek od Ministerstva vnitra, který se na základně blíže nespecifikované směrnice nezapočítává jako příjem pro výpočet sociální dávky a příjem migranta tedy může přesáhnout 21 000 Kč. Tato zpráva se v různých modifikacích opakovaně šíří po sociálních sítích, webech i emailech.

21000 1

Šíří se ve formě obrázku “inzerátu důchodce” ve znění: „vyměním svůj starobní důchod, získaný za 45 let práce, za kapesné migrantů v ČR (21 000 Kč/měs.)“. Dále pomocí videa a článků na webu Svobodnénoviny.eu nebo dalších portálech, které uvádí: “Vetřelci budou v ČR dostávat 21.000 Kč měsíčně. Tyto ‘sociální dávky’ se jim budou doplácet z našich daní. Není to zákon, ale dohoda Ministerstva financí, pro místní rozvoj a vnitra! Kolik máte za celoživotní práci Vy?” 

21000 6

S touto zprávou dle nich přišel poslanec Parlamentu ČR Zdeněk Soukup, který také figuruje ve zmíněném videu a koluje také jeho údajný e-mail v tomto znění:

21000 5

Pana poslance jsme před téměř dvěma týdny kontaktovali, abychom si pravost e-mailu ověřili, doposud jsme od něj však neobdrželi odpověď.

21000 4

Má opravdu v České republice migrant nárok na “kapesné” či “dávku” 21 tisíc korun?

Dle Úřadu práce, na který jsme se obrátili, mají azylant, tedy osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, i osoba požívající doplňkovou ochranu stejná práva jako občané ČR, tedy i možnost žádat o dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele a není tedy možné obecně sdělit, jakou částku nakonec žadatel obdrží.

Celé vyjádření tiskové mluvčí Úřadu práce

Azylant je osoba, která má na území ČR trvalý pobyt v souladu s § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Osobou požívající doplňkovou ochranu je osoba, která nesplňuje důvody pro udělení azylu. Azylantovi i osobám požívajícím doplňkovou ochranu je vydán průkaz o povolení k pobytu, který je veřejnou listinou a obsahuje biometrické údaje a všechny základní informace osob, jako je údaj o formě udělené mezinárodní ochrany, rodné číslo, místo hlášeného pobytu na území ČR, záznam o omezení svéprávnosti, digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

Z výše uvedeného vyplývá, že tyto osoby mají stejná práva, jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory (§3 zákona č.117/1995 Sb., o statní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) či o dávky pomoci v hmotné nouzi (§ 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů).

Stejně jako v případě žadatelů o dávky, kteří jsou občany ČR, platí i v případě azylantů, že ÚP ČR posuzuje každou takovou žádost individuálně s ohledem na konkrétní situaci žadatele. Není tedy možné dopředu a obecně sdělit, jakou částku nakonec dotyčný obdrží.

Hezký den.

Kateřina Beránková
tisková mluvčí Úřadu práce ČR

21000 2

Ministerstvo vnitra nás informovalo, že se touto zprávou zabývá opakovaně. Původ vzniku zprávy má být projev poslance Zdeňka Soukupa, který však na půdě poslanecké sněmovny nepronesl. Text byl však někým načten (viz video) a doplněn o částku 21 tisíc korun, kterou původně připravený projev neobsahoval.

Vyjádření Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva Vnitra

Dobrý den,

V reakci na Váš podnět uvádíme následující:
cizinec s udělenou mezinárodní ochranou má v zásadě srovnatelná práva a povinnosti jako občan ČR včetně přístupu k dávkám státní sociální pomoci a hmotné nouze. Jejich konkrétní výši stanovují příslušné úřady práce podle individuální situace konkrétního cizince a jeho rodiny.

Pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou (formou azylu nebo doplňkové ochrany) existuje - podobně jako v řadě zemí Evropy - více než 20 let tzv. státní integrační program (SIP), který má za cíl, aby tito cizinci překonali úspěšně startovací fázi života v ČR (jazykový kurz, právní a sociální poradenství, asistence při vstupu na trh práce a při získání nájemního bydlení, oblast vzdělávání dětí i dospělých apod.). Z účasti v SIP neplyne cizinci přímá finanční pomoc, ale integrační služby od generálního poskytovatele integračních služeb, kterým je v tomto roce Správa uprchlických zařízení MV.

Výše částky v rámci standardních sociálních dávek záleží na posouzení sociální situace jednotlivce nebo rodiny a na počtu osob, které sdílejí společnou domácnost. S konkrétní částkou 21.000 Kč, která se objevila v nedávné minulosti v několika dotazech, SIP ani MPSV ve vztahu k osobám s udělenou mezinárodní ochranou nepracuje.

21000 3

Na co mají žadatelé o azyl a migranti v Česku nárok

Dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu:

Žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne ubytování, strava a základní hygienické prostředky, přičemž žadatel se podílí na úhradě, pokud má finanční prostředky převyšující hranici životního minima. Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima - ta činí pro jednotlivce 3410 Kč. (Více informací o výši dávek ZDE.

  • Žadatel hradí za stravu poskytnutou v azylovém zařízení 112,- Kč na osobu za den a za ubytování poskytnuté v azylovém zařízení 130,- Kč na osobu za den.
  • Žadateli se poskytuje kapesné ve výši 30,- Kč na kalendářní den dle Vyhlášky č. 376/2005 Sb. Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele v azylovém zařízení.
  • Žadatel hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotních služeb. Žadateli hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek do výše maximálně 1,6násobku částky životního minima (dle § 43 zákona č. 325/1999 Sb)
  • Azylanti mají stejná práva jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory či o dávky pomoci v hmotné nouzi.

Podpora v nezaměstnanosti

Cizinci s dlouhodobým pobytem nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem či doplňkovou ochranou na území ČR, a to za stejných podmínek jako občané ČR, tj. pokud v posledních dvou letech získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a nebyl s nimi rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance.

Oproti tomu je dobré vědět, že cizinci, kteří zde mají výdělečnou činnost, odvádějí pojistné na sociální zabezpečení zahrnující platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že toto se týká i cizinců bez trvalého pobytu a těch, kteří nikdy nebudou uplatňovat nárok na důchod v ČR, zůstávají tyto prostředky v České republice.

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.